
Northrop YF-23
Dle posledních informací, společnost Northrop Grumman má v plánu oprášit projekt YF-23 a bude z něj vycházet u návrhu letounu 6. generace.
V plánu je vytvořit dvě odlišné konstrukce, jednu pro námořnictvo a druhou pro letectvo.
Pokud nahlédneme do historie, tak v říjnu roku 1986 získaly firmy Northrop a McDonell Douglas objednávku na taktický a bitevní stealth stíhací letoun YF-23. Ten byl určený pro tendr Advanced Tactical Fighter - nový stíhací letoun páté generace pro US Air Force, předpokládán byl nákup až 750 letounů. Jeho počátky se datují do poloviny roku 1981, kdy bylo osloveno sedm firem: Boeing, General Dynamics, Grumman, Lockheed, McDonnell Douglas, Northrop a Rockwell. Grumman a Rockwell později odstoupili. Dle zadání, mělo jít o letoun se schopností supercruise, bojovým rádiusem 1100-1500 km, rozjezdovou a přistávací dráhou do 600 m. Byl požadován vyspělý navigační a útočný systém využívající umělé inteligence pro filtraci dat. Později se zadání ještě různě měnilo a specifikovalo. Cena měla být pod 40 miliónů dolarů (kurz 1985) a později byla redukována na 35 miliónů. Provozní náklady za dobu životnosti nesměly přesáhnout náklady na provoz F-15. V září 1985 byla vyhlášena soutěž, přičemž do druhého kola postoupil Lockheed a Northrop. Každý měl postavit dva létající prototypy. V roce 1988 počítalo USAF s pořízením 750 nových strojů, dodávky měly začít v roce 1993 a tempo výroby mělo být 72 letounů ročně. Operční způsobilosti mělo být dosaženo v roce 1996. Northrop financoval studii která by určila operační charakteristiky stíhače budoucnosti, výsledkem bylo, že stíhač s malým radarovým odrazem má velkou šanci proniknout nepozorovaně do vzdušného prostoru protivníka a zůstat nepozorován až do okamžiku úderu. Dále letoun musí mít propojen radar s počítačem a výstup musí být směřován na velkoplošnou obrazovku. Northrop došel k závěru, že stealth stíhač s pokročilým radarem a výkonným palubním počítačem může porazit většinu svých protivníků dříve, než se vůbec dozvědí o jeho přítomnosti. Tyto poznatky tak byly základním kamenem celého projektu. První prototyp YF-23 byl pojmenovaný "Black Widow II", druhý, pojmenovaný "Gray Ghost". Oba letouny vzlétly v roce 1990. Dne 23. dubna 1991 vyhlásila USAF vítězem soutěže firmu Lockheed a její YF-22A, a z neúspěšného letounu byl použit pouze radar. Letoun YF-23 měl v mnoha ohledech lepší design a parametryv supersonickém letu, neviditelnosti a jediné, kde poněkud ztrácel byla manévrovatelnost při extrémně nízkých rychlostech. Lockheed lépe pracoval na PR svého letadla a Northrop zanedbal a vynechal předvedení vizuálně zajímavých manévrů přivelmi vysokých úhlech náběhu. V té době byli piloti Air Combat Command zamilováni do dogfightu a F-22 prostě předváděl zajímavější kousky. US Air Force ale upřednostnilo letoun od Lockheedu, jelikož se domnívalo, že bude možné tento projekt lépe řídit a jeho provoz bude méně náročný na údržbu a tedy i levnější. Nepotvrzená zpráva říká, že jedním z faktorů byl ten fakt, že YF-23 má rakety ve společné pumovnici, kdežto YF-22 má každou střelu ve zvláštní pumovnici. V případě poruchy vypouštěcího zařízení u YF-23 by tak bylo možné, že by nešla z tohoto zařízení vypustit žádná střela. Nevýhodou Northropu bylo i to, že společnost byla v tédobě ve značné nemilosti u Pentagonu a Kongresu vzhledem ke značnému překročení nákladů na bombardér B-2 Spirit a další projekty. McDonnell Douglas na tom nebyl lépe. Po ukončení výběrového řízení byly oba YF-23 převezeny na základnu Edwards v Kalifornii do výzkumného centra NASA, kde měly sloužit k dalším testům. Nakonec tu však zahálely bez motorů na ploše letiště až do roku 1996, kdy putovaly do muzeí. YF-23A Prototype Air Vehicle 2 (PAV-2), č.87-0801, je vystaven ve Western Museum of Flight v Hawthorne v Kalifornii. YF-23A PAV-1 (87-0800) je v Air Force Flight Test Center Museum při Edwardsově letecké základně v Kalifornii.
Technické parametry:
Název: YF-23
Osádka: 1
Délka: 20,56 m
Rozpětí: 13,29 m
Výška: 4,24 m
Prázdná hmotnost: 13 150 kg
Maximální hmotnost: 28 000 kg
Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor General Electric YF120
nebo Pratt & Whitney YF119 každý o tahu 156 kN
Maximální rychlost: 2 665 km/h
Cestovní rychlost: 1 706 km/h (supercruise)
Dolet: 4 500 km
Dostup: 19 800 m
Akční rádius: 1 280 km
Nosná plocha : 88 m²
Plošné zatížení: 265 kg/m²
Tah/Hmotnost: 1,36
Výzbroj
1x 20 mm kanon M61 Vulcan
4–6x střela AIM-120 AMRAAM nebo AIM-7 Sparrow
4x střela AIM-9 Sidewinder
Zdroje:
http://www.military.cz/usa/air/in_servi ... 3/yf23.htm
http://www.armadninoviny.cz/americke-bo ... der3f.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Northrop/ ... glas_YF-23
http://greatmultiverse.wikia.com/wiki/Y ... k_Widow_II
http://endwar.wikia.com/wiki/User_blog:John_Pan/ZD-25
http://www.securitymagazin.cz/defence/y ... 55625.html

