Moderná tanková munícia (125mm a 152 mm)

[klingy]

Ten terc bol na zaklade matematickej simulacie a spravodajskych inforamcii navrhnuty tak aby simuloval ucinnu hrubku paciera M1 Abrams (bez udania verzie)

Popis je matematicke znizenie vykonu DM-53 vypaleneho z KBA-2 dlzka hlavne L-50 oproti udajom, ktore maju k dispozicii Poliaci ako pouzivatelia LEO-2A5 (L55) a DM-53

Fofanov napr. uvadza, ze uz povodny Svinec mal mat monoblokove telo, rovnako niektore zdroje hovoria o monoblokovom tele u 3BM32 narodiel od riesenia pouziteho v Mangu

Zaroven vsak Fofanov pridal fotku nieco, co mi pride ako hybrid medzi riesenim sabotu Svinca a penetratorom Manga

A vsak toto je novsia fotografia povodneho Svinca ( pre automaty do dlzky 680mm) niekedy po roku 2000


Ocividne doslo k zmenam konstrukcie penetratora a Sabotu

[Julesak]

Však ako to chápem ja, rozdiel medzi Svincom-1 a Svincom-2 je práve a len v sabote (vodiacom krúžku).

Stručne:
Náboj 3VBM23=strela 3BM60 Svinec-2(3BM46 penetrátor+3BM48M Svinec-2 vodiaci krúžok)+nábojka s prachovou náplňou 4Ž96 Ozon-T.
Náboj 3VBM22(?21?)=strela 3BM59 Svinec-1(3BM46 penetrátor+3BM48 Svinec-1 vodiaci krúžok)+nábojka s prachovou náplňou 4Ž96 Ozon-T.

Nový vodiaci krúžok 3BM48M má zvyšovať úsťovú rýchlosť a zlepšovať schopnosť zachovania si energie u penetrátoru 3BM46.

[kastellan]

Btw, Neví někdo v jaké vzdálenosti od hlavně se dělící kroužek oddělí od vlastního penetrátoru?

[Julesak]

Prakticky bezprostredne po jej opustení, nie?

[klingy]

Nie Julesak maju byt tri Svince jeden Svinec zavedeny v roku 1991 a potom dva Svinec 1/2 po roku 2002

Povodny Svinec mal byt schopny pracovat v povodnom karusely T-72/T-80 (do 680mm) Svinec 1/2 potrebuju modifikovany karusel schopny pracovat so strelou o celkovej dlzke 740mm

Zo znamena novy penetrator a prepracovany vodiaci kruzok

[Dzin]

klingy
To ale potom se nejedná o terč pro zjištění průbojnosti, ale o "potřelovací terč", tedy terč pro testování munice a její účinku na konkrétní typ pancíře. V ideálním případě jsou jako takové terče použita reálná (tanková) technika.

Záleží, co se tím "monoblokem" míní. Většinou to je, že střela je tvořena jako celek, ale samotná konstrukce stále počítá s jádrem a obalem.

Změnu konstrukce střely z těch obrázků, co postuješ není možno poznat. Rozhodně to nejde z vnějších rozměrů. Maximálně by mohlo něco naznačovat změna hmotnosti.

Co se týká Svince-1/2, zde jsem nenalezl hmotnost samotné střely, pouze hmotnost střely a vodících prvků. To má být 8,8 resp. 8,1 kg. Původní Svinec má mít 7,05+ kg. Vzhledem k použití nových vodících prvků bude s největší pravděpodobností stát toto za zvýšením hmotnosti. Odpovídá to i tomu, že hmotnost je rozdílná u Svince 1 a 2.

Na základě tohoto to chápu tak, jak píše Julesak. Tedy Svinec-1/2 používá stejný penetrátor, 3BM46, jako původní Svinec a změna je "pouze" v použití lepších vodících kroužků. Vše, co jsem k tomu kdy dohledal na to ukazuje. Maximálně je ještě možné, že Svinec-2 používá penetrátor z Lekala 3BM42M, protože to je opět ještě lehčí, než Svinec (6,95 kg).


kastellan
Jak píše Julesak, prakticky ihned po opuštění hlavně.

Tady máš video, co to ukazuje, byť to není přímo tanková APDSFS, ale principiálně je to stejné.

[Julesak]

Nie Julesak maju byt tri Svince jeden Svinec zavedeny v roku 1991 a potom dva Svinec 1/2 po roku 2002

Povodny Svinec mal byt schopny pracovat v povodnom karusely T-72/T-80 (do 680mm) Svinec 1/2 potrebuju modifikovany karusel schopny pracovat so strelou o celkovej dlzke 740mm

Zo znamena novy penetrator a prepracovany vodiaci kruzok

Trošku som zapátral a máš pravdu, opravedlňujem sa za nepresné informácie.
To vysvetľuje aj ten mix okolo označenia celého náboja (3VBM21/22/23).

Malo by to byť takto:
Выстрел 3ВБМ20 с бронебойным подкалиберным снарядом 3БМ48 «Свинец» (с дополнительным зарядом - 3БМ50) и зарядом 4Ж63
Выстрел 3ВБМ22 с бронебойным подкалиберным снарядом 3БМ59 «Свинец-1» (с дополнительным зарядом – 3БМ65) и зарядом 4Ж63 или 4Ж96
Выстрел 3ВБМ23 с бронебойным подкалиберным снарядом 3БМ60 «Свинец-2» (с дополнительным зарядом – 3БМ66) и зарядом 4Ж63 или 4Ж96

Len mi nie je celkom jasné, čo sa myslí tým prídavným zarjadom. Asi zostava prachová náplň+vodiaci krúžok obaľujúca samotný penetrátor, a spolu s ním tvoriaca samotnú strelu (снаряд) - "to čo sa nabíja ako prvé".
Či je rozdiel medzi penetrátormi pre strely 3BM48 a 3BM59/60 neviem, ale medzi 3BM59 a 3BM60 by nemal byť. Naopak vodiaci krúžok by mal byť zdokonalený u každej generácie.

[Dzin]

Zajímavé, na tohle jsem ještě nikde nenarazil.

Chápu to dobře, že Svinec má mít celý náboj 3VBM20, střelu s vodícími prvky 3BM50 a samotná střela 3BM46? A 3BM48 je střela s jinými vodícími prvky?

Zkusím se na to taky nějak víc podívat, protože se v těch označováních zase nějak začínám ztrácet.

[Julesak]

3VBMxx je komplet označenie celého náboja.
Ten sa skladá zo strely (napr. 3BM60 u Svinec-2) a prachovej náplne (4Žxx).
Strela sa skladá z penetrátora, vodiaceho krúžku a vlastnej prachovej náplne. Druhé dva komponenty, ako to dobre chápem, za označujú súhrnne ako "дополнительный заряд". Alebo je to označenie len pre samotnú prídavnú prachovú náplň?
Alchymista by asi vedel presnejšie povedať.

EDIT:
k tvojej otázke - u pôvodného Svinca (1991) je náboj 3VBM20 zložený zo strely 3BM48 a hlavnej prachovej náplne 4Ž63.
3BM48 sa ďalej delí na penetrátor (3BM46), vodiacu krúžok (3BM???) a prvú časť prachovej náplne.

Najlepšie používať originálnu terminológiu lebo sa v tom zamotáš.

[Dzin]

Vypadá to, že je to označení pro přídavnou prachovou slož, to co nazýváš první část prachové náplně

Tady odrážka číslo 5

Pokud by to tak bylo, tak by to porovnáním vycházelo takto

Svinec
- náboj 3VBM20
- střela 3BM48 a hlavní prachová slož 4Ž63
- penetrátor 3BM46, vodící kroužek 3BM?? a první část prachové slože 3BM50

Podle toho potom

Svinec-1
- náboj 3VBM22
- střela 3BM59 a hlavní prachová slož 4Ž63 nebo 4Ž96
- penetrátor 3BM??, vodící kroužek 3BM?? a první část prachové slože 3BM65

Svinec-2
- náboj 3VBM23
- střela 3BM60 a hlavní prachová slož 4Ž63 nebo 4Ž96
- penetrátor 3BM??, vodící kroužek 3BM?? a první část prachové slože 3BM66

Ano?

A pokud by zůstal stejný penetrátor (3BM46) potom by použití jiné první části prachové slože mohlo vysvětlit i potřebu nárůstu velikosti místa v nabíjecím automatu, protože by se tím nejspíše změnila celková velikost samotné střely.

[Skeptik]

Chlapi, bavíte se jako že "odborně" a nevíte, že Sviněc 1 a 2, stejně jako Vakuum 1 a 2 nepoužívají stejné penetrátory?
Ty s číslem 1 jsou z ochuzeného uranu, ty s číslem 2 mají penetrátor wolframový.

[Julesak]

Dzin - penetrátor by rovnaký byť nemal (medzi 3VBM20 a neskoršímí) - nárast jeho dĺžky sa obvykle uvádza ako dôvod pre potrebu nového nabíjacieho automatu. Prídavná prachová náplň sa potom už len prispôsobuje penetrátoru ktorý obaľuje.

Skeptik - ďakujem. Vieš aj presnejšie?

[Skeptik]

Julesak
Něco málo k tomu mám doma v PC, ale moc detailů tam není. Všechny informace o modernizovaných Svincích a nových Vakuech jsou klasifikované.

Jinak velmi zajímavá je otázka, PROČ to vždy dělají ve dvou variantách?
Nejprve vyvinou střelu s penetrátorem z DU, a pak přidají verzi s wolframovým penetrátorem, který je lehčí a střela tedy zákonitě má nižší průbojnost.
Cena?
Ekologie?
Zdraví posádek?

[HONZIK11]

https://en.m.wikipedia.org/wiki/Transuranium_element munice v prubehu casu meni vlastnosti vlivem rozpadu prvku v prvotnim materialu z ochuzeneho uranu a jeho slitin,je to zivy material.

[HONZIK11]

Tady je zminka o problemech skladovami u Americke namorni pechoty,kde se tato vlastnost projevila. Vcetne dalsiho
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Depleted_uranium

[Skeptik]

Jo, to by mohl být důvod.
Něco výkonných ale v čase degradujících DU a zbytek méně výkonných, ale trvanlivých wolframových.

[HONZIK11]

No, kdyz odhledneme od vyse zmineneho.Rozhodne s touto munici nemůžeme cvicit na vlastnim uzemi, nemuzeme ji dlouhodobe skladovat bez nasledku, nemuzeme ji pouzit na uzemi, ktere chceme anektovat, jelikoz pak neufinacujeme regeneraci prostredi a uz vubec ne regenerizaci obyvatelstva. Ty polocasy rozpadu radiaktivnich aerosolu jsou obrovske. POUŽÍVAT se bude az pujde opravdu o existenci. To nebylo ale ani v Srbsku ani v Iraku prostrednictvim rotacniho kanonu bitevniku A 10. Myslim si, ze toto je pravy duvod myslenek na vyrazeni tohoto stroje,který je postaven právě kolem kanonu, ktereho ucinek je postaveny na používané munice z ochuzeneho uranu.

[Dzin]

Julesa
Jasně, ale podívej se na to i tak, že doteď jsme neviděli označení penetrátoru. Jinak najdeš prakticky vše ostatní. A je to už 16 let od zavedení.

Samotný název se navíc odkazuje na původní Svinec, zatímco ve všech jiných případech, kdy změnili penetrátor, změnili i název. Z toho co víme, co svědčí proto, že penetrátor je stejný? Není zveřejněno žádné jiné označení penetrátoru a nezměnil se název, pouze se přidala verze. Pro změnu mluví jen to, že se měla zvětšit délka střely pro nabíjecí automat. Dá se ale tohle vysvětlit i jinak? Ano, víme že byla zavedena nová první část prachové slože a tak to může být způsobeno i tím. Je to rozdíl 50mm. Dali novou slož, která má lepší charakteristiky, než původní.

Když si to srovnáš, jako nejpravděpodobnější ti vyjde to, že penetrátor zůstal stejný. Podle mě tvoje prvotní přesvědčení, které tu prezentuješ už dlouho, je zatím nejsprávnější.

Ještě se potom podívám.

Skeptik
Když se na to dívám, podle rozdílů hmotnosti by měl být Svinec 2 z W. Je to podobné, jako rozdíl mezi municí řady M829 a KEW.

Důvod vývoje W verze je nepochybně exportní, podobně jako v ostatních případech. Pokud vím, Rusko neexportuje projektily z ochuzeného uranu.

[Skeptik]

Dzin

Chlapi, bavíte se jako že "odborně" a nevíte, že Sviněc 1 a 2, stejně jako Vakuum 1 a 2 nepoužívají stejné penetrátory?
Ty s číslem 1 jsou z ochuzeného uranu, ty s číslem 2 mají penetrátor wolframový.

Jinak ani Sviněc 2 ani Vakuum 2, tedy ty wolframové, nejsou uvolněný pro export.

A aby to nebylo vysvetlováno špatně, ani Sviněc 1 a Vakuum 1 pro export uvolněný nejsou.
Nejmodernější APFSDS, o kterém se ví, že byl exportován je 3BM44.

[HONZIK11]

JESTEABY BYLY. Tak hloupi ani chudi nejsou. Kdysi meli normu do deseti let od zavedeni.