Dávám zde pár věci pro úvahu. Třeba vás také ještě napadnou nějaké výhody a nevýhody na obou stranách.
VELKÁ BRITÁNIE
Výhody:
- Silné hladinové jednotky, které jednoznačně překonávali německou Kriegsmarine.
- Pobřežní útesy, které snižovali počet míst předpokládaného vylodění.
- Samotný Kanál La Manche se šířkou 35 km a více.
- Kvalitní stíhací letouny, především Spitfire. K dispozici bylo 1000 stíhacích strojů a 1200 pilotů.
- Letecké boje by probíhali především nad Kanálem a v pobřežních vodách, tj. možnost delšího nasazení a v případě sestřelení mohl být nezraněný pilot posazen do nového letounu.
- Průmysl, především pak letecký, byl schopen i během letecké bitvy o Británii doplňovat ztráty. Denně bylo možno vyrobit 15 stíhaček a 6 nových pilotů.
- Domobrana v počtu cca 250.000 mužů.
- Radarové stanice včasné výstrahy (systém ale ještě nebyl zcela dokončen)
- Záchrana více jak 300.000 mužů z Dunkirku, které se dali znovu nasadit do boje.
- Možnost zásobování civilním i vojenským materiálem z USA. Do září obdrželi na 500.000 pušek, 80.000 těžkých kulometů a 900 děl.
Nevýhody:
- Špatně vyzbrojená domobrana. Její záchranou se stala dodávka 500.000 pušek z USA, s tím, že část byla využita pro armádu a část právě pro domobranu.
- Evakuované BEF byli beze zbraní a často demoralizovaní a zranění. K dispozici bylo kolem 200 těžkých a středních tanků, kolem 300 lehkých tanků, 786 polních a 167 protitankových kanonů.
- Pozemní armáda procházela rychlou reorganizací.
- Na kontinentu přišli o obrovské množství vojenského materiálu včetně více jak 400 tanků.
- Pobřeží nebylo systematicky chráněno a bylo narychlo opevňováno včetně děl z muzei atd.
- Nedostatek vhodných střemhlavých bombardérů vhodných k likvidaci malých námořních cílů.
- Nedostatek obrněné techniky. Rychlá výstavba jednoduchých improvizovaných prostředků na podvozcích nákladních vozů.
- Britská zpravodajská služba až do října byla přesvědčená o invazi v prostoru východní Anglie.
- Admiralita předpokládala dva invazní svazy s tím, že nevěděla o poškozených německých lodích. Předpokládala tak výpad proti výpadu na Atlantik, který musela provést dostatečnými silami proti předpokládaným bitevním lodí SCHARNHORST a GNEISENAU.
- Z výše uvedeného velitel Domácího loďstva admirál Forbes setrvával ve Scapa Flow s velkou částí svých sil. Teprve poté, co by se invaze pohnula z přístavu, měli britské lodě zvednout kotvy.
- Samotný Kanál byl chráněn pouze 10 torpédoborci rozmístěnými po pěti v Doveru a pěti v Portsmouthu. Po prvních náletech byly dva torpédoborci potopeni a další poškození. Ostatní bylo nutno odsunout do Portsmouthu. Dover tak nebyl hladinovými loděmi chráněn.
- Přeceněná možnost ničit leteckou cestou soustředěná invazní plavidla. Od poloviny září se Britům podařilo potopit či poškodit 10% celkové tonáže určené k invazi. A to byla většino nehybná plavidla v přístavech.
NĚMECKO
Výhody:
- Morální převaha. Zatím vše na co vojensky sáhli, se jim vydařilo.
- Početné letecké síly včetně stíhačů, které se vyrovnali těm britským. K dispozici bylo u 2. a 3. letecké armády dohromady 1191 bombardérů a 929 stíhaček.
- Většina leteckých soubojů by se děla v první fázi nad Kanálem, tím pádem by nevýhody krátkého doletu Bf-109, byli eliminované.
- Velké množství vyzkoušených střemhlavých bombardérů Ju-87.
- V první fázi by bylo možné vysadit 8000 až 10.000 výsadkářů pro které existovali přepravní kapacity.
- I v krátkém časovém intervalu se podařilo shromáždit na 700.000 BRT v podobě 155 transportních lodí (do toho nejsou počítaná menší plavidla).
- Obrněná technika byla na vysoké úrovní a v plánovaném počtu upravených strojů k invazi by dokázala nepřítele značně zaměstnat.
- Klamný manévr do východní Anglie, který by odčerpal část britských sil z Kanálu. S variantou hlavní invaze do východní Anglie britská rozvědka počítala až do poloviny září.
- Několik velkých minových polí, které měli ztížit možnost RN vplout do Kanálu ze směru od Doveru.
- Řada děl pobřežního dělostřelectva, které chránili minová pole u Doveru a také mohla ostřelovat nepřátelské loďstvo.
- Rozdělení invazního loďstva na rychlá a pomalá plavidla. První vlna by tak dokázala překonat Kanál poměrně rychle.
- Pohyblivých cílů by na vlnách bylo tolik, že ani 1000 stíhaček, které Britové měli k dispozici, by všechny nedokázali zachytit. Nutno zohlednit fakt, že by nad Kanálem bylo neustálé německé letecké krytí a primárně by se tak sváděli letecké souboje a nikoliv útoky na invazní plavidla.
- Možnost využití spojeneckých, především italských leteckých sil. V listopadu 1940 se skutečně k útokům proti VB přidali stíhači na letounech G.50 a CR.42.
Nevýhody:
- Žádné větší zkušenosti s vyloďovacími operacemi.
- Slabé námořní síly, které utrpěli velké škody při invazi do Norska. K dispozici jen 2 křižníky, 8 torpédoborců a několik desítek menších plavidel.
- Kanál má silné mořské proudy, mlhy a velký rozdíl mezi přílivem a odlivem.
- Francouzské přístavy na pobřeží byli většinou poškozené.
- Britské přístavy by byly poškozené vlastní posádkou, aby se nedali využít.
- Soustředění invazních sil neujde pozornosti britskému letectvu.
- Nedostatečný lodní prostor pro zajištění dlouhodobého zásobování invazních vojsk v Anglii.
- Malé množství invazních lodí bylo schopno najetí na pláže a okamžitého výsadku.
- Na úkor staveb invazních lodí byla zpožděná výstavba ponorek.
- V přípravách na invazi ztratili Němci díky Hitlerovi téměř měsíc času.
- Karavany člunů tažených remorkéry by se pohybovali jen rychlostí 2-3 uzly, zdolání Kanálu by tak u těchto pomalých jednotek trvalo 15 hodin.
Poznámka:
Ohledně argumentu neúspěšného vylodění v Dakaru, který tu zazněl dříve, jsem vložil nový článek na toto téma ZDE:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=8596&f=127