ShKH vz77 DANA a jej nasledovnici

[Lynx]

Nie je potrebné podpisovať zmluvu na veľký počet lebo:
Vyrobitelnych v reálnom čase bude menší počet 26ks, keď sa osvedčila, pravdepodobne nebude problém dokúpiť ďalšiu sériu, mozno aj so zapracovanými pripomienkami zo sluzby
Určite informácie o zbrojeni vníma aj protivník a rozhodne by takéto naklonenie misiek váh nenechal bez odozvy
Určite je aj finančne jednoduchšie realizovať menšiu zákazku ako veľkú (vid nové bvp v ČR)

Inak veľmi zaujímavý je posledný odstavec v článku o ponuke Evy o vývoji (pravdepodobne konečne oprasili PRAM) minometu na podvozku Gvozdika. To je zaujimave nielen pre UA, ale aj pre PL, SK

[Rase]

Poláci mají svůj Rak a tak jim může být nějaký minomet na bázi Gvozdiky dost šumák, případně by si ty podvozky jím osadili sami.
Nějaký nový automatický minomet by ale byl fajn. Uvidíme s čím přijdou ti naši koumáci.

[Lynx]

Ti vaši kumaci prišli s pramom na tatre 815-7

[skelet]

Ta 815-7 nahradila pouze V3S. Nikdo a nikdy to nevydával za samohybný minomet.

[HONZIK11]

Ti vaši kumaci prišli s pramom na tatre 815-7

Ber to tak , že je to náklaďák s hydraulickou plošinou. A na něm je naložena munice s minometem .
Minomet PRAM-L je u nových vozidel řady Force převážen na korbě společně se zásobou munice, k manipulaci s ním i municí slouží hydraulická rampa na zádi vozu.

[Arthur]

Viac ako 600 000 dolárov na jeden nepriateľský cieľ: cena streľby z húfnice Dana M2 a ďalších 152 mm ACS
zdroj: https://translate.google.com/translate? ... ch&pto=aue

[Skeptik]

Hmmm, tak zjistili, že střílet houfnicí na bodový cíl neřízeným granátem na 20 kilometrů není efektivní.
No, to tak nějak logicky vyplývá z určení a možností takové zbraně ... žádná houfnice by si nevedla lépe.

Přiznám se, že moc nevidím smysl v takovémto srovnání.

[HONZIK11]

Vypouštěcí zařízeni. Co to je za cíl ,roztažený v ploše? Musím na něj vystřelit hloupých 600 projektilu x 1000 dolaru?
Všechno je relativní. Je to ale cena jenom 5ti ks AGM-114 Hellfire . Na dronu.

[Juraj Tichý]

A koľko by stál útok jednou salvou batérie RM-70/85?

[Skeptik]

Pokud je cíl tak bodový, že se na něj musí vystřelit 600 granátů, tak jedna salva stačit nebude.
Rakety jsou méně přesné= bude jich potřeba víc než těch 600.

[Lynx]

Len ci tak vysoká cena za znicenie cieľa nejde na vrub mizernej ukr obsluhe skôr ako samotnému systému (o ktorého schopnostiach a stave tiež nemám ilúzie, keďže pamätá ZSSR) . Lebo verím, že moderné delostrelectvom s SRP, s integrovanou meteostanicou, meračom ustovej rýchlosti, modernou navigáciou dokáže cieľ zničiť v rade jednotiek granatov a nie stoviek. A tiež verím, že moderný SRP je aj pre menej vycvičenu obsluhu zvladnutelny skôr ako mapa, ceruzka a kalkulačka..

[kenavf]

Moderné SRP ti presnosť zlepší len čiastočne.
Na danú vzdialenosť sú všetky húfnice určené predovšetkým na plošné ciele. Ak sa jedná o bodový ciel tak vtedy sa už oplatí tá navádzaná munícia, aj keď je drahá.

[Lynx]

Ved to je samozrejme. Ničiť 1ks tanku na 20km delostrelectvom je nepochopenie úlohy delostrelectva.
A tiež súhlasiť, že SRP pomôže len čiastočne. Ale keď zredukuje CEP na tretinu, štvrtinu, pätinu, tak je to super. Na videách zo strelieb Dany v Azerbajdžane vidno pekne zásahy cieľov, takže by som to tak kriticky nevidel. A aj video z cvičenia zuzan hovorilo o vysokej presnosti. To skôr za Ukrajincov by som nedal ruku do ohňa. Ich výsledky boli často žalostne, minimálne v prvom obdobiu bojov, mozno sa už naučili presnejšie strieľať.

[kenavf]

Nejednalo sa o ničenie tanku. To by asi museli trafiť maximálne pár metrov od tanku aby ho zničili.
Zadanie bolo zničiť OTRK.."operativno taktický raketový komplex". A u toho by črepinový účinok mohol pôsobiť dosť ďaleko.

[Dzin]

Lynx
Stále ti zůstane rozptyl zbraní, který u hlavňových systémů obecně má tvar elipsy s hodnotou poloos 4x příslušná odchylka, kde stranová je cca 1/1500 a dálková cca 1/300 dostřelu (dle norem AČR).

Tyto hodnoty jsou ale tzv. tabulkové, tedy že se při nic bere, že došlo ke správnému zamíření. Což v praxi obvykle nenastává resp. při použití moderních SŘP se k tomu blížíme. Tudíž SŘP zlepší přesnost palby, ale tak, že ho přiblíží provoznímu rozptylu zbraně se kterým se už toho moc dělat nedá. Tedy přesněji dá, ale musel bys používat minimální (ideálně nulové) výrobní a provozní tolerance, což je prakticky nemožné a i tak stále zbyde prostředí bojiště, které se na rozptylu také podílí.

Takže když si to vezmeš, na 20+ km bude stále rozptyl činil pár stovek metrů i při použití nejmodernějších SŘP. Proto je tak výhodné používat na tyto vzdálenosti munici s koncovým navedením, která rozptyl zredukuje na desítky nebo jednotky metrů a tím výrazně poklesne spotřeba munice.

[Lynx]

Tak počítajme. Pri tvojom tvrdení o rozptyle v diaľke 1/300 zo vzdialenosti potom dostaneme 21000m /300 = 70m. Zároveň predpokladám, že táto odchýlka je charakteristická nielen pre jednotlivý druh techniky, ale aj jednotlivý kus techniky. Predpokladám ale, že nový výrobok, vyrobený novými technológiami, spĺňajúci nové tolerancie a odchýlky môže byť na tom, čo sa presnosti týka, citeľne lepšie. Vid porovnanie presnosti 2a46 a 2a46ms.

[Dzin]

Ohledně nových výrobků, nebude to lepší, protože to co píši jsou brány jako optimální výsledky, realita bude horší. Protože zde se bude započítávat i nepřesnosti další, třeba zamíření. Tedy k tomuto základnímu rozptylu je třeba připočítat i další. Anebo jinak řečeno, když střela bude zamířena s ideální přesností. stále zde bude ještě tento rozptyl, který jinak nepotlačíš.

Pro příklad, Starlight tu psal reálné výsledky pro americké houfnice 155mm L/39, kdy s granátem M549A1 byl na 30km CEP 295m a s M795 na 22,5 km CEP 139m. Starší typy houfnic bez SŘP na tom budou potom výrazně hůře.

Jen ještě přesnost v rámci tankových kanonu s hladkými vývrty bych zde nebral v potaz, protože na jejich rozptylu se podílí jiný princip a to primárně přesnost výroby vodících prvků, jejich usazení na střele a jejich schopnost co nejlépe vést střelu hlavní. Proto starší typy sovětských (ruských) kanonů jsou oproti západním tak nepřesné, protože jejich střely využívají daleko horší vodící prvky.

[Julesak]

To ale spájaš presnosť/rozptyl kanónu s vlastnosťami munície, čo je nepresné.
Inak súhlasím.

[Skeptik]

Lynx
Jenže oni v tom článku přímo píší, že moderní SŘP byl velkou výhodou Dany ... přesnost byla o 30-35% lepší.
Nicméně to skutečně testovali (tedy spíš počítali) na bodový cíl ... na vzdálenost 20 kilometrů

Úkolem je zničit odpalovací zařízení OTRK, které se nachází ve vzdálenosti 20 km od palebné pozice dělostřeleckého systému.

Proto > 600 výstřelů a proto jsem psal, že celé to porovnání je nesmysl.
Prostě pro takovou úlohu nejsou houfnice (ani salvové raketomety) určeny ... je to jako porovnávat útočné pušky podle toho, kolik střel potřebují k zásahu cíle velikosti člověka na 5 kilometrů

Pro příklad, Starlight tu psal reálné výsledky pro americké houfnice 155mm L/39, kdy s granátem M549A1 byl na 30km CEP 295m a s M795 na 22,5 km CEP 139m.

Což ale platí za předpokladu, že přesně znáš polohu cíle ... což nebylo součástí této "analýzy" - brala se prý "přibližná poloha cíle"

Jinak zajímavé konstatování je i v jednom z následných článků - zabývající se porovnáním, zda by pro Ukrajinu nebylo lepší koupit Ceasary

Zároveň nikdo neotevřel otázku finančních možností ministerstva obrany. Pokud se koupí 26 Dana-M2 s několika tisíci střely dlouhého doletu za 40 milionů dolarů, nebude možné za tyto prostředky koupit tolik abstraktního Caesaru.
Například cena francouzského ACS pro Českou republiku jako zemi NATO byla 4,8 milionu USD. Ale pro Maroko bude 30 jednotek Caesaru spolu s granáty a všemi souvisejícími službami stát 9 milionů dolarů za jednotku. To znamená, že s takovým rozpočtem mohly ozbrojené síly Ukrajiny počítat pouze se čtyřmi Caesary.

[Dzin]

Julesak
Rozptyl kanonu lze stanovit je s municí resp. rozptyl kanonu se vždy stanovuje na konkrétní typ munice. A tam se vlastnosti munice projevují, ale samozřejmě nejen ony, vztahují se na to i další vlivy.

Skeptik
Jasně, psal jsem to jen obecně.