Poměry sil ve 2. sv. válce

[Lord]

No mohl by jsi to připojit jako přílohu. Ale bacha fotky jedině přes ForumFoto
Doufám, že formát excel je povolen, můžeš vočekovat. Když ještě připojí Čučkin svůj soubor už s tím půjde pracovat.

[Tempik]

No mohli by jsme se samozřejmě bavit o kvalitě amerických tanků apod., kdy na výrobu přešly i automobilky. Každopádně USA mělo v tomto dobře zmáklou masovou výrobu. Ano velebí se Speer jaký to byl odborník, ale USA už se v tomto opomíjí. Přitom pásová výroba, normalizace výroby to jsou jejich vynálezy, ale nesmíme zapomenout ani na téměř neomezené zdroje surovin oproti Německu.

Ale přeci jenom jsem myslel, že stežejním typem byl Sherman, a když se podívám na
www.valka.cz/clanek_923.html

tak mi ty počty nesedí, v tabulce se mi zdají přehnané.

Však taky není nikde napsané, že byli zničené. Tisíce tanků šlo po válce do ciziny, do šrotu a nebo zůstali u armádních složek a chystali vybojovat ještě studenou válku. Vždyť jen v evropských poválečných státech jich sloužilo spousty.

[Lord]

Myslíš, že amíci tolik mrhali zdroji, aby ti tanky pak nechali někde ležet? Jednalo se o desetitisíce strojů. Pokud znáš počty sem s nimi!

[Tempik]

Já jsem nepsal, že je nechali někde ležet, ale že po válce sloužili dál a to nejen v americké armádě. Jen ty pytomé Sharmay si zabojovali ještě v Korei, či v Izraely. Dokonce modernizované M-10 (druhoválečný americkký stíhač tanků) i v jugoslávii v 90. letech....
Váleční/pováleční uživatelé:
United States
Turkey
India
Canada
United Kingdom
Soviet Union
France
Republic of China
Brazil
South Africa
Chile
Argentina
Poland
Portugal
South Korea
Lebanon
Nicaragua
Cuba
Egypt
Rozhodně ne všechno co bylo za války vyrobeno muselo být zničeno činností nepřítele. japonci jich zas tolik nezničili a ani němci nepobíjeli davy spojeneckých tanků jak jsou někteří přesvědčeni. Kdyby němci zničuli jen všecny ty shermany(ostatní tanky nepočítaje), tak by měla USA jen v posádkách těch tanků tolik ztrát, co měla za celou válku a na jiné složky vojska by se nedostalo.

[skelet]

Neví někdo kolik Shermanů bylo z válečných přebytků určeno na prodej?

[Destroyman]

Skelet: Shermany nemám, ponorky by tě nezajímaly?

[skelet]

Samostatné vlákno pod názvem Americké válečné přebytky by mohlo být zajímavé. Minimálě pro nás co si v období nudy píší románky typu Co by kdyby ...

Destroymane, že váháš?! Šup sem s tím!

[Destroyman]

OK, zrovna nedávno jsem se v tom hrabal...



Poznámky:
(1): 31. srpna 1976 se v Marmarském moři srazila se sovětskou nákladní lodí Fizik Vovilov a potopila se.
(2): Vrácena do USA pro North Little Rock Maritime Museum.
(3): 20. prosince 1950 se srazila se švédským parníkem Naboland a potopila se. Zdá se, že jméno Dumlupinar nenosilo ponorkám štěstí...
(4): Od r. 2001 součást muzea Histórico da Marinha v Rio de Janeiru.
(5): Původně měla být součástí námořního muzea v Santosu, ale pro nedostatek peněz šla do šrotu.
(6): Zakoupena v r. 1971 na náhradní díly pro ostatní argentinské ponorky.
(7): 25. dubna 1982 byla během války o Falklandy poškozena pěti britskými vrtulníky, potopena vlastní posádkou.
(8 ): Potopena 26. srpna 1988 nedaleko Limy po srážce s japonskou rybářskou lodí Kiowa Maru.

[Elvis]

Myslíš, že amíci tolik mrhali zdroji, aby ti tanky pak nechali někde ležet? Jednalo se o desetitisíce strojů. Pokud znáš počty sem s nimi!

Neviem ako to bolo s tankmi ale napríklad lietadiel bol po skončení bojov poriadny prebytok, počas vojny sa objednávali a vyrábali tisícky strojov a odrazu čo s nimi?
Netuším kde ale niekde som čítal že niektoré lietadlá sa jednoducho hádzali z palúb lietadlových lodí do mora.

Citujem z monografie vydavateľstva MBI ako skončili takmer čisto nové Thunderbolty dodávané v rámci spojeneckej pomoci Lend Lease do ZSSR:

Vzhledem k tomu že vojenská technika zapujčená podle zákona a smlouvy o pujčce a pronájmu (Lend Lease Act) měla být vrácena Spojeným státum, byla velká část sovětských Thunderboltu PVO Jihozápadního frontu soustředěna na letišti Styj (asi 80 km jihozápadně od Lvova), kde měla být předána americkým představitelum. Američané však považovali zpětné dodávky za ekonomicky nesmyslné a spokojili se tím, když několik desítek bezvadných a plně vybavených Thunderboltu jednoduše rozdrceno tanky.

[Dzin]

Jinak níže nahodím linka na výrobu amerických tanků po letech WW2.
http://en.wikipedia.org/wiki/American_a ... rld_War_II

[Tempik]

To vypadá spíš jako link na výrobu během WWII, než po letech WWII.

[Dzin]

Výroba do roku 45, takže v roce 45 si to trochu snížíš odhadem :-) Jako základní orientace to stačí. DOle na té stánce jsou potom odkazy na další státy.

[vaclavicek88]

Vidím, že debata je už 6 let stará, ale neodpustím si připomínku . U nás nehrála velkou roli výbava (tanky atd), ale Opevnění podél německých hranic! které Chamberlain prodal :-) můj nazor

[Dzin]

Diskutabilní ovšem je, jaká byla reálná hodnota tohoto opevnění v rámci operačních postupů praktikovaných Wehrmachtem. Protože jakmile by se mu někde podařilo opevnění prolomit (což by se mu s největší pravděpodobností někde podařilo), přestalo by mít prakticky smysl. Tudíž bez dostatečných mobilních záloh pro krytí průlomů bylo spíše jen na okrasu.
Obraný plán ČR byl ostatně koncipován tak, že počítal s ofenzívou spojenců (Francie), která měla válku rozhodnout a naše obrana byla spíše jen zdržovací. Takže i v našem případě hrála velkou roli výbava (a lidské zdroje atd.).

[Rase]

Diskutabilní ovšem je, jaká byla reálná hodnota tohoto opevnění v rámci operačních postupů praktikovaných Wehrmachtem. Protože jakmile by se mu někde podařilo opevnění prolomit (což by se mu s největší pravděpodobností někde podařilo), přestalo by mít prakticky smysl. Tudíž bez dostatečných mobilních záloh pro krytí průlomů bylo spíše jen na okrasu. Obraný plán ČR byl ostatně koncipován tak, že počítal s ofenzívou spojenců (Francie), která měla válku rozhodnout a naše obrana byla spíše jen zdržovací. Takže i v našem případě hrála velkou roli výbava (a lidské zdroje atd.).

Zrovna opevnění ani nebylo koncipované jako neprostupná bariéra. Mělo jen zpomalit postup nepřítele a umožnit mobilizaci. Velké pevnosti pak měly zpomalovat postup nepřítele a ostřelovat zásobovací trasy (po průlomu). Vzhledem k finanční náročnosti stavby opevnění a rychlosti jakou se mobilizace dařily, byl smysl opevnění sporný. Navíc odčerpával lidské zdroje k jejich obraně. Prim by hrály i u naší armády, manévrující pozemní vojska. Tedy po Německém průlomu by se armády střetly v klasických bitvách (obchvaty atd.). Přijde mi chybné, že někteří lidé chápou pevnosti jako pilíř naší obrany - s tím se nepočítalo ani tehdy. Jak by obstála naše armáda v poli proti Němcům je otázkou. Je škoda že se u AČSR nedostalo víc prostoru zastáncům výbojů na území nepřítele a manévrovou válku (tedy důraz na tanky atd.). Opevnění smysl mělo, ale ne takový, jaký se mu přisuzuje.

[Dzin]

S tím souhlasím. Navíc si myslím, že díky nové taktice nasazení tankových divizí by naše opevnění postup Němců zpomalilo relativně málo a nějaký podstatný čas by neposkytlo. Spíše by se projevilo jen negativně, kdy by v nich bylo odříznuto a izolováno relativně velké množství vojáků a výzbroje a výstroje.

[Zemakt]

Vzhledem k finanční náročnosti stavby opevnění a rychlosti jakou se mobilizace dařily, byl smysl opevnění sporný.

Byť to tak nemusí na první pohled vypadat, ale čs. opevnění byl vlastně ekonomický kalkul, kdy stavba "pevnostního systému na zdrženou" vycházela co se týče ekonomických, materiálních a lidských zdrojů výrazně levněji. Kalkulovaná potřeba minimálního počtu divizí, s nimiž by se dalo alespoň teoreticky bránit, totiž vycházela ve všech proměnných podstatně dráže.

Navíc si myslím, že díky nové taktice nasazení tankových divizí by naše opevnění postup Němců zpomalilo relativně málo a nějaký podstatný čas by neposkytlo.

Těžko říct. Avšak některé poždější již válečné střety o podobné fortifikační linie (Polsko, Rusko?), naznačují, že by to zas takové trágo nemuselo být. Ono je vlastně také otázkou co je to to malé relativní zpomalení.

[Dzin]

Zemakt
Zase musíš brát kdy a proti komu se ten střet odehrál. Německá obrana opevnění na Ostravsku byla velmi úporná a způsobila útočící RA značné ztráty. Jenže to bylo spíše dáno kvalitou Wehrmachtu než zmíněných opevnění. Stačí se podívat, jak dopadla opevnění v SSSR při Barbarosse, kdy útočící Wehrmacht je mnohdy přešel z chodu. I ta oslavovaná obrana Brest-litevské pevnosti byl reálně vojenský debakl, jehož jediný přínos bylo pozitivní působení na morálku.

V případě kalkulací s výstavbou si myslím, že vycházeli ze špatných úvah. Ovšem to nebylo dáno jen československým plánovačům. Wehrmacht také až někdy do roku 1935 nepředpokládal, že se mu v rámci nasazení tankových divizí povedlo udělat terno, které mu pomůže překonat statickou obranu tehdejší doby. Teprve v průběhu WW2 se postupně měnily a utvářely obranné linie schopné zadržet soustředěný útok tankových jednotek.

[Zemakt]

Německá obrana opevnění na Ostravsku

Ne ne, to jsem nemyslel. Jestli mne paměť neklame tak by mělo jít o něco z polské kampaně 1939. Večer juknu.

V případě kalkulací s výstavbou si myslím, že vycházeli ze špatných úvah. Ovšem to nebylo dáno jen československým plánovačům. Wehrmacht také až někdy do roku 1935 nepředpokládal, že se mu v rámci nasazení tankových divizí povedlo udělat terno, které mu pomůže překonat statickou obranu tehdejší doby. Teprve v průběhu WW2 se postupně měnily a utvářely obranné linie schopné zadržet soustředěný útok tankových jednotek

Zde si tě dovolím parafrázovat

Zase musíš brát kdy a proti komu se ten střet odehrál.

1938!

[Dzin]

Dobře jukni, protože v případě Polska mě to nějak na mysli nevytane. Jinak v roce 1938 bych vsadil první i poslední spíše na Wehrmacht, který měl na svou dobu velmi sofistikovaný a pokročilý způsob prolamování opevněných linií, který vydržel prakticky do konce války a postupně ho převzaly i ostatní státy (samozřejmě s postupnými inovacemi taktických postupů).