Nové vrtulníky pro AČR

[HONZIK11]

Dneskem jsme utratili jen za ochranné prostředky proti pandemii 12miliard korun.
Tedy cenu cca za další várku Bellu v obrácenem poměru o kterém jsme psali, že by to nebylo špatné. Myslím, že toto jsou jenom drobné z hlediska celkových škod které vzniknou v budoucnu v hospodářské recesi.

[Indy2]

Procital jsem si ruzne clanky a diskuse o vrtulnikovem letectvui za ca. poslednich 10 let a neda mi to.
Polozim do fora otazku:
Jake pocty vrtulniku v jake kategorii (lehke, stredni, tezke, bitevni) by mela mit ACR dle vas v budoucnu, aby splnila ji zadane ukoly? Tedy mysleno v souvislosti nedavne koupi systemu H-1, kterym je predurcena jista sysluplnost typoveho slozeni.
U strednich a bitevnich se zda byt jasneji, tedy koncepce H1 v podobe 8+8 nebo 12+12.
Kolik ale potrebujeme lehkych a tezkych jako nahradu Mi8/Mi17 a W-3? Nadale pomer 23/10 nebo vice lehkych (koik?) a mene tezkych?
Zaznel i pozadavek na cca. 3 supertzek (20+ tun, cili asi cCH-47)
Diky za odpovedi.

[zzz]

Kvíz - najdi rozdíl

4x Viper AH-1Z pro AČR
loni v létě - tento balíček nabízen za 205 milionů USD
https://www.dsca.mil/major-arms-sales/c ... elicopters

6x Viper AH-1Z pro filipínské ozbrojené síly
letos v létě - tento balíček nabízen za 450 milionů USD
https://www.dsca.mil/major-arms-sales/p ... nd-support

[HONZIK11]

Dnes mam svatek a jsem unaveny . Ale hnedle v 1. radku , motory , pocty a typy. Dal si prectu zitra. BOZKOV nedovoli.

[zzz]

Mno určitě to je hodně divné, ale asi dostali lepší nabídku. Osobně jsem ale čekal, že Bell má v tuzemsku takovou lobby, že jasně vyhraje i jejich výcvikový stroj. Ukázalo se ale že nikoliv. Rychlost změny mě až tak nepředstavuje. Přeci jen výcvikové stroje nemusí splňovat tolik nároků jako ty vojenské, navíc oba stroje byly nejspíš již původně porovnané, tak nejspíš splňovali zadání oba. Zákazník jen rozhodl ve prospěch jiného uchazeče a nemusel pořádat nový tendr, nebo tak něco.
Vizuálně se mi Bell 505 hodně líbil, ale jak píšeš, asi byl za vyšší cenu nebo něco podobného. Těch strojů je vyrobeno jen 11 a stojí 1,07 mil dolarů. Vrtulníků Enstrom 480 bylo vyrobeno více jak 142 a stál 0,8 až 1,1 mil dolarů - to jsou informace z roku 2011, dnes budou asi jiné. Osobně si myslím, že se LOM rozhodl pro ověřený stroj, tak je to v pohodě. Jen dodám, že třeba Britové kupují pro výcvik používat stroje H-135, což je ale úplně jiná liga jak výkony, tak i cenou. Pár (2) strojů by stálo asi to co všechny pořízené Enstormy
ps. ceny berte s rezervou a jen orientačně.

Enstrom 480B dodaný pro LOM - pár info o konkrétním provedení těch dvou bílých (z celkových 6x 480B) je v dokumentu https://uzpln.cz/pdf/20200601155113.pdf a od str. 13.

Bohužel - ten dokument se primárně týká tragické havárie, kdy zemřeli oba lidé na palubě havarovaného Enstrom 480B OK-CLV.

Obecné povídání o Enstrom 480B v ČR - v CLV - je http://czechairforce.com/news/prvni-ins ... strom-480/

Pro úplnost - namísto OK-CLV byl letos zařazen OK-VRG (dle registru je to rok výroby 2019).

P.S. Ohledně ceny za 6x Enstrom 480B pořízených v r. 2018 ... tipl bych si že se bavíme zhruba o 240 milionech Kč - ale je to zcela bez záruky.

P.P.S. Pokud jde o celosvětový výskyt nově dodaných Enstrom 480, tak za poslední 2 roky bylo po celém světě dodáno celkem 13x 480, tj. LOM Praha Trade je patrně velmi významným zákazníkem firmy Enstrom (nákup 6+1 x Enstrom 480B). Nevím jestli a jakou-li roli hraje v tom fakt, že vlastíkem této firmy Enstrom sídlící v USA je čínská (asi státní) firma Chongqing Helicopter Investment Corporation

[zzz]

K UH-1Y Venom

Na webu USMC se objevilo aktuální video z cvičení, na kterém je v prvních cca 10-ti vteřinách zachycena činnost door-gunnera (myslím toho na pravé straně vrtulníku).
Zaujala mě použitá palná zbraň. Dosud jsem si myslel, že v UH-1Y se jako výkyvné, na lafetě uchycené palné zbraně používá buď rotační vícehlavňový minigun (M134) nebo 12,7 těžký kulometr (ten je IMHO vidět také na videu a to v cca 0:53). https://www.3rdmardiv.marines.mil/Units ... the-ropes/

Ovšem mám pocit, že jednohlavňová zbraň (kulomet) zachycující door-gunnera na pravé straně UH-1Y není ani jedna z těch dvou... není-li tento kulomet typu M-60, tak tipuji, že by mohlo jít o M240, např. https://fnamerica.com/products/machine-guns/fn-m240h/

Použití jednohlavňového kulometu menší ráže na výcvik door-gunnera v celku chápu = spotřeba munice.

Spíše mám dotaz jestli v AČR by byla využitelná ta dvojúčelovost lehkého kulometu - za letu použit pro door-gunnera, poté door-gunner vysazen včetně kulometu a použit na zemi (tj. na zpáteční cestě by náš UH-1Y letěl bez door-gunnera a jeho zbraně)

[Scotty87]

zzz
Jelikož jsou střelci součástí posádky vrtulníku tak pochybuji že by se to v normální situaci aplikovalo. Možná tak kdyby bylo potřeba přepravit 10 vojáků výsadku. Je ovšem otázka jestli se dá do lafety na UH-1Y upevnit kulomet Minimi a pokud ano jestli by "běžný" střelec byl vůbec schopen něco trefit. Na to že by byl door-gunner vysazen s družstvem můžeš rovnou zapomenout. Jejich výcvik je trochu dražší záležitost na to aby je nechali bojovat jako pěšáky.

[zzz]

Koukal sem, co používají jiné armády a hodně se mi líbí, že podobný problém nedávno řešili v Británii. V polovině roku 2016 byla dohodnuta investice 1,1 miliardy Liber (cca 34 mld.Kč). Jedná se o nákup 29 vrtulníků H135 a tři vrtulníky H145, rovněž výcvikovou základnu, digitální a jiné vybavení. Celkem zde bude pracovat 161 instruktorů a ročně bude vycvičeno celkem 286 pilotů. Díky smlouvě má mít práci celkem 220 občanů Británie. Jedná se o část celkové modernizace výcvikových kapacit celého letectva, která má zajistit kapacity pro výcvik na letouny Atlas, Voyager, Typhoon a Lightning II, až do roku 2033. Finančně celá zakázka vychází na 2,8 miliardy Liber - tedy 86,5 mld.Kč. Suma je to vysoká, ale pro představu to stačí, přeci jen nemáme ambice být světovou špičkou, co se týče výcviku pilotů

V současné době probíhá vrtulníkový výcvik na ruských strojích Mi-2 (6) a Mi-17 (6). Obměna se bude týkat strojů Mi-2. Ředitel LOM Praha Roman Planička doplnil: "Součástí modernizace, součástí zlepšování služeb, zkvalitňování a také zlevňování služeb pro našeho hlavního zákazníka je případný nákup nové techniky. Před námi stojí úkol nahradit program Mi-2 novým lehkým vrtulníkem pro základní výcvik a souvisí s modernizací letky vůbec: letounů a vrtulníků, které LOM Praha používá pro vojenský výcvik nejenom Armády České republiky, ale i zahraničních zákazníků. MI-dvojku by měl nahradit lehký vrtulník pro základní výcvik, já bych nerad jmenoval nějaké typy, abych nezavdával jaksi důvod k nějakým spekulacím, proběhne výběrové řízení a bude vybrán typ, který z hlediska provozních nákladů a schopností bude plně odpovídat potřebám našeho uživatele. V současné době uvažujeme o lehkém jednomotorovém vrtulníku, nicméně nedomnívám se úplně, že vrtulník typu Robinson je tou správnou volbou." Tedy Robinson odpadá. Pro nás by tedy byly opravdu ideální ony H135. Pro představu, tak Německo využívá k výcviku 19 H135, Austrálie 17, Jordánsko 12, Švýcarsko 20 atd. Nákup cca 6 vrtulníků H135 by tak byl docela v pohodě, víc nemá smysl + samozřejmě potřebné zázemí atd.

http://www.airbushelicopters.com/websit ... TS_JPG.jpg
https://www.airzone.tv/news/vrtulniky-m ... ne-stroje/
https://www.gov.uk/government/news/new- ... 28-billion
http://www.airbushelicopters.com/websit ... d_361.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_vo ... _republiky

Už víme - s ohledem na loňskou objednávku AH/UH-1 - jak (bude) probíhá výcvik odborníků pro ovládání AH/UH-1? tj. nejen pilotů, ale celé posádky: viz složení týmu na UH-1: "dva piloti, jeden palubní střelec a jeden technik." Pokud bychom vzali rozhodnutí slováků o počtu 22 pilotů které nechali trénovat pro 14 F-16, tak pro 8x UH-1 a 4x AH-1 pro AČR je řeč zhruba o 36-ti (mluvím o obou pilotech) pilotech pro 12 AH/UH-1. Plus cca 12 palubních techníků a 12 door-gunnerů pro 8 x UH-1 Venom.

Orientační schéma výcviku pilotů pro vrtulníky v USMC viz wiki (obrázek je datován 2011):

USMC v náborovém PR textu (datovaném 2016) uvádí, že pilot vychovávaný pro AH-1/UH-1 se k výcviku pilotování na AH/UH-1 dostane zhruba po 1,5 roku výcviku (viz strana č. 21 v https://www.mcrc.marines.mil/Portals/95 ... 101251-997)

Pokud AČR chce (rovněž jako slováci pro F-16) nechat vychovat úplně od základů piloty tak to asi nebude levné.. Protože dost mě překvapila odhadovaná cena výcviku pilotů pro letadla s pevným křídlem pro USAF (odhad nákladů pro piloty vrtulníků jsem nenašel)


Protože neznám jaký je odhad na výcvik pilotů v USMC, tak pro hrubé porovnání nákladů USAF a USMC vezmu část nákladů na výcvik pilotů, přičemž zbytek nákladů neumím srovnat, protože neznám přesné detaily výcviku pilotů USMC. Pro výcviku USAF a to pilotů určených pro F-16 vezmu popis od Starlighta(neuvádí zdroje svých tvrzení), který ale asi taky nemá úplně nejaktuálnější info viz jeho poznámka o datech z 2007.
Tj. když srovnáme poměr (nákladových) cen letových hodin T-6 TexanII, který je používán na výcvik v USAF a také v USMC, tak:

USMC: Texan T-6A cena za letovou hodinu 1510 USD
USAF: Texan T-6A cena 651 USD
se jeví, že výcvik pilotů v USMC nebude levnější než výcvik pilotů v USAF.


Možná souvisí s nákladností výcviku v USA fakt, že AČR změnila strukturu objednaného množství výcviku v CLV - ve smyslu počtu odlétaných hodin. Zatímco v minulosti (od roku 2014) v rámci výcviku pro AČR nalétal CLV zhruba půl na půl letových hodin lehkého (Mi-2, posléze En-480) vs. těžkého vrtulníku (Mi-17). Tak zhruba v roce 2018 se ten poměr citelně začal měnit.... vloni pro výcvik AČR bylo v CLV nalétáno zhruba 80% letových hodin na En-480 a cca 20% na Mi-17 (v CLV je snad ještě jeden Mi-2, ale ten myslím loni skoro nebyl používán pro výcvik pro AČR)

Vysvětlením není hypotéza, že by bylo odlétáno málo letových hodin na Mi-17 kvůli malému počtu dostupných Mi-17. Totiž z hlediska počtu lehkých a těžkých vrtulníků v inventáři CLV, tak víme, že nebyl problém s počtem těžkých vrtulníků (Mi-17). Sice minimálně 3 ze 7 Mi-17 z inventáře CLV nebyly k dispozici (jeden poškozen, a na dvou probíhala generálka). Ovšem vrtulníků En-480 v pardubickém CLV je srovnatelné množství. Tj. v CLV v loni bylo
- cca 4x Mi-17 (plus jeden neletuschopný) a
- 4x En-480 (a další 2x En-480 patří dceřinné společnosti LOM Praha Trade, která je pronajímá tuším firmě DSA a tyto 2xEn-480 jsou patrně také provozovány v Pardubicích).

Proto tipuji, že ta preference počáteční části výcviku v CLV na lehkých En-480 (na úkor výcviku Mi-17) by mohla být vysvětlena tím, že AČR chce aby v ČR (nikoliv v USA) probíhala co největší část pilotního výcviku vrtulníkových nováčků pro AH/UH-1. A to asi kvůli nákladnosti výcviku. Je to chybná hypotéza?

[Nesher]

zzz
Pokud si dobře vzpomínám, tak součástí kontraktu s vládou USA je i vyškolení instruktorů, a to jak létajícího, tak i pozemního personálu. Tito instruktoři budou pak cvičit, respektive přecvičovat "řadový" personál na systém H1 už na území ČR.
Zvýšení náletu na vrtulnících Enstorm 480 spíše souvisí s několikrát medializovaným nedostatkem pilotů vrtulníků v řadách VS AČR, který se řeší otevřením většího počtu míst pro budoucí piloty na Univerzitě Obrany. A ti tak teprve procházejí základním výcvikem.

[Scotty87]

Z toho co bylo různě napsáno se ví že na výcvik do USA půjde 6 pilotů, 4 palubní technici/střelci a šest pozemních techniků. Zbytek bude cvičen v Náměšti americkým mobilním výcvikovým týmem. Vzhledem k tomu že součástí dodávky má být také simulátor, tak bude část výcviku nepochybně realizována na něm. Také se nedá očekávat že všichni piloti budou nováčci, mluví se o tom že budou přeškoleni zejména současní piloti Mi-24 (tedy asi ti u kterých to dává vzhledem k věku smysl). Jak psal Nesher, důvod nárůstu výcviku u CLV bude obecně nedostatek vrtulníkových pilotů.

[zzz]

Nesher, Scotty87
díky za názor.

[Scotty87]

zzz
Tady si můžeš přečíst rozhovor s velitelem náměšťské základny. V první části se věnují přeškolení na nové vrtulníky.
https://www.denik.cz/ekonomika/rozdil-j ... 00112.html

[zzz]

Scotty87... díky za odkaz.
Když čtu ten odkazovaný rozhovor s panem plukovníkem Strakou z Náměště, tak mi z toho vychází, že se v roce 2020 zvýší počet nalétaných hodin na lehkých vrtulnících v pardubickém CLV.

Denik.cz: Co se bude v rámci tohoto již schváleného nákupu u vás na letišti v roce 2020 dít?
plk. Rudolf STRAKA: V této chvíli ještě nejsme seznámeni s detaily již podepsané smlouvy, které se týkají podrobností k výcviku personálu. V každém případě už se vytipovávají příslušníci základny, kterým bude přeškolení na nový typ nabídnuto. V případě létajícího personálu máme v úmyslu, že se vybraní piloti začnou už v roce 2020 cvičit na vrtulníku Enstrom 480B-G u Centra leteckého výcviku (CLV) v Pardubicích. K tomuto výcviku přistupujeme z důvodu jednodušší transformace při samotném přeškolení na nové vrtulníky.

Denik.cz:Jak dlouho bude přeškolení trvat?
plk. Rudolf STRAKA:Přesnou délku výcviku v současnosti neznáme. Odhadujeme, že se bude jednat řádově o týdny až pár měsíců. Do celkové doby je nutné započítat i čas, po který se bude letecký personál zdokonalovat a udržovat v Česku.

Pro upřesnění o čem je řeč:
V roce 2019 lehké vrtulníky v Centru leteckého výcviku v Pardubicích nalétaly přes 1000 letových hodin (a téměř výhradně na typu vrtulníku Enstrom 480B). Tj. jestli AČR zachová loňský objem výcviku pro piloty-nováčky z Univerzity Obrany (jak o tom dneska stručně napsal Nesher), tak mi z toho vychází, že buďto se mimořádně zvýší objem leteckého výcviku pro AČR v pardubickém CLV, anebo dojde k utlumení letových hodin jiných letadel/vrtulníků v pardubickém CLV ve prospěch letových hodin 480B. Tj. např. budou méně létat těžké Mi-17.
Prostě jde o peníze, které AČR vyčlenila na placení za výcvik v pardubickém CLV = dle smlouvy platné v období 2014-2019 víme, že bylo domluveno 1,2 miliardy Kč. No a AČR si letové hodiny každoročně vybírala různě - vybírala si z letových hodin na 5-ti typech letadel/vrtulníků v Pardubicích, podle toho zrovna jaký typ výcviku potřebovala cvičit.
Takže víme, že v roce 2016 mimořádně hodně létaly pardubické L-410, zatímco pardubické Zlin-142C AF odlétaly podprůměrné množství letových hodin. Ovšem už v následujícím roce - 2017 se to úplně otočilo - výrazně narostl počet nalétaných hodin Zlinů (a L-410 létaly hodně málo).

No a protože jde o různě těžká letadla (L-410 a Mi-17 jsou dvoumotoráky, zatímco Zlin142 a Enstrom 480 jsou jednomotoráky), tak tipuji, že cena za letovou hodinu se liší dle konkrétního typu.

Tj. jestliže víme, že za období 2014-2019 mohla být průměrná cena letové hodiny v pardubickém CLV něco přes 90.000 Kč, tak ta informace je nám vcelku nanic. Protože nevíme kolik stojí letová hodina konkrétního typu letadla/vrtulníku.
Tj. víme, že: loňské nalétané hodiny lehkých i těžkých vrtulníků v pardubicích pro AČR byly zhruba 1250 (z toho 250 hodin těžké Mi-17, zbytek lehké).
A je možné, že letos - v 2020 - nalétají oba typy vrtulníků v Pardubicích např. 1500 letových hodin (loni cca 1250 l.h.) a to za stejné peníze jako v loni. Hypoteticky:
- v 2020 nalétají Mi-17 např. 100 letových hodin (loňský reálný nálet cca 250 l.hodin)
- v 2020 nalétají lehčí En-480 např. 1500 hodin (loňský reálný nálet cca 1000 l.hodin)

Důvod proč tipuji že En-480 létá za nižší cenu letové hodiny nesouvisí ani tak s hmotností jako faktorem ovlivňujícím spotřebu paliva
... Spíše jde o stáří mašin, což souvisí s provozuschopností = 4 En480=1000 letových hodin v loňském roce, tj. 1 En-480 průměrně loni nalétal cca 250 letových hodin ... zatímco cca 4 letuschopné Mi-17 v Pardubicích (vyrobeny v 80.-tých letech) z celkových 7 v CLV nalétaly v roce 2019 celkem cca 250 letových hodin, tj. 1xMi17 nalétal průměrně cca 65 letových hodin. Tj. menší využití Mi-17 znamená, že fixní náklady (např. postupné rozpočítávání kupní ceny, generálek, vylepšení) se rozpočítává do mnohem menšího počtu letových hodin, což prodražuje letovou hodinu Mi-17.


Uvidíme za pár roků, jestli se potvrdí můj tip, že letos dojde k utlumení počtu letů pardubických Mi-17 ve prospěch navýšení počtu odlétaných hodin Enstrom - 480B.

[zzz]

Ukázka střelby z vrtulníkových kulometů za pomoci navádění stopovkami

https://www.youtube.com/watch?v=4tfdbUos75w


Připadá mi, že stopovky mají opodstatnění nejen při střelbě na cíl, který je zčásti zakrytý prachem, jak je vidět na videu.

IMHO dává smysl střílet municí, jejíž část tvoří stopovky, taky v úplně jiném prostředí a v to:
- jednak ve velmi mrazivém prostředí (ochrana door-gunnera který čouhá mimo profil vrtulníku a to v rychlosti ?150 km/h, takže část těla door-gunnera je vystavena hodně studenému počasí) a také
- v prostředí kde cíl může být pokryt vrstvou sněhu

viz video z cvičení norského letectva v zimě na severu Norska

https://www.youtube.com/watch?v=xQilRJfJlLE

TTD norského vrtulníku viz https://forsvaret.no/en/facts/equipment/bell-412. Tj. ve srovnání s door-gunnerem v UH-1Y pro AČR je norský vrtulník s nižší cestovní rychlostí a to odhaduji o cca 20-30% (=tipuji, že tělo door-gunnera čouhající mimo trup Bellu 412 o něco snižuje udávanou cestovní rychlost 120 uzlů).

Úplně mi bylo líto toho člověka (?jestli je to chlap či žena), který v takovém počasí dělá door-gunnera - viz jak je ten člověk úplně celý navlečený - v čase cca 0:04 videa plus pár dalších záběrů o něco později ... tipuji, že norové museli nějak velmi dobře vyřešit dýchání = aby si door-gunner příliš nezadýchal/nezamlžil helmu a viděl aspoň trochu na cíl


P.S. V čase od 0:56, kdy střílí Huey (vybavený dvěmi kulomety na bočních pylonech plus kulomet pro door-gunnery na každé straně kabiny), tak mi není úplně jasné, konkrétně který kulomet zasahuje cíl - jestli ten na bočním pylonu nebo jestli kulomet z kabiny.

Myslím to tak, že mi připadá že jestli na bočním pylonu byl namontován kulomet napevno (což je asi obvyklé řešení), tak přesměrování střelby z levého na pravý cíl (v čase 0:59 až 1:01) proběhlo velmi velmi rychle ... nevím, možná holt pilot vrtulníku je moc šikovný při zaměřování cíle.

[Flader]

Zaujímavé koľko ozbrojených síl po svete používa "civilné" Bell 412.

[zzz]

Flader
Myslíš jako jestli je výhodnější "militarizování" civilního vrtulníku vs. vrtulník konstruovaný primárně pro vojenské účely?

Podle mě totiž takto nestojí otázka. Spíše IMHO hrají komerční důvody výrobce amerického Bellu (včetně jeho kanadské pobočky) a jeho licenčních partnerů - Itálie, Německo, Japonsko). A primárně mířím servisní/aftermarketovou síť po celém světě, proč tak velké celosvětové rozšíření: větších Bellů: 212 (+214), jedno i dvoumotorové varianty Huey, 412 (a to včetně následujích generací jako 412 EPI/EP)

Svým způsobem tato moje odpověď malinko pasuje i na důvod nynější souběžné výroby "BlackHawků" - UH-60xyz, S-70 (S-70i), T-70. (=UH-60M od LockheedMartin je primárně produktem pro jednoho odběratele, který tyto vrtulníky někomu prodá a někomu ne... zatímco komu prodá S-70i si rozhoduje zejména výrobce tj. LockheedMartin).



K tomu celosvětovému rozšíření větších vrtulníků od Bellu mám poznámku k tomu co jiní napsali do vlákna o nákupu teréňáků pro AČR ... Že i kdyby byla Toyota jako samotné (holé) auto dražší než jiné teréňáky, tak v dlouhodobém používání je dost možné, že bude provoz Toyot levnější ve smyslu modernizací. Protože na celosvětovém trhu je spousta aftermarketových dodavatelů obrovského sortimentu příslušenství pro Toyoty (zejména pro Toyoty LC).

Svým způsobem v tomhle to mají těžší jiní výrobci vrtulníků. Např. příslušenství pro vrtulníky odvozené od Little Bird - tj. MD-530F a dosti specifické dovybavování o boční výzbroj (pozn. video je opatřeno popisem že je to 530G)

https://www.youtube.com/watch?v=RTTWD5PrWq0
Co jsem se zkouknul pár videí s takto upravenými MD-530 (F), tak asi vrtulník s touto lištou snad může dobře fungovat. Jenže kolik si za to tuto doplňkovou výbavu vezme dodavatel (v tomto případě Dillon)? Kolik je jiných dodavatelů podobných řešení? Tipuji, že nabídka je dosti slabá, nevýhodná (=protože "úspory z rozsahu")

V tomhle aspektu (konkurence dodavatelů příslušenství a asi i nižší ceny) bych si tipnul, že můžou mít nespornou výhodu ty "skříňovité" vrtulníky Bellu odvozené od UH-1. A to myslím i ve srovnání také s menším vrtulníkem z rodiny: 206/Kiowa/407 od Bellu, ke kterému nabídka vojenského/militarizovaného příslušenství není tak široká resp. "umí toho míň".

To video se třemi různými možnostmi dovybavení vrtulníků o palebné příslušenství je totiž taky možné vzít jako základ pro diskuzi: Je AČR je povinna nakupovat to samé příslušenství pro UH-1Y Venom, které používá USMC? Protože žádný jiný neamerický uživatel UH-1Y krom ČR zatím není jistý, tak nabídka doplňků "na míru" pro UH-1Y za pár roků asi nebude větší než je nyní. Tj. když už UH-1Y jsou objednány, tak ať. Nicméně pro nákup příslušenství k UH-1Y v AČR by se nemělo "vybírat" z jediné nabídky, protože "výběr z jedné nabídky" není výběr, ale monopol

(pozn. ... nechme stranou diskuze UH-1Y o Polsku a Rumunsku = nevylučuji tamní eventuelní objednávku AH-1Z, ale objednávku UH-1Y pokládám v případě Rumunska i Polska za málo pravděpodobné kvůli podpoře domácího leteckého průmyslu = neboť primárně Poláci budou tlačeni do něčeho od Leonarda či do S-70i a Rumuni budou tlačeni do vrtulníků od Airbusu kvůli rumunské pobočce). )

[skelet]

nezapomínejte, že u Bellu je to zašmodrchanější.. 412 vychází z vývoje 212, což je civilní verze vojenského vrtulníku UH-1N, který vznikl z vojenské vrtulníku CUH-1N, který vznikl z jednomotorového civilního Bell 205, který vznikl z vojenské UH-1H

[zzz]

Skelet - naprostý souhlas. Omlouvám se za zmatení ohledně geneze větších vrtulníků od Bellu = samozřejmě je to velmi velmi zjednodušené, co jsem napsal. Protože já celou dobu píšu o domontování palebné výzbroje - jaké jsou možnosti a jaká je nabídka, což souvisí primárně s dimenzování konstrukce vrtulníku a s jeho rozměry.

Proto jsem na jednu "kupu" shnul větší vrtulníky Bellu vyráběné dnes i v 60.-tých letech. Prostě šlo mi o to upozornit, na ty (asi) 4 možností jak konkrétně můžou být domontovány palebné zbraně na takto zkonstruovaný vrtulník:
- door gunner
- z boku kabiny (a to buďto jako fixní nebo - a to je asi spíše budoucnost - jako dálkově ovládaný - trochu na způsob "spodního střeliště" na V-22 Osprey)
- na lištu (desku) která čouhá z obou stran
a pro pevně namontované zbraně - které zaměřuje pilot - tak pomocí navádění přes čidla namontované pod nosem

A právě protože je na světě spousta těch větších "skříňových" Bellů, tak existuje nabídka různého příslušenství pro různé verze větších vrtulníků od Bellu, Takže tato široká nabídka umožní, aby AČR si nevybírala z jediné nabídky příslušenství. Akorát je klíčové, aby v AČR znali všechny možné problémy toho či onoho příslušenství, aby nekoupili nějaký nesmysl. Takže AČR může shánět informace od různých uživatelů jak dobře funguje ten či onen dodavatel montáže zbraní (a zejména jak funguje podej munice). A asi by AČR měla dovolit, aby LOM pro dovybavení vrtulníků sháněl i bazarové příslušenství z vyřazených větších Bellů.



Osobně si tipnu, že kvůli velkému rozšíření velkých vrtulníků od Bellu, se možná jednoho dne dočkáme, že nějaký aftermarketový dodavatel příslušenství palných zbraní dokáže zajistit, že AČR využije Plameny na Venomy. Např. kombinace
a) door gunner s PKM
b) nějaký způsob domontování dvouhlavňového Plamen na obou stranách trupu. Snad neudělá problém ani tak dost velkou hmotnost pouzdra KPL-20 (přes 200 kg). Otázkou jsou spíše zpětné rázy a odvod spalin.

Samotné dimenzování konstrukce vrtulníku Venom by nemělo být nepřekonatelnou překážkou pro montáž Plamenů... viz 30mm kanon "Rapid Airborne Mine Clearance System" na námořní verzi BlackHawku (ovšem pravdou je, že tento systém nebyl zaveden do série)
https://s3.amazonaws.com/cms.ipressroom ... 1_thmb.jpg

[Scotty87]

zzz
Starlight na 9 straně tohoto vlákna rozebírá proč není Plamen právě vhodný pro vrtulníky. To že tahle možnost nakonec nebyla při nákupu vůbec zmiňována mu dává za pravdu. Stejně tak není žádný důvod osazovat PKM, když existuje dostatečně široká paleta kulometů použitelná na Venomu.

[zzz]

Scotty87

ad Plamen
jo, díky za připomenutí toho co napsal Starlight. Ono totiž já vůbec netvrdím, že je optimální řešení cosi jako náhrada Hyder nějakým kanonem (=aby Venom dokázal levně zasáhnout pozemní cíl a to relativně v bezpečí = z větší dálky, než kam dostřelí pozemní kulometná PVO).

Akorát spekuluji... víme, co bude za pár roků? Co když L-159A nebude pokračovat ve své roli? (nechme stranou spekulace, jestli z nich případně budou spárky ... protože jsme ve vlákně o vrtulnících). Co s Plameny (po jednomístných Alca), bude-li tato výzbroj eventuelně za pár roků nevyužitá?

Když to shrnu:
- cosi se kutilo, aby Plamen fungoval na bočních závěsnících Hindu, tj. namísto původní sovětské kanonové výzbroje.
- Víme, že tyto nevelké zkušební(?vývojové) práce běžely do cca 2009 (já osobně nevím zda-li snad ještě proběhlo později).
- A protože Bílá kniha vystavila stopku Hindům v AČR, tak je možné (=nevím to), že Plamen ve "vrtulníkové" verzi pro Hind funguje, akorát nebyly peníze na zavedení Plamenů pro Hindy....

Tj. bude-li mít AČR potřebu dozbrojit Venomy a budou-li Plameny nevyužité ... tak může nastat scénář, že Venom budou dozbrojeny a to navzdory např. překážkám které zmínil Starlight.
Jako primární problém montáže Plamenu na Venom - já tipuji - že bude zamezení rozkmitu hlavně. Tj. aby všechny vypálené střely - vypálené během dávky - letěly týmž směrem (tj. aby střely v závěrečné fázi dávky neletěly úplně mimo vinou rozkmitu hlavně)



Proto si myslím, že pro eventuelní využití Plamenů na Venomech bude klíčové vyřešit otázkou upevnění Plamenů jako prevence rozkmitu kanonové hlavně při střelbě.

Faktem je, že možná jednodušší by byla montáž pod trup, ale jestli Venom bude mít senzory v nose (asi určitě), tak aby podtrupová střelba z kanonu (a zášlehy) nezpůsobovala problémy



ad PKM pro door-gunnera Venomu ...jsem zmínil např. z hlediska hmotnosti v kombinaci s těžkou výzbrojí nesenou na bocích.

Viz spekulace:
Tj. formace tří Venomů plus jeden AH-1. První Venom ozbrojen 2-mi kanonů (po bocích) plus PKM pro door-gunnery (a bude mít prostor pro eventuelní převoz raněného na nosítkách na zpáteční cestě). Druhý veze vojáky a na jednom boku má Hellfire plus Stinger (pro strýčka Příhodu), na druhém boku je door-gunner s M-134). Třetí veze vojáky a má door-gunnery s půlpalcovými. A Viper by po prvotním vyčištění cílové oblasti kroužil a čistil eventuelní pancéřové postavení obránců.

Nevýhodou obránců proti formaci s takto namixovanou výzbrojí spočívá v tom, že obránci netuší konkrétně čím je či není vyzbrojen konkrétní vrtulník. Stačí si to představit na vlastní kůži: obránci slyší přílet formace vrtulníků - ale jediné co vidí, že cosi/kdosi "čouhá" mimo trup vrtulníku Venomů ... ovšem obránci netuší jak mocná je to výzbroj (?PKM?, půlpalcový?, M-60?, Minigun?).

A nemyslím, že obranou proti takto namixované formaci vrtulníků AČR by mohlo být technical v pohybu s výzbrojí PVO na korbě ... protože kanonové dávce z Venomu nebude dělat velký problém zastavit/zneškodnit technical i kdyby se pohyboval (menší rychlostí) během palby něčeho na korbě proti vrtulníkům: