Atomová bomba v rukou nacistů?
Moderátor: jarl
Němci si také dokázali vyrobit jaderný reaktor a ten nebyl daleko od spuštění řetězové reakce. Heisenberg říká, že raději vyvíjeli reaktor, hlavně proto, aby získali efektivní zdroj tepelné energie pro elektrárny, pochopitelně pro válečný průmysl. 21. dubna 1945 pak obsadila jednotka plukovníka Pashe vesnici Haigerloch, našli tam v malé jeskyňce onen reaktor. V ocelovém válci tam bylo sice naskládáno palivo. Ovšem pravda je, že Američané už od 2. prosince 1942 (vyráběli, experimentálně Fermi) plutonium v jejich reaktoru v Chicagu.
Je zajímavé se ještě pozastavit u toho německého reaktoru. Člověku by se chtělo říci, že vzniknul téměř vypůjčím si od Norada slovo „v garážových podmínkách“. Ve vesnici ve štole pod kostelem, kdo by to čekal? Jistě to bylo kvůli utajení. Do země udělaná díra, v ní ocelový válec. Nad ním jeřáb, kterým se mohly vytáhnout a zasunout uranové kostky. Opodál stojí nádrže asi na těžkou vodu …
Tehdy Američané vyhodili štolu a včetně reaktoru do povětří. Ovšem Němci za nějaký čas štolu a reaktor obnovili, udělali znovu … a dnes je z toho v Haigerlochu muzeum a turistická atrakce.
http://www.hechingen4you.de/Museen/Atom ... useum.html
Oficiálně se tedy kromě tohoto reaktoru, velkých zásob těžké vody a tun uranu v Německu nic nenašlo, tedy nějaké další technologie apod. Jsou spekulace, že část uranu z Německa pak Američané použili v bombě svržené na Hirošimu.
http://www.youtube.com/watch?v=8jWX6M4hPKY
Němci ani kanón vyvíjet nepotřebovali, oni už měli k dispozici kanóny Leopold o stejné ráži, tedy 280 mm. A nakonec supertěžké kanóny typu Dora a Gustav.
Leopold http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=146
Dora, Gustav http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1388
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1398
Tohle jsou dobrý sajtny, kdo vládne jazykem, tak si počte.
http://www.nexusboard.net/sitemap/6365/ ... n-t297639/
http://www.brd-schwindel.org/die-deutsche-bombe/
Něco i v příloze...
Je zajímavé se ještě pozastavit u toho německého reaktoru. Člověku by se chtělo říci, že vzniknul téměř vypůjčím si od Norada slovo „v garážových podmínkách“. Ve vesnici ve štole pod kostelem, kdo by to čekal? Jistě to bylo kvůli utajení. Do země udělaná díra, v ní ocelový válec. Nad ním jeřáb, kterým se mohly vytáhnout a zasunout uranové kostky. Opodál stojí nádrže asi na těžkou vodu …
Tehdy Američané vyhodili štolu a včetně reaktoru do povětří. Ovšem Němci za nějaký čas štolu a reaktor obnovili, udělali znovu … a dnes je z toho v Haigerlochu muzeum a turistická atrakce.
http://www.hechingen4you.de/Museen/Atom ... useum.html
Oficiálně se tedy kromě tohoto reaktoru, velkých zásob těžké vody a tun uranu v Německu nic nenašlo, tedy nějaké další technologie apod. Jsou spekulace, že část uranu z Německa pak Američané použili v bombě svržené na Hirošimu.
K tomu "atomovému" kanónu jen dodám, ráže 280 mm, ukázka z filmu Trinity and beyond, Název operace: Upshot Knothole, Datum: 25. května 1953wildesau píše:Ono i američani zkonstruovali jaderný kanon M-26 Atomic Annie co byl v té ukázce až cca 7-8 let po válce.
Jak píše Norad,dnes by to problém nebyl,ale v Německu na konci války?
http://www.youtube.com/watch?v=8jWX6M4hPKY
Němci ani kanón vyvíjet nepotřebovali, oni už měli k dispozici kanóny Leopold o stejné ráži, tedy 280 mm. A nakonec supertěžké kanóny typu Dora a Gustav.
Leopold http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=146
Dora, Gustav http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1388
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1398
Tohle jsou dobrý sajtny, kdo vládne jazykem, tak si počte.
http://www.nexusboard.net/sitemap/6365/ ... n-t297639/
http://www.brd-schwindel.org/die-deutsche-bombe/
Něco i v příloze...
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.





Nezdá se, že by Německo bylo po teoretické stránce příliš zaostalé ve výrobě A-bomby, když výzkumy probíhaly již od roku 1939. Ke konci války kontroloval a koordinoval všechny důležité tajné projekty Hans Kammler, jednalo se o známé střely V-1 a V-2, vývoj a výroba V-2 a mezikontinentální balistické rakety A9/10, návrhy a realizace podzemních továren, které byly zaměřeny na výrobu motorů pro proudová letadla a letadla typu Messerchmitt 262. Nepochybně byla ke konci války pod jeho patronací i průmyslová výroba jaderného materiálu.
Nyní bych chtěl trochu přiblížit americký projekt Manhattan, je to kvůli tomu, že je možné porovnat jaké úsilí vynaložili spojenci a co by museli vynaložit Němci.
Odkaz: http://www.atomicmuseum.com/
Na univerzitě v Chicagu - zkonstruován první atomový reaktor
V Oak Ridge v Tennessee - z přírodního uranu separován U235
Hanford, Washington - produkce plutonia v reaktorech
Los Alamos, New Mexico – mezinárodní tým vědců a inženýrů pracuje na konstrukci atomové zbraně
2. prosince 1942 je úspěšně provedeno řízené štěpení atomového jádra na starém hřišti chicagské university. Tato akce měla krycí název The Faktor K nebo též zcela prostě The great Good K - velký bůh K. 16. července 1945 proběhne v Alamogardu (New Mexiko) úspěšný pokus výbuchu atomové bomby.
První porovnání museli Němci sestrojit atomový reaktor?
Odpověď: Nemuseli, není nutné k sestrojení uranové bomby, reaktor vyrábí plutonium pro bombu na bázi plutonia.
Co tedy bylo důležité?
Separovat izotop U235 z přírodního uranu. Kde vzali Němci uran? Jednak po obsazení Belgie z Konga, a dále z Jáchymova. Ale podstatná otázka, kde prováděli separaci? Američané v Oak Ridge v Tennessee, ale kde Němci? Mělo Německo k dispozici technologii na separaci a obohacení uranu? A měli možnosti použít tuto technologii v dostatečné míře, aby dosáhli objemu uranu k sestrojení atomové bomby?
Teď se dostáváme k největšímu vtipu! Jakou technologií je nejlepší, nejrychlejší a nejúčinnější separovat uran? Jakou technologii používali Američané a jakou Němci?
… jednou z metod byla separace pomocí centrifugy. Američané o této metodě věděli, ale museli se vypořádat s jednou její stinnou stránkou: vysoce korozivní uranové plyny znemožnily spolehnutí se na centrifugu, jako na způsob obohacení uranu. Na německé straně však tohle byl již vyřešený problém. Speciální slitina, jejíž jméno je Bondur, byla vytvořena přesně pro tyto účely. Byla vyvinuta přesně k výrobě centrifug. Ale i přesto nebyla metoda s centrifugou nejúčinnější metodou, kterou měli Němci v té době k dispozici.
Více na http://www.matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=1895
Baron Manfred von Ardenne, bohatý a výstřední nukleární fyzik a objevitel a jeho blízký spojenec, fyzik Fritz Houtermanns, oba dva správně vypočetli kritickou hmotnost uranu235, potřebného do atomové bomby již někdy v roce 1941.
Ovšem oficiální historie německého atomového výzkumu se točí okolo Heisenberga. Kolem reaktoru a z čehož vznikla legenda a důkaz nacistické neschopnosti vytvořit atomovou bombu. A tato verze se zdá pravdivá, neboť Němci mohli mít sice teoretické předpoklady, avšak nesoustředili dostatek průmyslové síly pro výrobu izotopu uranu či plutonia.
Nyní bych chtěl trochu přiblížit americký projekt Manhattan, je to kvůli tomu, že je možné porovnat jaké úsilí vynaložili spojenci a co by museli vynaložit Němci.
Odkaz: http://www.atomicmuseum.com/
Na univerzitě v Chicagu - zkonstruován první atomový reaktor
V Oak Ridge v Tennessee - z přírodního uranu separován U235
Hanford, Washington - produkce plutonia v reaktorech
Los Alamos, New Mexico – mezinárodní tým vědců a inženýrů pracuje na konstrukci atomové zbraně
2. prosince 1942 je úspěšně provedeno řízené štěpení atomového jádra na starém hřišti chicagské university. Tato akce měla krycí název The Faktor K nebo též zcela prostě The great Good K - velký bůh K. 16. července 1945 proběhne v Alamogardu (New Mexiko) úspěšný pokus výbuchu atomové bomby.
První porovnání museli Němci sestrojit atomový reaktor?
Odpověď: Nemuseli, není nutné k sestrojení uranové bomby, reaktor vyrábí plutonium pro bombu na bázi plutonia.
Co tedy bylo důležité?
Separovat izotop U235 z přírodního uranu. Kde vzali Němci uran? Jednak po obsazení Belgie z Konga, a dále z Jáchymova. Ale podstatná otázka, kde prováděli separaci? Američané v Oak Ridge v Tennessee, ale kde Němci? Mělo Německo k dispozici technologii na separaci a obohacení uranu? A měli možnosti použít tuto technologii v dostatečné míře, aby dosáhli objemu uranu k sestrojení atomové bomby?
Teď se dostáváme k největšímu vtipu! Jakou technologií je nejlepší, nejrychlejší a nejúčinnější separovat uran? Jakou technologii používali Američané a jakou Němci?
… jednou z metod byla separace pomocí centrifugy. Američané o této metodě věděli, ale museli se vypořádat s jednou její stinnou stránkou: vysoce korozivní uranové plyny znemožnily spolehnutí se na centrifugu, jako na způsob obohacení uranu. Na německé straně však tohle byl již vyřešený problém. Speciální slitina, jejíž jméno je Bondur, byla vytvořena přesně pro tyto účely. Byla vyvinuta přesně k výrobě centrifug. Ale i přesto nebyla metoda s centrifugou nejúčinnější metodou, kterou měli Němci v té době k dispozici.
Více na http://www.matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=1895
Baron Manfred von Ardenne, bohatý a výstřední nukleární fyzik a objevitel a jeho blízký spojenec, fyzik Fritz Houtermanns, oba dva správně vypočetli kritickou hmotnost uranu235, potřebného do atomové bomby již někdy v roce 1941.
Ovšem oficiální historie německého atomového výzkumu se točí okolo Heisenberga. Kolem reaktoru a z čehož vznikla legenda a důkaz nacistické neschopnosti vytvořit atomovou bombu. A tato verze se zdá pravdivá, neboť Němci mohli mít sice teoretické předpoklady, avšak nesoustředili dostatek průmyslové síly pro výrobu izotopu uranu či plutonia.





Vývoj atomové bomby v SSSR
Stalin nejprve považoval všechny zprávy sovětské rozvědky ve Spojených státech o projektu Manhattan za dezinformace. Avšak jiné indicie tomu nasvědčovali. Akademici upozorňovali na vymizení vědeckých informací na toto téma ve Spojených státech a západní Evropě. Stalin se proto rozhodl obnovit jaderný výzkum, který byl předtím ochromen válkou.
V Rusku vznikla v roce 1943 utajovaná Laboratoř č. 2, z níž později vznikl Kurčatovův Ústav atomové energie. Do poloviny roku 1945 zde pracovala asi sto lidí. Hlavní překážkou výstavby jaderného reaktoru byl nedostatek prozkoumaných ložisek uranu na území Sovětského svazu. Sovětští vědci také nevyřešili separaci uranu 235 ze smolincové rudy. Zásluhou svých špiónů Sověti sice znali americké řešení separace, ale bylo pro ně neúnosně drahé. Američané byli v té době přesvědčeni, že sovětským vědcům se podaří atomovou bombu vyrobit nejdříve v roce 1952.
Kurčatov již v roce 1943 věděl, že vhodnou náloží atomové bomby je plutonium a že k výstavbě jaderného reaktoru lze využít grafit a nikoliv těžkou vodu, která se v Sovětském svazu ještě nevyráběla. Navíc trpěl značným nedostatkem vědeckých pracovníků.
6. srpna 1945 vybuchla atomová bomba v Hirošimě a 9. srpna 1945 v Nagasaki. Stalin byl šokován. Během několika dní byl vytvořen Zvláštní výbor pro řešení jaderného problému, v jehož čele stál Berija. Stalin vydal příkaz, že je nutné atomovou bombu vyrobit nejpozději do pěti let, protože byl přesvědčen, že do té doby Američané atomovými zbraněmi na Sovětský svaz nezaútočí.
Kurčatov své špionážní zdroje nikomu nesvěřil. Piotr Kapica napsal Stalinovi, že sovětská věda tajemství atomové bomby dosud nezná, přestože v té době Kurčatov měl v sejfu špionážní zprávu o tom, jak přivést plutoniovou bombu k výbuchu. Berija nechal vybudovat tajná města, továrny a otevřít doly na těžbu uranu. Kurčatov objevil Dolležala, který vymyslel originální řešení experimentálního reaktoru.
Sovětský svaz ale vlastní uran získával obtížně. V roce 1946 byl spuštěn první sovětský jaderný reaktor poté, co Sovětský svaz ukořistil asi 100 tun uranu z poraženého Německa. První sovětská atomová bomba byla vytvořena z uranu vytěženého v Sovětském svazu, v Německu a v Československu.
Sovětský diktátor Josef Vissarionovič Stalin udělil příkazy k rozšíření prakticky všech vědeckých ústavů, do kterých byli přijati všichni dostupní odborníci, včetně německých válečných zajatců a politických vězňů. Vývoj nukleární pumy byl navíc přímo podřízen nechvalně proslulému šéfovi tajné policie Lavrentijovi Berijovi, jinak ale skvělému organizátorovi, který ji měl získat za nejkratší možnou dobu bez ohledu na lidské a materiální oběti. Dělníci u separace uranu pracovali prakticky bez ochrany, takže nemoc z ozáření byla zcela běžným jevem.
Sovětský reaktor, v němž byly uloženy všechny dostupné zásoby uranu, začal pracovat v polovině roku 1948. V červnu 1949 pak bylo k dispozici deset kilogramů plutonia.
První sovětská bomba s kódovým označením „První světlo“ explodovala 29. srpna 1949 na střelnici poblíž kazašského Semipalatinska. Její celková tonáž se odhadovala na 22 kilotun trinitrotoluenu a konstrukčně byla shodná s plutoniovou pumou Little Man z Nagasaki.
Spojené státy americké v létě 1949 disponovali třemi sty jaderných bomb, které měly podle vojenských plánů dopadnout na stovku měst a průmyslových center. Zničeno tak mohlo být až 40 procent z celkové infrastruktury Sovětského svazu. Američtí stratégové se však domnívali, že k vítězství potřebují alespoň tisíc pum, které měli mít k dispozici až kolem roku 1953.
Začaly závody ve zbrojení …
Původně byl v USA navržen tucet metod separace izotopů uranu. Z nich čtyři byly rozpracovány do stadia možného průmyslového použití: elektromagnetická plynová difůze, centrifuga, hmotnostní spektrografe a termální difůze v tekutině. Právě termální difůze se ukázala jako ta pravá pro výrobu dostatečného množství materiálu. Spočívá v tom, že soli přírodního uranu se v tekutém stavu zahřívají. Lehčí izotopy pak mají tendenci se difůzí přesouvat do oblasti s vyšší teplotou a tam se odebírá tolik žádaný U235.
Zdroje:
Andrej Sacharov
http://natura.baf.cz/natura/2002/4/20020403.html
Discover America's Secret City
www.icpf.cas.cz/predota/oakridge/oakridg.htm
O rovnici E = mc2, jaderných reakcích, energii hvězd a vzniku prvků
http://utf.mff.cuni.cz/~podolsky/Ejemc2/Ejemc2.htm
Jaderné zbraně – Úvod do tématu
www.palba.cz/viewtopic.php?t=1217
Plutonium
http://cs.wikipedia.org/wiki/Plutonium
John Cornwell: Hitlerovi vědci. Věda, válka a ďáblův spolek. http://dvt.hyperlink.cz/jindra_cornwell.htm
… Zhruba od podzimu 1939 začalo nacistické Německo budovat jaderný výzkum, a to pod přímým vojenským dohledem s Heisenbergem jako ústřední postavou. Heisenberg vypracoval dvě tajné zprávy, jejichž hlavní myšlenkou bylo získání energie štěpením uranu. V letech 1940–1941 Heisenberg pracoval (neúspěšně) s prvními německými reaktory v Lipsku a v Berlíně. Heisenbergův přítel C.F.von Weizsäcker přišel na myšlenku použít k výrobě atomové bomby plutonium. Ovšem problémy s použitím plutonia v bombě Němci nezažili, protože se jim nikdy nepodařilo spustit reaktor.
… Heisenberg zodpovědný za atomovou fyziku se v roce 1942 setkal s říšským ministrem pro zbrojení a válečnou výrobu Albertem Speerem, kterému naznačil, že Německo ztratilo náskok před Amerikou, že má nedostatek materiálu a peněz a i jinak se vymlouval. Speer slíbil hory doly, ale němečtí vědci nakonec požádali jen o skromné prostředky. Zdá se, že Heisenberg vědomě začal sabotovat svůj vlastní jaderný výzkum. Speer nakonec upustil od atomové bomby, protože němečtí vědci mu ji slíbili tak za 4 roky. To však neznamenalo, že jaderný výzkum v Německu skončil. Vzhledem k stálým náletům spojenců na Berlín a Lipsko byly reaktory přestěhovány do podzemních jeskyní u Heigerlochu …
Stalin nejprve považoval všechny zprávy sovětské rozvědky ve Spojených státech o projektu Manhattan za dezinformace. Avšak jiné indicie tomu nasvědčovali. Akademici upozorňovali na vymizení vědeckých informací na toto téma ve Spojených státech a západní Evropě. Stalin se proto rozhodl obnovit jaderný výzkum, který byl předtím ochromen válkou.
V Rusku vznikla v roce 1943 utajovaná Laboratoř č. 2, z níž později vznikl Kurčatovův Ústav atomové energie. Do poloviny roku 1945 zde pracovala asi sto lidí. Hlavní překážkou výstavby jaderného reaktoru byl nedostatek prozkoumaných ložisek uranu na území Sovětského svazu. Sovětští vědci také nevyřešili separaci uranu 235 ze smolincové rudy. Zásluhou svých špiónů Sověti sice znali americké řešení separace, ale bylo pro ně neúnosně drahé. Američané byli v té době přesvědčeni, že sovětským vědcům se podaří atomovou bombu vyrobit nejdříve v roce 1952.
Kurčatov již v roce 1943 věděl, že vhodnou náloží atomové bomby je plutonium a že k výstavbě jaderného reaktoru lze využít grafit a nikoliv těžkou vodu, která se v Sovětském svazu ještě nevyráběla. Navíc trpěl značným nedostatkem vědeckých pracovníků.
6. srpna 1945 vybuchla atomová bomba v Hirošimě a 9. srpna 1945 v Nagasaki. Stalin byl šokován. Během několika dní byl vytvořen Zvláštní výbor pro řešení jaderného problému, v jehož čele stál Berija. Stalin vydal příkaz, že je nutné atomovou bombu vyrobit nejpozději do pěti let, protože byl přesvědčen, že do té doby Američané atomovými zbraněmi na Sovětský svaz nezaútočí.
Kurčatov své špionážní zdroje nikomu nesvěřil. Piotr Kapica napsal Stalinovi, že sovětská věda tajemství atomové bomby dosud nezná, přestože v té době Kurčatov měl v sejfu špionážní zprávu o tom, jak přivést plutoniovou bombu k výbuchu. Berija nechal vybudovat tajná města, továrny a otevřít doly na těžbu uranu. Kurčatov objevil Dolležala, který vymyslel originální řešení experimentálního reaktoru.
Sovětský svaz ale vlastní uran získával obtížně. V roce 1946 byl spuštěn první sovětský jaderný reaktor poté, co Sovětský svaz ukořistil asi 100 tun uranu z poraženého Německa. První sovětská atomová bomba byla vytvořena z uranu vytěženého v Sovětském svazu, v Německu a v Československu.
Sovětský diktátor Josef Vissarionovič Stalin udělil příkazy k rozšíření prakticky všech vědeckých ústavů, do kterých byli přijati všichni dostupní odborníci, včetně německých válečných zajatců a politických vězňů. Vývoj nukleární pumy byl navíc přímo podřízen nechvalně proslulému šéfovi tajné policie Lavrentijovi Berijovi, jinak ale skvělému organizátorovi, který ji měl získat za nejkratší možnou dobu bez ohledu na lidské a materiální oběti. Dělníci u separace uranu pracovali prakticky bez ochrany, takže nemoc z ozáření byla zcela běžným jevem.
Sovětský reaktor, v němž byly uloženy všechny dostupné zásoby uranu, začal pracovat v polovině roku 1948. V červnu 1949 pak bylo k dispozici deset kilogramů plutonia.
První sovětská bomba s kódovým označením „První světlo“ explodovala 29. srpna 1949 na střelnici poblíž kazašského Semipalatinska. Její celková tonáž se odhadovala na 22 kilotun trinitrotoluenu a konstrukčně byla shodná s plutoniovou pumou Little Man z Nagasaki.
Spojené státy americké v létě 1949 disponovali třemi sty jaderných bomb, které měly podle vojenských plánů dopadnout na stovku měst a průmyslových center. Zničeno tak mohlo být až 40 procent z celkové infrastruktury Sovětského svazu. Američtí stratégové se však domnívali, že k vítězství potřebují alespoň tisíc pum, které měli mít k dispozici až kolem roku 1953.
Začaly závody ve zbrojení …
Původně byl v USA navržen tucet metod separace izotopů uranu. Z nich čtyři byly rozpracovány do stadia možného průmyslového použití: elektromagnetická plynová difůze, centrifuga, hmotnostní spektrografe a termální difůze v tekutině. Právě termální difůze se ukázala jako ta pravá pro výrobu dostatečného množství materiálu. Spočívá v tom, že soli přírodního uranu se v tekutém stavu zahřívají. Lehčí izotopy pak mají tendenci se difůzí přesouvat do oblasti s vyšší teplotou a tam se odebírá tolik žádaný U235.
Zdroje:
Andrej Sacharov
http://natura.baf.cz/natura/2002/4/20020403.html
Discover America's Secret City
www.icpf.cas.cz/predota/oakridge/oakridg.htm
O rovnici E = mc2, jaderných reakcích, energii hvězd a vzniku prvků
http://utf.mff.cuni.cz/~podolsky/Ejemc2/Ejemc2.htm
Jaderné zbraně – Úvod do tématu
www.palba.cz/viewtopic.php?t=1217
Plutonium
http://cs.wikipedia.org/wiki/Plutonium
John Cornwell: Hitlerovi vědci. Věda, válka a ďáblův spolek. http://dvt.hyperlink.cz/jindra_cornwell.htm
… Zhruba od podzimu 1939 začalo nacistické Německo budovat jaderný výzkum, a to pod přímým vojenským dohledem s Heisenbergem jako ústřední postavou. Heisenberg vypracoval dvě tajné zprávy, jejichž hlavní myšlenkou bylo získání energie štěpením uranu. V letech 1940–1941 Heisenberg pracoval (neúspěšně) s prvními německými reaktory v Lipsku a v Berlíně. Heisenbergův přítel C.F.von Weizsäcker přišel na myšlenku použít k výrobě atomové bomby plutonium. Ovšem problémy s použitím plutonia v bombě Němci nezažili, protože se jim nikdy nepodařilo spustit reaktor.
… Heisenberg zodpovědný za atomovou fyziku se v roce 1942 setkal s říšským ministrem pro zbrojení a válečnou výrobu Albertem Speerem, kterému naznačil, že Německo ztratilo náskok před Amerikou, že má nedostatek materiálu a peněz a i jinak se vymlouval. Speer slíbil hory doly, ale němečtí vědci nakonec požádali jen o skromné prostředky. Zdá se, že Heisenberg vědomě začal sabotovat svůj vlastní jaderný výzkum. Speer nakonec upustil od atomové bomby, protože němečtí vědci mu ji slíbili tak za 4 roky. To však neznamenalo, že jaderný výzkum v Německu skončil. Vzhledem k stálým náletům spojenců na Berlín a Lipsko byly reaktory přestěhovány do podzemních jeskyní u Heigerlochu …





No o nějakém střílení na moři bych zrovna nemluvil.ArmY píše:Ono by taky bylo docela husty strilet granaty s jadernou naplni z vezi krizniku...
Například v USNavy byly jadernými granáty vybaveny bitevní lodě Iowa, New Jersey a Wisconsin (Missouri byla v té době zakonzervovaná ve stavu rezervní floty). V období 1956 - 1962 nesly ve speciálních sekcích muničních skladů věží "B" po deseti 280 mm granátech Mk 23 Katie (ráže 20 kt) a devíti cvičných granátech Mk 24.
A jedině Wisconsin se na jaderném polygonu Culebra u Puerto Rica zúčastnil cvičných střeleb. V únoru 1957 vypálil jediný granát Mk 24 na vzdálenost 20 000 yardů a dopad v blízkosti cíle byl uznán jako postačující.
Koncem roku 1962 byly všechny granáty staženy a postupně demontovány.
A ani z ruské strany nevím, že by byl na moři někdy použit ostrý jaderný granát.


Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Asi ho omotají izolepou.sa58 píše:Jakým způsobem US Navy vyřešila rozdíl v rážích? Přece jen tam nějaké desítky milimetrů chybí do 406 mm....
Termín podkaliberní granát ti nic neříká??



Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Toto téma bylo uzamčeno a další diskuze byla přesunuta SEM:
http://www.debata.palba.cz/viewtopic.php?id=12
Kdyby sme se pletli jen v takovýchto detailech
. Mimochodem zajímavé je, že Mk-9 je starší než Mk-23, čili trochu nelogicky menší ráže je starší. Svědčí to o vývoji ve Spojených státech. Naproti tomu Sověti měli problém dostat do téhož průměru později.
http://www.debata.palba.cz/viewtopic.php?id=12
Kdyby sme se pletli jen v takovýchto detailech


