Letecké dýchací přístroje
Chtěl jsem se zeptat na něco víc o leteckých dýchacích přístrojích v časech první světové války. Při letech ve výšce 3 000 m je již nebezpečně snižuje množství kyslíku a výš již hrozí ztráta vědomí. Co jsem tak zachytil, tak osádky Zeppelinů používaly nějaké kyslíkové "vaky", nevíte o tom něco víc ? Na některých fotografiích jsou vidět i letci z bombardérů, kteří mají v ústech hadičky, patrně vedoucí k nějakému vaku. Našel jsem i docela zajímavý obrázek z roku 1917, kde má pilot bombardéru Gotha jakýsi kyslíkový generátor. Ve výšce 3 km se létalo již v roce 1915 na průzkumné lety. V letech 1917-1918, nebyly neobvyklé ani lety ve dvojnásobné výšce. Prudký sestup rovněž vedl k výškové nemoci a tak bylo pilotům vzducholodí atd. doporučováno nějaký čas setrvat ve výšce 3 000 m. Německé průzkumné letouny Rumpler C.VII měly dostup až 7 300 m, osádky měly vyhřívané obleky, vyhřívané byly rovněž fotoaparáty a zbraně. Osádky měly k dispozici generátory kyslíku. Pokud to dobře chápu, tak se používala zásoba stlačeného kapalného kyslíku. Spouštěl se již ve výšce 4 500 m. Nevíte i něco víc k těmto dýchacím přístrojům a jak se osádky vypořádávaly s lety v takovýchto výškách. Jak u Centrálních mocností tak u států Dohody ? Ještě přidám zajímavou historickou zprávu.
Dva němečtí vzduchoplavci, pánové Arthur Berson a Reinhard Süring, podnikli dne 31. července 1901 z Postupimi u Berlína plavbu balónem, přičemž dosáhli výšky až 10 500 m. Až do výšky 9 000 m pociťovali pouze jisté zemdlení, který ale zaháněli vdechováním kyslíku. Nalézali se při plném vědomí až do výše 10 250 m, v níž mohli ještě zcela přesně pozorovati millimetry na svých přístrojích. Od této chvíle nebyly však již představy aeronautů zcela jasny. Berson, když zdála se mu ospalost, v niž upadl jeho soudruh, poněkud povážlivou, přinutil sice balon k sestupu pootevřením ventilu, avšak upadl na to rovněž v bezvědomí; rovněž Süring vzpomíná, že buď před tím nebo potom pokoušel se rovněž polovědomého Bersona přivésti k vědomí pomocí kyslíku, leč marně. Obapolné bezvědomí obou vzduchoplavců trvalo pak as půl až tři čtvrti hodiny, během kteréž doby klesl balon na výši as 6000 m, kde vrátila se jim pravidelná činnost tělesná. Dosaženou výši nemožno zde udati s přesností, neboť ve přístroji, jenž ji registroval, i v barografu zamrzl v panujícím v oněch výškách mraze inkoust na rafii, takže udání jeho nad zcela zajištěných 10.500 m nejsou spolehlivá; zdá se však, že dosaženo bylo snad i 10.800 m, snad i více, možná že plných 11.000 m! Pobyt v nezvyklých oněch výších neměl, jak aeronauti sami svědčí, pro jich tělesný organismus ničeho jiného za následek, než olověnou únavu a pocit slabosti v žaludku po celou zpáteční jízdu až po sestup, jenž proveden zcela hladce za úplného bezvětří as o ½7. hod. večer téhož dne nedaleko Chotěbuzi (v jižních Braniborech).
Zdroje:
https://www.bejvavalo.cz/clanky.php?detail=172
http://www.theaerodrome.com/forum/showt ... hp?t=44322
https://forum.keypublishing.com/showthr ... use-in-WW1
německý kyslíkový generátor pro osádky bombardérů a vedle spojenecká dýchací maska pro letce
