Juraj Tichý píše:Letisko ako také, čiže všetky nehnutelnosti dráha,... sú majetkom ozbrojených síl. Riadia aj letovú prevádzku, údržbu,...
Díky za info.
A nevíš, kdy k té změně došlo?
Protože po delimitaci Československých aerolinií v roce 1991 se letiště Sliač stalo součástí Slovenskej správy letísk, kde se soustředily všechna civilní letiště. A bylo její součástí až do roku 2005, kdy se SSĽ rozpadla a letiště Sliač přešlo pod správu společnosti Letisko Sliač, a.s.
A vím, že od roku 2005 do roku 2010 bylo hlavním akcionářem Letisko Sliač, a.s. MO SR, ale v tom roku 2010 přešlo Letisko Sliač, a.s. zpět pod MD SR.
Takže na OSSR přešlo v roce 2005 nebo v roce 2010 ? Díky.
"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
mikojan
Díky, ale to bylo to první kam jsem koukal. O vlastnictví tam bohužel nic není.
Jen to co jsem psal (a bohužel i pamatuji )
V novodobej histórii je dôležitý medzník kedy sa Letisko Sliač spolu s ostatnými slovenskými letiskami vyčlenilo z ČSA a tak k 1.1.1991 sa stalo súčasťou novovzniknutej príspevkovej organizácie Slovenská správa letísk. V tom istom roku obdržalo aj štatút verejného medzinárodného letiska. Situácia pretrvávala až do roku 2004. V zmysle zákona č.136/2004 sa letisko Sliač pretransformovalo k 1.1.2005 na akciovú spoločnosť, ktorej 100% vlastníkom je Slovenská republika. Letisko v súčasnosti pôsobí pod názvom Letisko Sliač, a.s. Do roku 2008 tu operovali České aerolínie, ktoré prevádzkovali pravidelnú linku Praha – Sliač. Okrem toho bolo letisko využívané všeobecným letectvom a nepravidelnými charterovými letmi do Bulharska.
Jen to, že na letišti působí civilní provozovatel (Letisko Sliač, a.s.) a vojenský provozovatel (Sliačska letecká základňa generálmajora Otta Smika).
V ČSA bylo letiště civilní.
Ve SSĽ bylo letiště civilní.
Kdy tedy přešlo do majetku MO SR? 2005? 2010? Nikdy?
Souhlasím, že to, že tam službu řízení i údržbu zajišťují OSSR by mohlo napovídat tomu, že majetkově letiště vlastní MO SR (obdobně jako je tomu u nás v Pardubicích, ale ty byly vždy vojenským letištěm). Ale na druhou stranu na Sliači hasičskou službu zase poskytuje Letisko Sliač, a.s. To dost mate.
Díky
"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
Juraj Tichý píše:IMHO pri reko Sliača z fondov NATO v 2009 mohla byť požiadavka prevodu vlastníctva.
Jo, to mohla, proto je tam to "2010?"
Na druhou stranu tam šli i peníze z fondů EU ... a ty jsou zase na civilní projekty
"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
Skeptik píše:
V ČSA bylo letiště civilní.
Ve SSĽ bylo letiště civilní.
Kdy tedy přešlo do majetku MO SR? 2005? 2010? Nikdy?
Souhlasím, že to, že tam službu řízení i údržbu zajišťují OSSR by mohlo napovídat tomu, že majetkově letiště vlastní MO SR (obdobně jako je tomu u nás v Pardubicích, ale ty byly vždy vojenským letištěm). Ale na druhou stranu na Sliači hasičskou službu zase poskytuje Letisko Sliač, a.s. To dost mate.
Díky
Podľa ministerstva obrany (MO) sú hlavným prevádzkovateľom letiska Sliač OS SR, z ktorých rozpočtu je hradená údržba a prevádzka letiska. Všetky pozemky, vzletová i pristávacia dráha a rolovacie plochy, sú majetkom štátu, ktorý spravuje MO. Tieto objekty však využíva aj Slovenská správa letísk (SSL), a to na základe Dohody o spoločnej prevádzke a užívaní majetku letiska Sliač z roku 1994, uzatvorenej medzi MO a SSL
Slovenska sprava letisk, ktora je tom spominana sa potom niekedy v rokoch 200x transformovala na Letisko Sliac a.s.
Mne to vychadza, ze armada tam bola stale, najskor ceskoslovenska, potom sovietska a potom slovenska, A vzdy sa jednalo o vojenske letectvo s civilnou prevadzkou.
Tu mas napriklad dohodu medzi ministerstvom obrany a Lietisk Sliac a.s, kde je dodavatel ministerstvo obrany a odberatelom Letiskom Sliac. https://www.crz.gov.sk/index.php?ID=3063544
a doslavne sa tam hovorí o "vojenské letisko Sliač".
SLIAČ. Až na konci nevyhnutnej komplexnej rekonštrukcie letiska Sliač bude isté, či tento aeroport bude slúžiť aj na účely civilných letov. Po pondelkovom rokovaní vlády to uviedol minister obrany Jaroslav Naď (OĽaNO). "Môžem však uistiť, že urobím všetky preto, aby tam lietali aj civilné linky," zdôraznil.
Potvrdil, že letisko blízko Zvolena musí prejsť nevyhnutnou revitalizáciou v súvislosti s akvizíciou amerických stíhačiek F-16. "Do roku 2023 musí byť rekonštrukcia hotová napriek tomu, že predchádzajúca vláda nepripravila žiadny plán, urobím všetko preto, aby sa to stihlo," povedal Naď.
Otázkou rekonštrukcie sa zaoberá vytvorený pracovný tím, rezort komunikuje aj so samosprávami. "Budem sa o tom zhovárať v najbližších dňoch aj s premiérom, aj s ministrom dopravy," oznámil minister.
Naď priznal, že peniaze na tento projekt nie sú vyčlenené. "Predchádzajúca vláda schválila akýsi bianco šek na 55 miliónov eur, no bola to suma vycucaná z prsta bez nejakého realizačného projektu," zdôraznil. Rezort pod jeho vedením má hľadať projekt revitalizácie "finančne zvládnuteľný" a zároveň umožňujúci transparentné verejné obstarávanie.
Návrh na rekonštrukciu leteckej základne Sliač schválila vláda Petra Pellegriniho (Smer-SD) na začiatku októbra 2019. Predpokladané náklady odhadol rezort obrany pod vedením Petra Gajdoša (SNS) na 55,38 milióna eur. Dôvodom rekonštrukcie je nevyhovujúci stav, ktorý nezodpovedá technickým požiadavkám na prevádzkovanie nových stíhačiek F-16.
“War is a matter not so much of arms as of money.”― Thucydides, History of the Peloponnesian War
Teď, po dočtení tohoto článku, mi "docvakla" jiná věc.
Není důvodem debaty o vyloučení civilního provozu na Sliači skutečnost, že se tím Vláda SR chystá vyhnout některým bodům stavebního řízení?
Přeci jen 55 mil. Eur, tj. 1,5 mld. CZK?
To je suma, která určitě nebude zahrnovat pouze rekonstrukci stávajících staveb ... zvláště pak s přihlédnutím k faktu, že před 10-ti lety letiště, a hlavně RWY, prošly rekonstrukcí ve stejné hodnotě. Určitě tam budou muset vzniknout nějaké nové stavby - ať již provozní plochy nebo zázemí.
To ale znamená, že budou podléhat klasickému stavebnímu řízení, včetně EIA, a pokud zatím není nic připraveno, tak se to nedá stihnout.
Neznám slovenské stavební zákony a zákon o EIA, ale vzhledem k EU se moc nebudou lišit od těch českých.
A konkrétně třeba u EIA, což je sám o sobě dvouletý proces, je jediná šance ... Vláda rozhodne o výjimce ze zákona. A to je možné pouze tehdy, kdy bude stavba sloužit čistě k obranným účelům.
Ono i tak, prostavět v demokratické společnosti na letišti 1,5 mld. korun (55 mil. Eur) za pouhé tři roky, pokud nemáte ani projekt, je samo o sobě na hraně možností. Pokud by do toho jakýmkoliv způsobem mohli zasáhnout lidé z okolí letiště, nebo ekologické iniciativy, tak je to zhola nemožné.
"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
O uzavreti civilnej casti sa podla mna uvazovalo kvoli poziadavkam na bezpecnost, ktore vyplyvaju zo zmluvy. Bude jednoduchsie a lacnejsie ich dodrzat, ked tam civili nebudu. Na druhej strane mas Skeptik pravdu, ze stihnut cely proces stavebneho konania, vysutazenie dodavatela a vystavbu do roku 2023 je velmi na tesno.
Dňa 27. marca 2017 došlo na leteckej základni Sliač k závažnej leteckej nehode, pri ktorej havarovalo súkromné lietadlo L-29 Delfín (OM-JLP, rok výroby 1965, výrobné číslo 591683, vlastník Ing. Ľudovít Francl, PhD.), pričom sa kĺzalo 755 metrov po vzletovej a pristávacej dráhe (VPD). Následne bola VPD zablokovaná, čo znemožnilo prípadný štart pohotovostných lietadiel MiG-29, a tak celkovo 1 hodinu a 42 minút bola narušená nepretržitá ochrana nedotknuteľnosti vzdušného priestoru Slovenska v rámci integrovaného systému NATINAMDS. Súkromné lety lietadlom L-29 (OM-SLK, rok výroby 1972, prevádzkovateľ Slovenské krídla, s. r. o.) z leteckej základne Sliač stále pokračujú, čo potencionálne ohrozuje bezpečnosť a prevádzkyschopnosť LZ Sliač.
Skeptik: Minister Naď si nevšimol, že už je po voľbách, alebo si len pripravuje pôdu, aby sa neskôr ukázal ako to úžasne všetko zvládol. Pochybujem, že na MOSR nie je pripravené k reko Sliača nič. Lebo okrem EIA, treba urobiť aj projekt, či vysúťažiť dodávateľov. Proste, ak to stihnu, tak klamal, že nebolo prichystané nič. Uvidíme na konci roka 2022.
Juraj Tichý píše:Dňa 27. marca 2017 došlo na leteckej základni Sliač k závažnej leteckej nehode, pri ktorej havarovalo súkromné lietadlo L-29 Delfín (OM-JLP, rok výroby 1965, výrobné číslo 591683, vlastník Ing. Ľudovít Francl, PhD.), pričom sa kĺzalo 755 metrov po vzletovej a pristávacej dráhe (VPD). Následne bola VPD zablokovaná, čo znemožnilo prípadný štart pohotovostných lietadiel MiG-29, a tak celkovo 1 hodinu a 42 minút bola narušená nepretržitá ochrana nedotknuteľnosti vzdušného priestoru Slovenska v rámci integrovaného systému NATINAMDS. Súkromné lety lietadlom L-29 (OM-SLK, rok výroby 1972, prevádzkovateľ Slovenské krídla, s. r. o.) z leteckej základne Sliač stále pokračujú, čo potencionálne ohrozuje bezpečnosť a prevádzkyschopnosť LZ Sliač.
...
Koľko potrebuje Mig-29 na vzlet? Štartoval by z tej dĺžky ktorá zostala volná. Alebo z pomocnej bočnej komunikcie čo sa za komančov "bežne" trénovalo.
A po splnení úlohy pristátie na inom letisku. (len sa naši letci musia naučiť počítať dolet lietadla na zostávajúce palivo)
Prevádzkovanie súkromných aktivít z letiska môže by významným zdrojom spolufinancovania letiska ktoré je slabo vyťažené, a to slovenské vojenské letisko určite bude.
A za tie financie si armáda potom môže kúpiť BVPčko alebo niečo iné.
Treba hľadať riešenia a nie výhovorky.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
kenavf: A je to tak ako pises ? Lebo ja viem, ze letisko Sliac je dlhodobo v strate a na Sliaci nie je ani jedna pravidelna linka, len par chartrov cez leto. Rozmenene na drobne tam pristane rocne asi 200 lietadiel so cca. 40.000 cestujucimi. Cize tolko, kolko na Schwechate za pol dna a v Bratislave za tyzden.
Inak startovat Migom-29 oproti odstavenemu lietadlu na drahe v presvedceni, ze to zdvyhnes pred tym, nez do neho napalis ta nikto nikdy nenecha. QRA z travy bez predoslej kontroly VPD tiez. Cize su to len take teoreticke uvahy.
O štarte proti lietadlu alebo z trávy som nepísal. Na pomocných komunikáciách nemá lietadlo čo parkovať. Ak je havarované lietadlo v strede VPD tak k nemu Mig priroluje a štartuje smerom od neho. 1200m by mu malo stačiť.
Práve že ak je tých civilných letov relatívne málo tak sa to dá skoordinovať s vojenskou prevádzkou. Kedysi v Bratislave sa letecké dni SIAD robili za normálnej prevádzky pretože tam nebola ešte tak intenzívna prevádzka, cca raz za dve hodiny urobili pauzu v programe na pristátie alebo štart civilného lietadla.
Koľko sa asi tak môže platiť za jeden štart alebo pristátie lietadla?
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
kenavf píše:O štarte proti lietadlu alebo z trávy som nepísal. Na pomocných komunikáciách nemá lietadlo čo parkovať. Ak je havarované lietadlo v strede VPD tak k nemu Mig priroluje a štartuje smerom od neho. 1200m by mu malo stačiť.
No hlavne lietadla startuju proti vetru, nie ako sa im zapaci, plus dorolovanie dvoch masin do stredu VPD atd., atd. Skoda debaty. Taketo partizanciny sa daju robit, ako ked Reznak dotankoval a odstartoval pocas bombardovania letiska v Rusku, ale nie v mierovych podmienkach. Ergo su teoreticky mozne, ale prakticky ta to nikto nikdy nenecha robit.
Flader: Teraz je len otazne do akej miery je to pre vojakov ziskove. U Boeingu 738 je maximalka niekde pri 75 tonach, takze by to bolo 900 € za start. To by znamenalo na cca. 200 Boeingov rocne obrat asi vo vyske 180.000 €.
Mať regionálne letisko holt niečo nielen kraj stojí.
Po vzore Piešťan to bude s civilnou časťou Sliača zaujímavé. Každý kraj mať vlastné medzinárodné letisko(vlastne mimo Trenčianske vojenské), je slušný luxus.
Pritom vojenské Malacky a Prešov sú v stave malý vlnitý plech stretol veľký vlnitý plech a potom pre chýbajúci náter "skorodovali"...
Niko, ale ako tréning pre vojenských letových dispečerov je to dobré a tých 180.000 éčok MO SR len tak na runwayi nenájde
“War is a matter not so much of arms as of money.”― Thucydides, History of the Peloponnesian War
Práve preto, že sú nevyužité ani Piešťany, ani poriadne Žilina, ani poriadne Poprad, tak je civilná prevádzka na Sliači dosť luxus. Ak by tam boli aspoň nejaké pravidelné linky tak to ešte pochopím. Ale pre dovolenkárov je to dosť "haluz". Ešte odrátaj od tých 180 000 náklady.
Zo slovenskych letisk ma zmysel asi len Bratislava, Kosice (jedine ziskove popri BTS) a Poprad (Tatry). Vsetko ostatne je take otazne. Hlavne Piestany. Co sa tyka Sliaca v zasade nie som proti civilnej prevadzke, ale vadi mi, ze ked sa povie A, ma sa povedat aj B. A teda ano, chceme civilne letisko na Sliaci, lebo tam planujeme prevadzku: ... XY.... Ale toto je cisto politicke rozhodnutie v zmysle, ano chceme civilne letisko na Sliaci, lebo volici to chceju, ale nemame ani tucha na co nam je. Cize na co nam je Sliac ? Na tych par charterov v lete ? Hlavne ked vieme, ze najblizsie roky asi nebude ani to ? Alebo chceme uz po 86ty krat skusit narodneho dopravcu ? Alebo chceme predat civilnu cast Cinanom, nech tam urobia cargo zakladnu ako sa jeden cas rozpravalo o BTS ? Presne tento plan chyba.
Flader, toto sú už politické záujmy a body na úrovni kraja. Tam logiku nehľadaj.
Ono vlastne ani MO SR toľko letísk pri našich atomizovaných silách nepotrebuje ale bude si platiť zvlášř excentricky umietnenú základňu Malacky kôli 2x Spartan, 6xTurbolet, excentrickýTrenčín kôli LOTN, Prešov kôli 9x BH a dožívajúcim Mi-17 LZPS a Sliač kôli dožívajúcim MiGoma L-39 nahradenými 14x F-16
Robia to tak síce aj okolité krajiny, ale tie sú počtami techniky a hlavne odhodlaním investovať do svojej obrany inde.
edit: niko ma predbehol
“War is a matter not so much of arms as of money.”― Thucydides, History of the Peloponnesian War