Skeptik: nejedná se jen o "letuschopné" vs. "v údržbě", ale i o autodiagnostiku, kde se provoz typů se sofistikovanou autodiagnostikou radikálně liší od provozu typů bez autodiagnostiky nebo s omezenou/primitivní, protože autodiagnostika bývá jaksi úmyslně paranoidní. Konkrétně při tomhle hurikánu jedna F-22 rolovala na start, ale palubní diagnostika zahlásila chybu s potenciálem hypoteticky ohrozit bezpečnost letu, takže to odpískali a vrátili letoun do hangáru, kde byl poškozen.
Jinak se ale dlouhodobě letuschopnost flotily Raptorů udává dlouhodobě pod 70% a nedávno oficiální zpráva udala
"Mission-Capable rate" jen ca. 50% (tj. ne letuschopnost ale bojeschopnost, místo těch teoretických 66% jak jste se bavili výše).
Důvody jsou tři.
Tím hlavním je údržby RAM nátěru letounu, který se opotřebovává rychleji než se počítalo a tudíž musí letouny každou chvíli do hangáru na nástřik/opravu. Každý zásah do RAM Raptoru zabere minimálně dva dny (víkendové "rychlovky") a maximálně 3 týdny (generálka nátěru). Pokaždé jej završí EM kontrola radarového odrazu celého stroje. A oprava+testování odrazivosti RAM je potřeba i po rozdělávání údržbových panelů (speciální RAM tmel). Tyndall má vlastní jednotku pro údržbu nátěrů RAM, ve které je kromě vojáků i přes 70 kontraktorů-expertů z civilu, a která má kapacitu 6 Raptorů najednou přes týden a 10 přes víkend (kvůli těm víkendovým dvoudenním "fofrům".
Tím druhým je organizace: jelikož USAF rozhodilo Raptory do malých jednotek, ty jednoduše nemají tolik personálu, náhradních dílů a letounů ke "kanibalizaci" jako standardní jednotky. To ještě zhoršuje "exhibiční" využití Raptorů, které jsou vysílány na "družbu" na cvičení se spojenci a přehlídky, kde je jim ovšem zakázáno využívat všech svých schopností aby nebyly odhaleny (důležitá noticka ohledně Red Flag apod.), takže piloti v důsledku netrénují boj s F-22 tak jako když jsou někde sami. Přidej mise v Sýrii, kde byly Raptory potřeba dříve když se USA bály zda po nich někdo nebude střílet, ale dnes je to spíše otázka exhibice (když tam smějí létat Super Hornety námořnictva), přidej držení domácí 15-minutové hotovosti, a vyjde ti že udržbáři, letouny a ND které zůstanou "doma" mají velké problémy udržet ty "neexhibiční" Raptory ve vzduchu s tím málem, co jim zbylo v týlu.
A konečně třetí problém je malosériovost a cena: bylo vyrobeno nejen malé množství Raptorů, ale i malé množství náhradních dílů. Díky tomu jsou mechanici nuceni nepřiměřeně často sahat ke "kanibalizaci" některých letounů, a ty pak samozřejmě není možné přesunout v případě potřeby. I v normálním provozu to ale vytváří problém, protože žádná jednotka nemá dost všech ND na skladě poblíž, takže se díly musí rozvážet a to zanáší do údržby čekací lhůty a zdržení. A pokud letoun čeká na dodávku ND, samozřejmě nezačne být opravován hned jak ND dorazí, protože mechanici mezi tím začnou řešit něco jiného. Přičemž opravy některých F-22 jsou z důvodu příliš velké ceny, na kterou v rozpočtu nebyla rezerva, odloženy "na neurčito".
Takže v případě hurikánu Michael byly Raptory přelétnuty na Langley AFB a Wright-Patterson AFB pokud:
- jim šly včas zavřít údržbové panely
- jim neřvala autodiagnostika
- byly prohlášeny mechaniky za letuschopné a bezpečné
- nebyly kanibalizované
- nebyly zakonzervované
Když se podíváš na tuhle fotku, zachráněný Raptor 05-4089 má odstraněný RAM na údržbovém panelu nad levým vstupem motoru:
Inženýři ví, že vše má klady a zápory a musíte si vybrat něco za něco. Propagandisté a obchodníci vynášejí pouze klady a zápory zamlčují. Tvrdí-li kdo, že je něco univerzálně nejlepší na světě nebo nemá žádné slabé stránky, patří do druhé skupiny.
Vypadá to že se jich bály i Ruská letadla v Rusku..
