Letadlové vzducholodě

[Rase]

Letadlové vzducholodě

Již zde máme několik článků o pokusech konstruktérů využít nosnost vzducholodí pro transport letounů.
Velice pěkné jsou tyto vizualizace nápadů z 30.let:

[kenavf]

Akým spôsobom bolo riešené keď lietadlo priletelo alebo odletelo(zmeny váhy).Myslím že ten problém bol aj v prípade parazitných lietadiel.

[Mirek58]

Pokud byla mateřská vzducholoď v pohybu problém to nebyl.
Díky křídlům letadla ( "parkovalo venku") a aerodyn. vztlaku byla taková zátěž vlastně neutrální. Samozřejmě plus minus, což zvládalo ovládání balastu mateřské lodi.

[Rase]

Chtěl jsem přidat obrázek že se s USA experimentovalo i s vypouštěním letounů ze vzducholodí, ale koukám, že na tom byli mnohem dál. Vzducholoď ZRS-4 "AKRON" o vztlaku 187 tun, pokřtěná v roce 1931, měla ve spodní části trupu hangár dlouhý 22 m, schopný pojmout pět jednomístných dvojplošníků. Vrata hangáru měla trvat písmene T, mohl jimi projít letoun o rozpětí 9,2 m. Při větších rozměrech vrat by došlo k narušení symetrie kostry vzducholodě. Na soustavě stropních kolejniček bylo zavěšeno pět letounů, které se daly posunout do osy hangáru, zavěsit na hrazdu a hrazdu i s letounem vysunout mimo obrys lodě. Potom se nastartoval motor a letoun byl schopen vzlétnout. Přistávání probíhalo v obráceném sledu. Palubními letouny byly dvojplošníky Curtiss XF9C-1. Námořnictvo zakoupilo 6ks cvičných dvojplošníků N2Y-1 pro výcvik pilotů při přistávání a odpoutání. V říjnu 1931 bylo objednáno šest sériových F9C-2. Letadla byla vybavena rádiem které mělo pomoci určit polohu letounu v případě ztráty viditelnosti. Začátkem dubna 1933 ale došlo nad moři k nehodě, kdy ARKON vlétl do středu bouře. Ze 76 členů osádky přežili jen tři muži a zahynul i admirál Moffet, velitel námořní vzduchoplavby. Byla to největší letecká katastrofa, jakou do té doby lidstvo zažilo. Patrně to byl i jeden z důvodů, proč byly podobné koncepty letadlových vzducholodí zavrženy a byla dána konvenčním nosičů letounů. Novinové obrázky tedy očividně pocházejí z konce 30.let, před touto nehodou.

Zdroje:
http://palba.cz/viewtopic.php?f=202&t=560

[skelet]

Měli ještě ZRS-5 Macon

[Vlastimil Čech]

Krásné, pane Rase, krásné... díky. Milované zepelíny...
--------------------------------------------------------------------------
Pokud se týká změny vyvážení vzducholodi- nevím, ale upouštět helium by bylo tuze drahé. Nešlo by třeba snížit vztlak vzducholodi například zmenšením objemu balonetů?
Teď si vymýšlím- něco jako " dávná dámská šněrovačka"... Stáhnutím se balonet zmenší, vzroste v něm sice tlak, ale zmenší se i vztlak... Například Hindenburg měl vztlak 250 tun, takže zmenšení balonetů o pouhou desetinku by zvedlo sice tlak o 0,1 barru, ale zároveň by mohl bez ztráty rovnováhy upustit zátěž 25 tun... Jasně, právě Hindenburg byl vodíkový zepelín... tam plyn upouštěli...
Škoda těch zepelínů, škoda...
Představte si třeba "tankovací vzducholoď": Velikou část nákladu dopravních dálkových letadel tvoří palivo. Nezanedbatelné množství paliva je spotřebováno právě na zvednutí letadla (včetně včetně váhy paliva) do letové výšky. Představme si vzducholoď, která vlastně "zadarmo" vykoná zvednutí paliva potřebného pro let přes oceán. Dopravní letadlo se skoro prázdnou nádrží se vznese do letové výšky. Tam na něho čeká "tankovací vzducholoď" rychlosti se srovnají a teprve tam se letoun dotankuje...Ušetří se palivo určené na zvednutí paliva... Jasně problém je v tom srovnání rychlostí... ale snad by se to dalo řešit i v dnešní době, když to vyřešili už skoro před sto lety... jak jsme viděli na videu... Díky, pane Rase!

[kenavf]

...
Škoda těch zepelínů, škoda...
Představte si třeba "tankovací vzducholoď": Velikou část nákladu dopravních dálkových letadel tvoří palivo. Nezanedbatelné množství paliva je spotřebováno právě na zvednutí letadla (včetně včetně váhy paliva) do letové výšky. Představme si vzducholoď, která vlastně "zadarmo" vykoná zvednutí paliva potřebného pro let přes oceán. Dopravní letadlo se skoro prázdnou nádrží se vznese do letové výšky. Tam na něho čeká "tankovací vzducholoď" rychlosti se srovnají a teprve tam se letoun dotankuje...Ušetří se palivo určené na zvednutí paliva... Jasně problém je v tom srovnání rychlostí... ale snad by se to dalo řešit i v dnešní době, když to vyřešili už skoro před sto lety... jak jsme viděli na videu... Díky, pane Rase!

Myslím že pádová/minimálna rýchlosť vtedajších lietadiel bola podstatne nižšia ako u tých dnešných.Dnešné lietadlá majú minimálnu rýchlosť aj s klapkami asi o dosť vyššiu ako je maximálna rýchlosť vzducholode a jednoduchým(ekonomicky a technicky akceptovateľným) riešením to asi nevyriešime.

[skelet]

Vlastimil Čech: něco takového? (jinak ten film byla strašná .. komedie)

[Vlastimil Čech]

https://duckduckgo.com/?q=aeroscraft&t= ... emN3k1dvFI
Moderní vojenská vzducholoď !!
A jak hezky vyřešili tu rovnováhu- bez ztráty nosného plynu... žádná "šněrovačka"....

[Alfik]

Nešlo by třeba snížit vztlak vzducholodi například zmenšením objemu balonetů?

To se zkoušelo (a opakovaně zkouší) kombinováním výtlaku pom. helia a pom. zahřívání tohoto helia, čímž se jeho objem zvýší, a tím i výtlak.
Jenže to právě vede k tomu, že se provozní náklady (už tak vysoké) ještě zvýší - a zase "je to v pérdeli pane hrábě", viz naše předešlé debaty...
Druhým způsobem je pak kombinace výtlaku a vztlaku pom. nějakých nosných ploch (pevných či rotujících) nebo vznosových motorů - ale ani to neřeší problémy financí, i u tohoto řešení je "čistě" letadlové řešení nakonec lepší (unese víc/čas/vzdálenost) a tím i levnější.

PS: Projekt fy Aeroscraft a podobné samozřejmě znám. Že svůj vehikl nabízejí armádě je celkem pochopitelné, 700 miliard je 700 miliard a uhryznout si by bylo jistě lákavé. Ale už to vidím, jak se tento behemot rychlostí do 1 m/s přibližuje k přistávací zóně, zatímco do něj šije tisíc "kalachů" a stovka "erpégéček" z rukou umírněné opozice. O manpadech ani nemluvím.
Stejné to bude při údajném možném použití při katastrofách - dejme tomu při takovém hurikánu se s tím bude jistě velmi dobře lítat po jihu USA - viz příklad legendární stíhací vzducholodi Karel... nezapomínejme, že taková bouře má průměr stovek km kde je rychlost větru nad 100m/s a cca 1200 km kde je pořád rychlost nad 30m/s, takže ta vzducholoď si neškrtne nikde - snad nad Aljaškou či Kalifornií by to šlo - ale v postižených oblastech "přistane nedaleko Varšavy".

[Vlastimil Čech]

he he he...
A který konkrétní letoun byste navrhoval k použití ve Vámi proponovaných podmínkách? Tedy těch Vašich tisíc kalachů a sto RPG a který letoun bude bezpečně létat dejme tomu při takovém hurikánu se s tím bude jistě velmi dobře lítat po jihu USA - tedy s kterým?

[Alfik]

Právě že žádný. Kromě "vzduchopravných" firem to ovšem žádný o sobě ani netvrdí... a o to jde.

[Mirek58]

Tenhle , řekněme spor, mi silně připomíná problémek, který jsme s kolegy řešili v době minulé.
- Jak nejefektivněji dopravovat konstrukční díly o hmotnosti několika se tun po nezpevněném povrchu-
Padla myšlenka na využití "vznášedla". Prostě vzduchový polštář.
Celé to skončilo na maličkosti, jak takové vznášedlo efektivně zabrzdit na nakloněné a kluzké rovině.

Tedy, vždy se najde zádrhel.

[skelet]

Alfik: nicméně vzducholodě jsou poměrně odolné stvoření. Pokud je mi známo, tak uvnitř ní nechali bouchnout v rámci zkoušek i hlavici PLŘS a ani to by ji nemělo poslat k zemi. Nicméně problémem je její využití. Hodí se prakticky jen na dopravu opravdu rozměrných celků.

[kenavf]

Alfik: nicméně vzducholodě jsou poměrně odolné stvoření. Pokud je mi známo, tak uvnitř ní nechali bouchnout v rámci zkoušek i hlavici PLŘS a ani to by ji nemělo poslat k zemi. Nicméně problémem je její využití. Hodí se prakticky jen na dopravu opravdu rozměrných celků.

Ešte možno ako tie výškové komunikačné a sledovacie zariadenia.
Ale aj keď ten Hindenburg and company mal výtlak 240ton a nosnosť 120ton nikto sa nesnažil tento potenciál nejako reálne využiť.Vždy sa to asi zadrhlo na nejakej vlastnosti ktorá tú využiteľnosť poslala do kopru.Inak by to niekto postavil.
Len tak pre zaujímavosť,koľko môže z takej vzducholode uniknúť hélia za deň a čo by stálo?A ten únik je aj keď je len zaparkovaná a čaká na použitie(na nový náklad).

[Alfik]

Ešte možno ako tie výškové komunikačné a sledovacie zariadenia.
Ale aj keď ten Hindenburg and company mal výtlak 240ton a nosnosť 120ton nikto sa nesnažil tento potenciál nejako reálne využiť.Vždy sa to asi zadrhlo na nejakej vlastnosti ktorá tú využiteľnosť poslala do kopru.Inak by to niekto postavil.
Len tak pre zaujímavosť,koľko môže z takej vzducholode uniknúť hélia za deň a čo by stálo?A ten únik je aj keď je len zaparkovaná a čaká na použitie(na nový náklad).

To první - ano, tam bych viděl asi jediné využití, ovšem uvědomme si, že i Černý-pták je odtajněn a v muzeích běžně k vidění proto, že je významně dražší než satelit, aniž by viděl líp... a to je i u vzducholodí - zatím prostě nejsou levnější, naopak.
To druhé - musím se opakovat (psal jsem to už v tom vlákně kde jsem se rozepsal o nákladech a výnosech vzducholodí). Vždycky to "zatrhnou" účetní. První pohled do účetní knihy - a je po vzducholodi Mch o tom úniku plynu při stání jsem tam také psal. A ten projekt co sem postoval V. Čech - dovedeš si představit, kolik by utíkalo plynu při neustálém, opakovaném přečerpávání do tlakových lahví a z nich do výtlakového tělesa? Protože to je právě princip, na němž staví ta společnost. Hodlají výtlak svého stroje řídit podobně jako ponorky, tedy měněním objemů oproti sobě (objemu vnitřního výtlakového tělesa uvnitř toho nablýskaného vnějšího obalu proti objemu vzduchu který nahradí tu vypumpovanou část).

Skelet: Uvidíme, já sám bych celkem vzducholodím fandil. Ale jsem vědecky založený. Zatím tedy musím konstatovat, že ač vzducholodi měly nemálo příležitostí, tak důkazy nám jasně ukazují že se neprosadí ani z důvodů bezpečnostních, ani (a to především) z důvodů ekonomických. Tvrzení, že dokáží levně dopravit velké objemy a hmotnosti kamkoli, prostě zatím neprokázaly. Počkám si, třeba se dočkám ale moc na to už nečekám. Holt, když se něco prokáže tolikrát, tak je dost malá šance na obrat k lepšímu. A že by to byly furt jen omyly, no, tolikrát? Doslova každá vzducholoď zatím dopadla stejně, a že by to byl omyl?
Ať ukáží (dokáží), pak rád napíšu že jsem se mýlil a že to fakt umějí. Ale napřed ať dokáží, kecy ať si nechají pro kongres a pentagon.

[skelet]

Alfiku, ale no tak.. vzducholodě toho odlétaly mnoho a těch katastrof zase tak moc nebylo. Vzducholodě mají jen jeden hlavní problém, a to že mají jen úzké spektrum úkolů, které jim dávají smysluplnost. Kombinace lodní a letecké dopravy jsou pro ně smrtelné. Ve vojenství se hodí především k dlouhodobému hlídkování nebo k rychlému zásobování lodí. Teoreticky bych si je dokázal představit i jako létající odpalovací platformu raket, resp. střel s plochou drahou letu.
Bylo by rovněž zajímavé udělat po vzoru celokovové vzducholodě ZMC-2 její moderní protějšek, vyrobený například z kompozitů. Ale chápu, že se do toho nikomu nechce. Spektrum úkolů je příliš úzké.

[Alfik]

Asi píšu hotentotsky
Tak ještě jednou:
1) Jsou DRAHÉ. Stojí moc penízů, peňázů a peněži! Resp. - abych to napsal správně (i když chápu že to bude složitější na pochopení) - na to, kolik stojí málo vydělají. Jejich provoz, tedy cena kilometrotuny, čí kilometročlověka, je moc vysoká. Ani ta tuna, ani ten člověk, nechtějí platit tolik. Ten kdo je proti vzducholodím je investor, ne já. Já bych jim fandil.
2) Stavitelé a provozovatelé vzducholodí mi mohou kdykoli dokázat že se mýlím a že jsou výhodnější, tzn. že dokáží to co tvrdí, tedy kamkoli dopravit více za méně a rychleji (myslím tím výsledný poměr, nemyslím jeden let, tam je to snad jasné), nebo, že mohou dlouhodobě hlídkovat apod. Jakmile to jakákoli vzducholoď dokáže, napíšu sem, na Palbu, že jsem se mýlil a že se všem vzducholodím omlouvám.

Je fajn, že reaguješ na jediné slovo z mého příspěvku, které bylo zcela marginální a rozhodně jsem netvrdil, že by měly vzducholodě nějak extra mnoho katastrof. Ale měl bys raději reagovat na to podstatné (a nejdelší) v mém příspěvku, protože je celý o tomtéž co tento, tedy o tom že jsou drahé a nevyplácejí se a že dokonce i to, co ty firmy slibují, tedy to tvé hlídkování a příp. dopravu během přírodních katastrof, nedokázaly nikdy dělat lépe či levněji než letadla... Já čekám na důkaz. Kecy jsou fajn, ale důkaz je důkaz.

[skelet]

Což jsem psal už několik příspěvků nad

[Alchymista]

Hybrid Air Vehicles - Airlander 10

"Najpomalšia letecká katastrofa" - 24?. august 2016 - Cardington airfield, Británia
Či ho opravili neviem, nesledujem - plán bol do decembra 2016, čo však určite dodržané nebolo

Pekné zábery na detaily konštrukcie