Obléhání pevnosti Osowiec

[Rase]

Obléhání pevnosti Osowiec

Pevnost Osowiec byla postavena v letech 1882-1892 a průběžně modernizována. Pevnost se nacházela přibližně 50 km od hranic Východního Pruska a chránila přechod přes řeku Biebrza. Boje o pevnost probíhaly již v září 1914, kdy byla obklíčena čtyřiceti pěšími prapory z 8. Armády. První útoky ale probíhaly bez podpory dělostřelectva a i když později bylo přisunuto zhruba 60 děl střední ráže, útoky pěchoty byly odraženy nepřátelským dělostřelectvem. Dne 3. února 1915 byly boje obnoveny ale rusů se podařilo po pět dní držet první linii mělkých zákopů před pevností. Rusové se následně stáhli do hlubších zákopů v druhé linii. Tentokrát Němci nasadili i těžké obléhací zbraně. Čtyři moždíře ráže 420 mm, 16 ráže 350 mm, 16 děl ráže 210 mm, 20 ráže 150 mm a 12 děl ráže 107 mm. Během týdenního ostřelování z nich bylo vypáleno 250 000 dělostřeleckých granátů, z lehčích děl zhruba 1 milion granátů. Po tomto ostřelování zbyly z pevnostních budov jen trosky, které komplikovaly přesun pěchoty. Ruskému dělostřelectvu se ale podařilo zničit dvě ze čtyř těžkých děl nepřítele. Začátkem července zahájil polní maršál von Hindenburg závěrečný úder, který měl pevnost konečně obsadit. Bylo nasazeno 14 praporů Landwehru (minimálně 7 000 mužů), jeden prapor sapérů, zhruba 24 těžkých děl a početné lehčí dělostřelectvo. Tentokrát ale byl nasazen i jedovatý plyn - chlor a brom. Po důkladném ostřelování, přešla pěchota do útoku, ale proti nim vyrazilo zhruba sto polomrtvých rusů z 226. pěšího pluku. Překvapené Němce se jim podařilo zastavit a útok na pevnost byl zastaven - tento protiútok byl později nazván "útok mrtvých". O patnáct dní později, v srpnu 1915 byla pevnost opuštěna ustupující Ruskou armádou, která se stahovala na nové pozice. Tak jako v článku Osum roků v temném hrobě, který se týká pevnosti Přemyšl, má i pevnost Osowiec, mrazivou legendu. Při ústupu Ruských vojsk v roce 1915, došlo údajně k zavalení skladu proviantu. Zde měl zůstat uvězněný hlídač, který zde devět let přežíval jen na konzervách. V roce 1919 připadla pevnost Polsku a zhruba v roce 1924 se vydali prohledávat trosky hledači železa. Dostali se až k onomu zavalenému skladu. Ruský hlídač ohrožoval překvapené dělníky puškou a nechtěl sklad opustit bez rozkazu, když jej vyvedli z trosek, údajně oslepl. Reálnost této legendy nechám na vás, ale je docela zajímavé, jaké senzační legendy kolem těchto tajemných zbořenišť vznikly.

Zdroj:
https://laststandonzombieisland.com/201 ... -the-dead/
https://pl.wikipedia.org/wiki/Twierdza_Osowiec
https://en.wikipedia.org/wiki/Osowiec_Fortress
http://palba.cz/viewtopic.php?f=92&t=5715

[Martin Hessler]

Měj jako dostatečná a zřejmě v jádru pravdivá legenda připadá ona pověstná "ataka mertvěcov". Dokonce před několika lety poměrně hezky zfilmovaná. Pozoruhodné na oné události je, že ruští vojáci měli zjevně alespoň rámcovou představu o účinku bojových plynů a improvizované ochraně před nimi. Přežili ti, kteří si uvázali přes obličej mokré hadry.

Legenda praví, že když zbylí ruští vojáci vyrazili k bodákové protizteči, většina německé pěší divize nevydržela s nervy a dala se na ústup.

[Martas2411]

Něco podobného jsem zhlédl od kapely Sabaton na youtube,akorát jsem nevěděl k jakému filmu to přiřadit.Takže si myslím,že to bude ona událost.Když tak mě opravte.

[Rase]

Spíš jsem zpochybňoval onu zprávu, že v zavaleném podzemí byl po devíti letech objeven jeden ruský voják. Možná to byla pravda, ale mě to přijde až moc neskutečné. Navíc je to hodně podobné zprávě s nálezem jednoho Rusa v podzemí povnosti přemyšl, kde měl být 8 let (po nějaký čas tam byli dva). Kdo ví, osobně bych nevěřil ani tomu, že může nějaký Japonec, přežívat 29 let i po válce, přitom to byla pravda.
"Útok mrtvých" byl reálný a zmiňuje ho dost zdrojů.

[Martin Hessler]

Ten opuštěný Japonec skutečně existoval a přežil, jenže celou dobu měl přístup k čerstvé vodě, pohyboval se venku, nechyběly mu vitamíny a vláknina, slunce atd. Také se měl stále čím zaměstnávat, víceméně to byl takový Robinson na válečné stezce, což mu zachovalo zdravý rozum. Devět let v betonové kobce, sám, potmě, o starých konzervách... Osobně mi připadá, že by se ten hlídač zbláznil a prostřelil si hlavu ještě dřív, než by ho zavila avitaminóza (=kurděje) nebo nějaká neléčená infekce. Nehledě na onu zjevnou podobnost s legendou o ruských vězních v Przemyslu, která je sice sugestivní a děsivá, ale důkazy k ní nejsou.

Co se týče útoku mrtvých, ten se skutečně odehrál a já to nezpochybňuji. Mohl bych mít výhrady k té "panicky ustupující německé divizi", ale faktem zůstává, že Rusové Osoviec ubránili. A koneckonců, zombie filmy tehdy ještě nebyly v módě, takže podobný pohled mohl být pro německé vojáky dost denervující.

[Rase]

Pozoruhodné na oné události je, že ruští vojáci měli zjevně alespoň rámcovou představu o účinku bojových plynů a improvizované ochraně před nimi. Přežili ti, kteří si uvázali přes obličej mokré hadry.

Němci použili poprvé chlór u Ypres 22. dubna 1915. U Osowiec byl chlór nasazen začátkem července 1915. Dva měsíce se tedy o bojových plynech něco vědělo a chemici patrně rychle přišli s provizorním řešením, jak se proti jedovatému plynu chránit. Co vím, tak na Západní frontě, provizorně používali místo roušky pomočené hadry, což prý funguje ještě lépe než samotná voda. Ono i před použitím chlóru (sloučenina chlóru), se experimentálně zkoušely i různé slzotvorné plyny. Jisté povědomí o jedovatých plynech bylo už poměrně brzo. Pokud se zvěsti o jedovatých plynech rozšířily ke všem jednotkám Carské armády netuším, ale možné to je.

[Alfik]

Vietnamci používali roušky polité místním rýžovým pivem. Také se prý osvědčovaly, ale nějaké stat. údaje o jejich účinnosti nemám. Pokud vůbec existují.

[Rase]

Tak proti starším typům bojových plynů, to asi fungovat mohlo slušně, později se roušky doplňovaly brýlemi pro ochranu očí. Rouška je dobrá věc, ale nedá se v ní vydržet dlouho. V tomhle jsou masky s filtrem mnohem lepší. Navíc lépe těsní, lépe chrání obličej, ale zabírají taky víc místa v torně

[Martin Hessler]

Vietnamci používali roušky polité místním rýžovým pivem. Také se prý osvědčovaly, ale nějaké stat. údaje o jejich účinnosti nemám. Pokud vůbec existují.

Podle toho, co vyprávěl otec (prožil tam jako válečný zpravodaj léta 1969-74), tak se to místní pivo stejně k ničemu jinému nehodilo. K pití prý tedy určitě ne

Nicméně, ono možná nejde ani tak o to, čím je látka napuštěná, ale o to, že mokrá tkanina lépe "filtruje", tedy propouští méně vzduchu (a tím i plynu). Věděli to už námořníci na plachetnicích, za slabého větru kropili plachty mořskou vodou z požárních pump, aby méně propouštěly vítr. Mokrá vlákna také účinněji zachycují kapičky aerosolů a pevné částice dýmu.
Některé kapaliny samozřejmě mohou mít lepší absorpční nebo neutralizační schopnosti, ale řekl bych, že účinnost moči, rýžového piva a Heinekenu bude zhruba srovnatelná.

[Zemakt]

MH: spíše bych videl rozdil v jejich momentální dostupnosti

[Alfik]

Vietnamci používali roušky polité místním rýžovým pivem. Také se prý osvědčovaly, ale nějaké stat. údaje o jejich účinnosti nemám. Pokud vůbec existují.

Podle toho, co vyprávěl otec (prožil tam jako válečný zpravodaj léta 1969-74), tak se to místní pivo stejně k ničemu jinému nehodilo. K pití prý tedy určitě ne

Nicméně, ono možná nejde ani tak o to, čím je látka napuštěná, ale o to, že mokrá tkanina lépe "filtruje", tedy propouští méně vzduchu (a tím i plynu). Věděli to už námořníci na plachetnicích, za slabého větru kropili plachty mořskou vodou z požárních pump, aby méně propouštěly vítr. Mokrá vlákna také účinněji zachycují kapičky aerosolů a pevné částice dýmu.
Některé kapaliny samozřejmě mohou mít lepší absorpční nebo neutralizační schopnosti, ale řekl bych, že účinnost moči, rýžového piva a Heinekenu bude zhruba srovnatelná.

No... ani jedno nerozporuji Vyzkoušel jsem korejskou variantu a je fakt bluózní ale samohonka z toho sajrajtu už je jakž takž dobrá a ty plachty jsou známou věcí. Ale uvaž, že se všechny "návody" a "babské rady" zmiňují o tom, že tyto tekutiuny jsou pro masku (u plachet nic nenamítám ) rozhodně účinnější než samotná voda.

[Pátrač]

O obléhání pevnosti Osowiec byl mimo jiné i zatím poslední díl ruského dokumentu o Velké válce, je dáván každé úterý od 20 00 hod na ČT2. Je to zajímavý dokument, celkově jej hodnotím pozitivně, uvidíme jak to půjde dál.

Dokonce tam byla skeč o tom zapomenutém a zasypaném vojákovi. Jestli to byla jen legenda, tak ji Ruská televize povýšila na skutečnost.

[Rase]

Já si právě vyzobal některé informace, co jsem si stačil zapsat, zbytek jsem dohledal na wikipedii a dalších stránkách. Dokumentů (navíc hraných) je o WWI tak málo, že člověk musí být rád za cokoliv a moc nad tím nepřemýšlet Ten zavalený chlapík mě ale doslova praštil do očí - Rusové mají asi rádi tyhle tajemné příběhy (byť nejspíš nereálné).

[t.hajek]

Mě vytanul na mysli popis vysloveně podzemní organizace tuším v Oděse? Po obsazení města Němci, se část vojáků uchýlila do podzemního komplexu, ale vnitřně se úplně rozložili. A to jich tam bylo více a kratší dobu. Michan to pěkně popsal ve svých článcích.

Spíše bych to také viděl jen jako nádherně hororovou legendu.

[danny1691]

Kolega spolucestovatel mě upozornil na toto video z produkce Wargaming (znáte to, tanky ). V krátkém filmu popisuje výše uvedené události.