Scotty87:
Díky za ten obrázek struktury současného praporu, když to porovnám s tím co bylo za mě, tak jsem zděšený.
A teď to neber osobně. S tímhle ma jít velitel praporu do boje? To uřídí tohle to obludné těleso během bojových operací? Velení 7 lidí + štáb 58 lidí = 65 osob. Existují ještě teď taktické normy a požadavky na místa velení, že mají být mobilní, dobře maskovatelná, mít schopnost rychlého rozvinutí, svinutí, schopnost měnit pozici několikrát během 24 hodin atd.? Vždyť to je hotová plechová kavalérie, kterou moc dobře neschováš, nerozvineš, nesvineš během chvilky natož, aby se se místo velení podle vývoje situace posouvalo několikrát za den. Za nás byl štáb tvořen velitelem motostřeleckého praporu, zástupcem motostř. praporu, náčelníkem štábu,technikem praporu a velitelským družstvem, kteří museli schroustat a rozpracovat přicházející rozkazy od velitele pluku a to jsme opravdu intenzivně cvičili velká cvičení a zvládali jsme to.
Obvaziště jsme také měli se zdrav. OT-64 a k němu družstvo. +- 5 osob, ale víc jak 10 jich nebylo. 3 motostřel. roty. Jedna rota po 10x BVP-1 s kompletním osazenstvem +- 105 lidí + PV3S na rotní materiál. Místo minometů jsme měli raketometnou četu o 2 ks raketometů na PV3S, ale ty se pak odsouvali a místo nich jsme měli minometnou baterii s asi 6 ks minometů-počet osob už si nepamatuji, ale myslím si, že ta obsluha mohla být +- stejně početná jak to je teď. Furt je to stejný minomet.
Rotu logistiky jsme neměli. Měli jsme četu týlového zabezpečení, která zabezpečila jídlo, vodu, PHM, zásoby pro celý motostřelecký prapor +- 20-30 osob. ČTZetka neměla nikdy problém tyto věci obsáhnout a zabezpečit celý prapor v rámci cvičeních. Četu oprav jsme neměli, místo toho jsme měli pouze technické družstvo na DTP-64, kde se převáželo technické družstvo +- do 8 osob. Toto družstvo pracovalo v dílnách praporu a mělo na starost veškerou techniku praporu. A stíhali to, když se dělali technická ošetření 1,2 nebo běžky. U těchto aktivit musel být přítomen i řidič daného vozidla, který na daném vozidle musel také pracovat. Technickému družstvu velel osobně technik praporu. Mohli jsme mít dohromady +- 15-20 valníkových náklaďáků.
Spoj. četa byla také a měla +- 2 ks OT-64 R2 nebo tak ňák. Dále jsme měli v sestavě protiletadlovou četu na dvou OT-64 a ty měli protiletadlové střely odpalované z ramena. Velitelské družstvo mělo ve výbavě motorky Jawy +-3 ks na rychlé doručování zpráv po silnicích a v terénu.
Ženijní četu a průzkum jsme na praporu neměli neboť nebyli vždy nutní. Základní ženijní práce jako okopy, kryty jsme si museli dělat samy krumpáčem a lopatou a záklaďáci vč. nás jsme byli cvičeni v základních trhacích dovednostech s TNT náložkama. Pokud byl před nás postaven úkol, který byl již mimo praporní možnosti, tak velitel pluku vyčlenil ze své podřízenosti třeba origo ženijní družstvo, četu, průzkumné družstvo, četu, tank. rotu atd. Nebyl s tím problém a po splnění úkolu vraceli pod pluk.
No, je to skoro 35 let, věci už zapomínám, ale svatosvatě Ti můžu odpřisáhnout, že motostřelecký prapor v pevné struktuře neměl nikdy víc jak 400 osob. Možná měl i o kousek méně.
Když jsem si to vyhodnocoval, tak naše struktura praporu byla skutečna nastavena na boj, žádný cirkus s přívěšky, žádné kraviny navíc. Jen věci co budeš skutečně potřebovat, protože byly stanoveny i normy území, které prapor musí ubránit za současně dostatečného rozptýlení jednotek, tak, aby byli co nejvíc chráněni před nálety letectva, salvami dělostřelectva, raketometů, jaderných zbraní atd. V té době musela být obrana protiatomová, protitanková atd.
Jen pro zajímavost. Dnešní štáb praporu má tedy +- 65 osob i s velením jak to vidím v té tabulce. Za mě štáb motostřeleckého pluku byl +- 60 osob a v dnešní době není problém dohledat si čím vším disponoval motostřelecký pluk, který, když byl prvosledový, tak cvičil stále celý rok. Sotva jsme se vrátili z jednoho cvičení, tak už se technika a materiál dával dohromady na další cvičení. Prostě to fungovalo, což bylo potvrzeno různými plánovanými i neplánovanými cvičeními, poplachy atd.
.
