BAE bezpilotní letoun MAGMA a nEUROn

[Rase]

Bezpilotní letoun MAGMA a nEUROn

Teď mě zaujalo v novém ATM, že společnost BAE Systems pracuje na projektu experimentálního bezpilotního letounu MAGMA, jehož výsledkem by měl být stroj bez jakýchkoliv pohyblivých ovládacích ploch. Absence ovládacích ploch výrazně snižuje radarovou stopu až pětinásobně, může přinést i finanční a časové úspory, kdy méně pohyblivých částí znamená rychlejší a levnější výrobu i údržbu. Ohledně řízení letu, letoun MAGMA spoléhá na dvě nové technologie. První z nich jsou speciální trysky na odtokových hranách křídel, skrz které je dle potřeby hnán vzduch odebraný z hlavního motoru. Druhá je vektorování tahu motoru, leč zde se nejedná o konvenční mechanický způsob skládající se z mnoha drobných částí, ale opět je využíván vzduch, hnaný vysokou rychlostí z pomocných trysek směrem k výtokové trysce, což dle požadavku odkloní směr tahu motoru. Bylo vyrobeno několik menších prototypů určených pro ověření použitých technologií a hlavně způsobů řízení. Do konce roku 2017 byl vyroben technologický demonstrátor něco přes tři a půl metru dlouhý, poháněný tryskovým motorem. První testovací let se uskutečnil za spolupráce s výzkumníky z univerzity v Manchesteru. Zde byl dron MAGMA vybaven dvěma stabilizačními vertikálními plochami. V blízké budoucnosti se však počítá s jejich odstraněním a další testování pak má probíhat bez nich. Na závěr dodejme že několik let je již testován podobný projekt evropského bezpilotního letounu nEUROn (v británii Taranis). Zde se jedná o Britsko-Francouzský projekt, jehož vývoj probíhá u společnosti Dassault a BAE Systems. Je tedy možné že v případě úspěchu projektu MAGMA, by se některé prvky mohly objevit i u tohoto letounu, nebo spíš u nové generace bezpilotních strojů. Přeci jen nEUROn byl zkonstruován jako demonstrační dron, na němž se testují rozličné technologie. Podle všeho nikdy nepůjde do sériové výroby, natož aby plnil nějaké reálné bojové úkoly. Měl by ale proklestit cestu svým následovníkům a právě ty by již mohly využívat rovněž výhod představených u projektu MAGMA.

Zdroj:
http://www.osel.cz/6589-prvni-let-evrop ... euron.html
https://www.baesystems.com/en/article/f ... ght-trials
http://uk.businessinsider.com/bae-syste ... ts-2017-12
https://www.military-portal.cz/clanek/m ... bem-rizeni
http://www.thedrive.com/the-war-zone/16 ... sts-of-air

[Rase]

BAE Systems počítá s docela zajímavým námořním nosičem bezpilotních / autonomních letounů, které vzniknou z projektu evropského bezpilotního letounu nEUROn (v británii Taranis). Tyto letouny spadají do kategorie UCAV (Unmanned Combat Aerial Vehicle) a v letech 2035-2040, by mohly operovat z bezosádkového plavidla - letadlové lodi. Jedná se jen o koncept možného nasazení, rozhodně se ale jedná o zajímavý nápad z produkce konsorcia NDP (Naval Design Partnering), které spadá pod britské ministerstvo obrany - UK Ministry of Defence (MOD)

http://www.uk-ndp.co.uk/assets/images/U ... arrier.jpg
http://www.uk-ndp.co.uk/

[Rase]

Historie dronu nEUROn

Málo se dnes mluví o tom, že počátky programu nEUROn sahají minimálně 20 let do minulosti. V roce 1999 byl ve Francii zahájen program LOGIDUC a následujícího roku vznikl u společnosti Dassault experimentální letoun AVE-D Petit Duc a v roce 2001 AVE-C Moyen Duc. Původním záměrem bylo vyvinout operačně použitelný dvoumotorový bezpilotní bombardér AVE Grand Duc s dlouhým doletem schopný nést jaderné zbraně. Nicméně kvůli snížení nákladů na vývoj a stavbu se francouzský úřad pro vyzbrojování (DGA) rozhodl přizvat další evropské výrobce. Vývoj byl zahájen roku 2005 a hlavním kontraktorem programu je francouzský Dassault Aviation. Dassault má na starosti design stroje, architekturu vybavení a vnitřního uspořádáni, řídicí systém, finální montáž a pozemní i letové testy. Dále se na projektu podílejí italská Alenia (zbraňový a naváděcí systém), španělská CASA (nosné plochy a datalinkové spojení), řecký Hellenic Aerospace (stavba zádě a výtokových trysek motoru), švýcarský RUAG (testy v aerodynamickém tunelu) a švédský Saab (stavba trupu, avionické vybavení, palivový systém). Maketa letounu ve skutečné velikosti byla poprvé představena na pařížském aerosalonu v roce 2005. Letoun nEUROn je 10 m dlouhý s rozpětím křídla 12 m a váhou 5 tun, čímž je srovnatelný s francouzskými bojovými letouny Mirage 2000. Je schopen nepozorovaně pronikat systémem sledovacích radarů protivníka a útočit přesnou municí i na velmi malé cíle. Počítá se také s tím, že se otestuje součinnost s pilotovanými stroji, které bude neuron v automatickém režimu následovat ve formaci a jejich piloti je budou přímo v akci ovládat. Pro pohon konstruktéři použili upravený motor M88 používaný ve stíhačkách Dassault Rafale. Jinde je zmiňován dvouproudový motor Rolls-Royce Turbomeca Adour. Výroba se omezila na jediný kus, sloužící k vývoji nových technologií. Letoun poprvé vzlétl prvního prosince 2012 v závodu firmy Dassault Aviation v Istres. První série zkoušek demonstrátoru proběhla do poloviny roku 2015 ve Francii. Poté se přesunul k operačním testům do Švédska a ke střeleckým testům do Itálie. Francie navíc inicovala projekt testování provozu demonstrátoru nEUROn z letadlové lodě.

https://action.nova.cz/clanek/military/ ... oblak.html


různé konstrukční modely AVE od Dassaultu


zmenšený model Dassault AVE-C Moyen Duc ve vzduchu


nEUROn tak jak jej již známe


porovnání dronu Taranis a nEUROn

[niko]

Rase bezia ale este tieto testy ? Myslel som, ze uz boli vsetky ukoncene. Ci tento projekt este stale zije ?

[Rase]

V úvodu je zmiňován britský projekt MAGMA od BAE Systems, který očividně navazuje na Taranis, ale osobně si myslím, že budou kuchtit nový letoun spíš jako doplněk (wingman) k Tempestu. Reálně se program přetavil do francouzsko-britského projektu FCAS (Future Combat Air System), v jehož rámci má vzniknout technologický demonstrátor možného budoucího bezpilotního stealth proudového letadla. Projekt má hodnotu 1,99 mld dolarů a vychází právě z projektu nEUROn / Taranis, byť není zmiňováno, jaký bude mít koncept - může vypadat úplně jinak. V roce 2018 zmiňovala francouzská ministryně obrany Florence Parly, že francouzsko-německý projekt letounu nové generace a francouzsko-britský projekt dronu budou probíhat současně (oba se vlastně i stejně jmenují). Aby v tom byl větší chaos, tak Dassault je vedoucí zemí ve vývoji evropské stíhačky nové generace a Airbus jim zde jen sekunduje. Airbus má ale na starost vývoj bezosádkových letounů - byť se zdá že spíš průzkumných + menších. Mezitím ale Francouzi pracují na vlastním dronu (nebo spíš wingmanu) společně s Brity.

[niko]

Rase mne ide skor o to, ci v Europe este zije projekt neviditelneho deltakridla, ako utocneho lietadla. Lebo zaclenenim vsetkych europskych projektov do projektu Tempest v podstate zanikla idea lacnejsieho neviditelneho utocneho lietadla a zda sa, ze europania isli skor cestou verzie Tempestu, ako dronu. Ten ale bude nad financne moznosti krajin ako Slovensko, alebo Cesko. Zatial co lacnejsi dron ako napr. euron by sme si snad dovolit mohli.

[Rase]

Docela těžko se dá odhadnout, jaká bude budoucnost, jisté ale je, že momentálně se s menšími doprovodnými drony (wingmany) počítá. Na Paris Air Show 2019 byla k vidění maketa tohoto dronu od Aibrusu (viz obrázek), který vypadá myslím docela dostupně. U francouzů a britů si myslím, že dopracují do pořádné podoby právě ona samokřídla. Z Ameriky jsou rovněž známé docela podobné stealth wingmany, tak uvidíme. Viz druhý obrázek.

[niko]

Uvidime. Ja som to ale skor myslel tak, ze namiesto prevadzkovo drahej F-35 kupit na ucely prenikania PVO dostupnejsie drony a prevadzkovat radsej cenovo dostupnejsie lietadla 4+ generacie. Predsa len, pridanu hodnotu F-35 male krajiny velmi vyuzit nevedia. Wingmani su ok, ale temto problem neriesia.

[Rase]

Tak zrovna F-35 má výhodu v tom, že dokáže s těmito letouny kooperovat a vlastně tak i byla navržená. Taková F-16V, Rafale a snad i Typhoon, to mají poněkud komplikovanější ale asi to zvládnou, nebo v blízké době budou upgradované. U Gripenu bych si tím vůbec nebyl jistý, spíš až verze E/F. Ono postupně času se ukazuje, že F-35 je dražší než některé starší letouny, ale zase nabízí neporovnatelně vyšší schopnosti v rámci zapojení do celého systému bojiště budoucnosti. Letouny 4. generace +++(?) se na tohle budou jen horko těžko dotahovat a ukazuje se, že cenově jsou spíš dražší. Narážím konkrétně na takový Rafale, kdy i sám výrobce zmiňuje, že se na F-35 teprve dotáhnou s plánovaným upgradem. Britové sice mají Typhoon a vylepšují jej vydatně, ale provozují i F-35 tak jsou v pohodě.

Pro naše státy, co mají letouny akorát na airpolicing je dost jedno co k tomu použijeme. pokud ale chceme řešit pronikání do prostoru nepřítele, tak na to nemáme systém a nepomůže tomu ani sebelepší dron. Dneska letoun 5. generace dokáže přebírat rakety vystřelené z jiného stroje, vlastně i raketometu, a navést je na cíl. Přebírá řízení dronů a je v kontaktu s celým systémem. AČR nic takového nemá, nemáme ani ty raketomety a Danám se pořád používá logaritmické pravítko... OSSR je na tom lépe, ale i zde má smysl se třeba i jen inspirovat Poláky pokud jde o raketomety. Pokud jde o vývoj pořádných systémů boje, tak v Evropě má smysl sledovat akorát Francii a Británii (co se týče letectva).

ps. osobně jsem zvědavý, zda se vývoj samokřídel nevrátí zase ke směrovkám. Ono je to klidně i možné. Pak by byly projekty jako MAGMA, Taranis, nEUROn a Suchoj S-70 slepou uličkou - byť jsou velmi moc pěkné.

[niko]

Rase mozno otazka trochu mimo centralnej temy. Pises o ovladani rakiet vystrelenych z ineho lietadla o wingmanoch atd. Stale som zil v tom, ze ovladanie tychto zbrani ide cez Link 16. Ma F-35 nejaky iny druh vymeny dat ako Link 16 ? Ergo aj otazka k teme, budu sa tieto drony ovladat niecim inym zo sprievodneho lietadla ? Jasne, ze zo zeme to ide cez satelit, ale z F-35 ?

[kozlustechnykus]

Myslim, ze tady Rase velmi dobre popsal, proc je pro staty, jako CR, 5. generace zbytecna, az vylozene skodliva. Koupime drahej stroj, s jeste drazsi udrzbou, ale vyuzijeme minimum jeho schopnosti. Kdyz budeme chtit vyuzit vsechny jeho schopnosti, tak si castku za porizeni vynasobme 10 protze nemame vubec nic. To vse je ale pri poctu 12 letadel (ktere by to melo podporovat) stejne jen vyhazovani penez.