Trochu opožděně, ale nějaká ta vzpomínka přeci jen přišla:Aaron Goldstein píše: Čekal jsem, zda-li si včera některé médium vzpomene na tuto událost.... Nic.... Ukolébán přesvědčením, že Dohoda byla podepsána až po půlnoci, tedy de fakto 30.9. (byť je datována na 29.9.) jsem doufal, že si tedy někdo vzpomene dnes... Opět nikdo...
Začínám mít obavy, že na některé dějinné události se bude čím dál tím více zapomínat, protože se "nehodí" jejich připomenutí do nastoleného směřování společnosti...
Já ale zapomínat nehodlám... Proto této události věnuji tímto vzpomínku... Snad se ke mě ještě někdo připojí....
https://www.novinky.cz/veda-skoly/41646 ... y-muz.html
Z mého pohledu je tohle mnohem přínosnější, než zase vytahovat ven "jak nás všichni zradili". I Churchilluv odmítavý postoj je všeobecně znám, ten ale byl v opozici vůči Chamberlainově vládě. Jediným ministrem, který byl proti a následně podal demisi, byl Alfred Duff Cooper. Takto reagoval na Chamberlainův projev v britském rozhlase (27. září), kdy bylo rozhodnuto, jaký postoj británie zaujme:
"Byl to ten nejvíc depresivní projev, jaký jsem kdy slyšel. Žádná zmínka o Francii, ani slovo solidarity nebo povzbuzení Československa, jediná projevená sympatie byla s Hitlerem, jehož postoji k sudetskému území premiér rozumí. Byl jsem rozzuřený. Pokud nyní opustíme Čechy, nebo jim dokonce doporučíme vzdát se, budeme odpovědni za jednu z největších zrad v historii. Pokud to nyní vzdáme, bude to konec Anglie a konec demokracie." Zprávu o rezignaci ministra námořních sil přinesly 1. října 1938 všechny londýnské večerníky.

Alfred Duff Cooper