Príčina úpadku v stredoveku.

[Bleu]

No a jak to souvisí se schopností nebo neschopností válčit? Ostatně - nebyly náhodou - například Langobardi - společnost válečníků/bojovníků?

[Vlastimil Čech]

Tedy úpadek militárních věd ve středověku? Proboha kde jste na to přišli, kolegové? Středověký oddíl vojska by zcela jistě mocně nacuchal pírka stejně početnému, nebo i početnějšímu oddílu římskému! Proč? Protože technologie! Nebudu spekulovat o tom, zda by například falanga ustála nástup v oceli zakutých rytířů na těžkých koních. Ale obstál by starověký oddíl před střelbou středověkých palných zbraní? Zbraní jejichž účinkem byla "velká průchodiště" v řadách protivníka. Nevěřím, že by římský tvar "želva" obstál proti středověkým tarasnicím, píšťalám, houfnicím, či jak se všechna ta středověká střelným prachem plněná udělátka tehdy jmenovala.
A to pořád mluvíme o polních zbraních. A co středověká opevnění? Hrady? Stavěly starověké ozbrojené síly síly opevnění s obrannou silou hradu? A kolik jich měly? Jen v naší krajině je zbytek nějakého hradu na málem každém vršku...
Námořní síly? Vrcholem starověkého lodního stavitelství byly veslice-ať se nazývaly jakkoliv velikolepě. Byly tyto lodě schopny konat PRAVIDELNÉ zaoceánské cesty? Konaly je?

[kenavf]

Tedy úpadek militárních věd ve středověku? Proboha kde jste na to přišli, kolegové? Středověký oddíl vojska by zcela jistě mocně nacuchal pírka stejně početnému, nebo i početnějšímu oddílu římskému! Proč? Protože technologie! Nebudu spekulovat o tom, zda by například falanga ustála nástup v oceli zakutých rytířů na těžkých koních. Ale obstál by starověký oddíl před střelbou středověkých palných zbraní? Zbraní jejichž účinkem byla "velká průchodiště" v řadách protivníka. Nevěřím, že by římský tvar "želva" obstál proti středověkým tarasnicím, píšťalám, houfnicím, či jak se všechna ta středověká střelným prachem plněná udělátka tehdy jmenovala.
A to pořád mluvíme o polních zbraních. A co středověká opevnění? Hrady? Stavěly starověké ozbrojené síly síly opevnění s obrannou silou hradu? A kolik jich měly? Jen v naší krajině je zbytek nějakého hradu na málem každém vršku...
Námořní síly? Vrcholem starověkého lodního stavitelství byly veslice-ať se nazývaly jakkoliv velikolepě. Byly tyto lodě schopny konat PRAVIDELNÉ zaoceánské cesty? Konaly je?

Pozor,pôvodná otázka bola k obdobiu ktoré tu bolo nazvané ako "obdobie temna"

Mám takú otázku ktorá mňa napadla keď som si tu prechádzal vlákno s témou "Temné storočie"

Takže sa bavíme o nejakom období 800 až 1300 nášho letopočtu(pred zavedením pušného prachu)

[Bleu]

A já si vždycky myslel že období temna je tak by voko od rozpadu západořímské říše do by voko roku 1000 nebo třeba do karolinský renesance.

[Vlastimil Čech]

No jo, máte pravdu! omlouvám se....

[Barrymore]

S těmi technologiemi mě napadla otázka: Máte někdo přesnější informace o balistické odolnosti římanova štítu a husitovy pavézy?

[Rase]

Oba odolávaly tehdejším zbraním a jsou k tomu uzpůsobeny. Legionářský štít odolával šípům, možná i nějakému lehkému oštěpu. Pavéza odolávala tehdejším ručním palným zbraním, nebyla ale tak mobilní a jednalo se spíš o specifickou věc. Nejde je dost dobře srovnávat. Obě mají dřevěný základ, potažený plátnem ale pavéza je skládaná z poměrně silných desek (jako sud), kdežto legionářský ze tří vrstev proužků dřeva - spíš jako překližka. Navíc pavézy byly vyrobené z tvrdého dřeva, kdežto římané používali často dřevo březové.

[palo satko]

Už druhu nedelu mi pod oknami cvičili 4 mladici "Vikingovia" mali repliky mečov, sekery, kružkovu zbroj a štity. Traja pekne repliky štitou a jeden len obyčajny kruh z preglejky překližky. Naozaj sa snažia a hlavne pri uderoch sekerou z tych "originalnych" štitov len tak triesky lietaju. Ten čo ma štit z preglejky tak ho ma celkom v poriadky. Takže Rase može mat pravdu, že rimsky štit hoci lahši a z m§kšieho dreva mohol byt celkom vyhovujuci.

[Vlastimil Čech]

Už druhu nedelu mi pod oknami cvičili 4 mladici "Vikingovia" mali repliky mečov, sekery, kružkovu zbroj a štity. Traja pekne repliky štitou a jeden len obyčajny kruh z preglejky překližky. Naozaj sa snažia a hlavne pri uderoch sekerou z tych "originalnych" štitov len tak triesky lietaju. Ten čo ma štit z preglejky tak ho ma celkom v poriadky. Takže Rase može mat pravdu, že rimsky štit hoci lahši a z m§kšieho dreva mohol byt celkom vyhovujuci.

Četl jsem si kdysi Islandské báje. Psali tam sice o : "mocných mužích, kteří nosí štíty ze dřeva a kůže" , ale taky o tom, že Vikingové pořádali nějaký souboj, kde každý soubojník mohl mít podle dohodnutého pravidla jen dva štíty. Rozštípali všechny...
Tož nevím... asi to bylo tak jak dneska: jak kdy, jak kde a hlavně jak pro koho!

[Inconnu]

Ono taky záleží, jestli to má být odolnost proti seku či bodu. Pavéza má chránit hlavně proti střelným zbraním (kuše). A zbraň a štít je v podstatě spotřebák, když se používá.

[palo satko]

Ked už sme pri štitoch Vikingov. Tak niekde na severe vykopali hrob Vikinga a pod kovovou puklicou stredu štita a samotnym drevom štita mal ukryte cennosti. Je zaujimave, že ich tam po prichode domov nechal. Ale da z nalezu usudzovat, že to bol statočny vojak, lebo zbabelec odhadzoval štít ako prve.

[t.hajek]

to je nějaký zvláštní.. co jsem viděl repliku severského kulatého štítu, tak puklice sloužila jako kryt ruky. pod ní nebylo dřevo, ale úchyt- lišta táhnoucí se přes celý štít. Štít jako v mnoha jiných bojových technikách sloužil také jako doplňková zbraň a kdo jej dobře ovládal, dovedl s ním zasadit překvapivou a leckdy vítěznou ránou.

A viking a zbabělec?? by asi ani neměl hrob ne ?

[Quajak]

"Vikingský" štít není zrovna ideální příklad odolného štítu - byly to "spotřebáky" z lipového nebo vrbového dřeva s kovovou puklicí pod kterou bylo umístěné držadlo, hrana štítu pak byla zpevněná surovou kůží. To měkké dřevo bylo lehké a navíc se v něm mohla snadno zaklínít zbraň soupeře.

[Rase]

Mno možná byly ty cennosti ve váčku, ukrytém v puklici. Nevím ale jak by se tam vlezl - vikingské puklice nebyly zrovna velké. Oproti tomu znám francké puklice (špičaté), které jsou velké jako malý přilba
Ono tak si říkám, když mohl jeden Lancknechtský velitel nosit pomeranče v poklopci, spolu s dalšími cennostmi, tak je možné asi úplně všechno

[Alchymista]

Ale da z nalezu usudzovat, že to bol statočny vojak, lebo zbabelec odhadzoval štít ako prve.

Skúsenosť z "dreváreň" - strata štítu je polovičná smrť.

[Dzin]

Ostatně - nebyly náhodou - například Langobardi - společnost válečníků/bojovníků?

A pokud mě paměť neklame, Karel Veliký je drtivě porážel, zatímco pod jeho velením mu vyhrávali bitvy.

Úpadek armády římského impéria byl dlouhodobý proces, který souvisel s celou sociálně-ekonomicko-politickou situací resp. její postupnou proměnou. Faktem je, že poslední styl boje podle "starého římského způsobu" spadá do doby 3. - 4. stol. n. l. kdy dochází k definitivní transformaci římských legií a jejich celkovému úpadku ve smyslu bojových schopností. Byzantinci tak sice navazují na římské válečnictví, ale jeho pozdní formu, která není zrovna vrcholem.

[palo satko]

no konečne som to našiel. Rase ma pravdu. V tej puklici bol mešec a v nom boli mince.
http://historyweb.dennikn.sk/clanky/det ... o6JblrOXAU

[Škvoří admirál]

Mnoho dnešních článků, jak vidím se nenápadně stáčí k tomu hroznému katolicismu a hrozným Germánům, kteří vše špatné způsobili, aby nezapomnělo ukázat úžasný islámský svět, východ, a úžasnou antiku. Prostě všechno nezápadní úžasné.

Bocaccio šel do Monte Cassino, protože to v jeho době to byl stále vyhlášený klášter. V 11. století byla v klášteře dobrá komunita. Mniši nepřekládali jen teologické spisy, ale i antické klasiky – Theocritus, Ovidius, Vergilius a další. Oblíbený antický myslitel u duchovenstva byl např. Aristoteles.

Pravda je, že v době renesance řada klášterů upadala. Z Monte Casina odešla stará garda a po nich se o knihy nikdo nestaral. Ale pořád tu máme staletí zachovávání starých děl.

Západní křesťanství bylo většinu času v kontaktu s Byzancí, takže pouto s Řeckou vzdělaností nikdy zcela přetrženo nebylo.

Jev, který zřejmě způsobil přechod do středověku (spolu s dalšími samozřejmě) byla deurbanizace v Římské říši. Lidé odcházeli z upadajících měst pod ochranu latifundistů na venkově a tam se začal rodit středověký lenní systém.

Pokud jde o „barbary“ v římských legiích, to nebyla novinka posledních let říše. I na vrcholu rozmachu tvořili auxilia cca 50% ozbrojených sil. Rozdíl byl v tom, že na nich Řím nebyl závislý. Jinak je známou věcí ten celkový společenský úpadek. Zájem o službu v legiích, který před tím převyšoval poptávku se zmenšoval a v závěru bylo hodně těžké vůbec sehnat nějaké vojáky. Stát se to v jedné době snažil řešit tím, že učinil vojenské řemeslo dědičné, ale moc to nepomohlo. Řím se stal společností bez pudu sebezáchovy.

Pokud jde o mnohdy idealizovanou antiku, všechny negativní jevy existovali už tenkrát. Včetně tmářství přisuzovanému náboženství. Například Ptolemaios a jeho sluneční soustava.

[palo satko]

admiral

Mniši nepřekládali jen teologické spisy, ale i antické klasiky – Theocritus, Ovidius, Vergilius a další.

Vysvetli mi do akej reči prekladali Ovidia, alebo Vergilia? Ved original je v latinčine.

[Bleu]

Ostatně - nebyly náhodou - například Langobardi - společnost válečníků/bojovníků?

A pokud mě paměť neklame, Karel Veliký je drtivě porážel, zatímco pod jeho velením mu vyhrávali bitvy.

Úpadek armády římského impéria byl dlouhodobý proces, který souvisel s celou sociálně-ekonomicko-politickou situací resp. její postupnou proměnou. Faktem je, že poslední styl boje podle "starého římského způsobu" spadá do doby 3. - 4. stol. n. l. kdy dochází k definitivní transformaci římských legií a jejich celkovému úpadku ve smyslu bojových schopností. Byzantinci tak sice navazují na římské válečnictví, ale jeho pozdní formu, která není zrovna vrcholem.

Úplně jednoznačný nesouhlas - byzantinci na nic nanavazují - oni jsou dědicové řima a oni římskév válečnictví rozvíjejí dal tak jak potřebují. Znova opkauju - čtěte čtěte čtěte -

http://www.legioxxirapax.com/zasoby/Rance2.pdf

http://deremilitari.org/wp-content/uplo ... ennis1.pdf

https://smerdaleos.files.wordpress.com/ ... ee-org.pdf - tohle někde mám komplet tak ot třeba někam dám... až to najdu

No a zejména tohle doporučuju
https://www.scribd.com/document/3655365 ... atises-pdf

a vůbec marná věc není tohleto:http://tampub.uta.fi/handle/10024/67360

A k obecnému barbarskému světu - https://www.kosmas.cz/knihy/226506/barbarska-evropa/