Operace Lvoun (Seelöwe)

[Polarfox]

Ano, RN bola proti KM v jasnej tabulkovej výhode. Ale argumentovať tým že by zrazu britská pozemná armáda účinne a efektívne bojovala proti nemcom, je vo svetle tých ostatných debaklov, trošku naivné. To už mohli predviesť s francúzmi, a aj Polsko s Ruskom to projeli ako s rozdielom dvoch tried.

To by tam ovšem ta německá musela doputovat intaktní, přes kanál by to muselo šlapat jak hodinky a místo řekněme tradiční přeshraniční pozemní války by nesměli podnikat útok při jedné z nejnáročnějších operací, co se dají vymyslet (tj. invazí přes rozsáhlou vodní plochu) a nesměli by na to mít vybavení hraničící s provizoriem. Pak se všechno poněkud komplikuje.

Když na mě nastoupí maník excelující v bojových sportech, tak se mnou vytře podlahu. Pokud ovšem mezi ním a mnou bude příkop nebo ke mně bude muset doplavat a vyhrabat se na bahnitý břeh, přičemž budu mít ještě v ruce klacek a po ruce kameny, tak se, přes moje nedostatky, mé šance rapidně zvyšují. A ten maník si v tu chvíli může myslet, že je třeba King Kong a že umí běhat po vodě...jak mu to helfne a jakou vyfikanou taktikou dokáže tu vodu, bahno a kameny přelstít, fakt nevím.

Na duel s RN asi nemali, je teda otázkou či by si dokázali vytvoriť nejakú taktickú výhodu voči RN.

Viz. výše. Výhodu můžeš vytvořit, tam kde jde vytvořit. Nevyplodíš ji jen tím, že si ji budeš přát. Nepředpokládáš, že když na mě ten maník zařve "zavři oči nebo tě zabiju", tak poslechnu, nechám ho připlavat a rozbít si tlamu? A stejně je to s Němci. Kreativita má své limity. Jinak by každý mohl lítat na Měsíc jen s pomocí červeného nožíku jak McGyver.

[Kouzelnik]

[(...)

Když na mě nastoupí maník excelující v bojových sportech, tak se mnou vytře podlahu. Pokud ovšem mezi ním a mnou bude příkop nebo ke mně bude muset doplavat a vyhrabat se na bahnitý břeh, přičemž budu mít ještě v ruce klacek a po ruce kameny, tak se, přes moje nedostatky, mé šance rapidně zvyšují. A ten maník si v tu chvíli může myslet, že je třeba King Kong a že umí běhat po vodě...jak mu to helfne a jakou vyfikanou taktikou dokáže tu vodu, bahno a kameny přelstít, fakt nevím.

David a Goliáš

[kacermiroslav]

Dávám zde pár věci pro úvahu. Třeba vás také ještě napadnou nějaké výhody a nevýhody na obou stranách.

VELKÁ BRITÁNIE

Výhody:
- Silné hladinové jednotky, které jednoznačně překonávali německou Kriegsmarine.
- Pobřežní útesy, které snižovali počet míst předpokládaného vylodění.
- Samotný Kanál La Manche se šířkou 35 km a více.
- Kvalitní stíhací letouny, především Spitfire. K dispozici bylo 1000 stíhacích strojů a 1200 pilotů.
- Letecké boje by probíhali především nad Kanálem a v pobřežních vodách, tj. možnost delšího nasazení a v případě sestřelení mohl být nezraněný pilot posazen do nového letounu.
- Průmysl, především pak letecký, byl schopen i během letecké bitvy o Británii doplňovat ztráty. Denně bylo možno vyrobit 15 stíhaček a 6 nových pilotů.
- Domobrana v počtu cca 250.000 mužů.
- Radarové stanice včasné výstrahy (systém ale ještě nebyl zcela dokončen)
- Záchrana více jak 300.000 mužů z Dunkirku, které se dali znovu nasadit do boje.
- Možnost zásobování civilním i vojenským materiálem z USA. Do září obdrželi na 500.000 pušek, 80.000 těžkých kulometů a 900 děl.

Nevýhody:
- Špatně vyzbrojená domobrana. Její záchranou se stala dodávka 500.000 pušek z USA, s tím, že část byla využita pro armádu a část právě pro domobranu.
- Evakuované BEF byli beze zbraní a často demoralizovaní a zranění. K dispozici bylo kolem 200 těžkých a středních tanků, kolem 300 lehkých tanků, 786 polních a 167 protitankových kanonů.
- Pozemní armáda procházela rychlou reorganizací.
- Na kontinentu přišli o obrovské množství vojenského materiálu včetně více jak 400 tanků.
- Pobřeží nebylo systematicky chráněno a bylo narychlo opevňováno včetně děl z muzei atd.
- Nedostatek vhodných střemhlavých bombardérů vhodných k likvidaci malých námořních cílů.
- Nedostatek obrněné techniky. Rychlá výstavba jednoduchých improvizovaných prostředků na podvozcích nákladních vozů.
- Britská zpravodajská služba až do října byla přesvědčená o invazi v prostoru východní Anglie.
- Admiralita předpokládala dva invazní svazy s tím, že nevěděla o poškozených německých lodích. Předpokládala tak výpad proti výpadu na Atlantik, který musela provést dostatečnými silami proti předpokládaným bitevním lodí SCHARNHORST a GNEISENAU.
- Z výše uvedeného velitel Domácího loďstva admirál Forbes setrvával ve Scapa Flow s velkou částí svých sil. Teprve poté, co by se invaze pohnula z přístavu, měli britské lodě zvednout kotvy.
- Samotný Kanál byl chráněn pouze 10 torpédoborci rozmístěnými po pěti v Doveru a pěti v Portsmouthu. Po prvních náletech byly dva torpédoborci potopeni a další poškození. Ostatní bylo nutno odsunout do Portsmouthu. Dover tak nebyl hladinovými loděmi chráněn.
- Přeceněná možnost ničit leteckou cestou soustředěná invazní plavidla. Od poloviny září se Britům podařilo potopit či poškodit 10% celkové tonáže určené k invazi. A to byla většino nehybná plavidla v přístavech.


NĚMECKO

Výhody:
- Morální převaha. Zatím vše na co vojensky sáhli, se jim vydařilo.
- Početné letecké síly včetně stíhačů, které se vyrovnali těm britským. K dispozici bylo u 2. a 3. letecké armády dohromady 1191 bombardérů a 929 stíhaček.
- Většina leteckých soubojů by se děla v první fázi nad Kanálem, tím pádem by nevýhody krátkého doletu Bf-109, byli eliminované.
- Velké množství vyzkoušených střemhlavých bombardérů Ju-87.
- V první fázi by bylo možné vysadit 8000 až 10.000 výsadkářů pro které existovali přepravní kapacity.
- I v krátkém časovém intervalu se podařilo shromáždit na 700.000 BRT v podobě 155 transportních lodí (do toho nejsou počítaná menší plavidla).
- Obrněná technika byla na vysoké úrovní a v plánovaném počtu upravených strojů k invazi by dokázala nepřítele značně zaměstnat.
- Klamný manévr do východní Anglie, který by odčerpal část britských sil z Kanálu. S variantou hlavní invaze do východní Anglie britská rozvědka počítala až do poloviny září.
- Několik velkých minových polí, které měli ztížit možnost RN vplout do Kanálu ze směru od Doveru.
- Řada děl pobřežního dělostřelectva, které chránili minová pole u Doveru a také mohla ostřelovat nepřátelské loďstvo.
- Rozdělení invazního loďstva na rychlá a pomalá plavidla. První vlna by tak dokázala překonat Kanál poměrně rychle.
- Pohyblivých cílů by na vlnách bylo tolik, že ani 1000 stíhaček, které Britové měli k dispozici, by všechny nedokázali zachytit. Nutno zohlednit fakt, že by nad Kanálem bylo neustálé německé letecké krytí a primárně by se tak sváděli letecké souboje a nikoliv útoky na invazní plavidla.
- Možnost využití spojeneckých, především italských leteckých sil. V listopadu 1940 se skutečně k útokům proti VB přidali stíhači na letounech G.50 a CR.42.

Nevýhody:
- Žádné větší zkušenosti s vyloďovacími operacemi.
- Slabé námořní síly, které utrpěli velké škody při invazi do Norska. K dispozici jen 2 křižníky, 8 torpédoborců a několik desítek menších plavidel.
- Kanál má silné mořské proudy, mlhy a velký rozdíl mezi přílivem a odlivem.
- Francouzské přístavy na pobřeží byli většinou poškozené.
- Britské přístavy by byly poškozené vlastní posádkou, aby se nedali využít.
- Soustředění invazních sil neujde pozornosti britskému letectvu.
- Nedostatečný lodní prostor pro zajištění dlouhodobého zásobování invazních vojsk v Anglii.
- Malé množství invazních lodí bylo schopno najetí na pláže a okamžitého výsadku.
- Na úkor staveb invazních lodí byla zpožděná výstavba ponorek.
- V přípravách na invazi ztratili Němci díky Hitlerovi téměř měsíc času.
- Karavany člunů tažených remorkéry by se pohybovali jen rychlostí 2-3 uzly, zdolání Kanálu by tak u těchto pomalých jednotek trvalo 15 hodin.

Poznámka:
Ohledně argumentu neúspěšného vylodění v Dakaru, který tu zazněl dříve, jsem vložil nový článek na toto téma ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=8596&f=127

[ringlett]

Dávám zde pár věci pro úvahu. Třeba vás také ještě napadnou nějaké výhody a nevýhody na obou stranách.

Vystihující a za mne celkem kompletní.

[Tempik]

Klamný útok je nesmysl. Briti po železnici dokázali několikanásobně rychleji transportovat svoje vojáky, než němci na svých říčních člunech. Ze vzduchu by RAF jasně viděla kde je kolik lodí nepřítele a kam směřují.

Pozdní příjezd Royal Navy je přání. Ve chvíli kdy by němci opravdu začli koncentrovat loďstvo na vylodění, tak by celá RN byla v plné pohotovosti. A ututlat přípravy na vylodění neměli němci jak.

Já bych se ještě trochu vrátil k tomu, že po pádu Francie britové tušili možnost vylodění a ještě než němci vůbec byli schopní lodě do francie přemisťovat, tak jim je britové již potápěli v přístavech bombardováním.

Absence početných a moderních střemhlavých bombardérů u britů je úplně jedno. Proč by měl lodě potopit jen střemhlavý bombardér? Bomba z normálního bombardéru je horší? Nasměroval bych tuto myšlenku na zničení Prince of Wales a Repulsu japonskými bombardéry G4M, což byl "obyčejný" dvoumotorový bombardér, kterých měli britové stovky.

[kacermiroslav]

Tempiku,
To co jsem psal není nějaký blábol, ale například názor Ivana a Jaroslava Hrbka, kteří jsou v oboru námořní historie naše špičky (PS: trošku zamachruji, byli jsme vzdálení příbuzní:-). Cituji je: „Britská zpravodajská služba, která zůstávala naprosto neinformovaná o německých plánech i rozložení invazních sil, tvrdila až do října, že hlavní vylodění provedou ve východní Anglii.“ Konec citace (kniha Salvy nad vlnami). Takže je z těchto zdrojů patrné, že německý klamný manévr, s kterým se skutečně počítalo, by Britové v první chvíli považovali za hlavní invazní vlnu a tomu by také odpovídalo rozložení jejich sil. Znovu cituji ze stejného zdroje: „Podobného omylu se Britové dopustili i v odhadu námořních sil schopných podporovat invazi. Admiralita počítala, že Němci rozdělí loďstvo zabezpečující invazi na dvě části: svaz skládající se ze Scharnhorstu a Gneisenau bude mít za úkol odlákat Domácí loďstvo na sever předstíráním výpadu na Atlantik, zatímco druhý svaz, složený z obou školních řadových bitevních lodí a pěti křižníků bude operovat ve střední a jižní části Severního moře. Britská rozvědka totiž nezjistila, že obě bitevní lodě a křižníky (dva) jsou stále ještě v opravě po poškozeních utrpěných během norského tažení a dříve“. Konec citace.

Další citace: „Domněnka, že se Němci nevylodí na jihu Anglie, přetrvávala ještě na začátku září, ačkoliv letecké snímkování jasně ukazovalo shromažďování lodí a plavidel od Antverp až k Cherbourgu. Teprve v druhé polovině září vzniklo v britských štábech podezření, že Němci chystají útok přes průliv La Manche, a armádní i námořní síly byly přesunuty na jih. Britské protiinvazní přípravy svědčí o značných nedostatcích zpravodajské služby. Důsledkem byla špatná dislokace pozemních i námořních sil.“ Konec citace.

Ne, Britové začali Němců potápět invazní plavidla až poté, co německý letecký tlak v polovině září začal opadat. Teprve až po polovině září, kdy již i v britských štábech byla jasné, kudy bude invaze vedená (viz. texty výše), se RAF začala soustředit na likvidaci invazních lodí. Výsledek je znám a je opět v knize Salvy nad vlnami, je i výčet potopených plavidel dle typů. Obecně to bylo kolem 10% soustředěných plavidel s tím, že Britové útočili převážně na nehybné lodě v přístavech (těch 10% je potopených + těžce poškozených).

Bomba z normálního bombardéru je samozřejmě stejně účinná, jako ze střemhlavého, ale zásadní rozdíl je v přesnosti. Výškové bombardéry obecně měli problém s přesností a to se týká často velkých lodí, které poskytovali velké cíle. Bombardéry pohybující se ve středních výškách pak byly hodně zranitelné AA střelbou atd. A samozřejmě útočit na přístavy vůbec neznamená, že proti tobě nepřítel nevyšle své stíhače.

Případ potopení britského svazu „Z“ je sorry, mimo mísu. Britský svaz vůbec neměl letecké krytí. Kombinované útoky torpédonosných a výškových bombardérů byly plánované právě z důvodů zásahu jednou či druhou zbraní.

[Zemakt]

Takže si to shrneme. Přestože britská zpravodajská služba zůstávala naprosto neinformována, a až do října tvrdila že vylodění proběhne na východě země. Tak již od počátku září bylo monitorováno větší množství invazních plavidel v přístavech, které vypovídaly spíše o faktu, že invaze proběhne na jihu. Na to konto vcelku logicky a správně zareagovala armáda a RN. Zpravodajské službě navzdory a taktéž evidentně hypotetickému německému klamnému manévru. Hypotéza (dost populární slovo v současnosti ) - zpravodajská služba stála za starou bačkoru. Nikoliv pak zřejmě armádní a námořní štáby.

A dále,

Znovu cituji ze stejného zdroje: „Podobného omylu se Britové dopustili i v odhadu námořních sil schopných podporovat invazi.

zde bych upozornil na zvýrazněné slovo. Ono predikovat kde a kdy budou lodě nasazeny, když ani nejsou v bojové oblasti je vždy ošemetné. Ale pozor,

Ne, Britové začali Němců potápět invazní plavidla až poté, co německý letecký tlak v polovině září začal opadat. Teprve až po polovině září, kdy již i v britských štábech byla jasné, kudy bude invaze vedená (viz. texty výše), se RAF začala soustředit na likvidaci invazních lodí.

Tedy v době, kdy se začala invazní flotila shromažďovat. Tudíž pak bylo opět zřejmé od kud kam si to vlečňáky podrandí. A co na to klamák? A zpravodajci? Ti nic, těm to vycházelo na říjen. Na východě Anglie, bo Němci rádi rajzují.

Mimochodem, bylo těch 10 procent ztracených plavidel zahrnuto v té hře?

K těm letadlum Kačermíro se už fakt vyjadřovat nebudu, to je nad mé síly promiň. No, i když......, a od těch pradávných časů se lodě horizontálně nebombardovaly a jestliže štuky neumřely, štukujou do dnes.

Omlouvám se za jízlivost, ale když ty mne pořád přesvědčuješ že tvé přání je otcem myšlenky.

[Mirek58]

Tedy v době, kdy se začala invazní flotila shromažďovat. Tudíž pak bylo opět zřejmé od kud kam si to vlečňáky podrandí.

Ale, nebylo nic jasné.
Admiralita vycházela z předpokladu, že pro invazi je nutný přístav.
A na jihu takové přístavy nejsou.
Tedy logicky došli k východnímu pobřeží.
A že to jde i bez přístavu, na to došli až časem.
Promítáš si do děje své dnešní představy a vědomosti.

[Zemakt]

Nikoliv Mirku. Však dobře víš, že jsem toho názoru, že suchou nohou by se Němec do Británie nedostal. A že rozhodující boj by proběhl v Kanále a nad ním.

Tvá připomínka ovšem není od věci. Chceš na jih, použiješ přístavy na jihu Francie. Chceš na východ, použiješ východní. To, že RAF a Navy reflektovalo na dispozici schromažďující flotily a reagovalo je solidní argument proto, že vše bylo pod drobnohledem a rozhodovalo se v reálném čase.

[Mirek58]

solidní argument proto, že vše bylo pod drobnohledem a rozhodovalo se v reálném čase.

Já to vidím jinak, zmíněný mylný předpoklad vedl k tomu, že v BoB bojovala pouze Parkova skupina.
12. chránila kotviště, přístavy na východě.
A tak Britští admirálové přispěli podstatnou měrou k naplnění Hitlerovy směrnice o "roztažení" obrany Britů do "šířky"

[kacermiroslav]

Zemakt,
Spíše je rozdíl v tom, že já se své názory snažím podpořit nějakým zdrojem, publikací atd., zatímco ty spíše vycházíš ze svých vlastních názorů, které jsou opřené o co? To právě nevím :-( Já osobně oba pány Hrbky považuji za kapacity ve svém oboru a tak nemám nějaký zásadní důvod jejich informace zpochybňovat. Pokud tedy napíší, že se Britové dopustili omylů a jakých, tak buď mám možnost to nějak vyvrátím (pokud mám zdroj, který se k tomu dá použít), nebo holt tuto informaci musím přijmout jako fakt. Tudíž tvá jízlivost mi vůbec nevadí:-)

Těch 10% myslím v té hře 1974 zahrnuto nebylo. Pokud bychom tedy vycházeli z kombinace obojí, tak by první vlna utrpěla ztráty 25% plus těch 10% již při soustředění v přístavech. Pořád by to ale znamenalo, že by se Němci dostali na pobřeží jižní Anglie. Jak píší oba páni Hrbkové, i pro silné britské námořní síly a početné letectvo, se pořád na hladině nacházelo příliš mnoho cílů na to, aby je všechny smetli do vln. Na fakt, že by invazní jednotky byly letecky kryté, by se také nemělo zapomínat. Souhlasím se závěry „hry 1974“, že letecké ztráty na straně Němců by byly vyšší.

K těm letadlům se klidně vyjádřím, je rozdíl v procentuální úspěšnosti střemhlavých bombardérech a klasických „výškových“. To je asi vše, co jsem tím chtěl říct. Z průběhu leteckých operací Ju-87 na pohyblivé námořní cíle víme, že úspěšnost v prvních letech války byla v rozmezí 5-10%. U „výškových/horizontálních“ to myslím bylo něco jen kolem 2%, pokud si to číslo pamatuji dobře. Samozřejmě velkým rozdílem bylo, z jaké výšky byl takový útok konán a jaká byla možnost obrany.

Tudíž se vším co o tom vím a co jsem měl možnost si kde přečíst, tak útok by byl přes všechny klady a zápory na jedné i druhé straně proveditelný s tím, že Němci by se na pobřeží jižní Anglie dostali. Ale tady by s největší pravděpodobností zamrzli. Provádět zásobování předvoje letecky by bylo asi těžko proveditelné bez zajištění letišť a i tak by se jednalo o velice rizikový podnik s vysokými ztrátami. Lodní zásobování by naráželo na neustále letecké útoky a vzrůstající aktivity RN. I z toho důvodu „hra 1974“ počítala s tak vysokými ztrátami u druhé a třetí vlny. Trasy invazních vojsk by byli již Britům známy a mohli by podniknout vše pro eliminaci co největšího počtu nepřátelských plavidel. Zřejmě i proto část německého velení Hitlera od samotné invaze odrazovala, protože si byli vědomí, že by vše skončilo velkým fiaskem. Za cenu vysokých leteckých ztrát a ztrát lodního prostoru by svá vojska dopravili na pobřeží a za ještě větších ztrát by je nakonec byli nuceni evakuovat, pokud by je neobětovali. Odvolání operace Lvoun tak bylo jediným správným rozhodnutím, protože tu nejvhodnější příležitost promeškali díky samotnému Hitlerovi.

[Kouzelnik]

(...)Odvolání operace Lvoun tak bylo jediným správným rozhodnutím, protože tu nejvhodnější příležitost promeškali díky samotnému Hitlerovi.

Pokud odvoláním myslíš provedení Sealion na podzim 1940, tak ano. Pokud odvoláním myslíš celkové zrušení příprav na vyloďovací akci, tak nesouhlasím, Sealion na jaře 1941 teoreticky by mohl být reálnější než na podzim 1940.

O tom, že rozhodnutím na podzim 1940 přípravy neskončily je popsáno několik komentů v tomto vlákně - zhruba zde

Nicméně mám pocit, že z pohledu Britů (z pohledu jejich kroků) se v zimě 1940/41 přestali bát Sealion jaro 1941. A nechápu proč. Proč se nebáli.

[kacermiroslav]

Kouzelníku,
s termín provedení operace Lvoun se ztotožňuji s názory historiků Hrbků a nejen jich. Pokud měla mít operace šanci na úspěch, tak jedině za předpokladu využití situace pádu Francie a těžkých ztrát na straně BEF. Jinými slovy, každý den po uzavření příměří mezi Francii a Třetí říši, hrál v neprospěch druhého z jmenovaných. Pro rok 1941 se dle mého názoru s invazí jíž počítat příliš nedalo, protože do hry vstoupilo zásobování Velké Británie ze strany USA. Tato pomoc rozhodně nepatřila k nejmenším. Naopak. Každý týden Velká Británie díky této pomoci a vlastnímu průmyslu a koloniím, posilovala. Německo naopak stagnovalo, protože jeho síly se museli podílet nejen na kontrole obsazených území, ale také na akcích nepředvídatelné Itálie.

[Kouzelnik]

Kouzelníku,
(...) Pro rok 1941 se dle mého názoru s invazí jíž počítat příliš nedalo, protože do hry vstoupilo zásobování Velké Británie ze strany USA. Tato pomoc rozhodně nepatřila k nejmenším. Naopak. Každý týden Velká Británie díky této pomoci a vlastnímu průmyslu a koloniím, posilovala. Německo naopak stagnovalo, protože jeho síly se museli podílet nejen na kontrole obsazených území, ale také na akcích nepředvídatelné Itálie.

O rozporu mezi Tvým náhledem na situaci a reálnými kroky Třetí říše po BoB, je podstatná část tohoto vlákna.

Tj. že Třetí říše pokračovala v přípravách na invazi (=masivní budování specializovaných vyloďovacích plavidel MFP/Siebely/..., přesouvání těžkých lodí Kriegsmarine do takticky výhodnější pozice v Brestu, lednové bombardování Belfastu (=kapacity tamních loděnic pro RN) budování minolovek atd. pro KM v holandských loděnicích, které do německé okupace stavěly ponorky...)

[Zemakt]

KacerMíra:

Spíše je rozdíl v tom, že já se své názory snažím podpořit nějakým zdrojem, publikací atd., zatímco ty spíše vycházíš ze svých vlastních názorů, které jsou opřené o co?

O co? Co selský rozum třeba. Copak ty v těch svých tvrzeních nevidíš rozpor? Briti žerou Němcům klamnou operaci i s navijákem, ale přitom invazní flotilu cíleně bombardují na místě schromáždění. To si fakt myslíš že to byli takoví idioti, aby o jejím pohybu něměli vůbec žádné čerstvě aktualizované zprávy a nereagovali dle vývoje situace?

A to zcela pomíjím účelovost tvých slov, skoro hraničících s manipulaci. Tak třeba:

- Briti neměli střemhlavé letectvo. Člověk se ozve a najednou čte, já to tak nemyslel, jen ho neměli tak početné a neměli zkušenosti. Zmíní se Norská kampaň, a najednou to je zas že se útočilo na nehybné nebo manévrem omezené cíle. Přičemž se zcela opomíjí, že to samé dělali Němci při Dynamu.

- zmíní se masa horizontálních bombardérů, svaz Z, né nebrat. Cituji Případ potopení britského svazu „Z“ je sorry, mimo mísu.

- zrovna tak pořád omýlaná desítka torpédoborců v Kanálu, bez hlubšího rozboru. Polar tady pořád dokola melduje 70 torpédoborců syslených pro všechny případy, nic, tužka. Protože přece Portsmouth. Zjistil jsi si vůbec jak daleko to je z Orknejí do Kanálu a jak dlouho by trval přesun místní části Home Flett, jakožto nejvzdálenějsí základny RN? Tušíš vůbec, že by to trvalo max. plus minus 24 hodin?

- tušíš vůbec, že invaze nezačíná na jedno lusknutí prstem, ale nástupem a naloděním jednotek, a víš jak to vůbec dlouho trvá?

- pak tady máme tu slavnou hru, která hned na úvod pomíjí 10 procentní ztráty. Jak důvěryhodné.

- nakousnutní otázky morálky obránců a útočníků je také zcela na místě, jen ne tak jak si představuješ.

A tak by se dalo pokračovat pořád dokola, ale je to marný, marný a zase marný .

Klid v duši. A gramatiku neřeš, já prolejzal jen díky literatuře. Díky za články.

[Kouzelnik]

@Zemakt.... já bych to tak neprožíval. Nevím proč Ty chodíš na Palbu, ale tipuji kvůli relaxu.

Nevím jak Tobě, ale dle mého se dá relativno snadno poznat, že @kacermiroslav upřednostňuje svůj názor před fakty, které se do jeho (prvotního) názoru nehodí.

Snad se nepletu, že všechna důležitá fakta o (ne)možnosti Sealion v tomto vlákně jsou (akorát je třeba se prokousat přes spoustu balastu, např. specifické komentáře psané stylem "Vy ostatní prokazujte, co já tvrdím, mě se nechce"). Takže každý může použít obsah toho co nosí na krku.

[Zemakt]

Neboj, mne žíla na čele nevyskakuje. Je to obyčejná diskuze, nic víc, nic míň.

[Mirek58]

kacermiroslav:

- Karavany člunů tažených remorkéry by se pohybovali jen rychlostí 2-3 uzly, zdolání Kanálu by tak u těchto pomalých jednotek trvalo 15 hodin.

Tohle mě zaujalo, proč počítáš s tak nízkou rychlostí, když Němci dali pro své spec vyloďovací čluny požadavek rychlosti 8 uzlů a výdrž 50 hodin při této rychlosti.
( Těch 8 uzlů podle mně odpovídá rychlosti oněch cca150 lodí)

[Dzin]

Protože to je údaj, který se týká invazní flotily z té doby. Zmíněné vyloďovací čluny ještě nebyly k dispozici.

[Mirek58]

Ale byly.
První dodávky typu A dorazily 16.7.1940, v půlce září dorazil typ B.