Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

[Alfik]

58 cm rtuťového sloupce je 0,76 atmosféry, neboli 760 hPa.

PS: DOK (dozer kolový) si pamatuju, původně se jmenoval UŽAS (univerzální ženijní asanační stroj) Toho člověka co vymýšlel ty vojenskké zkratky bych rád poznal - jsou fakt vymakané. Přidám pro ilustraci ještě UNOR - univerzální nakládací ocelovou rampu

[O. Filip]

Trochu mi trvalo než jsem se tím prolouskal, ale článek je skvělý - za mě hlavně část o stavbě. Je pravda, že si v boji houfnice 42 cm ani nevystřelily (a jen se přesouvaly) nebo je to jen mýtus ?

Houfnice ráže 42 cm byly nasazeny například proti italským fortům na alpské frontě. Tato akce však měla jen omezený význam, protože se jednalo o ostřelování objektů, již dříve silně poničených palbou 30,5cm moždířů. Vzhledem k mizerné kvalitě italského betonu ráže 30,5 cm bohatě stačila. Vtipnou epizodou byla snaha trefit 42cm houfnicí uzávěrový objekt u Asiaga (jednalo se o starší zděnou stavbu, skrz kterou procházela klenutým průjezdem důležitá silnice). Naštěstí jej nezasáhli, protože když pak Italové stavbu sami odstřelili, zablokovali tím rakousko-uherským jednotkám cestu.

K informaci o použití houfnic rumunskou armádou - o tom bych spíše pochyboval. Mimo jiné je na fotce z války vidět, že už jsou vystavené v muzeu, kde stojí dodnes.



Obrázek správně vložil Jarl.

[Rase]

Zrovna jsem našel parádní fotku, jak to vypadalo když práskl granát ráže 30,5 cm.
Snímek pochází z novin Illustrierte Geschichte des Weltkrieges 1914-15 (patrně tak je z Ruska)



zde ještě pěkný snímek oné ložné plochy, tentokrát přímo na frontě

[Rase]

Našel ještě nějaké další fotografie z výstavby rozebíratelné věže pro 42 cm houfnici M.16.
Fotek by bylo hodně moc, tak zatím jenom pár - od přípravy terénu po naložení munice.

[Vlastimil Čech]

Ti vojáci museli být prostě MACHŘI!

[Mirek58]

Ta kulová dráha mě fascinuje.
( Evokuje mi vzpomínky na velkorypadla, když se sundavala horní stavba, otoč)

[Vlastimil Čech]

Jo! Mne taky!

[kenavf]

Jo, velký kulový!

[Mirek58]

Teda silně OT.
Ale u těch bagrů letěly dva hity.
- Bagr si zlomil nožičku - kráčející rypadlo 4 500t
- Kčku nakopali koule - nějakýmu voslovi spadlo pár koulí z náklaďáku na beton

[jikok]

Technický dotaz: Zaslechl jsem, že střely do děl největších ráží byly číslované a postupně se zvětšovaly podle opotřebení hlavně. Je tomu opravdu tak? Dělo jako tepelný motor má jen malou účinnost, takže do materiálu hlavní se přenáší obrovské množství tepla, tedy lze předpokládat i velké opotřebení. Jenže na druhé straně si nedovedu představit logistiku v boji a nutnost dodržet dané pořadí střel podle velikosti... šlo by napovědět?

[El Diablo]

Já ty sériové stroje znám právě z dozeru kolového, což byl fakt hustej stroj. Tatrovácký motor, agregát a v každém kole elekromotor. A pátý pro naviják. Naviják měl velkou sílu - 180 kN.

Bylo to zvíře. Jednou jsem viděl jak se nějak za pomalé jízdy šprajcly pístnice co ho lámaly v půlce aby mohl odbočit a jen tak jakoby mezi řečí to zvíře zbouralo během 30 vteřin rodinný domek. Starou hrušku co rostla před ním to vzalo sebou a ty trosky krásně přikryly zelené větve.

,Byla to pěkná ostuda a randál, že by jeden ohluchl....

Podařilo se mi tu bestii dohledat: https://brdm2.estranky.cz/fotoalbum/nak ... ozer-dok-m

[jean]

Ešte v rámci OT: BE pohon pred viac ako 100 rokmi by sme mali považovať za niečo úplne výnimočné, čo predbehlo dobu o desiatky rokov. Dnes je tento pohon používaný takmer vo všetkých veľkých (a myslím ozaj veľkých) samohybných strojoch, napr. dumpre, bagre, rýpadlá. Tých pár nie veľmi úspešných výnimiek používa kombináciu mechanicko-hydraulického pohonu. Dnes je výroby dieselelektrických strojoch dobre zvládnutá technologia, ale pred 100 rokmi boli točivé stroje stále v plienkach. Vodiče sa izolovali textilným opletom. Vzdialenosti medzi nimi museli byť oveľa väčšie ako dnes, bolo to náchylnejšie na poruchy. Metalurgia statorových a rotorových plechov sa stále vyvíjala, prdlajz vedeli, ktorý systém bude ten najlepší. Spaľovacie motory boli viac trampské ohniská, ako účinné stroje . Takže som sa celkom zasmial na poznámke o slepej uličke - ktorý súčasný samohybný stroj používa paru?

Inak, spotreba benzínu toho vlaku bola strašná, ale treba si uvedomiť, že benzín v tej dobe bolo horľavé čosi s menej ako 50 oktánmi. Ešte 20 rokov predtým to bol odpad pri výrobe petroleja...

[Dzin]

jikok
Tohle platilo pro dělo Pařížanka (a jeho 2 sestry), které Němci použili za WW1 při palbě na Paříž. Podobné dělo potom už nebylo nikdy nasazeno (alespoň co si z hlavy vybavuji), takže popisovaný problém zůstal omezen jen na toto. Co se týká logistiky, ona zase tak moc náročná není, protože hlavní úkol představuje dopravit dostatečný počet munice k dělu. Rychlost palby byla zhruba 20 výstřelů denně, což dává dost času na to si s náboji poradit.

[Vlastimil Čech]

Pane Jeane: před sto lety jezdilo s B-E pohonem třeba velice luxusní auto "Owen magnetic"... majitelem byl například třeba Carusso.
A pokud se týká oktanového čísla, to se nevztahuje na energetický obsah paliva. Vztahuje se ku možné kompresi. Tehdy si zřejmě nehráli na malolitrážní motorky, kde je výkon nahnán třeba otáčkami a vysokou kompresí.
K tomu problému by se mohli vyjádřit i palbáci, kteří věci do hloubky rozumějí.

[jean]

To je sice pekne, ale ucinnost tepelneho stroja je dana carnotovym cyklom. Pokial nechceli mat v tej dobe detonacne spalovanie, tak nemohli ist hore s kompresnym pomerom a tepelna ucinnost motora bola mizerna. Nakreslite si to v pv diagrame, tam to nazorne vidno. Tie motory boli skor zdroje tepla ako mechanickej energie. Ucinnost bola pod 5%. Inak, v porovnani s povodnym Lenoirovym motorom to bol aj tak uspech, tie motory este vobec neriesili kompresiu.

Mate niekto vedomost, preco nepouzili diesel? Petrolej a nafta boli horsie dostupne?

[Vlastimil Čech]

Pane jeane, nechci vyvolati spor, navíc tak trochu mino téma. Prosím spíše o osvětu a vysvětlení.

Účinnost Carnotova cyklu: (poměr vykonané práce k dodané energii)
η = W / E = (Q1 - Q2) / Q1 = 1 - Q2/Q1 = (T1 - T2 ) / T1 = 1 - T2/T1
Q1 ... teplo přijaté od ohřívače Q2 ... teplo odevzdané chladiči
T1 ... teplota ohřívače T2 ... teplota chladiče

nebo jinými slovy:
Práce vykonaná plynem při Carnotově cyklu je rovna rozdílu tepla přijatého při teplotě T1 a odevzdaného při teplotě T2.
Kde se, podle Vás, ve vzorci o práci plynů vyskytuje ta Vaše komprese?

[Vlastimil Čech]

Pane Jeane, ještě poznámka. Letecké pístové motory například, pracují s nízkým kompresním číslem a nízkooktanovým benzinem, velikým objemem válců a relativně nízkými otáčkami. Výkon leteckých motorů je mimo diskusi.
Konec konců, i Vámi zmiňovaná paliva, tedy petrolej a motorová nafta mají velice nízké oktanové číslo, ale vysoký energetický obsah. (U například lihu je tomu přesně opačně.)
Měli jsme na letišti i specielní sekačku na trávu. Na letecký nízkooktanový benzin...

A ještě více mimo téma: IMHO celá ta bláznivina s vysokými otáčkami a tedy vysokou kompresí, což má za následek horší spalovaní a vznik všelijakých zbytků, v té rychlosti a tlaku rodících se nechutných spalin, je dána snahou výrobců snížit objem válců. A ta je dána hloupými lidskými zákony. Podle čeho se například platí daně, pojistky a jiné platby? Podle objemu válců! Kdyby měli lidé rozum, stavěli by se velkoobjemové, nízkootáčkové motory, které nepotřebují do paliva žádná additiva, kde spalování probíhá v klidu a je možno použít i paliva s vyšším energetickým obsahem (viz Váš oblíbený Carnotův cyklus). Například bych považoval za rozumné uvažoavt za základ nikoliv objem válců, ale hmotnost vozidla a jeho max.rychlost. OBJEM NIČÍM NENAHRADÍŠ.
A ještě malinká poznámka: Před sto lety a za mého mládí byly vodiče ve vinutí isolovány šelakem. Čím se isolují teď netuším.

[jean]

Pane Cechu, vy si zamienate holinky a hodinky. Hodnota kompresneho pomeru nijako nesuvisi s otackami motora, ani s jeho objemom. Rovnako Vas argument s naftou je zjavne nepochopenie cinnosti zazihoveho motora. Vyssi kompresny pomer umoznuje samozrejme lepsie prehorenie paliva (okrem x inych veci) a cim vyssi je tento pomer, tym kvalitnejsie odparenie paliva bude. Google zjavne pouzivat viete, tak si vygooglite aj Ottov cyklus, tam najdete ten kompresny pomer.
Navyse si zamienate ucinnost motora s litrovym vykonom motora, zase spolu nijak nesuvisiace parametre. Rovnako ani otacky nemusia mat negativny vplyv na ucinnost zazihoveho motora.
Okrem toho, letecke motory su dokonaly priklad konzervativneho pristupu, kde je spolahliva prevadzka absolutne nad vsetkym ostatnym. Napr. Lycoming mozno najpouzivanjesi maly motor, je konstrukcne tak er rovnaky uz dobrych 70 rokov. Bezne letecke motory nemaju nijak zvlast ocarujucu celkovu ucinnost a ich merna spotreba je dost vysoka. Tymto nezmyselnu OT diskusiu koncim, predpokladam, ze to moderator presunie do kosa.
Edit: v letectve sa moc nevyznam, tak som zamenil motory, mal som na mysli motor lycoming 235

[hydrostar]

Když už tu máme to mimotéma, tak bych se úplně nedržel vašeho názoru. Kupříkladu ve dvacátých a třicátých letech se vyráběly traktory Svoboda. Byly vybaveny nízkootáčkovými motory s velkým objemem pracujících na tehdejší směs benzinu s lihem a benzonem. Prostě se sajrajtem. Jezdí spolehlivě dodnes a dnešní majitelé tvrdí, že natankují na jaře a jezdí až do zimy na jednu nádrž při relativně vysokém vytížení. Tu říkám účinnost...

Mimochodem, před pár lety jsem se na vysoké škole učil, že nakladače a bagry maji hydrodynamický přenos energie. U dozerů je to ještě částečně přenos mechanický. O přenosu pomocí elektrického převodu nebyla zmínka. Mohl bych požádat o ty úspěšné konstrukce? Ty vznikají až dnes kvůli zlovůli různých diktátů demokraticky nezvolených komisí...

[jean]

Hydrostar, ja som to napísal jasne, ozaj veľké veľké dumpre, jedno, akého povodu, či buržoázneho, alebo toho správneho, takmer bez výnimky dieselelektrina (tá výnimka je napr. Caterpillar). S politikou to nemá nič spoločné, ked to váži 500 ton, tak jednoducho všetko iné je bud veľké, alebo nespoľahlivé alebo drahé. Hydrostatický pohon majú malé veci (povedzme do 100 ton). Napr. jeden z najlepších http://old.belaz.by/en/catalog/products ... ification/ alebo z druhej strany opony https://www.liebherr.com/en/int/product ... /t264.html