Čínské letadlové lodě
Pokud půjdeme do historie, tak první čínskou letadlovou lodí se stalo plavidlo sloužící pod názvem Type 001 Liao-ning (Liaoning), postavené z vyřazené ukrajinské letadlové lodi Varjag. Dodejme, že Varjag byl spuštěn na vodu v roce 1988. Varjag byl dopraven do loděnic Dalian (součást CSIC – China Shipbuilding Industry Corporation), kde probíhala jeho dostavba. V roce 2011 čínské námořnictvo zahájilo první plavební zkoušky repasovaného plavidla a roku 2012 oficiálně vstoupilo do služby. Z technického hlediska byla zachována její původní konfigurace. Pohonný systém tvoří čtyři parní turbíny, zásobované parou z osmi kotlů, lodní šrouby jsou čtyři a nejvyšší rychlost dosahuje 32 uzlů. Palubní letouny startují pomocí skokanského můstku (STOBAR) a přistávají s použitím záchytného háku a sady brzdících lan. Na letové palubě se nachází dvě startovací pozice pro letadla a deset dalších pro vrtulníky. Dle odhadů bude leteckou skupinu lodě tvořit celkem 50 strojů. Obvykle se má jednat o 26 letadel a 24 vrtulníků. Primárně by se mělo jednat o stíhací letouny Šenjang J-15, tedy kopie Su-33, jehož prototyp a dokumentaci Peking získal od Ukrajiny spolu s Varjagem. V plánu je rovněž palubní verze lehkého bojového letounu Chengdu J-10. V případě vrtulníků se má jednat o transportní Harbin Z-8, Harbin Z-9, Ka-27 k protiponorkovému hlídkování a Kamov Ka-31 pro včasnou výstrahu. Výzbroj je umístěna na sponzonech na okrajích letové paluby. K obraně proti vzdušnému ohrožení slouží čtyři komplety systému HHQ-10, nesoucí osmnáct protiletadlových řízených střel velmi krátkého dosahu (jedná se o zbraň podobnou západnímu systému RIM-116 RAM). Tento systém dále doplňují tři komplety Typ 1030, z nichž každý nese jeden desetihlavňový rotační kanón ráže 30 mm. Plavidlo rovněž nese dva vrhače raketových hlubinných pum a šest vrhačů klamných cílů. Je třeba zdůraznit, že bojové schopnosti Liao-ning jsou omezené a má sloužit hlavně pro výcvik i získávání zkušeností.
Kvůli zajištění dlouhodobé přítomnosti letadlové lodě na moři, je nutní provozovat více než jedno plavidlo. V listopadu 2013 tak byla v loděnici DSIC (Dalian Shipbuilding Industry Company) v Ta-lienu, zahájena stavba další letadlové lodě této třídy. Informace o vývoji první domácí letadlové lodě typu 001A však čínští představitelé poprvé oficiálně potvrdili až v lednu 2014. V průběhu roku 2015 se začaly objevovat satelitní snímky nasvědčující tomu, že stavba letadlové lodě už probíhá v loděnici Dalian. Samotné čínské ministerstvo vnitra stavbu potvrdilo 31. prosince 2015. V září 2016 byly zveřejněny snímky prokazující, že na trup první jednotky již byl instalován velitelský ostrov. Opět se jednalo o zjevnou kopii sovětské konstrukce a změny se týkaly především vnitřního zařízení a sestavou radarů. Výtlak plavidla je odhadován na 60 000–70 000 tun. Jedná se o zdokonalenou verzi letadlové lodě Liao-ning zachovávající její rozměry a koncepci STOBAR. Loď je vybavena úhlovou palubou se skokanským můstkem na přídi, dvěma výtahy a ostrovem na pravoboku. Velitelský ostrov je řešen výrazně odlišně, je celkově o asi 10 % menší, můstek ma přidané druhé patro a nese čtyři pevné antény multifunkčního radaru Typu 346A (mají je též torpédoborce typu 052D). Podrobnosti o vybavení, nebo výzbroji plavidla nebyly zveřejněny. Kapacita plavidla je odhadována na 30–40 letadel (zejména Shenyang J-15) a vrtulníků. Plavidlo bylo na vodu spuštěno 26. dubna 2017. Po přemístění k přístavnímu molu na něm byly zahájeny dokončovací práce. Zařazení do služby je plánováno na roky 2019–2020. Název zatím není znám, ale mělo by se jednat o Typ 001A Šan-tung (Shandong). V debatách a hlasování o názvech dalších čínských plavidel, se na prvním místě spolehlivě drží název Tchaj-wan.
Nová generace a inspirace u US Navy
V současnosti údajně probíhají v Šanghaji práce na stavbě dalšího plavidla, s projektovým jménem Type 002. Zde by se již mělo jednat o konstrukci podobnou americkým letadlovým lodím. Pravděpodobně bude vybavena startovacím katapultem CATOBAR (Catapult Assisted Take-Off But Arrested Recovery). Tato technologie využívá buď parní, nebo pokročilejší elektromagnetické katapulty. Právě druhý zmíněný typ je často zmiňován u nových čínských letadlových lodí, počínaje typem 002. Mělo by se jednat o elektromagnetickým katapultem pro asistovaný vzlet letounů, podobným americkému EMALS (Electromagnetic Aircraft Launch System). Stejná technologie mohla být v budoucnu využita nejen pro vzlet letadel, ale také pro odpal raket, dopravu satelitů na oběžnou dráhu a rychlovlaky. Letadlové lodě by díky elektromagnetickým katapultům mohly sloužit jako základna pro tankovací letouny, letouny včasné výstrahy, protiponorkové letouny a též transportní letouny. Konstrukce trupu bude nejspíš opět vycházet ze sovětské konstrukce a změny se nejspíš budou týkat vnitřního vybavení. Čínské letadlové lodě třídy Type 002 budou spoléhat na konvenční zdroj energie, ale došlo k celkovému přepracování napájecího a distribučního systému. Od parních kotlů až po zařízení pro skladování energie. Nový pohonný systém podle čínských představitelů umožní vyzbrojení letadlových lodí laserovými zbraňovými systémy a elektromagnetickými děly, které se vyznačují vysokou spotřebou energie. První letadlová loď třídy Type 002 bude podle nedávných odhadů zařazena do aktivní služby v roce 2023. Dle dostupných informací má ČLR v plánu získat do roku 2025 celkem šest letadlových lodí. Začátek stavby prvního plavidla nové třídy byl ovšem opakovaně odkládán a je otázkou, kolik plavidel třídy Type 002 vůbec vznikne. Ve stádiu vývoje je totiž rovněž třída čínských letadlových lodí, označovaná jako Type 003 s výtlakem přes 100 000 tun a atomovým pohonem. Takto silné plavidlo již naznačuje, že Čína myslí vážně své plány v Pacifiku a mocenský vzestup v celé oblasti. Čína v minulosti opakovaně ujišťovala, že nová letadlová loď nepředstavuje pro sousedy Číny žádnou hrozbu a že bude využívána především k cvičným a výzkumným účelům pro budování dalších letadlových lodí. Námořní ambice Pekingu nicméně vyvolávají v západním Tichomoří stále větší znepokojení. Několik nevyřešených územních sporů udržuje chronické napětí mezi Čínou a jejími sousedy, především Japonskem, ale také Vietnamem, Jižní Koreou a Filipínami.
Zdroj:
http://domaci.ihned.cz/svet-cina/c1-525 ... adlova-lod
https://echo24.cz/a/wyvRD/nove-letadlov ... ho-ucitele
https://www.denik.cz/ze_sveta/cina-uved ... 20925.html
http://www.armadninoviny.cz/cinske-leta ... ystem.html
http://www.naval-technology.com/project ... ier-china/
https://www.popsci.com/china-aircraft-c ... ogy#page-2
https://thediplomat.com/2017/11/chinas- ... ch-system/
http://www.scmp.com/news/china/diplomac ... nch-system
https://cs.wikipedia.org/wiki/Liao-ning_(2012)
https://en.wikipedia.org/wiki/Type_002_aircraft_carrier
https://en.wikipedia.org/wiki/Type_003_aircraft_carrier
- třeba je tam jen "nějaká ta drobná chybička", třeba to nejsou čtyři ale dvě a ne letadlové ale torpédoborce... 
