Messerschmitt Me 262 Schwalbe

[jersey.se]

A jdeme na dokončování

[jersey.se]

A Turbo už je hotové Maj. Rudolf Sinner

[Zemakt]

Pěkné

[El Diablo]

Zemakt:
Podívej se na výkres V1 já tam vidím pístový motor.
( Nebo¨že by vrtule byla hnaná gumicvindou?)

Byl tam namontován pro vyzkoušení draku, neboť nebyly včas dodány proudové motory:
http://www.timetoast.com/timelines/mess ... -evolution

[kenavf]

"Původně se o pohon měly starat agregáty BMW 003, které však na jaře 1941 nebyly k dispozici, ačkoliv existoval první prototyp letadla Me 262 V1. Ten tak musel poprvé vzlétnout s pístovým motorem v přídi, k čemuž došlo 18. dubna 1941. Teprve v létě dodala společnost BMW motory, jež pak byly zabudovány do letounu, pomocný pístový motor v přídi však zůstal zachován. Že to bylo moudré rozhodnutí, se potvrdilo už záhy, jelikož při prvním „třímotorovém“ letu oba tryskové motory vysadily."
http://valka.stoplusjednicka.cz/messers ... 2-schwalbe

[jersey.se]

Vidíte, a to RLM původně zadalo vývoj jednomotorového letadla.

[Dzin]

Protože si čtu knihu od generála Marshalla, nedá mi to a napíši z ní i něco z jeho postřehů k Me 262 a jeho bojovému nasazení. Tvrdí, že sice Němci nasadili trysková letadla do boje dříve, než Američané, ale podle něj to byla z nouze ctnost. Hlavní problém byl, že ve chvíli, kdy je měli připravené pro další stádium zkoušek, neměli prostory, kde by tak mohli udělat resp. jediné prostory, kde je mohli vyzkoušet byli pod palbou amerických stíhaček. Měli tak na vybranou, nasadit a vyzkoušet je rovnou v boji a nebo nevyzkoušet je vůbec.

[Skeptik]

To by asi chtělo blížeji specifikovat, jak k tomuto Marschall dospěl.
Jinak to spíše působí jako blábol.
V době kdy šel Me-262 do bojového nasazení po několikaletém vývoji neměli Američané nic než pár prototypů.

[Zemakt]

Nemá to hlavu ani patu, v takovéto zkratce jak je to podáno, to vůbec nekoresponduje s obecně známými fakty co se týče zavádění typu do služby. Blábol je přesné.

[kenavf]

A v rámci skúšok ,Me-262, ich teda vyrobili 1400ks. General Marschall vypotil asi dobrý blábol.

[Dzin]

Chápu ho spíše tak, že vysvětloval, proč USA nemusel spěchat na nasazení vlastních tryskových letadel, zatímco Němci neměli prakticky na vybranou.

[Zemakt]

Němci měli hlavně pár let náskok a to že Spojenci nemuseli tolik tlačit na pilu je zřejmé. Celé to prohlášení mi spis přijde z oblasti PR.

[Skeptik]

Chápu ho spíše tak, že vysvětloval, proč USA nemusel spěchat na nasazení vlastních tryskových letadel, zatímco Němci neměli prakticky na vybranou.

Jenže přesně to není pravda. Všechna známá fakta tomu odporují.
Naopak USA spěchaly velmi, aby dohonily technické zaostávání ve vývoji proudových letadel jak za Německem, tak GB.
P-59 Airacomet byl ... no řekněme propadák.
Proto Johnson dostal na vývoj P-80 pouhých 180 dní ... což s pomocí britského motoru sice splnil, výsledný XP-80 resp. XP-80A ale ještě nebyly stíhacími letadly, ale spíš ten testovací platformou. Byly podmotorován a čekalo se na silnější motor.
I na všem dalším je vidět spěch, což ale není nic špatného - byla válka a ještě mohla skončit všelijak. Urychlený vývoj i testy si pak vyžádaly i životy zkušebních pilotů ...včetně Bonga v srpnu 1945.
Rovněž urychlená výroba 12-ti předsériových YP-80A, navzdory havárii dvou prototypů při které zahynul i hlavní zkušební pilot (technické důvody) a spěšné odeslaní 4 kusů do Evropy (2 do Anglie, 2 do Itálie), které nelze nazvat jinak než demonstrativní, svědčí spíš o tom, že Marshall spíše chtěl jen ospravedlnit to, že USA nebyly schopny proudové letadlo vyvinou dostatečně rychle.
Mimochodem jedno z těch 4 vzápětí (leden 1945) rovněž havarovalo a zabilo svého pilota, a tak zbývající 3 byly uzemněny.
Jediný výsledek celé akce tak bylo pár demonstrativních fotek F-80 nad Itálií.

Nicméně pravdou je, že na začátku roku 1945 již USA nepotřebovalo nasazovat proudové stíhačky v Evropě.
Německé letectvo již prakticky neútočilo a nad Německo s bombardéry F-80 nedoletěly.

[Rase]

Skeptik:
tak ono to nebylo jen o Němcích, Američané museli reagovat i na vývoj / výrobu proudových letounů v Japonsku. Od roku 1943 jednali s Německem o předávání výsledků výzkumu a vývoje. Pomocí ponorek, se do Japonska dostala fotodokumentace a útržkovité technické podklady, mělo toho být mnohem víc, ale spojencům se podařilo většinu ponorek potopit. I tak se ale díky těmto podkladům podařilo sestrojit motor Išikawadžima Ne-20 s tahem 4,66 kN. První funkční prototyp motoru Ne-20 se rozběhl 26. března 1945, přičemž u dalších výrobců vznikaly i jiné varianty motorů založených na konstrukci BMW 003. V září 1944 bylo rozhodnuto o výrobě letounu inspirovaném Me 262, ve firmě Nakadžima. Prototyp byl dokončen v květnu 1945 a poprvé vzlétl začátkem srpna. Celkem bylo rozestaveno zhruba 10 letounů, které si Američané odvezli jako válečnou kořist ke zkouškám do USA. Jeden exemplář se dochoval v National Air and Space Museum. Tak jak tak, museli v USA počítat s tím, že pokud by se válka protáhla, museli by čelit proudovým letounům i nad Japonskem. Reálná hrozba to nebyla, ale nějak reagovat museli

[Skeptik]

Rase
To samozřejmě museli, ale to nebylo tak zásadní jako ta německá hrozba.
1) Japonci, na rozdíl od Německa, proudová letadla v roce 1944 operačně nenasadili
2) Kikka ani náhodou výkonově neodpovídala požadavkům na provozní nasazení (de-facto odpovídala tomu americkému Airacometu)
3) a to je hlavní, boje v Pacifiku nasazení tehdejších proudových letadel prakticky neumožňovaly.
Žádný z tehdejších jetů neumožňoval start z letadlové lodě a u pozemní letadel se vyžadoval dlouhý dolet, čímž tehdejší jety moc neoplývaly. Nasazení amerických P-80A tedy přicházelo v úvahu až v druhé fázi dobívání japonských ostrovů, až by tam USAF mělo letiště.

Proto, na rozdíl od Evropy kam USAF odeslalo ty 4 zmiňované předsériové YP-80A již v lednu 1945, tak do Pacifiku neposlalo ani jeden, přestože tam bojové operace trvaly až do srpna 1945.
Takže ani zde to Marshallovo "vysvětlení" nesedí.

[Rase]

Tak oni se Američané připravovali na vybombardování Japonska (na okolní ostrovy stihli navést munici a vybudovat letiště pro bombardéry). Pokud by se válka protáhla a došlo by k bojům nad Japonskem (ne Pacifik), tak je klidně možné, že by proudové stíhače přitáhli i sem. Přeci jen museli by předpokládat, že něco takového můžou vytáhnout i Japonci. Nemíním přeceňovat schopnosti japonců vyrobit X desítek proudových strojů, ale kdo ví jaké informace tehdy měli američané. Přeci jen raketových sebevražedných letounů Oka vyrobili nemálo stovek (až 755 ks) https://cs.wikipedia.org/wiki/Jokosuka_MXY7

[skelet]

Tady dám za pravdu klukům. To Marshallovo "vysvětlení" je spíše "lhaní" si do kapsy s cílem obkecat vlastní zaostalost.

[Skeptik]

Rase, ale jistě

Nasazení amerických P-80A tedy přicházelo v úvahu až v druhé fázi dobývaní japonských ostrovů, až by tam USAF mělo letiště.

Dříve ne. Z amerických základen "kolem" Japonska P-80A nad Japonsko nedoletí a schopnost Japonců uskutečnit smysluplný nálet na tyto základny se v roce 1945 limitně blížila nule.

Možnost, že by P-80A zasahovaly proti Ohkám stejně jako Gloster Meteory proti V-1 se sice nabízí, ale je mylná.
Jednalo se o dva různé prostředky.
V-1 letěla poměrně rychle celou dobu letu, a byla tak poměrně těžko dostižitelná vrtulovými stíhačkami (pouze z převýšení), ale jednoduše těmi proudovými.
Ohka letěla nejprve jako plachťák, pomalu, a dostižitelná byla čímkoli. Pak prudce zrychlila, přešla do útoku, a nebyla dostižitelná ničím.

[Rase]

Nepodceňujme sílu nepřátelské propagandy. Ono i Němci koncem války pořád čekali na úder sovětských supertanků - lepších než měl být IS-3, proto vytvořili Königstigery a kuchtili lepší. V reálu se občas potkali jen s IS-2, ale to opravdu jen náhodně. Důležité je, jak moc vážně bere jedna strana určité hrozby z druhé strany. Samozřejmě v reálu by Japonci byli smáznutí i bez proudových strojů nepřítele.
ps. před válkou a na začátku války, hráli i Němci stejnou propagandistickou hru, pokud by byly známy reálné informace, tak Wehrmacht neobsadil ČSR a možná ani Rakousko...

[arten]

No ja len doplním Skeptika - schopnosť Japoncov vyrobiť a nasadiť nejaké prúdové lietadlá bola blízka nule. Už neboli suroviny, neboli továrne, nebolo palivo...
A američania si ich stavu boli vedomí (viď operácie ktoré v závere viedli)...