Evropský dron MALE RPAS

[Rase]

Evropský dron MALE RPAS

Práce na evropském dronu pro střední výšky s dlouhým doletem, započaly v roce 2009, kdy společnost EADS získala finance pro vývoj dronu Talarion s dvojicí proudových motorů. Od září 2016 byl projekt transformován do na navazujícího programu MALE RPAS (Medium Altitude Long Endurance Remotely Piloted Aircraft System), na kterém od poloviny roku 2016 pracují společnosti Airbus (Španělsko, Německo), Dassault (Francie) a Leonardo (Itálie). Koncem listopadu 2018 se k nim připojila rovněž společnost Aero (Česká republika). Status pozorovatelské země má pak Belgie, Finsko, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko a Portugalsko. Předpokládá se financování programu v rámci Evropského obranného fondu (EDF). Zajímavé je, že Británie se do projektu nezapojila a nakoupí drony MQ-9 Reaper. První fáze programu MALE RPAS zahrnující zhodnocení systémových požadavků SRR (System Requirement Review) a předběžnou revizi návrhu PDR (Preliminary Design Review) skončí na konci roku 2018. Výsledky PDR napoví, zda je vývoj evropského dronu technicky a finančně realizovatelný. Pokud se zapojené země rozhodnou pokračovat, nový evropský dron kategorie MALE by měl poprvé vzlétnout v roce 2023 a do provozu se dostat kolem roku 2025. Základním rysem a hlavní výhodou eurodronu je schopnost autonomně létat v hustém civilním leteckém provozu nad Evropou nebo jinde ve světě. Bude to vůbec první bezpilotní letoun na světě, který nebude muset létat jen ve vojensky vyhrazeném vzdušném prostoru. Dvoumotorvé uspořádaní navíc zajistí při výpadku jednoho motoru bezpečnost provozu nad hustě obydlenými částmi Evropy a poskytne dostatečný výkon pro výrobu elektrické energie pro palubní přístroje a senzory. Eurodron poskytne svým provozovatelům klíčovou podporu ve vojskovém zpravodajství, sledování, akvizicí cílů a průzkumu ISTAR (Intelligence, Surveillance, Target Acquisition, Reconnaissance). Samozřejmostí je možnost instalace (dle přání zákazníka) zbraní vzduch-země a vzduch-vzduch. Mezi hlavní úkoly v době míru bude patřit sledování lodního provozu a monitorováni hranic Evropské unie. Takticko-technické údaje o vyvíjeném evropském bezpilotním letounu, jakož i o ceně projektu, nejsou k dispozici. Letoun ale podle odborných médií vychází z projektu evropského bezpilotního letounu Talarion, který vzhledem k nezájmu možných zákazníků byl zrušen v roce 2012. Tento stroj již ale poháněly dva proudové motory. Eurodron je navíc od Talarionu dolnoplošník s "T" ocasními plochami. Model eurodronu v měřítku 1:1, byl poprvé představen na berlínském veletrhu ILA Berlin Air Show 2018.

Evropský dron MALE RPAS
Délka: 16 m
Rozpětí křídel: 26 m
Maximální vzletová hmotnost: 11 000 kg
Nosnost: 2 300 kg
Cestovní rychlost: 500 km/h
Dostup: 13 700 m

Zdroj:
https://www.janes.com/article/84737/cze ... as-project
https://technet.idnes.cz/dron-male-airb ... enstvi_erp
https://www.securitymagazin.cz/defence/ ... 60025.html
https://www.militarybox.cz/news/prototy ... male-rpas/

[Vlastimil Čech]

Krásný aeroplán!

[Juraj Tichý]

K moznej buducnosti dronov:

Toto je prvý let lietadla bez pohyblivých častí v pohonnom systéme

Čítajte viac: https://tech.sme.sk/c/20967684/prvykrat ... z5XcTKzrAG

[KOLT]

Jj, taky se mi moc líbí. Ještě by to chtělo rozjet projekt postavený na základě nEUROnu. A samozřejmě se k němu také přifařit

[kenavf]

Keďže sa dnes bežne prevádzkujú jednomotorové lietadlá tak sa mi zdá zbytočné predražovanie tam dávať dva motory, aj keď sa to obhajuje bezpečnosťou.

[Zemakt]

U dronu této velikosti je takováto koncepce paradoxně celkově levnější.

[kenavf]

Myslíš že polovičný motor znamená aj polovičnú cenu motora a polovičnú náročnosť na čas údržby a cenu údržby?
Mám taký dojem(od nejakých modelárov) že na zdvojnásobenie ťahu vrtule stačí zväčšiť priemer vrtule o 10% až 20%. Myslíš že vrtula väčšia o desať percent je dvojnásobne drahšia a naopak? Ja si to nemyslím.

[Zemakt]

Ale kde pa, proto píšu celkově. Začni hned u vývoje, přes ne příliš nákladnou a výrobně nenáročnou samotnou konstrukci (ostatně jakou koncepci by jsi si s jedním motorem představoval?) a pokračuj vývojovým potenciálem, kdy na pylony mužeš osadit de facto co chceš. Ne malým bonusem je pak volný vnitřní prostor, sekundárně pak i ta bezpečnost. Ne že by jednomotorák nešel spáchat, ale bylo by to složitější a méně efektivní.

Samozřejmě, že vše se také odvíjí od požadavků na dron kladených.

[kenavf]

Koncepcia MQ-9 Reaper sa mi zdá optimálna.

[Zemakt]

Jo proč ne, ale RPAS je drobátko jiná velikost. Nebo mi to podle těch fotek alespoň tak přijde. Mj. ony ty dva motory také mohou souviset s požadavkem létání v civilním prostředí.

[Skeptik]

Je. Měl by být o cca 30% větší (rozpětí 26 vs. 20 m; délka 16 vs. 11 m), ale hlavně podstatně těžší MTOW cca 11 tun vs. 4,7 tuny.
Dva motory samozřejmě mají nevýhody, ale též výhody.
K těm patří vyšší bezpečnost letu (dost podstatné při mírovém létání nad hustě osídlenou Evropou), jednodušší aerodynamická koncepce (gyroskopické momenty obou vrtulí s ruší) apod.
Celkově ale nelze říci, zda je lepší jedno či dvoumotorová koncepce. To záleží na konkrétních podmínkách ... včetně třeba dostupnosti odpovídajících motorů.

[Rase]

ČR se do projektu zapojí, ale tyto drony nepořídí

K informacím z webu IHS Janes ohledně české účasti na vývoji dron MALE RPAS, se vyjádřil Petr Sýkora z tiskového oddělení MO ČR. Podle jeho slov, se MO na projektu finančně nepodílí a Česká republika nemá žádnou povinnost drony European MALE RPAS nakoupit. Od účastníků projektu očekává výměna informací, zkušeností a zapojení expertů, a to v řadě souvisejících oborů a oblastí (jedná se např. o řízení letového provozu, legislativu, projektové řízení, certifikace, letecké inženýrství, nákladovost a financování, informační bezpečnost a další). Bylo naznačeno, že se na výrobě a vývoji bude podílet tuzemské Aero, firemní PR manažer Tobiáš Tvrdík zapojení nevylučuje, ale společnost oficiální nabídku prozatím nedostala. Vyvíjený bude nejvyšší třídy III (Class III), přitom AČR plánuje do roku 2023 pořízení pouze taktická bezpilotní letouny třídy II (Class II), tedy taktické drony se startovací hmotnostní 150 až 600 kg, doletem 200 km a dostupem 5500 m. Výběrové řízení na nákup taktického dronu třídy II začne v roce 2022. MALE RPAS bude na trhu až od roku 2025 a tak je téměř jisté, že se k AČR ani nedostanou a nikdo s nimi ani nepočítá.

http://www.armadninoviny.cz/european-ma ... casti.html

[Flader]

Trochu mi uniká pointa zapojenia ČR do tohto projektu. Nebolo by zmysluplnejšie sa zapojiť do projektu, ktorého potenciálne výsledky by AČR aj využila? Takéto zapojenie bez akejkoľvek investície alebo prípadne nákupu výsledkov mi príde ako taký "alibizmus" - len sa do niečoho formálne zapojiť "aby sa nepovedalo".

[Rase]

Nic nás to v podstatě nestojí, máme dost co nabídnout (viz výše) a hlavně se něco i přiučit na společném projektu s evropskými partnery (čtyřmi hlavními tahouny). Myslím že je skvělé, že nejsme jen pozorovatelé, ale přímo se budeme na projektu podílet. Samotný typ takto velkého dronu je pro velikost a ambice AČR patrně nepoužitelný (máme jen lehké a střední teprve plánujeme pořídit). Účast na prestižním projektu je ale rozhodně velký přínos. Je i fajn pocit, že máme vůbec co nabídnout .)

[Skeptik]

Je to skvělý kšeft, oboustranně výhodný.
České firmy zapojené do vývoje na tom vydělají, protože jim vývoj bude uhrazen.
Pro Evropu je to také výhodné, protože vývoj u nás je vyjde 2 až 3x levněji.

Víc než kšeft bych v tom nehledal.

[kenavf]

A bola by to dobrá reklama a potenciál na budúce projekty.

[Starlight]

Osobně bych si dovolil chladit nadšení z účasti České republiky na projektu MALE RPAS, která se skutečně oficiálně jmenuje EURODRON. https://pesco.europa.eu/project/europea ... eurodrone/

Projekt je od 19. listopadu 2018 součástí programu PESCO zřízeného EU. Program PESCO řídí sekretariát společně tvořený různými orgány EU - European External Action Service (EEAS) včetně EU Military Staff (EUMS) a European Defence Agency (EDA).

Smluvní strany jsou pouze členské státy (=vládní orgány) EU. Národní příjemce podpory (firmy) nesmí být pod kontrolou subjektu mimo EU (= tedy zahraniční pobočky nebo společné podniky společností mimo EU se k dotacím nedostanou). Hlavní známí příjemci jsou Airbus, Dassault a Leonardo.

Financování: Model je trochu složitější, ale základní dělení je takové, že u projektů PESCO min. 30% vývojových nákladů (výsledkem je prototyp) hradí EU. Jsou tam ještě nějaké bonusy za různé kombinace účastníků, takže kolikto je přesně u projektu MALE RPAS neřeknu. Zbytek peněz musí zaplatit účastnické členské státy. Teoreticky to mohou být peníze soukromého sektoru, ale s tím nikdo snad ani nepočítá – jsou to prostě peníze z národních rozpočtů.

ČR je sice členem projektu MALE RPAS, ale protože její finanční příspěvek na vývoj v PESCO je nulový (a ani se nezavázala k budoucímu nákupu), tak i vývojový příspěvek kohokoliv z ČR bude nulový. Žádný český podnik přímo ve vývoji nepojede a ČR bude jen vnitřní pozorovatel (někdo z MO ČR případně jiného ministerstva nebo vládní agentury). Je sice možné, že nějaký český podnik bude subdodavatelem nebo subdodavatelem subdodavatele skutečného příjemce podpory. Ale to bude čistě na komerčním základě, který si iniciuje sám příjemce podpory. Ale to budou maximálně nějaké „drobnosti“.

Ostatně vývoj už dávno běží - od roku 2016 dokonce pod hlavičkou organizace OCCAR (Organisation Conjointe de Coopération en matière d'Armement / Organisation for Joint Armament Co-operation). Programový office je nedaleko mnichovského letiště. https://www.occar.int/programmes/male-rpas

Studie na definici požadavků (Definition study) byla uzavřena v srpnu 2016. Na dvoumotorové konfiguraci se účastníci (Německo, Francie, Itálie a Španělsko, Belgie je pozorovatel od prosince 2017, proto není ve vývojovém grantu) shodli v v červenci 2017. V lednu 2018 pak vydali první výsledky studie „takticko-technické požadavky“ (v originále System Requirement Review - SRR).

ČR není členem OCCAR ( https://www.occar.int/about-us ) takže to k akvizici z české strany ani nesměřuje. Proto se nemohla jako Belgie stát jednoduše pozorovatel programu a nalezla tam až přes projekt PESCO.

[Rase]

díky za vysvětlení, no stejně si ale myslím, že připojení se k programu byl dobrý krok. Jak velký užitek z toho bude se uvidí, ale chci zůstat optimistou

[Rase]

Armáda ČR chce získat několik velkých bojových dronů

Nedávno proběhla médií zpráva o zájmu AČR nakoupit minimálně jeden taktický bojový dron v rámci projektu STRATOM (stratosférický obrazový systém). Konkrétně se jedná o minimálně jednu sadu taktických bojových dronů, což odpovídá jedné pozemní řídící stanici a minimálně dvěma nebo třem bezpilotním letadlům. Armáda ČR požaduje drony o maximální vzletové hmotnosti 1 200 kg a s nosností minimálně 300 kg. Drony poslouží zejména k obrazovému průzkumu, k provádění úderů vzduch-země a k vedení elektronického boje. Stejně tak lze drony využít jako komunikační a datové relé pro jednotky na zemi. "V roce 2022 začne akvizice operačního bezpilotního prostředku, který kromě senzorického vybavení bude mít i vybavení zbraňovým systémem," uvedl náčelník generálního štábu Aleš Opata při příležitosti vzniku 533. praporu bezpilotních systémů v Prostějově. Zajímavé je, že ještě v roce 2018 Armáda ČR zvažovala pořízení taktického dronu o hmotnosti 600 kg. Požadavky na maximální vzletovou hmotnost tak vzrostly dvojnásobně, ale MALE RPAS je pořád někde úplně jinde. Jeho maximální vzletová hmotnost činí 11 000 kg, nosnost 2 300 kg, délka 16 m, rozpětí křídel 26 m, cestovní rychlost 500 km/h a dostup 13 700 m. Pokud z výběru vynecháme čínské a turecké drony, je horkým kandidátem možnost pořídit izraelské drony Hermes 900 od Elbit Systems. Jejich maximální vzletová hmotnost činí až 1 180 kg, s nosností 350 kg a rozpětím křídel 15 metrů. Výdrž Hermes 900 ve vzduchu je až 36 hodin a dostup až 9 000 metrů. Elbit nabízí také výkonnější stroj Hermes 900 StarLiner, ten má ale vzletovou hmotnost 1 600 kg a nosnost 450 kg. Hermes 900 StarLiner je speciálně certifikován pro létání v běžném civilním provozu, nikoliv jen ve vyhrazeném vzdušném prostoru.

https://www.armadninoviny.cz/vyskove-a- ... de-cr.html
https://twitter.com/hashtag/hermes900

[Rase]

Dokončena jednání s Airbusem

Dne 20. listopadu oznámila agentura OCCAR dokončení několikaměsíčního jednání s Airbusem, ohledně návrhu a konstrukce dronu MALE. Obě strany se shodly na přesných podmínkách budoucí smlouvy, taktické a technické požadavky na strukturu a cenu. Vyjednaná dohoda otevírá cestu k podpisu smlouvy na výrobu prototypových a sériových kusů - první z nich má být dodána v roce 2025 a sériové v roce 2028. Kromě Airbusu budou klíčovými průmyslovými partnery programu též Leonardo, Dassault Aviation a Space SAU. Počáteční poptávka činí dvacet sad dronů, které mezi sebe rozdělí Francie, Německo, Itálie a Španělsko. Evropské drony tak u zmíněných zemí nahradí obdobné konstrukce z Izraele (Německo) a USA (Itálie a Francie), v budoucnu se pak rovněž počítá s možností nést přesné zbraně. Nelze vyloučit, že zájem o program projeví i další evropské země. Mezi nimi můžeme zmínit Polsko (program Zefir). Bohužel ČR nemá o drony této kategorie zájem a hodlá pořizovat pouze menší kusy. Výběrové řízení na nákup taktického dronu začne v roce 2022. Půjde o stroje s hmotností 150 až 600 kg, doletem 200 km a dostupem 5500 m.

https://zbiam.pl/postepy-europejskiego- ... gCdi1Q3cKs