kenavf píše:Kouzelnik píše:..
Moc uvítám v čem se pletu. Ale prostě nechápu proč Japonci bojovali až do hořkého konce... vyhladovělého/vypáleného Japonska.
..
A v čo verili rusi keď nemecké vojská stáli pred Moskvou? Tiež to mohli vzdať. Asi je to o tom "bojovať do trpkého konca a čakať na zázrak".(A neopúšťať dobrovolne ťažko získané pozície aj keby to malo pomôcť na inej fronte(tá pracka v láhvi))
Pěkný večer, kenavf.
Připomenu, že citujete pouze závěr. Já psal mj. i toto:
"... nechápu proč se Japonci nestáhli - proč i po 1944/45 bojovali (nebo se nevzdali) na velké části Asie/Oceánie.
...
Proč Japonci neustoupili ze zbytku Barmy/Thajska nebo z východní Indonésie na kratší obranou linii? V kombinaci s taktikou "spálené země" a s vyzbrojením nacionalistů, aby se Britové/Holanďané měli čím "bavit", když by po obsazení chtěli znovu zavést režim kolonie/dominia? Přece jedním z (asi nezamýšlených) efektů Ichi-go bylo, že nacionalistická Čína se rozhádala/zvýraznili se negativa ve srovnání s komunistickou částí Číny, která získala silnou oblibu.
...A proč se nestáhli z oblastí, kde podporu ztratili nebo kde byli odříznutí (viz např. Barmská osvobozenecká armáda, které "přeběhla" k Britům kvůli nespokojenosti s chováním Japonců jako "údajných" osvoboditelů).
např. postupně se stahovat na linii oblastí kolem Žlutého Moře na sever od Žluté řeky (tj. nechat si Peking, Mandžusko, Koreu). Opustit vše na jih (NEI,Barma,Malajsie,Thajsko,Indočínu, jihovýchodní a středovýchodní Čínu, Formosu). Cestou uplatňovat režim spálené země (ARLZ) a před opuštěním vyzbrojovat (hlavně v Číně) znepřátelené strany, tak aby naplno vypukla občanská válka."
__________________
Tj. Já psal, proč Japonci nezkusili něco dalšího, když byli v situaci že okupací Barmy/Malajsie/Thajska/Indonésie/Indočíny neměli příliš co získat.. Např. IJN udělalo hop-trop akci a (překvapivě) skoro se Japoncům (IJN) podařilo pocuchat (možná i zničit) invazní loďstvo (viz Bitva u Leyte 10/1944).
Pro připomenutí situace viz mapa z wiki. Zachycuje Japonské impérium cca 12/2014, kde, myslím, poprvé od počátku války 1937 se Japoncům podařil průlom na jih a propojili své pozice ve střední Číně až k Vietnamu pozemní cestou (a doplňuji, že pozemní cesta zahrnovala železnici).
https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... tAtlas.jpg
Já diskutoval možnost, jak využít šance = nespokojence ve výše popsaných okupovaných zemí, kteří (kromě Japonců) byli nespokojeni i s jejich předchůdci.... Brity, Holanďany, Francouzi. Navrhoval jsem možnost Japonců stáhnout se na linii v severní Číně - za Žlutou řeku. Pro připomenutí - orientační přehled jednotek, kterých by se stažení mohlo týkat.
https://en.wikipedia.org/wiki/Southern_ ... Army_Group. Přičemž nepředpokládám, že by se povedlo evakuovat vojáky z Papua-Nová Guinea, možná ani z Timoru nebo Celebesu, asi ani příliš mnoho z Filipín, Andam. Těžké zbraně (děla,...) by patrně nedokázali vzít s sebou. Nevím jestli by Japonci dokázali plně evakuovat Formosu, kde byla spousta japonských usedlíků a přece jen do Hongkongu,popř. do Šanghaje to bylo přes moře plné ponorek. Přehled nezahrnuje jednotky ke stažení v Číně a na Formose (organizovaných v China Expeditionary Army) a nezahrnuje jednotky námořnictva. Ani jednotky "spojenců" z Barmy (BIA, INA,...) nebo z Thajska, kteří by ale asi neměli velký zájem přesunout se do severní Číny.
K Vašemu srovnání bych si dovolil uvést příklad, kdy, to co já diskutuji, něco podobného Sovětský svaz provedl. Šlo o evakuaci vojáků z Tallinu v létě 1941
https://en.wikipedia.org/wiki/Soviet_ev ... of_Tallinn, kdy se sovětští vojáci přesunovali po moři do jednotek obrany Leningradu/-ské oblasti. A příklad když Sověti evakuaci neprovedli, tak to dopadlo jako např. na izolovaných ostrovech v Baltském moři, kde se obránci příliš nepřevedli (protože nemohli téměř nic ovlivnit), např. ve srovnání s tuhou obranou Oděsy či Sevastopolu.
https://fi.wikipedia.org/wiki/Operaatio_Beowulf (na finské wikipedii je k této operaci víc detailů než na anglické)
R.I.P.