První srbská dobrovolnická divize
Na žádost válečných zajatců využil srbský konzul Marko Cemović přítomnost cara Mikuláše II. v Oděse během vojenské přehlídky, aby osobně představil carovi projekt sboru srbských dobrovolníků. Dne 7. listopadu 1915 car souhlasil se zřízením dobrovolnických jednotek v Rusku. V roce 1916 odjela mise srbské armády do Ruska a začala organizovat ku své potřebě válečné zajatce zajaté Rusy na počátku války, ale také Chorvatů z Dalmácie a Bosny, nebo Slovinců, kteří se rozhodli připojit v duchu Jugoslávské jednoty. Z nemalé části se jednalo i o Čechy, Slováky a Bosňáky, ale také různé zahraniční dobrovolníky. Generální štáb zastupoval jezdecký plukovník Vojin Čolak-Antić, který za tímto účelem přiletěl ze Soluně. Velké množství důstojnického sboru bylo tvořeno bývalými Rakousko-uherskými záložními důstojníky chorvatského a slovinského původu. Rovněž zde sloužila řada českých a slovenských důstojníků, než přešli k československým legiím. Přestože car nejprve toužil využívat srbskou diasporu pro své vlastní účely, a zdráhal se zřídit dobrovolnickou divizi, brzy se vznikem dobrovolnické jednotky souhlasil. Nutno zmínit, že nábor válečných zajatců k boji proti jejich bývalé zemi je podle Haagských úmluv považováno za válečný zločin (!) První srbská dobrovolnická divize (Srpski dobrovoljački korpus) čítala přibližně 18 000 mužů, kteří byli začleněni do ruského 47. sboru a vysláni na rumunskou frontu v Dobrudži. Zde bojovali proti bulharské armádě posílené tureckými a německými jednotkami. Divize ukázala vysokou bojovou morálku, ale byla omezena nedostatečným vybavením a kampaň skončila hrozivými ztrátami, konkrétně 8 539 mrtvými a zraněnými. V dubnu 1917 vytvořila vláda premiéra Nikoly Pašiće, v reakci na revoluční změny v Rusku, rovněž druhou divizi a obě se staly součástí nového celku nazvaného Srbský, Chorvatský a Slovinský dobrovolnický sbor. ten čítal již 42 000 mužů a dne 29. července 1917 se stal jeho velitelem generál Mihajlo Zivković. Srbští důstojníci, kteří jednotku považovali za součást srbské armády, prosadili reorganizaci sboru, který následně opustilo až 12 735 chorvatských a slovinských vojáků a důstojníků, kteří se následně připojili k ruským jednotkám. V roce 1917 bylo rozhodnuto poslat sbor na makedonskou frontu a první divize o síle 10 000 mužů opustila Rusko koncem roku. Mezitím se chopili moci v Rusku bolševici, kteří se rozhodli zkomplikovat přesun zbývajících 6 000 vojáků. Ti tak museli putovat po Transsibiřské magistrále do japonského přístavu Port Artur. Odtamtud byli posláni lodí do Hongkongu, pak do Egypta a dál do Soluně. Za jedenáct týdnů urazili 14 000 mil a první jednotka dorazila 29. března 1918 do srbského tábora v Mikře. Obě divize byly obnoveny a vyzbrojeny Spojeneckou Orientální armádou (Armées alliées en Orient) pod francouzským velením. Pro zajímavost uveďme, že v srbské dobrovolnické jednotce sloužili rovněž Srbští dobrovolníci z Ameriky. Odhaduje se, že asi 9 000 těchto dobrovolníků sloužilo v srbské armádě. Povětšinou se jednalo o emigranty z balkánských oblastí Rakouska-Uherska (Lika, Kordun, Banija, Bosenská krajina a Vojvodina), kteří hledali štěstí ve Spojených státech ale při prvním náznaku ohrožení jejich "vlasti" znovu překročili Atlantik a dali mu k dispozici.
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/First_Ser ... r_Division
https://www.facebook.com/arcibaldrajs1c ... 806900538/

