Sekyrka ze Sedčic píše:Zaujal mne názor, že zvýšení počtu vojáků na 30 0000 je málo ("Toto číslo je dle mého názoru přesto příliš málo ambiciozní.") a měl bych na vás hned tři otázky:
1) Chtěl bych se zeptat, proč si to myslíte? Prosím o nějaké argumenty a čísla.
2) Co je pro vás tím zásadním faktorem, který určuje počty vojáků? Pro více nebo proč méně vojáků?
3) Kde chcete vzít (pokud nebude znovu zavedena nějaká forma povinné vojenské služby) lidi, když už dnes je cíl 30 000 spíše velmi ambiciozní :-) z hlediska jeho naplnění a udržení v čase?
Děkuji
1) V
prvním příspěvku tohoto tématu jsem vytvořil přehled tabulkových počtů armád NATO a vybraných evropských armád. Tyto tabulkové počty jsem porovnal s počtem obyvatel daného státu. Tyto výsledky jsem pak promítl do reálií České republiky prostřednictvím několika ukazatelů. I ty nejnižší odpovídaly 28 500, avšak počet tabulkových míst u ozbrojených sil států, které vydávají na obranu 2 a více procent HDP, ke kterému se ČR zavázala, odpovídá pro ČR při 2% HDP na obranu počtu 32 - 36 000 vojáků. Nakonec jsem udělal i velký přehled počtu tabulkových míst na 1 000 obyvatel, kde i historicky blízké Slovensko dosahuje téměř 3 vojáků na 1 000, zatímco AČR pouze lehce přes 2,5. Pokud bychom dosáhli stejné úrovně, znamenalo by to armádu o 31 000 tabulkových místech. Dále ve svých veřejných vystoupeních pplk. Zelinka i gen. Opata zmiňují, že operační tempo nasazování našich sil je příliš rychlé a vojákům nezbývá čas na výcvik teritoriální obrany v konfliktech vysoké intenzity a na velká praporní a brigádní cvičení. Historicky jsme zažili situace, kdy dělostřelci byli vysláni plnit úkoly motorizovaná/mechanizované pěchoty, neboť nebylo dostatek bojových útvarů. Avizované zvýšení počtu vojáků na 30 000 rozšíří bojové síly zdvojnásobením počet výsadkářů. AČR tedy bude mít k dispozici 4 manévrová výsadková uskupení místo současných tří. Avšak jedno z nich by mělo být neustále připraveno jako náš příspěvek do jednotek VJTF. Tempo nasazování jednotek se dle mého názoru moc nesníží, takže pouze snáze dostojíme jednomu z našich závazků-
2) Hlavním faktorem určujícím počet vojáků v AČR je množství financí vyčleněných na jejich plat. Pokud by náš stát loni vydal na obranu 2% HDP, z nichž by šlo 50% na platy, stačilo by to při současných platových tabulkách na zaplacení 40 500 voják a 13 500 civilních zaměstnanců. Pokud je tento hlavní faktor splněn, musíme motivovat občany ke službě v AČR. Hlavní motivací občanů je už zde zmíněné číslo na výplatní pásce, které jde proti počtu vojáků, které si stát může dovolit platit. Dalším faktorem, který motivuje občany ke službě je adekvátní výzbroj a výstroj, kterou budou vybaveni, dále férový přístup kolegů a nadřízených, kvalita výcviku, možnost uplatnění získaných zkušeností, atraktivnost jednotky a v neposlední řadě i její dislokace, neboť přetrhání sociálních vazeb bylo pro mnohé důvodem k žádosti o přeložení či i ukončení závazku. Jak je patrné, značná část těchto motivačních faktorů je spojena s finančními prostředky, které stát vydává na svou obranu.
3) Od roku 2012 docházelo k následujícímu ukončování závazků: 990, 1 315, 997, 744, 934 a 1 105, což činilo 4,56%, 6,26%, 4,78%, 3,39%, 4,03% a 4,56% procentuálního stavu vojska, tedy se nechá odvodit, že průměrná délka závazku je necelých 22 let. V posledních několika letech se rekrutace dařila, avšak letošní čísla ukazují, že už je vrchol za námi. Avšak ani Armáda není tak hloupá, aby si myslela, že takové tempo je udržitelné, číslo, které se mi doneslo jako dlouhodobě udržitelné, je 1 400 ročně, což znamená těch avizovaných 30 000 vojáků. Aby bylo možné dosáhnout mých vyšších ambicí, bude nutné efektivněji využívat lidské zdroje a motivovat vojáky, aby sloužili déle. Pokud je dnes průměrnému rekrutovi kolem 25 let, znamená to ukončení jeho závazku v 47 letech. Pro dosažení mých ambicí by bylo třeba dosáhnout prodloužení závazku o 4 roky, tedy odchod ve věku 51 let. Toho by bylo možné dosáhnout efektivnějším využitím lidských zdrojů tak, aby voják začínal na bojových postech a s přibývajícím věkem se posouval hlouběji a hlouběji do týla, což by odpovídalo duševnímu a fyzickému vývoji člověka, samozřejmě by byla nutná i finanční motivace. Při současných platových tabulkách by pro zaplacení 36 000 vojáků a 12 000 civilních zaměstnanců stačilo 0,89% HDP, takže do doporučeného 1% HDP nějaký prostor pro dodatečnou finanční motivaci zbývá. Pokud by to přesto nestačilo, soustředil bych se na racionalizaci struktury AČR. Sice tímto svým názorem zdejší osazenstvo naštvu, ale nedomnívám se, že síly bojové podpory a bojového zabezpečení musejí svými kapacitami odpovídat množství bojových jednotek (diskuzi na toto téma bych pěkně prosím ještě odložil). Mým cílem by bylo vytvoření další bojové brigády (90 mld Kč) a doplnění 4. brn o další prapor, tedy dohromady cca 3 500 mužů. Dislokace Ostrov, Rokycany, Bruntál, Jihlava, Říčany, čímž by byla pokryta veškerá velká sídla a v některých případech i místa s vyšší nezaměstnaností (uplatnění stimulujících faktorů - blízko bydliště, nová technika, nová výstroj). V prvním kroku přechod na plukovní systém u mechanizovaných sil, tedy potřeba vytvořit tpr a mpr. na západě Čech.