IS-2 měl nižší profil než Tiger nebo Sherman. Tank měl výhodu v porovnání s Tigerem ve svém skloněném pancíři. Rudá armáda měla nakonec lepší obrněné jednotky než Němci. IS-2 byl lepší než Tiger I a srovnatelný Königstigerem.
Při srovnávaný s Tigerem I byl sovětský tank IS-2 byl o něco lépe chráněn třebaže byl o deset tun lehčí. Kanóny 88 mm a 122 mm měly více méně stejné penetrační schopnosti (ale německý kanón měl vyšší kadenci střelby a zásobu střeliva). Oba tanky si mohly navzájem probít čelní pancíř na vzdálenost cca 1000 metrů. Při větších vzdálenostech úspěch vysoce závisel na zkušenosti posádky a bitevních podmínkách. IS-2 měl díky o něco lepšímu pancéřování lepší šanci ve vzdálenostech nad 1500 metrů. Na druhé straně Tiger měl lepší optiku a měl tak větší šanci udeřit jako první. Hlavním nedostatkem Tigera byla pomalá úhlová rychlost věže, někteří tankisté se proto někdy raději obraceli s celým tankem, neboť Tiger měl dobrou manévrovatelnost.
Tiger byl však výrobně drahý a náročný. Někdy se objevují pochybnosti zda bylo pro Němce z ekonomického hlediska účelné zařadit do výzbroje tento stroj. Vyjádřeno v normohodinách se udává, že na jeden Tiger bylo třeba tolik práce jako na stavbu třech stíhaček Messerschmitt 109, anebo na stavbu dvou středních tanků. Naproti tomu Heinz Guderian prohlásil: „My zvítězíme, my máme Tigry!“
Známý je střet IS-2 s nejnovějšími německými tanky Tiger II u Sandoměře. Útočící německé tanky zde narazily na tuhý odpor dobře ukrytých tanků IS-2 a T-34/85. Boje u Sandoměře ukázaly, že při správném použití jsou tanky IS-2 schopné spolehlivě ničit i nejnovější a nejsilnější tanky, které mohlo Německo nasadit.
Zatímco tanky typu Tiger byly výrobně náročné, vyráběli Rusové IS-2 ekonomicky výhodněji. Podvozek IS-2 se využíval také pro samohybné houfnice ISU-122 a ISU-152. Sériová výroba začala v roce 1944 a v době války se s jejich zařazením do výzbroje příliš neotálelo.
Přední pancíř Stalina měl tloušťku až 120 mm (věž 100 mm), boky korba 90 mm (věž 100 mm), záď korba 60 mm (viz příloha). Hmotnost: 46 tun, rychlost: 37 km/h (na silnici), dojezd: 150 km (v terénu), max. dojezd: 240 km (na silnici), vyrobeno bylo 3385 ks.
Srovnání IS-2 a Pantheru
Hmotnost obou tanků byla stejná (46 tun). IS-2 dokázal prorazit čelní pancíř Panthera na vzdálenost 1100-1200 metrů, zatímco Panther prorazil čelní pancíř Stalina na vzdálenost 600-700 metrů. Ruské 122 mm dělo mělo však větší schopnost bojovat s protitankovými zbraněmi a nepřátelskou pěchotou. Ovšem nevýhodou Stalina byla malá zásoba střeliva (jen 28 nábojů, Panther měl 81 nábojů).
Ovšem nesmí se zapomínat, že IS-2 byl těžký tank určený k proražení obrany nepřítele. Jeho hlavním cílem byl boj s pěchotou a dělostřelectvem. Historie ukázala že IS-2 používal 70% HE střeliva (na měkké cíle) a jen 30% AP střeliva (protipancéřového). Proto HE schopnost byla považovaná důležitější. Zatímco německá škola dávala přednost protipancéřovým vlastnostem kanónu podle doktríny, že nejlepším protitankovým prostředkem je opět tank.
Síla pancíře IS-2.
