J-9 alebo Od kopií k moderním čínskym stíhacím letadlům

[Pavel 15]

Ćínská vláda se v polovině 70 let pokusila do výzbroje svého letectva získat vysoce výkonný letoun jako je MiG-25. Proto se začlo pracovat
na projektu SOU 26-rychlost M 2.6, dostup -26000 metr ! Na vývoji letounu pracovala konstrukční kancelář 611 Chengdu Aircraft Design Institute)
Tento projekt byl nad síly čínského průmyslu - té době zvládali vyrábět kopii sovětské stíhačky MiG-21 f-13.



kresba stíhačky J9 VI-II je tam znázorněno , že je to před vývoj J-20
https://twitter.com/OedoSoldier/status/ ... 4844400640

[Skeptik]

No, není to úplně správně. Toto je pouze část příběhu.

Vše začalo již v polovině 60-tých let, kdy v Číně vznikly propozice na těžký stíhač / interceptor s rychlostí M 2,4+
Reakce byly dvě ... jednodušší a konzervativnější Šen-jang J-8 s dvojicí osvědčených motorů Tumanskij R-11-300 resp. čínských kopií WP-7A (později Tumanskij R-13-300 alias WP-13A) po 43 kN tahu ... de-facto zvětšený J-7 (MiG-21)
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Shenyang_J-8
A modernější, a složitější, Chengdu J-9 s jedním dvouproudovým motorem WS-6A o tahu 122 kN (s forsáží). Motor se ale nepodařilo vyrobit a tak byl J-9 zrušen.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Chengdu_J-9

Nicméně vývoj probíhal dál a vznikly dvě linie.
Jednomotorová lehčí J-9-1, která postupně (přes verze J-9-3 a J-9-4) vedla k dnešní J-10
Dvoukomorová těžší J-9-2 (ta je na tvém obrázku), která vedla k dnešní J-20
Obrázky obou verzí najdete zde ... https://defenceforumindia.com/threads/1 ... ram.68594/

Pozn. Omlouvám se, že dávám odkazy a ne obrázky ... píšu s tabletu a na tom se mi blbě dělají výřezy.

Tak jsem na PC a vkládám i obrázky - ať je to přehlednější
První návrhy J-9 (1965)

J-9 (snad finální návrh)

J-9-1

J-9-2

J-9-3


Problém je, že těch verzí a návrhů vznikalo poměrně velké množství ... a dost obtížně se v tom orientuje.
V každém případě vše navazovalo na experimentální letouny OKB MiG ... E50; E150 a později i E8 (někdy se chybně uvádí, že i na izraelský Lavi - ale ten přišel až mnohem později)

http://airwar.ru/enc/xplane/e50.html

http://airwar.ru/enc/xplane/e150.html

http://airwar.ru/enc/xplane/e8.html
... a samozřejmě nelze vyloučit (u některých návrhů je to dost patrné) i vliv jiných konstrukcí (F-4; Viggen atd.)

[Pavel 15]

Skeptik-dík za upřesnění mého příspěvku...já vycházel ze zdroje na twitteru , a přišlo mi to zajímavé. Ćíně probíhala Kulturní revoluce a takové
plány....když dokázali vyrábět jen velmi jednoduchou stíhačku MiG-21 F-13.

[skelet]

Čína toho před kulturní revoluci rozjížděla celkem dost, ale díky ní nebyla schopna dokončit prakticky nic.

[Skeptik]

Po vytvoření vlastního vlákna zbytečné.
Smazáno

[HONZIK11]

Pro se to vlakno jmenuje ,,J9 a zaciatky vyvoja,, a pak prechazi do Mikojan Mig 25.

[Julesak]

Lebo je odčlenené od témy Mig-25, nakoľko by bola škoda aby v ňom toto zapadlo.
Ak máte niekto iný nápad, sem s ním, premenujem to.

[Skeptik]

No možná by stálo za to nazvat to třeba "Od kopií k moderním čínskym stíhacím letadlům"
Pak by se do toho daly zahrnout i J-8, J-12, J-13, J-14
Předpokládám, že J-10, J-20 a J-31 už tady máme.

Tedy samozřejmě pokud bude někdo ochoten to zpracovat a rozšířit

[Pavel 15]

Pro se to vlakno jmenuje ,,J9 a zaciatky vyvoja,, a pak prechazi do Mikojan Mig 25.

To má na svědomí jaksi moje maličkost- zveřejnil příspěvek z twitteru o snaze Ćíny vyvinout stíhač , který by obstál proti MiG-25.
Nikdy o J-9 neslyšel a to se zajímám o vojenskou techniku desitky let. No a Skeptik zveřejnil další info o projektu J-9 , a proto se to
od MiG-25 oddělilo. Jak Skelet napsal , že Ćína v 70 letech měla velké plány. Tak měla koupit MiG-23 z Egypta a chtěla vyrobit kopii
pod označením J-12- převzato z secretproject-fotky

[Skeptik]

Nevím, odkud pochází informace, že J-12 měl být kopií MiGu-23. J-12 byl lehký stíhač, další vývoj z J-7 (MiG-21) s MTOW cca 5 tun, který měl nahradit J-6 (MiG-19).
Vzniklo asi 8 prototypů (první let 1970) a pak byl jako neperspektivní zrušen.

A co se týče J-8/J-9, tak snahou Číny nebylo vyrovnat se MiG-25, ale vyvinout letoun proti B-58 a F-105.

[HONZIK11]

Takto je to OK.
J9 pekne povidani o tomto konceptu.
https://aviatia.net/chengdu-j-9/

Cina opravdu vzhlizela k kde cemu , konstrukcni ,,inspirace,, jim je dodnes vlastni. Treba ke Svedum a Vigenu posleze k Migu 25 a pak i Izraelskemu Lavimu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/IAI_Lavi

[Skeptik]

"Konstrukční inspirace" je v počátcích normální postup. Proč vymýšlet "kolo".
Každý tak začíná ... na "Východě" jako na "Západě", na "Jihu" jako na "Severu".
Kňourání o "krádeži duševního vlastnictví" je směšné.
Těžší je potom ale přechod na vlastní technologie a vlastní vývoj. Tam je Čína (bohužel) dnes a "Západ" věnující se vlastní genderové , LGBT a environmentální problematice (a tím se likvidaci) už bude jen ztrácet (pokud se včas nevzpamatujeme)

[Pavel 15]

Skeptik

ohledně názvu J-12 -to četl kdysi před mnoha léty. Letoun inspirován MiG-23 má název Q-6-něco tom letounu

Vývoj Q-6 vyžadoval, aby Čína provedla rozsáhlý výzkum zaměřený na studium zahraničních technologií, zejména za účelem dosažení vysoké úrovně automatizace řízení letadel a zbraní. Byl vytvořen systém fly-by-wire (EDSU), který byl později použit k vytvoření stíhacího bombardéru JH-7. Čína tedy tuto technologii zvládla ještě před zahájením dodávek stíhaček Su-27 z Ruska. Důvod zrušení vývoje letounu Q-6 byl technický a vojenský
Čína považovala Sovětský svaz za svého nejhoršího nepřítele. SSSR aktivně budoval své obranné kapacity na hranicích s Čínou. V Sibiřském vojenském okruhu byl vytvořen silný systém protivzdušné obrany, který představoval vážnou hrozbu. Do služby začaly vstupovat systémy protivzdušné obrany S-300 a Buk. Nízká nadmořská výška Q-6 byla považována za zranitelnější než stíhací bombardéry JH-7. Bylo rozhodnuto, že výkonové charakteristiky stíhacího bombardéru Q-6 nemohou splňovat požadavky. Hlavní úsilí bylo zaměřeno na vývoj JH-7 s pevným křídlem, který by měl vstoupit do výzbroje letectva letectva a námořnictva. JH-7 byl menší, mohl nést větší užitečné zatížení a jeho poloměr letu přesahoval poloměr Q-6.

[Pavel 15]

Ćína a jejich VIGGEN-projekt 751

Stíhací program zahájil tehdejší čínský ministr obrany Lin Biao, který byl v roce 1971 usvědčen ze spiknutí proti Mao Ce Tungovi. 13. září téhož roku letadlo, ve kterém Lin Biao letěl, mělo v Mongolsku záhadnou nehodu. V roce 1975, po komplexním odhalení kontrarevolučních aktivit bývalého ministra , byly zrušeny všechny nové programy vývoje zbraní zahájené v rámci Lin Biao, včetně Projektu 751

[Skeptik]

Jo, aha, útočný (stíhací-bombardér) Nanchang Q-6 , tak to je jiná. To byla opravdu z velké části kopie MiGu-23BN (resp. MS, protože na BN "naroubovali" radar).
Důvodem vývoje ale nebylo nepřátelství se SSSR, nýbrž "propadák" tehdejších útočných letounů Nanchang Q-5 (a vlastně i celého čínského letectva) při válečném střetu Číny s Vietnamem o Paracelské ostrovy (1974).
Q-5 měly malou nosnost, a hlavně malý dolet, takže se na místo střetu vůbec nedostaly.
Čínské stíhače té doby zase neměly schopnost protizemních úderů a bombardéry H-5 (Il-28) a H-6 (Tu-16) byly zase tak pomalé, že na místo střetu dorazily až po boji.

Co se FBW pro Q-6 týče, je nutno upozornit, že to nebyl původní čínský vývoj, ale že se vycházelo z vraků F-111 získaných před tím z Vietnamu, a že to nebyl plnohodnotný FBW, ale že se jím ovládalo pouze křídlo, tj. jeho měnitelná šípovitost.
Přes to, že se jednalo o reverzní inženýrství (spolu v významným zjednodušením systému F-111) tak jeho vývoj trval 9 let (1980-88) a ve svém výsledku byl tento FBW systém pro ovládání křídla s měnitelnou šípovitostí o dost těžší než původní mechanicko-hydraulický systém MiGu-23 ... jo každé začátky jsou těžké. Nicméně jako "tréning" pro konstruktéry to bylo skvělé.

a ještě podobný obrázek jako nahoře

[Wasp]

Tenhle E-150 je pořádný kus železa, chci model.


Dělala čína i na nějakém protějšku F-15, a letadla Su-27 pro čínu už měla čistě FbW ovládání ?

[kenavf]

Myslím že Su-27 iné ovládanie nemalo, malo len FbW .

[Wasp]

Su-27 by zhruba měl mít podobné ovládání jako u F-15 tedy hybridní ovládání složené z klasického hydromechanické ovládání s elektrickým systémem CAS a FbW. FbW přímo ovládá pouze VOP a zpřesňuje výchylky SOP ( to dělá u F-15 zase CAS).
Bez FBW/CAS by Su-27 měl být schopen letu čistě s hydromechanickým ovládáním s nějakou degradací letových vlastností.

Systém ovládání u Su-27 se dál vyvíjel a u Su-35S má mít čistě čtyřkanálový digitální FbW bez mechanické zálohy.

[Wasp]

Tedy by mě zajimalo jakou verzi Su-27 čína dostala a jak na tom byla s FbW, jestli šlo o klasické ovládání Su-27 nebo nějaké nové, s větší autoritou FbW.

[Pavel 15]

Tedy by mě zajimalo jakou verzi Su-27 čína dostala a jak na tom byla s FbW, jestli šlo o klasické ovládání Su-27 nebo nějaké nové, s větší autoritou FbW.

Nevím to přesně , ale řekl bych ne Ćína konečně od 80 let zaváděla do výzbroje stíhačku J-8-vývojáři na té stíhačce pracovali od konce 60 let
tudiž neměli důvod pracovat na letounu jako je F-15 https://sk.wikipedia.org/wiki/%C5%A0en-jang_J-8
V 80 letech čínské vojenské delegace jezdili okukovat v té době nový F-16 v Pakistánu a koncept stíhačky J -13 je hodně podobný do zmíněné F-16.

https://www.globalsecurity.org/military ... a/j-13.htm Začátek vývoje J-13 datován do roku 1971 , ale koncept byl jiný..letoun připomínal
Mirage F-1.

Ohledně stíhaček SU-27 pro Čínu-od SSSR si objednali verzi SU-27SK-možná nějaké info o té verzi najdu u kámoše. Tuto verzi v roce 1996 vojenská komise
doporučovala koupit pro české letectvo -jako smazání dluhu, co měl bývalý SSSR u ĆSSR .
Něco o verzi SU-27SK a kopirování těchto stíhaček v Ćíně https://vpk.name/news/15998_kitaiskaya_ ... o_vts.html