I. Historický úvod a TTD typu IAR-99

Po zkušenostech získaných vývojem letounu IAR-93 ve spolupráci s Jugoslávií, se roku 1981 rozběhly práce na letounu IAR-99, cvičném letounu pro pokračovací výcvik se schopností provádět i přímou leteckou podporu pozemních vojsk, který tou dobou rumunské letectvo potřebovalo. Mělo jít o ryze rumunský projekt ovšem na světové technické úrovni.První prototyp vzlétl 21. 12. 1985. IAR-99 je celokovový letoun s nenáročnou konstrukcí. Byly vyrobeny tři prototypy, z nichž jeden byl použit pro pevnostní zkoušky. Leoun používá motor Rolls - Royce Viper 632-41. Je vybaven vystřelopvacím sedadlem Martin-Baker Mk-10L s parametry "0/0".
Technická data:
Pohonná jednotka: Rolls-Royce Viper Mk 623-41M o statickém tahu 17,79 kN
Rozměry:
-Délka: 11,1m
-Výška: 3,9m
-Rozpětí: 9,85m
Hmotnosti:
-Prázdného letounu: 3200 kg
-Maximální vzletová: 5600 kg
Výkony:
-Nejvyšší rychlost: 865 km/h
-Dolet ve cvičné konfiguraci: 1 100 km
-Dolet v konfiguraci pro přímou podporu pozemních vojsk: 967 km
-Typický akční rádius: 385 km
-Dostup: 12 900 m
-Stoupavost: 1 050 m/min
-Poměr tah/hmotnost: 0,57
-Rozjezd v cvičné konfiguraci: 450m
-Dojezd v cvičné konfiguraci: 550m
-Rozjezd v bojové konfiguraci: 960m
-Dojezd v bojové konfiguraci: 600m

Po prvním vzletu byl letoun podroben rozsáhlým zkouškám letových vlastností, nejdříve pochopitelně piloty rumunského letectva. Později, po roce 1990 díky mezinárodním aerosalónům, zejména Le Bourget a Farnborough, mohl své schopnosti předvést i řadě zahraničních pilotů. Dále probíhaly zkoušky s avionickým vybavením firem Honywell, Collins, Bendix-King a IAI. Zmíněné promoakce však byly bohžel přerušeny a v letech 1994 až 1996 zcela ustaly.
Vzhledem k složité ekonomické situaci Rumunska a po roce 1990 i absenci jasné koncepce, převzaly dosud rumunské vzdušné síly pouhých 21 strojů.
II. Program IAR 99 "SOIM" (čti "šoim", rumunsky sokol)
Na konci roku 1996 byla pod názvem "Program SOIM" zahájena modernizace letounu IAR-99.
Hlavním cílem programu "SOIM" bylo vyhovět požadavkům S.M.Av.A.A. na cvičný letoun pro přechod na modernizovaný bojový letoun MiG-21. Zkráceně se tedy mělo jednat o pokračovací cvičný letoun kompatibilní s modernizovaným letounem MiG-21 "Lancer" ve smyslu podobnosti avionických systémů, ergonomie pilotního prostoru a logistických systémů. Letoun měl být také schopen bojových misí přímé podpory pozemních jednotek. Předpokládaný počet těchto letounů pro rumunské vzdušné síly byl v té době 40.
Hlavní etapy vývoje programu "SOIM":
I Vypracování technických specifikací pro modernizovaný letoun
II Výroba demonstrátoru letounu
III První fáze modernizace v konfiguraci pro přechodový cvičný letoun
IV Druhá fáze modernizace v konfiguraci pro přímou leteckou podporu, tedy letoun s rozšířenou schopností využití zbraňových systémů, zejména inteligentních pum (laserem či IČ naváděné LGB nebo Opher) a obecnou schopností použití řízených střel typu vzduch - vzduch používané letouny MiG-21. V úvahu přichází i schopnost podvěšení kontejnerů ECM pro radioelektronický boj, Laser/FLIR nebo různých průzkumných kontejnerů pro jednoduché průzkumné akce.
Demonstrátor byl vyroben a úspěšně na něm proběhly zkoušky avioniky kompatibilní s letounem MiG-21 Lancer. Roku 1997 byl tenbto stroj představen na aerosalonu Le Bourget a na nedostatek pozornosti si rozhodně nemohl stěžovat. Zástupci firem Lockheed Martin a Raytheon se o něm dokonce vyjádřili jako o stroji s povedenou ergonomií a pokročilým vybavením kompatibilním s nejmodernějšími stíhacími stroji jako F-16 Block 50, F-18 nebo dokonce F-22 Raptor.

III. Perspektivita letounu IAR-99 "SOIM"
Na mezinárodním trhu se ve třídě letounu IAR-99 Soim nacházejí tyto typy:
- CASA C101
- Aeromacchi MB339
- Aero L-159 Alca
- MiG AT
- Dassault Aviation Alpha Jet
- Nan Chang K8
- Pmapa IA-63
- BAe Hawk 60
Na světovém trhu se přitom dnes nejedná pouze o prodej vlastních letounů, nýbrž i dalších nabízených souvisejících služeb:
- vytvoření systému efektivní údržby a logistiky u leteckých sil klienta a vyškolení příslušného personálu
- dlouhodobý a kvalitní poprodejní servis
S přihlédnutím k ekonomickým možnostem a koncepcím daných zemí se za ideálních podmínek pro letoun IAR-99 Soim otevírají tyto potenciální trhy:
-Evropa - 40 letounů (Chorvatsko, Bulharsko)
- Afrika - 35 letounů (Ghana, Zimbabwe, Eritrea, Kongo)
- Střední Východ - 35 letounů (Izrael, Jordánsko)
- Asie - 70 letounů (Turecko, Indie)
- Latinská Amerika - 70 letounů (Venezuela, Kolumbie, Bolívie, Ekvádor)
Celkem tedy 250 letounů. Jistá studie předpokládá, že v dalších dvou desetiletích bude poptávka po zhruba 900 letounech tohoto typu, ať už z důvodu potřeby obměny olétaného leteckého praku nebo potřeby některých zemí nakoupit tuto techniku z důvodu, že jí v současné době nevlastní. V tomto kontextu je 36% podíl na trhu (250 z 900 letounů) jasnou výzvou. Zájem o letoun IAR-99 Soim přitom již projevily země jako Bolívie, Paraguaj, Ghana, Eritrea, Izrael, Chorvatsko, Indie a Vietnam.
Přednosti letounu IAR-99 Soim v přímé konkurenci:
- Velmi příznivá cena (3x nižší ve srovnání se stroji Hawk 60, 2,5x nižší než u MiG AT a 2x nižší než u Alpha Jetu);
- Avionika, moderní navigační a zbrojní systémy, které řadí IAR-99 mezi tři nejvyspěleší typy z uvedených letadel. Soim však nabízí i něco navíc - systém DASH (Display And Sight Helmet);
- Letové charakteristiky adekvátní kategorii ve které se nachází, oceněné všemi zahraničními piloty, kteří měli možnost jej pilotovat.
Nevýhody letounu IAR-99 Soim v přímé konkurenci:
- Malý počet dosud vyrobených kusů (21) vyrobený jen pro vzdušné síly Rumunska
- Není dostatečně známý a tudíž nemůže být objektivně posouzen potenciálními zájemci
- Málo zvučné jméno IAR ve srovnání s konkurenty jako MiG, Aero, Aeromacchi, CASA, BAe nebo Embrear.

IV. Závěr
Pro vzdušné síly Rumunska je letoun jako je IAR-99 Soim do jisté míry nezbytný již vzhledem k faktu, že zde byly uvolněny prostředky na modernizaci 50 nadzvukových letounů MiG-21 Lancer. Bez kompatřibilních cvičných strojů je nemožné zajistit efektivní a ekonomický provoz těchto nadzvukových strojů. Nakonec, rumunské letectvo v nedávné době poměrně draze platilo za nedostatečný výcvik stíhacích pilotů na adekvátních cvičných strojích. Posláním strojů pro pokračovací výcvik je také zajistit pilotům dostatečný počet nalétaných hodin při cenách na letovou hodinu podstatně nižších než by tomu bylo na bojových strojích.
Zde je třeba se zmínit ještě o jednom přínosu strojů tohoto typu pro letectva, která jej provozují. Souvisí s Vídeňskou smlouvu o omezení konvečních zbraní. Tato smlouva se nevztahuje na stroje kategorie IAR-99 Soim, přičemž tento stroj umožňuje bez jakýcholiv úprav nést výzbroj do hmotnosti 1 250 kg, což je možné využít k podvěšení jednoho 23mm kanonu, pum o hmotnosti od 50 do 250 kg, včetně řízených pum, raket vzduch-vzduch typu Python II nebo R-60 a řady průzkumných, radioelektronických a značkovacích kontejnerů.
Příště: Podrobný technický popis a možnosti využití