Dnešní projev ministra Metnara na chůzi senátu
Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi pár slov k tomuto tématu.
Bezpečnostní prostředí se nelepší. Dosavadní hrozby včetně terorismu, hybridních, kybernetických hrozeb nebo migrace nadále přetrvávají. Vlivem současné pandemie koronaviru se bezpečnostní situace může ještě zhoršit. Resort ministerstva obrany vnímá stávající mimořádnou situaci a je připraven se spolupodílet na řešení jejich následků. Ministerstvo obrany v současnosti aktivně pomáhá při řešení krizové situace v souvislosti s nemocí covid-19. S tím však také souvisí, že ministerstvo obrany v současné době vynakládá další původně neplánované finanční prostředky.
Jen pro zajímavost mi dovolte zmínit, od počátku nasazení a zapojení Armády České republiky nás stálo více jak 300 mil. Kč. Některé náklady, které byly spojené s dopravou s tím programem NATO SALYS, kde velkokapacitní letouny přivážely osobní ochranné prostředky, nám byli refundovány. Rozpočet ministerstva obrany na rok 2020 byl také snížen o 2,9 miliardy na 72,6 miliard Kč. Vzhledem ke stavu ozbrojených sil České republiky jsou však další možností úsporných opatření v resortu omezené, nebojím se říct nulové. Už se nemůžeme více spolupodílet a snižovat rozpočet obrany.
Tento solidární krok však v žádném případě neznamená, že ministerstvo obrany tyto finanční prostředky nepotřebuje. Naše cíle a úkoly s nezměnily. Nadále musíme především zajistit obranyschopnost naší země a plnit naše spojenecké závazky. Stále přitom platí, že technika především bojových, podpůrných útvarů, jak pozemních, tak vzdušných sil, zůstává z velké části jak technicky a morálně zastaralá, neodpovídá soudobým operačním požadavkům a je buď na hranici, nebo dokonce někdy za hranicí své životnosti.
V kontextu negativního vývoje bezpečnostního prostředí je nezbytné obranné schopnosti České republiky v žádném případě nesnižovat, ale navyšovat a rozvíjet. Resort ministerstva obrany má jasně stanovené priority svého rozvoje, a to ve strategických dokumentech. Nejpodstatnější dokumenty, které se týkají rozvoje, je dlouhodobý výhled pro obranu 2035 a koncepce výstavby Armády ČR 2030, které vláda schválila v loňském roce. Hlavní prioritou je nadále výstavba brigády těžkého typu a související projekty, zejména nová pásová bojová vozidla, dělo ráže NATO se systémem řízení palby a dále pořízení nového protiletadlového raketového kompletu SHORAD.
Tyto a další víceleté projekty směřují k našemu společnému cíli. A ten je akceschopná, motivovaná a moderně vyzbrojená armáda, a jsou zásadní pro obranyschopnost České republiky. Jak resort ministerstva obrany opakovaně deklaruje, pro efektivní využití rozpočtových prostředků je však nezbytná dlouhodobá stabilita a předvídatelnost výdajových rámců, stanovená pro plánování kapitoly ministerstva obrany. To je všem jasné, projekty vždycky přesahují rámec střednědobého výhledu. Naše projekty jsou minimálně
5 a více let. Střednědobý výhled, který je vždycky na ten rok plus 2 roky, ale to, kdo se má podepsat pod ty projekty, ví, že takto to nelze plánovat. A my to musíme dodržet, protože neuváženými kroky bychom mohli rozpočet nejen resortu obrany, popřípadě i státní rozpočet potom dostávat do problémů. A neplnit závazky by mohlo poškodit Českou republiku.
Chtěl bych ještě k tomu říct, že vzhledem k tomu, že obsah těchto koncepčních dokumentů resortu ministerstva obrany jasně směřuje k zajištění potřeb obrany České republiky a naplňování našich mezinárodních závazků, zejména cílů výstavbyschopnosti NATO a neměly by být dle názoru ministerstva obrany v tuto chvíli revidovány. Nemáme, i s ohledem bezpečnostní situace, co na těchto strategických dokumentech měnit. Chtěl bych říci, že investice do vyzbrojovacích projektů by navíc mohly pomoci znovu nastartovat českou ekonomiku zasaženou koronavirem. A vynaložené prostředky totiž nebudou putovat jen do ciziny, ale tak, jak za poslední 2 roky, 90 % zůstane v České republice a půjdou k českým firmám.
Na závěr mi dovolte říci, že budu dbát na to, aby resort ministerstva obrany udělal maximum pro pokračování modernizace armády, kterou jsme společně před 2 roky úspěšně započali. Děkuji vám za pozornost.
a projev generála Opaty
Ještě jednou dobré pozdní odpoledne, paní senátorky, páni senátoři, já bych vám rád řekl pár slov a využil pro nás, jako pro vojáky, té cti, že tu dneska můžu jménem armády být a říct několik věcí.
První věc je 2 % HDP. 2 % HDP jsme začali řešit společně s ministrem obrany už na sklonku loňského roku. Ne proto, že bychom byli geniální a očekávali jsme covid-19, ale proto, že někdy od měsíce září se začala vést debata o reálnosti dosažení 2 % výdajů na Armádu ČR do roku 2024. A začali jsme nějakým způsobem modulovat věci v souladu s koncepcemi a s dalšími věcmi. Víceméně jsme vytvořili 3 takové linie, jak by to mohlo vypadat. Nebudu mluvit o 2 %, ta druhá byla 1,85, kde v části 1,85 nám to vyšlo, že bychom byli schopni udržet ten požadovaný rozvoj Armády ČR. Potom varianta 1,7 a varianta 1,5.
Varianta 1,5 nám vyšla jako varianta krizová. A my jsme si stanovili nějaké parametry, které chceme. Základní parametr byl dodržování závazků, ke kterým jsme se zavázali, s tím, že k výstavbě brigády rychlého nasazení jsme se zavázali v roce 2017. A od roku 2016 jsme to věděli, takže jsme měli dostatek času na to, abychom závazek splnili. Je to jeden ze závazků, který je naším podílem na kolektivní bezpečnosti. Že si můžeme platit za kolektivní bezpečnost jenom minimální částku, která odpovídá státu naší velikosti a velikosti naší armády.
Druhé kritérium, které jsme zvolili, prioritní přezbrojení techniky a materiálu, který je za hranou své životnosti. Za hranou své životnosti. Hovořím o tom, že se jedná o techniku, kterou si pamatují některé starší ročníky zvlášť, a její průměrný věk je 40 let. Pro vaši informaci, mám u dělostřeleckého pluku 48 kanónových houfnic Dana. Byly zavedeny v roce 1977, 70 % z nich je nebojeschopných. Ta technika je už tak stará, že se nedá udržovat. Bojová vozidla pěchoty se blíží hranici 40 let. Nebudu mluvit o závislosti na náhradních dílech a dalších věcech. Takže to byl pro nás klíč.
A ten klíč byl čtyři strategické projekty přezbrojení. Bojové vozidlo pěchoty, jak o tom mluvil pan ministr, dělo, protiraketový systém a systém řízení palby. A řekli jsme, že je to naše totální priorita na úkor všeho ostatního. V případě, že půjdeme na hranici 1,5, Armáda ČR zruší 1500 projektů v movitém a nemovitém majetku. Pro vaše dokreslení je to od ponožek až po bojové vozidlo pěchoty. Takže je to obrovský kus, který chceme a který podtrhuje naši prioritu přezbrojení těch třech nebo čtyřech základních projektů.
Poslední věc, kterou jsme si říkali, že my jako vojáci rozumíme tomu, co jsou naše závazky, jaké jsou cíle výstavby sil a další věci. Na druhou stranu vnímáme i ČR, vnímáme společnost, vnímáme, co se tady děje. Analyzovali jsme veškeré strategické dokumenty a dospěli jsme k názoru, že bezpečnostní situace se po covid-19 nezlepší. Dnes jsou indikace, že se bude zhoršovat. Koneckonců to vidíte sami. Zároveň jsme řekli, že je třeba také díky těm projektům posílit odolnost státu, protože naše závislost v některých oblastech je až 100% a je třeba se tím zabývat. Proto jsme kladli velký důraz na podíl obranného průmyslu. A dnes jsem přesvědčen o tom, protože jak tady mluvil pan ministr, za dva roky se celou řadu projektů podařilo uzavřít a 50 % peněz z projektů zůstává v ČR. A jestliže u bojového vozidla pěchoty je jeden ze základních parametrů minimální podíl 40 % v ČR, tak i jenom z té částky je to 20 mld. Každopádně my v tom vnímáme to, že je to silná podpora průmyslu, minimálně obrannému, při restartu ekonomiky. Vnímáme, že je to přínos know-how, nových technologií, a je to posun od montovny k něčemu podstatně lepšímu.
Poslední věc pro vaši informaci. Před 10 lety bylo zavedeno vozidlo Pandur. Dostali jsme jich tehdy 107, protože v důsledku povodní se snížil rozpočet armády, snížil se i počet techniky. V té době jsme měli plánováno 199 kusů. To číslo bylo správné, nakonec jich bylo 107. Za 10 let jsme nedokázali techniku doplnit. A v současné době mám pořád jeden prapor, který nemá techniku. S tím, že na Panduru lze ukázat to, že pouze 14 jich bylo vyrobeno v Rakousku a zbytek byl vyroben v ČR. A na výrobě se podílelo zhruba 100 českých firem. Takže já jsem přesvědčen o tom, že modernizační projekty a přezbrojení Armády ČR má potenciál k tomu, aby pomohlo nastartovat ekonomiku tohoto státu po covidu a aby pomohlo k rozšíření schopností, nových technologií pro ČR a naše výrobce. Děkuji.
