Korejská houfnice K9 Thunder
Samohybnou houfnici K9 Thunder vyvinula společnost Samsung Aerospace Industries (nyní Hanwha Techwin) jako náhradu starších jihokorejských houfnic K55A1 (M109A2K). Vývoj byl zahájen roku 1989, v roce 1996 proběhlo testování prvního prototypu a vývoj byl dokončen v roce 1998. Sériová výroba byla zahájena následujícího roku a do služby byla přijata roku 1999. Podvozek a věž jsou vyrobeny z pancéřových plechů silných až 19 mm. Balistická ochrana je na levelu 4 dle normy STANAG. Hmotnost činí 46,3 tuny. Pětičlennou posádku tvoří řidič, velitel, střelec a dva nabíječi. Hlavní zbraní je houfnice ráže 155 mm s poloautomatickým nabíjením, délkou hlavně 52 ráží a dostřelem až 40 km (dle použité munice). Na lafetě před velitelským poklopem je umístěn kulomet M2HB ráže 12,7 mm. Houfnice pojme celkem 48 střel a příslušné prachové náplně. Systém řízení palby AFCS umožňuje současný dopad tří projektilů na jeden cíl. Příprava na zahájení palby trvá 30 vteřin v případě stojícího vozidla a 60 vteřin u jedoucího vozidla. Se standardní tříštivo-trhavou municí M107 dostřelí na vzdálenost 18 km, s jihokorejskou municí K315 s pomocným raketovým pohonem na vzdálenost větší než 50 km. Podle výrobce je však efektivní vzdálenost palby do 40 km. Vozidlo pohání vodou chlazený osmiválcový vznětový motor MTU MT 881 Ka-500 o výkonu 735 kW se samočinnou převodovkou Allison X1100-5A3. Jihokorejská armáda plánuje odebrat až 1200 vozidel K9 Thunder. Na základě samohybné houfnice bylo vyvinuto muniční podpůrné vozidlo K10. Jedno vozidlo podporuje dvě houfnice K9, přičemž uveze celkem 104 nábojů a potřebné prachové náplně v počtu 504 ks. Doplnění munice probíhá pomocí "kladélka" rychlostí 10 ks/min.
Prvním zahraničním uživatelem se stalo Turecko, první kusy licenční verze T-155 Fırtına převzalo roku 2004. Úpravy se dotkly věže, podvozku, navigačního systému i elektroniky. Úvodní osmikusovou sérii vyrobil roku 2004 Samsung. Od té doby výroba pokračuje v Turecku. Významně se na ní podílí domácí zbrojovky MKEK a ASELSAN. Počátkem roku 2016 již bylo vyrobeno 300 houfnic T-155. Ázerbajdžán usiloval o získání houfnic T-155 od roku 2008, ale realizaci kontraktu bránil nesouhlas Německa. Souhlas byl získán až roku 2014 a rovnou bylo zakoupeno 36 houfnic T-155. Dalším zájemcem je polská armáda, která objednala 120 samohybných houfnic AHS Krab. Ty jsou kombinací podvozku K9 a dělové věže vyvinuté v rámci britského modernizačního programu pro tamní houfnici AS90M Braveheart. Samotná houfnice má ráži 155 mm L52 a pochází od Rheinmetallu. Řízení palby obstará polský systém WB Electronics "Topaz". Za zmínku jistě stojí, že práva na licenční výrobu věží houfnice AS-90M Braveheart získalo Polsko již v roce 1999. Maximální rychlost střelby houfnice Krab je 6 ran za minutu. Efektivní dostřel je 30 km, se speciální municí s prodlouženým doletem lze střílet až na vzdálenost 40 km. Dne 6. února 2017 podepsalo Estonsko smlouvu na dodání 12 houfnic K9, které se stanou výzbrojí dělostřeleckého praporu 1. pěší brigády estonské armády kolem roku 2021. Jihokorejské houfnice plánují koupit i ozbrojené síly Finska, zde byly otestovány v typických finských podmínkách během listopadu 2016, a to údajně s velmi dobrými výsledky. V roce 2017 bylo objednáno 48 použitých houfnic K9 za 146 mil euro (kolem 3,5 mld Kč). Estonsko pravděpodobně bude usilovat o možnost dohody s Finskem na společném logistickém zabezpečení houfnic a také možnosti společného výcviku obsluh. Dne 20. prosince roku 2017 podepsal Forsvarsmateriell (norská agentura pro obstarávaní vojenského majetku) se společností Hanwha Techwin smlouvu na dodávku 24 houfnic s opcí na dalších 24 kusů. Smlouva se týká i dodávek neupřesněného počtu zásobovacích vozidel K10. Kontrakt dosahuje výše 1,8 mld norských korun (4,67 mld Kč). Jinde jsem ale našel údaj 3,2 mld (necelých 9 miliard Kč). Dodávky houfnic začnou v roce 2019 a budou dokončeny v roce 2021. Forsvarsmateriell se také dohodl s jihokorejskou firmou na logistické a technické podpoře houfnic po celou dobu jejich životního cyklu a také na vybudování speciálního centra technické podpory u města Bjerkvik. Korejská houfnice je jedním z účastníků soutěže na novou australskou samohybnou houfnici, probíhající v rámci modernizačního programu Land 17.
Z našeho pohledu je klíčové, že roku 2015 propagovala Jihokorejská delegace houfnice K9 i u českého 13. dělostřeleckého pluku v Jincích. V září 2017 uzavřela Korea a ČR dohody o rozšíří spolupráci v obranném průmyslu. Podle jihokorejských vládních kruhů se očekává, že země zahájí v blízké budoucnosti jednání o konkrétních oblastech spolupráce. Mimo jiné projednají také možný prodej jihokorejských samohybných houfnic K9 Thunder české armádě. Původně bylo rozhodnuto, že AČR zmodernizuje 33 houfnic DANA a pořídí 17 nových houfnic ráže 155 mm NATO. Nová vláda se ale patrně rozhodně tento plán revidovat a nejspíš i změnit.
Zdroj:
http://www.military-today.com/artillery/k9_thunder.htm
http://www.military-today.com/artillery ... irtina.htm
http://www.militarybox.cz/news/jihokore ... republiky/
http://www.militarybox.cz/news/estonsko ... 9-thunder/
http://www.armadninoviny.cz/jihokorejsk ... olsko.html
http://www.armadninoviny.cz/norsko-kupu ... ce-k9.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/K9_Thunder
Pro země s terénem a klimatem jako je Norsko je to podle mě jasná volba. Tu umocňuje fakt, že mají společnou pozemní hranici s Ruskem, které má také jen pásové ShKH s vysokou průchodností terénem Severní Evropy.
Něco se 120mm kanónem by tam nebylo?
