Stíhač tanků „Panzerjäger I“

[Trismegistos]

4,7cm Pak(t) (Sf) auf Panzerkampfwagen I Ausf. B, Sd. Kfz. 101, Panzerjäger-I, výrobek Škodovky.

[kacermiroslav]

Na fotce je dobře vidět, jak nedostatečně byla osádka chráněna. Říkám si, proč nebyl ten boční kryt protažen více dozadu. Osádka by tak byla chráněna i během přesunů a nebyla by tak na mušce každému, kdo měl sebemenší pistolku.

[kopapaka]

kacermiroslav: kdo ví jestli se jen tak nevezou...
Velitel ( zároveň i střelec ) s nabíječem seděli uvnitř po stranách kanónu.

[kacermiroslav]

Sériová produkce stroje Panzerjäger I. byla zahájená v březnu 1940 u německé společnosti Alkett, která se mimo jiné později specializovala na různé přestavby kořistní techniky. Do května 1940 bylo takto přestaveno 132 strojů s tím, že dalších 70 bylo do února 1941 přestavěno u české Škodovky. Nicméně tento údaj plave trošku na vodě, protože řada autorů uvádí i jiné firmy, které provedli tuto 70 ks přestavbu. Celkem tedy mělo vzniknout 202 strojů Panzerjäger I. Obě verze lze od sebe odlišit provedením kabiny bojového prostoru. Alkett měl kabinu svařenou z pěti dílů s tím, že obsluha děla byla chráněná pouze z čelní strany a částečně z boků. Škodovka pak boky protáhla více dozadu, čímž byla obsluha o něco lépe chráněná proti střepinám a palbě z ručních zbraní. To, že bojový prostor nebyl celý uzavřen je asi otázkou váhového limitu, kdy konstruktéři narazili na omezení podvozku Pz I. Proti špatnému počasí tak byla obsluha chráněná pouze plachtou, kterou si mohli natáhnout přes otevřený prostor.

Stroje Panzerjäger I. se organizovali do oddílů stíhačů tanků Panzerjäger Abteilung, kde se dále členily na tři roty. Svůj první bojový křest si prožili v útoku na západ proti Francii v květnu 1940, kde stíhač ukázal jako platnou zbraní proti nepřátelské obrněné technice. Samozřejmě velkou roli na tom měla německá vzdušná nadvláda. Panzerjäger I. se dostali rovněž do Afriky, kde válčili ve službách Afrika Korps proti Britům. I zde v případě vzdušné nadvlády mohly být poměrně úspěšně nasazeny, protože využívaly většího dostřelu a penetrace vyšší ráže děla. Proti Sovětskému svazu ale mnoho nesvedli a sloužili prakticky jako nouzový prostředek do úplného vyčerpání zásob. Poslední stroje Panzerjäger I. z východního bojiště zmizeli po roce 1942.

Hodnotit Panzerjäger I. tak lze vcelku pozitivně. Tančíky Pz. I by totiž se svou kulometnou výzbrojí měli prakticky nulovou hodnotu v bojích jak na západě, tak i v Africe a především na východě proti SSSR. Přidáním děla o velké ráži (větší, než měla většina tehdejších německých tanků) se bojová hodnota stroje výrazně zvětšila s tím, že podvozků z Pz. I. bylo k dispozici hodně a přestavba byla tak relativně rychlá, jednoduchá a levná. Rovněž mobilita 6,4 tun vážícího stroje byla dobrá a rychlost. Další výhodou byla přesnost hlavní zbraně. Nevýhodou pak absence uzavřeného bojového prostoru a špatný výhled. Pokud se chtěla obsluha děla zorientovat v terénu, tak se musela dívat přes čelní štít a bočnice, čímž se vystavovali nepřátelské palbě i z ručních zbraní. A přitom by stačilo udělat tři jednoduché uzavíratelné průzory.

[kacermiroslav]

Pokud by někoho zajímala produkce, tak v březnu 1940 bylo přestavěno 40 strojů, v dubnu bylo armádě předáno 50 strojů a v březnu byla produkce ukončená dodávkou 42 stíhačů. V Africe stroje sloužili u 605.Panzerjager Abteilung, kde byly ve stavu dvou Kompanii s tím, že třetí Kompanie byla vybavená polopásovými stíhači Diana. tato jednotka měla ve stavu osmnáct strojů. Stejný počet 18 stíhačů měla i 521.Panzerjager Abteilung. Tři Kopanie o 27 strojích si pak rozdělili 616., 643. a 670.Panzerjager Abteilung.

[brano]

Druhú sériu 70 kusov postavila firma Klöckner-Humboldt-Deutz A.G.

Diana nie je Diana.

Bežne sa používa toto pomenovanie pre známy stíhač tankov postavený na platforme delostreleckého ťahača Sd.Kfz.6 s lafetovaným sovietským kanónom M1936 (F-22) v nemeckom označení 7,62cm F.K.296(r), ktorý bol vyrobený v počte 9 kusov. To je však omyl ! Tento typ nesie plný názov 7,62cm F.K.296(r) auf gp. Selbstfahrlafette (Sd.Kfz.6/3) a prezývka "Diana" mu bola prisúdená omylom.

Označenie "Diana" patrilo podobnému projektu vyzbrojenia SdKfz.6 kanónom, ale typu 7,62 cm PaK 36(r). Kanón PaK 36(r) bol už Nemcami upravený pôvodný ruský F.K.296(r) (ex. sovietský M 1936). Po skompletovaní sa plánovalo, že prototyp bude v lete 1942 otestovaný v Lýbii, no ďalšie informácie o tomto projekte chýbajú. "Diana" mala mať pancierovanie vyššej kvality, ktoré oproti vyššie spomenutému typu malo odolávať i priebojným strelám, mala nižšiu hmotnosť a menej početnú posádku. Jednalo sa defacto o vylepšenie známeho stíhača.

http://www.valka.cz/clanek_13977.html

[kacermiroslav]

Někde jsem četl, že prý se v naší předválečné armádě uvažovalo o nějakém podobném projektu. Tj. že by se na podvozek LT-35, nebo jiný, montoval 47mm kanón. Neví o tom prosím někdo? Vznikl by tím de facto podobný stroj, jako Panzerjäger I. Samozřejmě by se pořád jednalo o stroj, kde by byla posádka slabě chráněná, ale na druhou stranu by po nějakou dobu zacelil mezeru mezi lehkými a středními tanky, které čs. armáda plánovala zavést do výzbroje s tím, že střední tanky měli mít právě výzbroj v podobě 47mm kanonu.

[brano]

Někde jsem četl, že prý se v naší předválečné armádě uvažovalo o nějakém podobném projektu. Tj. že by se na podvozek LT-35, nebo jiný, montoval 47mm kanón. Neví o tom prosím někdo? Vznikl by tím de facto podobný stroj, jako Panzerjäger I. Samozřejmě by se pořád jednalo o stroj, kde by byla posádka slabě chráněná, ale na druhou stranu by po nějakou dobu zacelil mezeru mezi lehkými a středními tanky, které čs. armáda plánovala zavést do výzbroje s tím, že střední tanky měli mít právě výzbroj v podobě 47mm kanonu.

Zmienka o podobnej prestavbe je v publikácii MBI na tento typ Lt vz.35 str.24. Je tam zmienka o prijatí dvoch vozidiel Morserzugmittell 35(t) s namontovaným 47 mm kanónom Škoda A5 na opravu. Išlo o jeseň/podzim 1944.

[kacermiroslav]

Brano díky za ínfo. Nicméně měl jsem na mysli přestavbu ještě před vypuknutím války. To co zmiňuješ se například dělo v rumunské armádě, kdy na podvozku LT-35 vznikl zajímavý stroj TACAM R2 s dělem ZiS3 vzor 1942.