stačí hledat jako: Obice da 305/17 D.S. (De Stefano), celkem bylo postaveno jen velmi málo takto upravených houfnic 305/17 (jich bylo postaveno celkem 30-44 ks).
Nejsem si jistý, jestli neměly i nějaký pohon, ale asi ne. Konstrukce je to ale opravdu zvláštní
Nejdřív jsem si myslel, že ta dvě kola vzadu jsou odpojitelná a slouží jen při transportu, asi jako kolesna u polního děla. Ale vypadá to, že jsou přimontovaná napevno.
Neexistují žádné zoufalé situace. Existují pouze zoufalí lidé. /Heinz W. Guderian/
Vlastní pohon tato houfnice (nebo moždíř) neměla, na přepravu se rozebírala na 3 části, tahané kolovými traktory/tahači PAVESI-Tolotti a později po válce Breda TP32 - traktory utáhly každý max 7,5tuny takže na každou část jich muselo být víc.
Části houfnice a jejich váha:
1.) hlaveň 17510 kg
2.) lafeta 14490 kg
3.) základna-zákluzová dráha(?) 7870 kg
+ k tomu jeřáb, ženijní materiál pro přípravu palebné pozice (7840 kg) a samozdřejmě munice.
Elektromotor, jak píše kolega Rase, by se sice asi vlezl, ale otázka zní, jak výkonný... Bavíme se o létech 1917-18. Také by byl potřeba generátor/generátorový vůz, jako u BE vlaku, bo na akumulátory (třeba z ponorky) by asi nikam daleko nedojela.
Jak tak koukám na různé fotky houfnice i těch tahačů, ani se nedivím, že s rozvojem bitevního letectva se těžká obléhací děla přežila. Vždyť vláčet takovouhle "bertičku" někam na pozici, připravit pro ni přístupovou cestu (nemluvě o nosnosti mostů atd.) a palebné postavení, zastřílet se, přisunovat munici, to musela být práce jak na stavbě pyramidy.
Jsem názoru, že ojedinělé úspěchy německých supertěžkých děl z WW2 vyplynuly v podstatě jen z neschopnosti ruského letectva efektivně na ně zaútočit.
Neexistují žádné zoufalé situace. Existují pouze zoufalí lidé. /Heinz W. Guderian/
Mě pořád matou ty kola, která jsou bez pohonu dost zbytečná, snad jen na ty koleje jsou zajímavá. Přeci jen i ona škodovácká třistapětka měla dostatečný dostřel a rychlou montáž, aby ji nebylo potřeba přesouvat na takovémto komplikovaném podvozku. Skoro bych až řekl, že byla "mobilnější" než její italská obdoba na kolech. Ještě jsem si vzpomněl na fotku těžkých francouzských houfnic na pásovém podvozku, pokusím se ji najít a něco k tomu sepsat. Vypadaly ale až neskutečně moderně
"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Rase píše:..Ještě jsem si vzpomněl na fotku těžkých francouzských houfnic na pásovém podvozku, ..
IMHO:No ale toto prevedenie kolies s tými platňami malo nahradzovať použitie pásového podvozku.Malo sa tým asi dosiahnuť obdobného merného tlaku na pôdu pričom tie kola boli jednoduchšie na výrobu a na manévrovanie s húfnicou v teréne.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
Ještě prosím jeden dotaz k těžkým dělům. Jak byly konstruovány závěry? Vynechme komorová děla středověku a předem nabíjené kusy s hladkou i drážkovanou hlavní. Nenalezl jsem kloudné informace kromě Ottova slovníku a pár obrázků . Nakonec krásný pohled je zde: https://www.youtube.com/watch?v=sZXb5uqUolM v 6,00 minutě.. Kde se dá naléznout více? Nevíte?
Dělo na obrázku má šroubový závěr. Tvoří ho v podstatě válec opatřený samosvorným závitem, přerušeným ve třech podélných segmentech. Stejný závit, přerušený třemi podélnými drážkami, je vytvořen v zadní části komory. Závěr je uchycen na konzoli, která umožňuje jeho pootočení, vysunutí a vyklopení do strany.
Ostatně, celkem dobře je to vidět tady:
Jiná obvyklá konstrukce je klínový závěr, ten se uplatňuje spíše u menších ráží, umožňuje rychlejší obsluhu:
Neexistují žádné zoufalé situace. Existují pouze zoufalí lidé. /Heinz W. Guderian/
Rakousko-uherský voják pózuje se zbytkem italského projektilu ráže 380 mm. Fotografie byla pořízena 26. srpna 1917, poblíž slovinské vesnice Gorjansko. Zajímavá je i samotná zbraň z níž pochází. Nejspíš se jedná o námořní dělo 381 mm/40 (15") Model 1914. Zkonstruováno bylo pro třídu bitevních lodí Francesco Caracciolo, její vývoj byl ale pozastaven a vyrobená děla byla využita jako výzbroj monitorů, pontonů, železničních děl a pobřežního opevnění.
na tomto snímku je právě zmíněný kanón osazený na pontonu
"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček