Ztráty Rakousko-uherské armády (1914-1918)

[Rase]

V Národních Listech (večerní vydání) z 27. listopadu roku 1918, jsem našel velice zajímavé údaje ohledně ztrát rakousko-uherské armády. Informace byly převzaty z jisté korespondence ve Vídni. Celkové ztráty činí čtyři miliony mrtvých, nemocných a raněných vojáků. Tedy přibližně třetina veškerého povolaného mužstva. V těchto ztrátách nejsou zahrnuty oběti poslední bitvy na Piavě

z 550 aktivních plukovníků (Oberst) padlo 64,
ze 720 aktivních podplukovníků (Oberstleutnant) padlo 111,
ze 1 100 majorů (Major) padlo 184,
ze 6 450 aktivních setníků (Hauptmann) padlo 1 016,
ze 6 750 aktivních nadporučíků (Oberleutnant) padlo 1 148,
ze 5 500 aktivních poručíků (Leutnant) padlo 1 285,
ze 950 aktivních praporčíků (Fähnrich) padlo 539

https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/v/ ... e=5C706144

voják pozoruje těla padlých italských vojáků na Monte Maggio (květen 1916)

Seržanta (zugsführer) rakousko-uherské armády pro kterého již válka skončila, když byl v roce 1918 zajat britskými vojáky na Italské frontě.
Můžeme vidět že je nositelem Medaile Za statečnost (Tapferkeitsmedaille) a Mobilizačního kříže 1912/13 (Mobilisierungskreuz).

[Vlastimil Čech]

Ovšem ty ztráty důstojníků z povolání jsou otřesně vysoké. Poručíků skoro čtvrtina, a těch praporčíků dokonce většina, 57%!
Hmmm... myslíte, že u ostatních armád to vypadalo podobně?
Jak by asi takové hodnocení dopadlo v případě WWII?

[Zemakt]

Je zajímavé jak málo těch praporčíků v porovnání s ostatními hodnostmi bylo.

[Vlastimil Čech]

Je zajímavé jak málo těch praporčíků v porovnání s ostatními hodnostmi bylo.

Bylo jich málo a ještě jich víc jak polovinu protivním pobil. Vlastně měli chudáci větší ztráty než mužstvo, že? Asi vykonávali praporčíci nějaké obzvlášť nebezpečné funkce a tak se tomu asi vojáci nějak vyhýbali, ale je to opravdu do očí bijící, to máte pravdu! Anebo to v těch novinách prostě nějak popletli...

[Alfik]

Hmmm... myslíte, že u ostatních armád to vypadalo podobně?

Asi ano, a asi i hůř. Tak např. jsem před lety narazil na článek na angl. webu, kde autor dokladoval, že jak v Anglii, tak v Německu, prakticky takřka vymřela nižší a střední šlechta. Důvodem bylo, že na začátku války prostě byli důstojníci většinou z menších/chudších šlechtických rodů. Procentuální ztráty nižších důstojníků byly zejména na západní a východní frontě vyšší než vojínů. Možná za to můžou odstřelovači. Nač střílet pěšáka když můžu zastřelit jeho velitele.

[Rase]

Ztráty nižších velitelů byly hrozivé u všech států, centrální mocnosti měly ale výhodu v poměrně efektivním způsobu jejich doplňování / náhrady. Měli připravené poměrně velké množství záložních důstojníků - všechny ty jednoročáky, které bylo možno rychle posunout nahoru. Nebo záložní důstojníky. Ztráty byly hodně způsobené tím, že vedli vojáky v boji, byli tak první na ráně. Ono "vymření" armády na počátku bojů je dost typické pro všechny strany na začátku války. Profesionálové vymřeli jako první a na jejich místo museli nastoupit branci, kterým veleli záložní důstojníci. Kvalita tak šla dost dolů

[kacermiroslav]

V knížce První světová válka od J.M.Wintera je skutečně uvedeno, že branná moc řadě válečných zemí poskytovalo obrovské personální rezervy. Nejlépe na tom v roce 1914 bylo Německo, které takto mělo vycvičeno téměř 5,5 milionů vojáků. Rusko, Francie a Rakousko-Uhersko na tom byli přibližně srovnatelně a to kolem 4,5 milionů. Itálie necelé 4 miliony. Velká Británie pak necelý milion. Ale zde se to dá pochopit, VB se zaměřovali především na námořní než pozemní síly. Rumunsko, Srbsko, Belgie a Bulharsko pak měli necelých půl milionů na stát. Osmanská říše pak asi lehce přes půl milionů.

[kacermiroslav]

Jen pro zajímavost. Tak například Velká Británie na tom byla se ztrátami následovně, přičemž v pozemní armádě sloužilo celkem 5.215.162 mužů, v námořnictvu 640.237 mužů a v letectvu 291.175 mužů v průběhu WW1. Z toho na celkové ztráty všech tří složek činilo 12% zabitých, 27% zraněných, 2% zajatců a 59% jich bylo řekněme v pořádku. V případě pozemní armády padlo 12,9%, zraněno bylo 31,5%, zajaty 3% a v pořádku válku přežilo 52,6%. U námořnictva padlo 6,7%, zraněny byly 4%, zajatých bylo 0,9% a v pořádku 88,4%. V leteckých silách padlo 2,5%, raněných bylo2,1%, zajatých 1,1% a v pořádku 94,3%.

[Vlastimil Čech]

To je ohromně zajímavá beseda, na zajímavé téma! Nevěřím, že si těch děsivých ztrát nižších velitelů velšní armád nepovšimlo... Nic se proti tomu nepodnikalo? A jestli ano, tak s jakým výsledkem? (napadlo mne třeba neodlišovat vzhled velitelů od mužstva...)
A jak to vypadalo během WWII? Taky takový nepoměr?

[Rase]

ještě dodám, že podle statistik mělo, vzhledem k počtu obyvatel, největší ztráty ve válce právě Rakousko-Uhersko. A to ze všech bojujících stran.

[Alfik]

Ztráty nižších velitelů byly hrozivé u všech států, centrální mocnosti měly ale výhodu v poměrně efektivním způsobu jejich doplňování / náhrady. Měli připravené poměrně velké množství záložních důstojníků - všechny ty jednoročáky, které bylo možno rychle posunout nahoru. Nebo záložní důstojníky. Ztráty byly hodně způsobené tím, že vedli vojáky v boji, byli tak první na ráně. Ono "vymření" armády na počátku bojů je dost typické pro všechny strany na začátku války. Profesionálové vymřeli jako první a na jejich místo museli nastoupit branci, kterým veleli záložní důstojníci. Kvalita tak šla dost dolů

To je pravda. On ten článek se (samozřejmě) hlavně věnoval právě situaci v GB, a tam asi jednak neměli takový systém na doplňování, nebo ne tak dobrý/připravený, a jednak také asi ta "obsazenost" důstojnictva šlechtou byle možná vyšší už na začátku války. Tím se dost možná jejich situace zhoršovala rychleji než u centr. mocností.

[Rase]

Rakousko-Uhersko mělo cca 51 milionů obyvatel, z toho České země cca 10 milionů. Rakousko-Uhersko celkem zmobilizovalo 7,5 až 8 milionů mužů, z toho tedy z Českých zemí bylo přes 1,5 milionů. Nelze ovšem říci, že to bylo 1,5 milionů ČECHŮ, neboť cca třetinu z nich tvořili čeští a moravští Němci.
- Legionářů (včetně těch co nebyli uznáni podle zákona - který byl jen kvůli různým prebendám a nevím proč by měl být brán jako měřítko toho kolik bylo fakticky legionářů) je v databázi VÚA cca 132 000.
- Zemřelo (nejen padlo, ale i na následky zranění, nemocí...) cca 250 000 mužů z Českých zemí; z nich opět cca třetinu tvoří Němci, dvě třetiny Češi.
První bod (počet mobilizovaných) mám z různých běžně dostupných čísel na netu, nedokážu říct zdroj. Druhý bod - zdrojem je databáze legionářů na webu VÚA. Třetí bod - zdroj: moje statistické výpočty (na základě bodu 1) plus práce statistika z Českého statistického úřadu, která byla prezentována letos na konferenci v Praze (bohužel si nepamatuji jméno, ale bude sborník), a který došel k témuž číslu (respektive k tomu, že je to MINIMÁLNĚ 200 000 mužů).

[kacermiroslav]

Doplním zase pár zajímavých postřehů z Knihy První světová válka od J.M.Wintera. Týká se to "poškození" invalidních důchodců. 42% byly rány a amputace, 24% jiné, 15% nemoci dýchacích cest, 10% nemoci srdce, 5% revmatismus a 4% malárie. Co se typů zranění invalidních důchodců týče, tak 80% byly ztráty prstů na rukou nebo nohou, 8% amputace "méně hrozná", 7% ztráta údu, 3% velmi těžká zmrzačení a 2% těžká zmrzačení. Kvůli posledním dvou de facto vznikl nový lékařský obor plastická chirurgie a výroba náhradních končetin.

[Morty]

Já jsem četl (už si nepamatuji kde ) že nejvyšší percentuální ztráty v poměru vojsko - počet obyvatel mělo za první světové války Srbsko.

[parmezano]

Bylo by zajímavý , kolik % bylo těch , kteří se úmyslně zranili sami aby se vyhli službě na frontě . Píšu to proto , že můj děda si sám ustřelil ukazováček na pravé ruce, a z fronty mazal do zbrojovky ve Wiener Neustadtu .

[Rase]

Co vím, tak na začátku války (v Haliči a Polsku), když se vojáci dostali pod palbu nepřítele, tak zalehlí kolikrát zvedali nohy. V případě zásahu byli odnesení na obvaziště a válka pro ně skončila - alespoň na nějaký čas. Později když se začaly kopat zákopy to už dost dobře nešlo. Byl to ale vlastně dobrý způsob, jak se vyhnout trestu, za sebepoškození - trefil je nepřítel, tak OK a velitel poblíž většinou nebyl (nebo byl už mrtvý).

Pokud jde o službu ve zbrojovce, tak dělníci se statusem vojáka, to měli dost těžké. Prý když se dělníci bouřili a chtěli lepší podmínky, tak je jednoduše povolali do armády, navlíkli uniformu a vrátili zpátky do fabriky. Už se na ně ale nevztahovaly civilní zákony ale vojenské (teda klidně i poprava). Taky nebrali mzdu ale jen mnohem nižší žold, horší strava atd. Takhle to prý bylo v Plzeňské Škodovce, ale i dalších klíčových zbrojovkách.

[kacermiroslav]

V případě Srbska to je trochu problém. Co se vojenských ztrát týče, tak v boji padlo cca 45.000 mužů z celkově mobilizovaných 707.343. Tudíž to není tak děsivé na první pohled. Ovšem do bojů se zapojovalo i mnoho civilistů, kteří v tomto souhrnu nejsou uvedeni. Co je ale děsivé, jsou ztráty civilního obyvatelstva v počtu cca 450.000 lidí. V tomto počtu asi najdeme i spoustu civilistů bojujících proti R-U. V přepočtu na počet obyvatel jsou pak jejich vojenské a civilní ztráty opravdu vysoké.

Na jednom ze svých starších zdrojů jsem dohledal tyto Srbské ztráty:
Srbsko.......................4,5 Mio obyvatel........275.000 mrtvých vojáků.........450.000 mrtvých civilistů...........725.000 ztráty celkem

[parmezano]

Ukázky protéz a Velká polní chirurgická souprava

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Jsou exponáty výstavy v Brně na Špilberku 1918 "Válka co vzala a dala"

[fru]

ten polní chirurgický kufr je supr.
Ale vcelku mě překvapil ten procentuelní poměr ztrát R-U armády.
Vůbec jsem netušil že to u nás bylo nejhorší. Měl jsem přesvědčení že ztráty měla nejvyšší ruská armáda