Dzin:
Tento argument by byl validní, pokud by provozovatelem Pumy nebyl Bundeswehr. Ten projekt existuje skoro 20 let a teprve teď se řeší taková blbost jako barevné obrazovky. A když se podíváme, jak BW řeší další problémy s dalšími stroji spolu s neochotou dát obraně více peněz z rozpočtu, tak to klidně může dopadnout tak, že pokud budeme chtít mít Pumu funkční, tak si to budeme muset zaplatit stejně sami. A pak je zde ještě důležitější otázka, s čím budou největší problémy. Jestli to budou systémy zajišťující pohyb vozidla, nebo to bude věž a zbraňové systémy či snad vozidlový informační systém. Také je třeba vzít v potaz, že současná vozidla jsou skládačky. Takže bych spíše vzal v potaz jednotlivé konstrukční celky a jejich produkci ve stejné specifikaci. Je sice hezké, že CV-90 MkIV má motor Scania, ale ten má ke svému vzoru z náklaďáku stejně blízko, jako má speciál Gyrtech k CAT C-13. V případě ASCODU 42 by nám mohl GD nabídnout prakticky totožný spodek jako mají Britové a rodinu věží U(M)T-30 Mk2 bude v Evropě provozovat Chorvatsko, Rumunsko a Španělsko. Tady se nabízí otázka na Skeptika, který má k problematice veřejných zakázek trochu blíže, je obvyklé (či spíše možné), aby uchazeč podal více nabídek? Třeba jednu, která by šla za cenou a druhou, která by šla za technickými vlastnostmi?
Skeptik:
Na těch technických aspektech se moc nenažene, stačí se podívat, jak dopadl Pandur vs. AMV - rozdíl 1,38 bodu.
viz. str. 16
http://www.army.cz/assets/files/7639/prezentace.ppt
Tam by se muselo jít jedině proti praxi hodnotících kritérií veřejných zakázek a dát na cenu méně jak 50%, ale to zase bude řevu od TI a podobných. A ještě krušnější to bude, pokud se ukáže rozdíl v ceně mezi nabídkami třeba 10%, a éterem začnou létat dálnice, nemocnice, školy, domy s pečovatelskou službou a všechno ostatní, co bude zrovna chybět.