Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

[Nesher]

V reálu sice funkce byla jen reprezentační, ale Havel měl (hlavně díky médiím) aureolu hrdiny a tak jeho tlachy, třeba ty o odzbrojení, měly mnohem větší dopad než by se zdálo. Samozřejmě že za ně sklidil potlesk tam, kde opuštěné posty zaujala jiná země. To že jsme neprodali jako třeba UA své náhle zbytečné tanky někam do zahraničí ale soukromým firmám za podstatně méně je z části jeho "vina". Průmysl samotný poškodil spíše díky svým kamarádům, stejně nekompetentním jako on. Škoda nebyla ani tak v vlastním uzavření fabrik, ty by stejně neměly komu prodávat, ale v přerušení vývoje a ztrátě lidí, kteří ho dělali. Samozřejmě i v nesmyslných projektech typu L-159 a jeho kanonu plamen, což bylo vlastně naroubování sovětské konstrukce na značně odlišné střelivo (přitom toho původního jsme měly nadbytek a nebyl problém ho u nás vyrábět). Podobně i modernizace T-72, která nakonec dala asi 30 mašin, což se rozhodně nevyplatilo. Takže já bych si Havla rozhodně neidealizoval a i v době konce roku 1989 byli k dispozici jiní, třeba i ten Dubček (pro kterého by komoušů v PS zvedli ruku ještě nadšeněji). Bohužel se prezidentem stal Havel, což vedlo krom jiného k tomu, že se místo ekonomiky řešil název státu (Havel Slováky opravdu naštval a jeho popularita tam byla zcela jiná než v Čechách) a "stavěli se dvojdomky" (Pithart) místo bouchnutí do stolu se řešily nesmysly a skončilo to paskvily kdy se komunistické zákony ohýbaly aby se s nimi vůbec dalo fungovat. Havel už svou amnestií, si nezískal moc přátel a opět to postihlo víc Slováky než nás, vzpoura v Leopoldově byla následkem jeho nesmyslů. V USA si ho snad dodnes váží, v Rusku ho pokud vím moc rádi nemají.

Spojovat Havla s projekty typu L 159 nebo modernizace T 72 je opravdu hodně mimo. Doporučuji prostudovat Ústavu, tam se dozvíte jaká je úloha prezidenta v našem ústavním systému.

[Scotty87]

Doporučuji prostudovat Ústavu, tam se dozvíte jaká je úloha prezidenta v našem ústavním systému.

To bych rozhodně doporučil všem kteří mají pocit že byl Havel autokrat a ovlivňoval všechno od ekonomické transformace po výbuch nacionalizmu na Slovensku. Je zajímavé že se nikdo nenaváží například do Klause nebo Mečiara kteří rozhodně udávali tón ekonomické transformace a vnitřních vztahů ve federaci.
To že zbrojní výroba půjde do kytek věděli už komunisti v roce 88. Vlastně jim v tomhle revoluce přišla vhod, protože nepopulární rozhodnutí dělaly až polistopadové vlády.

[Lord]

Ale však do Klause se taky trošku naváží, ale ne tolik, protože zrovna Klaus alibisticky svádí věci na Havlův pacifistický postoj. Ty Havlovy výroky o zrušení zbrojařského průmyslu byly v této továrně - a nejen tam - skutečně tématem č. 1. Havel rád dával do funkce velvyslanců své kamarády disidenty, chartisty, a obchody se většinou dělají přes vztahy.
Zdroj: https://www.klaus.cz/clanky/2986

Mečiar byl pak jako mučedník, mohl už říkat, že to zavinili předchůdci, i když máte pravdu, že všeobecná situace byla jaká byla. S Dubčekem jako prezidentem by jsme se možná nerozpadli tak brzo. Slovensko pád zbrojního průmyslu hodně zasáhl, a tradičně rádi sváděli vinu na Čechy. Stornovali se dodávky i do Libye, tam by myslím měli zájem nadále, sice by to Kaddáfí všechno nespasil, ale byl významný odběratel. K tomu je třeba dobrá kniha Naši lidé v Kaddáfího Libyi.

[badaxe]

V případě Havla ale i Klause a Zemana (tam v menší míře) je dost značný rozdíl mezi ústavou a reálnými podmínkami. Havel měl v době nadšení počátkem let 90´ mnohem větší neoficiální moc než co by z ústavy vyplívalo, bohužel. Nevím jestli jste ta leta zažili alespoň ve věku bad 20, abyste si mohli )ale nemuseli) uvědomovat to, že co "Havel řekl" bylo v podstatě bráno jako poselství shůry. Když se to vezme poctivě, tak první leta fungoval stejně jako komunistický generální tajemník, ten taky neměl dle ústavy moc, ale co řekl to se v PS odhlasovalo. S Havlem to bylo podobné, bohužel. A konkrétně o L-159 právě Havel tlačil na to aby se tenhle "stíhač, bitevník, průzkumník" a buhví co ještě dělal a aby se ho hlavně objednalo 72 kusů. To že je to nesmysl a že armáda má zájem o cca 36 mašin se vědělo, ale bohužel právě Havel a jeho ekipa protlačili vývoj a objednání (a navíc i odebrání nedodělaných mašin). Jenže tenkrát na něj spousta lidí čuměla jak katolík na papeže. Mnozí snad i věřili, že tenhle nedostudovaný chemik (dělal VŠCHT než ho vykopli pro mizerné výsledky) se vyzná v mezinárodní politice. Což bohužel nebyla nikdy pravda. Jeho podíl na tehdejším bordelu (jak to jinak nazvat) byl podstatně větší, než by dle ústavy mohlo vypadat. Krom toho s sebou vytáhl řadu dalších "schopných" (všeho) kteří pak zasedli na řadu míst, kde krom známosti neměli žádnou schopnost. Havel jistě nemohl za vše co se mu přičítá, ale mohl za mnohem víc než se dnešním mladým, kteří nezažili ta devadesátá leta, zdálo. Ono to naděení bylo zcela něco jiného a hodně lidí věřilo, že to bude snadné. Já si třeba Havla pamatoval z jara roku 1968, kdy lezl do zadku Dubčekovi jako nejvyššímu komunistovi a tak jsem ty iluze měl mnohem slabší. A když jsem si prošel "disidenty" a viděl že velká část jsou bývalí vysocí komouši, moc jsem té atrakci nevěřil. Jedna věc jsou zákony, ale druhá je jejich realizace.

[zzz]

Odtud si sem něco odložím:

Vcelku by mě zajímalo názor těch kdo říkají "po 1990 všechno blbě", co by udělali oni, kdyby oni vládli?

Tj. kdyby byli na pozici česko-slovenského premiéra od 1990 = pana JUDr. Mariána Čalfy (rodák z východoslovenského Trebišova). A co by dělali na místě jeho nástupce - JUDr. Vladimíra Mečiara jako premiéra Slovenské republiky

[Scotty87]

Lord
Obchod se většinou vytváří na základě nabídky a poptávky. No a kde není poptávka...

badaxe
Doporučuji pečlivě prostudovat tyhle články než začneme rozvíjet oblíbený český sport - hledání toho kdo za to může.
Debakl zbrojního průmyslu po 17.11.1989
ANALÝZA: Efektivita zbrojárskej výroby na Slovensku za čias budovania socializmu
Doložte alespoň jedno své tvrzení nějakým hmatatelným důkazem. Protože mám silný dojem že to co sem tlačíte je pouze dojmologie. Navíc si sám sobě odporujete ve svých tvrzeních a to že se Havel nějak angažoval v projektu L-159 pokládám za čistou lež.

[seabee]

Tak takovýhle byl nedostatek tanků po roce 2000 - tady jsou přímo na dvoře fabriky:

https://www.youtube.com/watch?v=VJlXlcqrApA

badax: hezká slohová cvičení. Zkus z toho něco dokázat uvedním pramenů.

Krásnou okázkou "neformální síly" V. Havla je vodní dílo Gabčíkovo/Nagymaros. Když se na federální úrovni rozhodlo o zastavení výstavby, řeklo Slovensko "tůdle!" a klidně si to dostavělo. Proč to neudělalo se ZTS Martin?

[Lord]

Vcelku by mě zajímalo názor těch kdo říkají "po 1990 všechno blbě", co by udělali oni, kdyby oni vládli? Tj. kdyby byli na pozici česko-slovenského premiéra od 1990 = pana JUDr. Mariána Čalfy (rodák z východoslovenského Trebišova). A co by dělali na místě jeho nástupce - JUDr. Vladimíra Mečiara jako premiéra Slovenské republiky.

No jo no, já bych šel možná až ke Gorbačovovi Odběratelem tanků ze ZŤS byl východní blok, ten se rozpadl, a najednou nebyla potřeba. X-krát už v tomto vláknu napsáno! Útlum zažívalo zbrojení kvůli zmírnění mezinárodního napětí už před rokem 1989. To mi je jasný. Komunisti chtěli přejít na civilní výrobu, ale mezitím se celé RVHP rozpadlo na prvočinitele. Reforma ekonomiky se jevila jako nezbytná, jenže někteří usoudili, že nejdříve bude nutné rozbít dosavadní hospodářské struktury. Transformace těžkého průmyslu by nebyla jednoduchá záležitost, část lidí bylo nutné propustit tak jako tak. Ti v kapitalistickém zřízení našli uplatnění v obslužném sektoru, ale na rozdíl od Číny, komunisti SSSR odmítali tržní prvky.

Jen prostě nezatracuji vše, mohla se udělat transformace podniků částečně zaměřená na modernizace tanků T-72 (u novo-výroby problém s přebytky a licencí), pochopitelně ne už v takových počtech jako kdysi. Snad už bylo lepší v té době gró některých podniků zakonzervovat a čekat na lepší časy. Jenže na to neměl nikdo koule. Menší podniky mají prostě pružnější struktury, ale zase nedokáží udělat velké věci, leda v kooperaci. Divoká privatizace a rozpad státu, totiž zbrojení stejně vůbec nepomohl.

Reálnější mohlo být vyvíjet a vyrábět obrněné transportéry založené na zkušenostech s OT-64, ale bez investic, spolupráce s Čechy (využití prvků s podvozků Tatra, leč privatizace), by to nešlo a výsledek byl nejistý, kvůli odběratelům. V Martině by Slováci vyráběli pancéřové korby.

Krásnou okázkou "neformální síly" V. Havla je vodní dílo Gabčíkovo/Nagymaros. Když se na federální úrovni rozhodlo o zastavení výstavby, řeklo Slovensko "tůdle!" a klidně si to dostavělo. Proč to neudělalo se ZTS Martin?

V tom si ale už mohli úřadovat Slováci za Mečiara sami. Definitivně si to pak položili. Problémem však už bylo rozparcelování jednotlivých fabrik a ztracení celkové schopnosti něco vyrábět, třeba i lokomotivy. Fabriky mohly přejít i na jinou výrobu, ale odbyt traktorů a Zetor byl zprivatizován. Ovšem i odbyt traktorů rozpadem RVHP klesl, obchodní síť v Jižní Americe byla zprivatizována, zájem projevil John Deere. Dnes Zetor engineering nabízí obrněná auta, když se nejdříve spojil se slovenskou firmou IPM Engineering - vývoj, zakázka pro českou armádu mu však unikla.

Rozpad federace pak zpřetrhal kooperační a subdodavatelské vztahy. O jejich obnovení se pokusil Strnadův holding Czechoslovak Group (CSG), ale už na bázi majetkových vztahů a úvěrování, koupil ZVS Dubnica nad Váhom, Vítkovické strojírny, a další.

Jinak nejsme ve sporu, že prostě došlo k rozsáhlému omezování zbrojní výroby během tří let, ani případné civilní programy by to nedokázaly kompenzovat v plné míře.

Nicméně je třeba vzít do úvahy, že pohrobci zbrojních podniků mají potenciál do dneška. Mezitím se však muselo projít marasmem, pak je začal Strnad skupovat. Ať jde o podniky TATRA, pohrobky Tesly Pardubice - ELDIS (aktivní radary) či RETIA- lidí z vývoje, ze zkušenostmi si prostě založili menší podniky, tam přetáhli některé lidi z výroby, atd. ERA - vlastník Omnipol, pasivní radary, nástupce Tamary - Věra.

Poptávka po zbraních a vojenské technice ve světě v posledních letech sílí. Přebytky jsou pryč, a je vyžadovaná nová technika a modernizace.
Zdroj: NÁRODNÍ ZBROJAŘSKÉ OBROZENÍ

Strnad uměl dělat obchody, firmy synergicky spojil, co dříve bylo pod státem, ale rozkulačilo se. U nás byl stát neschopnej hlavně v 90.letech, kdy se říkalo, že soukromý vlastník to bude dělat lépe, možná ano, ale to úplně neplatilo o prvních zbohatlících, ty podniky většinou vytunelovali. Už nemá smysl brečet nad rozlitým mlékem a pociťovat přitom nějakou fatální tíhu. Vše mělo svůj průběh, který byl takový jaký byl, ale je třeba vidět zatím i velký background lidí, vývojářů, vztahů, atd.

[Lord]

Doporučil bych ještě článek od již zesnulého Ing. Josefa Fučíka. Fučík byl odborníkem na otázky ekonomiky obrany a bojoval, leč marně za československý obranný průmysl. V článku popisuje posametová jednání o zbrojním průmyslu zvláště na Slovensku, a roztodivné tlaky! Bohužel realita byla taková, že Slováci chtěli zachovat ze ZTS Martin nejdříve skoro vše, až to skončilo rozkrádačkou. Nyní si Česká a Slovenská republika kupuje zbraně podle svého uvážení a na vlastní triko, ale už nejsou synergické efekty, ani potřebná kritická masa pro vytvoření modernizací, o nových těžkých zbraních ani nemluvě, společný obranný rozpočet taky neexistuje.


Rozpadem ČSFR koncem roku 1992 skončilo nejen úsilí o konverzi dosavadních průmyslových podniků se zbrojní výrobou, ale rozplynuly se také tři miliardy z federálního rozpočtu. Definitivně tak zanikla i průmyslová základna, skládající se z vybraných průmyslových subjektů zabezpečujících klíčové potřeby pro obranu státu a úzce spolupracující se státními resorty.

Veškeré zbrojní kapacity a zdroje, včetně těch, které jsou ve všech vyspělých zemích považovány za významné ve státním zájmu a mají ve srovnání s podniky ostatních odvětví jisté další zvláštnosti, se ocitly v proudu chaotické privatizace, což vedlo k dalším ztrátám v neprospěch státu. Byla to nejen především představa gründerů o ?zbrojařině? jako o zlatém dole, končící bankroty, rozebráním nákladných průmyslových zařízení, uchvácením objektů, pozemků, technického zázemí aj. Kořistí zdarma se v řadě případů staly technické archivy a dokumentace, know how, atd.

Dosavadní velké výrobní podniky, schopné vytvářet tzv. critical mass byly tak vedeny k rozložení a zániku. Na jejich troskách pak vznikaly malé, finančně slabé průmyslové firmy s problematickou konkurenceschopností. Vedle nich narůstal zcela nepřiměřený počet prodejců a překupníků, včetně vzniku obskurních subjektů, pohybujících se v šedé zóně a korupčním prostředí.
Zdroj: www.militaria.cz

[HONZIK11]

Jak jsem už psal o roku 1986. Ale jiz pred rokem 13. Listopadu 1986 Gorbacev vyvinul obrovsky tlak a dehonestoval armadu to o nás bez nas. Mohu se celkem z hlediska dějin vyjádřit k tomuto období. Jak jsem psal o stránku dříve. V Americe se projektovala vesmírná válka. Soveti se jí bali víc než bylo zdravo.
Jejich vyslanci nabizeli odzbrojení . Odzbrojení s podmínkou zastavení vývoje vesmírných zbraní. Amerika kalila vodu, v podstatě to byl z její strany běh na velice dlouhou trať, ale Svaz tomu věřil. Veškerá informatika by byla znicena dříve než by zaznamenala start jejich střel hlavně středního doletu.
Ad. 1. Na škole jsme najednou začali kreslit planetove převodovky k motorům Pielstick.
Urcene pro budouci aplikace do tanku T72. Pozn. Celá katedra strojirenstvi tenkráte prácovala pro Martin včetně nás studentů stipendistu.
Ad 2.A pak se z ničeho nic vrátil do opuštěného bytu Ing. Bobrek.bydleli pod nama a jeho byt byl roky prázdný. Odešel do,, otevrene knihy,, koordinátor ,, obchodu RVHP.
Vrchní ekonom jednoho dnes již bezvýznamného podniku v útlumu. , který s rodinou byl prevelen na východ na mnoho let.
Zazvonil na zvonek. Měl noviny a drát. Šli jsme pro máslo do samosky. V Rusku se krajel bochník másla strunou a odrezek se balil novinama.
Než jsme došli do samosky a než já mu vysvětlil, že máme máslo v stříbrné kostce mi řekl dvě věci. Honzo, až dodělas
tu strojarinu nechoď do Vsetína, Brněnské zbrojovky, Martina... Nebudou.
Honzo nevtupuj do strany. Nebude.
Když jsem to pak říkal taťkovi,mikrobiologovi,, tak mi zakázal o čemkoliv se zmiňovat mým spolužákům, měli jsme tam pana Manducha, očividně stranického sledovatele, nepustil nás 1. Máje na hory lyzovat do Vratné. A my jsme jeli. A pak nám všem slezly vlasy a instalatéři na internáte nestačili měnit syfony sprchovací h koutů. , baby v ročníku potratily.
A ani nikomu na katedře. Vyhod
ili by mě z práce a tebe




ze školy.
Pointa. Rusi odpiskali socialismus, a východní Evropu jako celek. A to všechno jako ustupek s SDI.
A ostatní vývoj, hledáji struktury, která podle Marxe nema co srazit jim vyšli studenti a Havel. ŘÍKAL pan Bobrek.
Omlouvám se za tento elaborat, ale vše je pravdou a ta mi pomohla se vyznat v současném komediálním prostředí.

[Scotty87]

HONZIK11
Nám ostatním by zase pomohly vysvětlivky a zasazení tohoto příběhu do nějakého časoprostorového rámce. Protože jak by řekl Terazky "Ja som majorom a neviem z teho nič".

[Lord]

Jak jsem psal o stránku dříve. V Americe se projektovala vesmírná válka. Soveti se jí bali víc než bylo zdravo. Jejich vyslanci nabizeli odzbrojení. Odzbrojení s podmínkou zastavení vývoje vesmírných zbraní. Amerika kalila vodu, v podstatě to byl z její strany běh na velice dlouhou trať, ale Svaz tomu věřil. Veškerá informatika by byla znicena dříve než by zaznamenala start jejich střel hlavně středního doletu.

Mýtus uzbrojení byl nesmysl, naopak když se přestalo zbrojit, tak to vedlo k hospodářské katastrofě. Tím však nepopírám, že bylo potřeba také uspokojovat jiné potřeby obyvatelstva. Že důraz jen na těžký průmysl a zbrojení měl možná ještě význam pro třetí země, ale země ve střední Evropě už v tom neviděly toliko budoucnost. V čem východ trošku zaspal byla však elektronika, a počítače, ale zase náchylné na EMP , i když vojenská zařízení jsou většinou stíněná.

... Urcene pro budouci aplikace do tanku T72. Pozn. Celá katedra strojirenstvi tenkráte prácovala pro Martin včetně nás studentů stipendistu.

Tak samozřejmě propojení bylo od učňovského školství, kdy si fabriky braly celé ročníky, až po vysoké zabývající se vývojem.

Rusi odpiskali socialismus, a východní Evropu jako celek. A to všechno jako ustupek SDI.

Nevím jestli to byl hlavní motiv. Rusko, a ještě SSSR, potažmo poté SNS mělo dojem, že by se mělo věnovat samo sobě, a stagnující ekonomiku pozvednout, ale pravda je, že to vzali za špatný konec, ať už důvody byly jakékoliv. Každý odborník bude akcentovat něco jiného. Než by USA vyvinuly SDI do skutečné hrozby, tak by se uzbrojily samy. Nicméně jím to umožnilo se tímto při jednáních ohánět.

[seabee]

Bohužel realita byla taková, že Slováci chtěli zachovat ze ZTS Martin nejdříve skoro vše,

Myslím že tohle hodně urychlilo rozpad federace. Zatímco na Slovensku dlouho panovalo mínění, že pomoc a shora řízená restrukturalizace tradičních ekonomických struktur by to zachránila, tak Václav Klaus věděl, že to fungovat nebude (nebo ideologicky nemohl připustit, že by to fungovat mohlo). Ale zdá se, že nejúspěšnější společenské/ekonomické restrukturalizace jsou bohužel vždy spojeny s brutálním šokem: rozbombardování Německa nebo Pinochetův teror vedly k nebývalému růstu a prosperitě.

[Lord]

Kdo chce všechno nemívá pak nic, to je stará pravda. Ale co očekávat od bývalých kotelníků, a od lidí co se politice teprve učí ? Racionálno převážilo nad emocemi, ale i to je demokracie

[zzz]

Vcelku by mě zajímalo názor těch kdo říkají "po 1990 všechno blbě", co by udělali oni, kdyby oni vládli? Tj. kdyby byli na pozici česko-slovenského premiéra od 1990 = pana JUDr. Mariána Čalfy (rodák z východoslovenského Trebišova). A co by dělali na místě jeho nástupce - JUDr. Vladimíra Mečiara jako premiéra Slovenské republiky.

Odběratelem tanků ze ZŤS byl východní blok, ten se rozpadl, a najednou nebyla potřeba.
(...)
Jen prostě nezatracuji vše, mohla se udělat transformace podniků částečně zaměřená na modernizace tanků T-72 (u novo-výroby problém s přebytky a licencí), pochopitelně ne už v takových počtech jako kdysi.

Snad už bylo lepší v té době gró některých podniků zakonzervovat a čekat na lepší časy. Jenže na to neměl nikdo koule. Menší podniky mají prostě pružnější struktury, ale zase nedokáží udělat velké věci, leda v kooperaci. (...)

Reálnější mohlo být vyvíjet a vyrábět obrněné transportéry založené na zkušenostech s OT-64, ale bez investic, spolupráce s Čechy (využití prvků s podvozků Tatra, leč privatizace), by to nešlo a výsledek byl nejistý, kvůli odběratelům. V Martině by Slováci vyráběli pancéřové korby.

Lord …
základem je aby podnik xyz nabízel konkurenceschopný produkt a aby koupěchtivý zákazníci měli peníze a ochotu platit férovou kupní cenu = tj. nejen náklady na výrobu, ale taky aby v prodejní ceně byl zisk na rozvoj podniku.

Tj. kdo dokáže vyjmenovat konkurenceschopný produkt obrněné techniky z ČSSR, za který byli zákazníci v první polovině 90.-tých let ochotní platit férovou kupní cenu (tj. včetně zisku). A toto zboží kupovat aspoň aby vytížili polovinu kapacity zbrojovky v ČSSR????

Podle mě žádný takový produkt nebyl v nabídce zbrojovek na konci 80.-tých let a ani v 90.-tých letech. Neboť to co mělo slušnou technickou úroveň (a perspektivu vývoje), tak o to na trhu nebyl zájem platit férovou kupní cenu. Skoro zadarmo by možná někdo vzal např. VT-72 z ZŤS… ale platit férovou cenu za zboží ze ZŤS nechtěl (téměř) žádný žádný zákazník po r. 1990. A to říkám s vědomím pozdějšího exportu do Řecka.

Příklad z automotive - největší zájem kupců o firmy v ČSSR: byl o ANZP (Škoda Mladá Boleslav), neboť existoval konkurenceschopný produkt (Š. Favorit) který měl slušný poměr cena/užitná hodnota a to i v západní Evropě. Malý zájem byl o TAZ a o Avii, neboť jejich produkty měly sice relativně nízkou cenu, ale většina ojetin ze západní Evropy měla mnohem vyšší kvalitu a užitné vlastnosti. Co s tím?

V případě ANZP (škodovka Mladá Boleslav) a BAZ (u Blavy – Devínská Nová Ves) se vládě ČSFR povedl husarský kousek. Konkurenceschopný produkt (Škoda Favorit) zachránil obě firmy. Protože o Škodovku v MB se porvali 2 zájemci – Renault a VW. Zatímco o BAZ nebyl zájem. Jenže vláda ČSFR dala podmínku, že kdo chce fabriku v Mladé Boleslavi/Vrchlabí, tak bude mít vyšší šanci uspět, pokud zároveň koupí a bude vyrábět v BAZ.
- Renault BAZ odmítnul (řešil slovinskou továrnu a odborářské záležitosti kvůli akvizicím ve Francii).

Zatímco VW pod vedením Carla Hahna do toho šel: koupil BAZ i ANZP v M. Boleslavi… a to přestože v této době rozjížděl výrobu v Číně, řešil SEAT a motorárnu a fabriku v Sasku (Zwickau+Chemnitz).
Sice VW v BAZ nevyráběl žádný z tamních produktů, ale zavedl výrobu např. Passatu. Mimochodem, kdyby VW v BAZ začal vyrábět dodávky (např. dodávku MNA 900/1000 vyvinutou slovenskými odborníky), tak by mnohem dřív zaniknul TAZ (vyrábějící nekonkurenceschopný Š1203/TAZ1500).

Odběratelem tanků ze ZŤS byl východní blok, ten se rozpadl, a najednou nebyla potřeba.

Ve skutečnosti byly ekonomicky ztrátové dodávky obrněné techniky do evropských zemí Varšavské smlouvy. Neboť tyto dodávky byly dotovány z kapes daňových poplatníků ČSSR = kupní cena placená naší vlasti zahraničním odběratelem přímo řízeného z Kremlu, totiž byla vesměs nižší než výrobní náklady za kterou vláda ČSSR kupovala obrněnou techniky od česko-slovenských zbrojovek.
Výroba obrněné techniky byla zisková v případě dodávek mimo Varšavskou smlouvu, ale to za podmínky, že zákazník za tanky, BVP, atd. zaplatil do státní kasy ČSSR … viz https://www.armadninoviny.cz/efektivita ... n=linkthru

Nízke nákladové ceny obrovskej sovietskej zbrojnej produkcie bola formou tzv. doporučením Stálej komisie RVHP pre obranný priemysel vnucovaná všetkým členským krajinám. Celá výroba na základe sovietskych licencií sa tak stávala často stratová. Podľa vtedajších analýz čs. strany by mali byť ceny vyššie 1,7 – 3 krát. Toto však bol problém štátu, ktorý dorovnával cenu výrobcovi. Samotné výrobné podniky dostali zaplatené všetko v rátane zisku. Okrem toho mali výrobcovia špeciálnej techniky i iné výhody, napr. úprava normatívneho zisku či rýchlejšie odpisovanie majetku. Niet sa preto čo čudovať, že podniky sa snažili skôr rozvíjať „špeciál“ ako civilnú výrobu.
Len pri vývoze do kapitalistických krajín sa uplatňovali tržné princípy, lebo sa samozrejme na medzinárodnom trhu inak ani podnikať nedalo. Tam nebol teoreticky problém zarobiť vývozom pomerne kvalitných ťažkých zbraní. (...)

Rozdiel efektivity vývozu sa dá ľahko demonštrovať podľa vývozu bojových vozidiel pechoty v rokoch 1981-1985.
Do socialistických štátov sa ich vyviezlo asi 3 748 so stratou 1,24 mld. Kčs a do nesocialistických asi 1 318 ks a zisk bol 2,3456 mld. Kčs. Celkový zisk v siedmej päťročnici tak predstavoval 1,105 mld. Kčs.

Najlepším zákazníkom našich ťažkých zbraní bola jednoznačne Líbya, ktorá bola z krajín rozvojového sveta z dôvodu ropného bohatstva najsolventnejšia. Koncom 80-tich rokov však i tento zákazník prestával byť plne spoľahlivý a mal problém s platbami za dodané zbrane.
Platobná disciplína mnohých našich veľkých odberateľov bola nízka a v koncom roku 1990 boli už mnohí naši odberatelia mali už veľké pohľadávky po lehote splatnosti. Hodnota celkových vývozných pohľadávok ČSSR v roku 1990 bola pri niektorých krajinách veľmi vysoká: Sýria – viac ako 1 mld. USD (z toho špeciál 750 mil. USD), Irak – 400 mil. USD, Líbya – 156 mil. USD, Alžírsko – 37 mil. USD.

Jen prostě nezatracuji vše, mohla se udělat transformace podniků částečně zaměřená na modernizace tanků T-72 (u novo-výroby problém s přebytky a licencí), pochopitelně ne už v takových počtech jako kdysi.

Zrovna nápad s T-72 je … nereálný. Jen v Evropě existovalo několik souběžných=konkurenčních producentů T-72. A tito producenti se po 1990 snažili modernizovat dřívější T-72… tj. podnik v ČSSR vynaloží peníze na vývoj modernizace T-72, která bude +-podobná jako modernizace v Polsku, Jugoslávii (a možná i v Rumunsku), na Ukrajině, Bělorusku a přímo v SSSR…. A jaká asi tak bude návratnost podnikové investice do modernizace, když podobné zboží nabízí spousta konkurence????? Nic moc návratnost … spíše ztrátová.

Snad už bylo lepší v té době gró některých podniků zakonzervovat a čekat na lepší časy.

A kdo by během té doby „zakonzervování“ platil podnikové výdaje?

Jakože několik desítek roků budou zakonzervované podniky zaměstnávat lidi, ale nebudou jim vyplácet výplaty?
Jakože několik desítek roků nebudou firmy (bývalé státní/národní podniky) splácet firemní svoje dluhy, které vznikly před rokem 1989 … před rokem 1989 vyřešila česko-slovenská vláda nedostatek státních peněz formou toho, že z podniků stáhla zbytky hotovosti (tj. hotovost kterou státní podniky vydělaly kvůli krátké éře, kdy v 70.-tých letech přechodně začaly firmy vydělávat). Totiž v 60.-tých letech ta masivní krize ekonomiky spočívala v tom, že zboží z ČSSR mělo špatný poměr cena/užitná hodnota. Zatímco v 70.-tých letech,v době prudkého zdražení suroviny (zejména ropy) na pár roků podniky v ČSSR vydělávaly (protože SSSR několik roků dotoval podniky v ČSSR, když prodával ropu mnohem levněji než jaká byla běžná cena ropy pro západní Evropu…. Ovšem v první polovině 80.-tých letech už tato dotace ze SSSR skončila. A proto ČSSR „sebrala“ úspory ze 70.-tých let v jednotlivých firmách. A aby firmy „nechcíply“ kvůli nedostatku provozní hotovosti, tak vláda ČSSR obratem část „sebraných“ peněz poslala nazpět do podniků… akorát že to byl úročený úvěr od státu pro podnik … nejčastější forma že část „sebraných“ peněz se vrátila zpět do podniků se jmenovalo: „úvěry na trvale obracející se zásoby“.
Tj. socialistické podniky na konci 80.-tých let dlužily státu ČSSR několik set miliard Kč[s/u] (např. se uvádí částka 202 miliard v 1990 za část úvěrů od státu, např. provozní úvěry: "úvěry na trvale obracející se zásoby" ... plus investiční úvěry od státu viz např. zadlužení investičním úvěrem několik miliard Kč Škody Mladá Boleslav za vývoj Favoritu)

Reálnější mohlo být vyvíjet a vyrábět obrněné transportéry založené na zkušenostech s OT-64, ale bez investic, spolupráce s Čechy (využití prvků s podvozků Tatra, leč privatizace), by to nešlo a výsledek byl nejistý, kvůli odběratelům. V Martině by Slováci vyráběli pancéřové korby.

Jakože znovu dát dohromady konstrukční tým (který spolu s polskými odborníky) konstruoval OT-64 a od základu vyvíjet nástupce OT-64? A kdo by platil ten několikaletý vývoj... ve firmě, která už před koncem socialismu byla zadlužená ... si ze socialismu přinesla miliardové dluhy na tzv. "úvěry na trvale obracející zásoby".

Zopakuji to ještě jednou - zbrojovky (a další firmy před rokem 1989) zadlužila česko-slovenská vláda, zbrojovky ztratili většinu solventních zákazníků. A zbytek solventních zákazníků nechtěl platit normální (férovou) kupní cenu za výrobky z česko-slovenských zbrojovek, neboť zákazník se domáhal velkých slev kvůli spoustě konkurenčních nabídek...

Tato situace podle mě nemá dobré řešení. Jediné smysluplné řešení pro firmu která nemá zákazníky: aby se podnikaví lidé pustili do výroby zboží po kterém je poptávka. Viz např. v 60.-tých letech v Moravanu Otrokovice, kde kvůli krizi socialistické ekonomiky nebyl dostatek zakázek na letadla a tak začali kromě Zlinů vyrábět i průmyslové čistící stroje (zjednodušeně: "pračky" pro průmysl ... nikoliv zboží do domácnosti).

[Lord]

zzz dobrý, ale dej mi čas to přelouskat

[seabee]

Mýtus uzbrojení byl nesmysl, naopak když se přestalo zbrojit, tak to vedlo k hospodářské katastrofě. Tím však nepopírám, že bylo potřeba také uspokojovat jiné potřeby obyvatelstva. Že důraz jen na těžký průmysl a zbrojení měl možná ještě význam pro třetí země, ale země ve střední Evropě už v tom neviděly toliko budoucnost. V čem východ trošku zaspal byla však elektronika, a počítače, ale zase náchylné na EMP , i když vojenská zařízení jsou většinou stíněná.

Obávám se, že mýtus uzbrojení je jenom působivá novinářská zkratka "ex post". Neexistují žádné podklady/důkazy prokazující, že by někdy Reagan, NSC nebo Pentagon někdy řekli: "Tak, a teď je uzbrojíme". Naopak CIA do konce zásobovala tyto orgány informacemi o úspěšnosti sovětského hospodářství (nebo přinejmenším o udržitelnosti úrovně zbrojení)

[HONZIK11]

HONZIK11
Nám ostatním by zase pomohly vysvětlivky a zasazení tohoto příběhu do nějakého časoprostorového rámce. Protože jak by řekl Terazky "Ja som majorom a neviem z teho nič".

1987 to to je tvuj datum rozeni?
Vse co jsem popisoval a mohl jsi si to urcit dle zminene udalosti v Cernobylu. Psal se rok 1986. To jsi byl jeste ,,tekuty,, .
V te dobe byl jiz svaz pod tlakem. A zaclo se treba ..treba s rehabilizaci disidentu napr. Sacharova ktery dostal 11 let pred tim Nobelovku a byl ve vyhnanstvi v Gorkem.

[Mirek58]

Prodeje zbraní se ztrátou.
Tady se naskýtá otázka schopnosti komplexně uspokojit potřeby zákazníka.
Je zajímavé, že u těch států, kde proběhly ony "ztrátové" zbrojní kšefty, jsme jako republika měli ty největší civilní kšefty.
Nad tím se nikdo nepozastaví.
To si fakt myslíte, že ofsety jsou tak nový vynález? Včetně manipulace s cenou?
Odkudpak se asi braly peníze na naše dotování oné "ztrátové" zbrojní výroby?

[kenavf]

HONZIK11
Nám ostatním by zase pomohly vysvětlivky a zasazení tohoto příběhu do nějakého časoprostorového rámce. Protože jak by řekl Terazky "Ja som majorom a neviem z teho nič".

1987 to to je tvuj datum rozeni?
Vse co jsem popisoval a mohl jsi si to urcit dle zminene udalosti v Cernobylu. Psal se rok 1986. To jsi byl jeste ,,tekuty,, .

No mňa by tiež zaujímalo upresnenie toho čo si napísal.

A pak nám všem slezly vlasy a instalatéři na internáte nestačili měnit syfony sprchovací h koutů. , baby v ročníku potratily.

Ak to bolo vo vzťahu k Černobylu, tak na našom internáte nikomu nezliezli vlasy ani neviem o potratoch a ani o iných kalamitách, ktoré by sa dali spojiť s Černobylom