Zemakt píše:Add jazykový zákon) myslíš toto
jazykové právo je nutné odlišit do právních předpisů, zaručujících ochranu národnostních menšin i přes to, že normy obou oblastí se výrazně prolínají
NS přijalo 29. února 1920 na základě § 129 Ústavy jazykový zákon – užíváním státního jazyka se rozumí:
úřadování všech soudů, úřadů, ústavů, orgánů a podniků republiky, jejich vyhlášky a zevní označení
text bankovek a státovek
velící jazyk v armádě
podrobněji upravuje používání státního oficiálního jazyka vládní nařízení č. 17/1926 Sb. z. a n., které bylo vydáno k provedení ústavního jazykového zákona
právo menšin užívat ve vymezených případech menšinového jazyka
pro Podkarpatskou Rus (PR) platí ustanovení jazykového nařízení, pokud neupraví jazykovou otázku sněm pro PR
pokud soudní okres obývalo alespoň 20 % státních občanů jiného jazyka než československého, byly orgány nuceny podání v menšinovém jazyce přijmout a vydat v něm i vyřízení a odpověď na podání ⇒ podobná jazyková logika jako v Rakousku po Stremayerových nařízeních
za stejných podmínek byl veřejný žalobce povinen vznést trestní obžalobu v příslušném menšinovém jazyce
důležitý § 5 jazykového zákona stanovuje, že vyučování na školách pro národní menšiny má probíhat v příslušném menšinovém jazyce a rovněž kulturní instituce zřízené pro menšiny mají používat odpovídající menšinový jazyk; menšiny měly také nárok na určitou část z peněz na kulturu ⇒ rostlo německé školství.
Ne. Myslím toto:
HLAVA XII.
O jazykové způsobilosti státních zaměstnanců a orgánů.
Čl. 60.
(1) K jakékoliv službě, ať definitivní, zatímní, přípravné, výpomocné nebo smluvní, může býti u všech soudů, úřadů a ústavů podléhajících ministrům v čl. 1. jmenovaným nově ustanoven, připuštěn nebo orgánem (čl. 2., odst. 3.) této správy jmenován neb za takový připuštěn jen ten, kdo jest úplně znalý státního jazyka tak, že jest s to, aby samostatně a i ve věci správně úřad nebo službu konal a se stranami jednal.
(2) Také odborným soudcem laikem a přísedícím soudu může státní správa zpravidla jmenovati jen toho, kdo vyhovuje podmínce odst. 1.
(3) O přijímání četníků na zkoušku platí § 17 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 299 Sb. z. a n., o četnictvu.
Čl. 61.
(1) Výjimečně může v oborech, kde jest nedostatek odborně vzdělaných úplně jazykově kvalifikovaných sil a kde tím ani výkon služby ani styk se stranami netrpí, se souhlasem ministra do služby (přípravné praxe) zatímně býti přijat neb orgánem zatímně býti ustanoven také uchazeč, který zná alespoň částečně státní jazyk, s podmínkou, že se písemně zaváže, že do roka prokáže úplnou znalost, lze-li o něm očekávati, že tuto podmínku splní. Tuto lhůtu může ministr na žádost ze závažných důvodů nejvýše o půl roku prodloužiti.
(2)
Nevykáže-li uchazeč v určené nebo prodloužené lhůtě úplné jazykové způsobilosti, budiž příslušným úřadem zatímní služební poměr ihned rozvázán. Uchazeč může býti zatímně přijat jen s touto výslovnou výhradou, již dlužno pojmouti do jmenovací (ustanovovací) listiny.
Add nezaměstnanost) nezaměstnanost v těchto regionech byla vždy vyšší než ve vnitrozemí, a obecně jí trpěla i zbylá část populace, viz diskuze výše.
Add výměna) ne vždy a ne všude, viz např. němečtí důstojníci v armádě, nicméně nepopírám, že se tak mohlo někde stát.
Add šikana) může být
Add Němci nikdy neměli v rámci Rakouska statut nadlidí, to je lež) jistě a z tohoto důvodu se tak chovali, viz např chebské pluky. Jinak souhlasím, oficiálně to nikde napsáno nebylo a jenom magor by na takovéto tvrzení dal úřední razítko. Myslím ale, že by jsme se mohli shodnout na konstatování "že byli vůdčím národem monarchie"?
To těžko. V monarchii tvořili německy mluvící lidé menšinu. Němčina byla úředním jazykem (z praktických důvodů a také proto, že císař mluvil německy), ale národnost nebyla žádným kritériem k čemukoliv.
Add 40% půdy bylo sebráno německým majitelům...a jaký dopad
Po první světové válce patřila 1/3 veškeré půdy na území nové republiky velkostatkům, které vlastnila především šlechta. Největšími vlastníky půdy byli Schwarzenbergové s 248 000 hektary a Liechtenštejnové se 173 000 hektary. Celkem se jednalo o 2000 velkostatkářských rodin. K velkostatkům s výměrou nad 1000 hektarů náleželo 22 % zemědělské půdy a 30,81 % veškeré půdy státu. Její vlastníci představovali jen 0,04 % všech majitelů půdy. Malorolníci obhospodařovali pouze 7 % půdy československého státu, ale představovali 68 % všech vlastníků půdy. Kromě požadavků na změny těchto nepoměrů přistoupil i další fakt – poválečný "hlad po půdě" u obyvatelstva, kdy zejména na venkově sílily požadavky obyvatel na vlastní půdu. Představitelé státu nechtěli rovněž nechat velké množství půdy v rukách šlechty a cizích státních příslušníků.
zdroj: Wiki
Tak si najdi průběh přijímání pozemkové reformy. V tvém příspěvku není ani slovo o tom, jaký klíč byl použit k zestátňování a přerozdělování půdy. Mimochodem, čs. Němci nebyli cizími státními příslušníky.
Add Shrnuto - čs. Němci měli důvod cítit se občany druhé kategorie s omezenými právy) ano, z vůdčího národa se stali tím druhým. A ano logickým důsledkem takového pocitu je snaha najít nějakého ochránce a získat autonomii..... a já jen dodám i za cenu vraždění, mučení a únosů. A i přesto, že se jim takováto příkoří neděla.
Opakuji, Němci nebyli za Rakouska vůdčím národem, žádný takový neexistoval. Pokud sám píšeš, že se stali "tím druhým", uznáváš, že byli ve znevýhodněné pozici.
A vraždění a mučení nikdo neobhajuje. Drtivá většina ovšem nic takového nedělala.