Minenräumboote (R-Boote), 1929-1945.
Část 5.
V závěrečné části tohoto malého exkurzu, věnujícímu se problematice německých druhoválečných motorových minolovek, tzv. Räumbootům, objektivně spíše však, univerzálním pobřežním plavidlům, jenž ve svém designu dokázaly skloubit vícero úloh na vícero lodních kategorií tehdy kladených, zmíním dva typy. De facto vrchol evoluce několika set členné rodiny R-Bootů německého Kriegsmarine.
Otázka adekvátního zabezpečení severoevropských pobřežních lodních tras vyvstávala před německým námořnictvem již od samého počátku druhé světové války. Konec konců, vždyť hlavním důvodem operace Weserübung, vedoucí k obsazení Dánka a Norska, bylo právě zajištění dovozu švédské železné rudy, nezbytné k dlouhodobému vedení války. A právě plánovaná série Räumbootů Typ 301 měla být jedním z dílčích článků systému ochrany této zásobovací tepny.
Koncem roku 1942 vypracovala loděnice Abeking & Rasmussen AG projekt nového R-Bootu, jenž se od dosavadní linie produkovaných Räumbootů do značné míry lišil. Zcela přepracovaný pohonný systém, skládající se po novu ze tří čtyřtaktních šestiválcových dieselů MWM RS 163 o celkovém výkonu 3 750 koní, vč. pojmenování nového typu, Geleit Räumboot, dával tušit, že doménou nových člunů měla být zejména eskortní služba. S délkou 41 metrů a standartním, respektive maximálním výtklakem 175/184 tun patřily tyto čluny jednoznačně k největším druhoválečným Räumbootům vůbec. Přestože hlavňová výzbroj setrvala na obdobném schématu jako u starších sester, jako jediné ve své kategorii nesly „třístovky“ navíc dva 53,3 cm torpédomety 1).
1) Minenräumboote Typ R 301: délka 41,04 m, šířka 6,00 m, ponor 1,88 m, výtlak plný 184 t, pohon 3 x diesel MWM RS 163 o celkovém výkonu 3 750 k doplněný menším pomocným čtyřválcem (Deutz, MWM) o 70- 75 k, palivo 15,8 t, max. rychlost 23,5 uzlů, dosah 716 n.m./20 uzlů, výzbroj 1 x kanón Rheinmetall 3,7 cm/80 SK C/30 nebo Rheinmetal 3,7 cm/69 Flak M/42, 3 x 2 Rheinmetal 2 cm/65 C/38 a 1 x 1 Rheinmetal 2 cm/65 C/38. Respektive 3 x 2 Rheinmetal 2 cm/65 C/38 a 1 x 1 Rheinmetal 2 cm/65 C/38. Či 3 x 1 Rheinmetal a 2 x 1 8,6 cm R Ag M42/43, 2 x 53,3 cm torpédomet, minolovné zařízení, hydrofon, skluz hlubinných bomb, posádka 41. Posádka 38-42.
Pro očekávanou velkou sérii eskorních minolovek vyhradilo německé námořnictvo číselnou řadu R 301-400, nicméně vše bylo nakonec jinak. Pomineme-li maximální rychlost, která zůstala o jeden a půl uzle za očekávánými pětadvaceti uzly. Pak za relativním neúspěchem tohoto typu lze zřejmě spatřit u hlavňové výzbroje absentující vyšší ráži, respektive nemožnost jejího zvýšení. Zkrátka, limity dřevěné konstrukce malých motorových minolovek se již dotkly vrcholu 2). Ze zamýšleného počtu tak bylo vyrobeno pouze dvanáct člunů, kdy první byl zařazen do výzbroje námořnictva v červnu 1943 a poslední o pět měsíců později.
2) Definitivním zodpovězením otázky vhodného doprovodného plavidla měl být projekt Mehrzweckboot 1943, neboli MZ-Boot 43. Téměř dvaapadesátimetrový železný trup lodi, poháněný šestiválcovým dieselem KHD o výkonu 1 000 k, a dosahující plného výtlaku 315 tun, byl vyzbrojen dvěma kanóny 8,8 cm/42, jedním 3,7 cm/69 Flak M/42, šesti 2 cm/65 C/38, z toho ve dvou případech v dvouhlavňové montáži, a konečně trojicí obligátních raketometů 8,6 cm R Ag M42/43. Přičemž hlavňovou výzbroj doplňovaly dva 53,3 cm torpédomety, minolovoné zařízení a skuz hlubinných pum. Pohonná jednotka roztáčela přes redukční převodovku dva lodní šrouby, jenž lodi udělovali nikterak úchvatnou maximální rychlost cca 14 uzlů. Dítko loděnice Stückenwerft Hamburg bylo v roce 1943 objednávno hned ve dvanácti kusech, načež došlo k založení prvních čtyř kusů. Nicméně dohotovena byla pouze první z lodí, MZ 1. Přestože k převzetí námořnictvem došlo koncem srpna 1944, do konce války loď nedokončila veškeré zkoušky a zůstala tak svého typu jediná.
Jak velký důraz na zabezpeční „severních transportů“ Kriegsmarine kladlo vypovídá fakt, že pro operační službu doprovodného speciálu došlo ke zformování zcela nové flotily, 21. Räumsbootsflottille. Všech dvanáct člunů tak bylo postupně zařazeno do stavu „jednadvacáté“, která od svého zrodu v polovině roku 1943 až do konce války bázovala v norském Bergenu. V průběhu služby byly potopeny tři plavidla a jedno vážně poškozeno. Zbývající plavidla připadla Sovětskému svazu, jenž poslední kusy vyřadil v roce 1956.
Služba v zimních měsících za polárním kruhem nebyla pro žádná ořezávátka.
Na pomyslném vrcholu dlouhé řady malých motorových minolovek německého Kriegsmarine stály Räumbooty „čtyřstovkové série". Dosavadní, doslova krví a potem, nabité válečné zkušenosti se službou a provozem minolovných člunů se tímto zhmotnily do podoby známé jako R-Boot Typ R 401. A nejednalo se jen o změny dopadající na výkonnostní charakteristiky, ale rovněž změny špatně rozpoznatelné, nicméně reflektující pravidla válečné výroby.
Jakožto u výše popisovného člunu, Typ R 401 vznikl na kreslících prknech jeho jediného producenta, „werftu“ Abeking & AGRasmussen , přičemž zrovna tak i u něj nejvýznamnějsí změna proběhla u pohonné jednotky. Dosavadní čtyřtaktní šestiválcové diesely MWM RS 163 byly nahrazeny silnější variantou téhož výrobce, RS 143.SU. O více jak třicet tun menší výtlak než u GR-Bootů, celkový výkon 2 800 koní, vč. instalace nových čtyřlistých lodních šroubů, umožnilo „čtyřstovkám“ dosáhnout maximální rychlosti 25 uzlů, čímž se tak staly nejrychlejšími Räumbooty vůbec. Předchozí variabilita výzbrojních schémat se ustálila na jednom 3,7 cm kanónu a trojici 2,0 cm „dvojčat, vč. 8,6 cm raketometu, přičemž pancéřování palubní nástavby, a nejen jí, dostálo jistých výrobních zjednodušení 3).
3) Minenräumboote Typ R 401: délka 39,4 m, šířka 5,72 m, ponor 1,65 m, výtlak plný 150 t, pohon 2 x diesel MWM RS 143.SU o celkovém výkonu 2 800 k doplněný menším pomocným čtyřválcem (Deutz, MWM) o 70- 75 k, palivo 15 t, max. rychlost 25 uzlů, dosah 1 000 n.m./15 uzlů, výzbroj 1 x 1 Rheinmetal 3,7 cm/69 Flak M/42, 3 x 2 Rheinmetal 2 cm/65 C/38 a 1 x 1 8,6 cm R Ag M42/43, minolovné zařízení, hydrofon, skluz hlubinných bomb, posádka 33 – 37.
Jakožto vůbec první R-Boot nového typu byl v září 1944 zařazen do služby u 16. Räumbootsflottille člun R 401, načež tempo výroby následně oscilovalo mezi dvěma až pěti čluny měsíčně. Ještě v únoru a březnu 1945 bylo německému námořnictvu dodáno pět, resptive čtyři čluny. Mj. právě „šestnáctá“, aktivovaná na podzim 1944 v norském Haugesundu, se stala největším uživatelem tohoto typu. Ve větším či menším množství se pak „čyřistajedničky“ dále objevily u 2, 3, 8, 9, 15 a konečmě 25. Räumbootsflottille. Z celkem 27 do konce světového konfliktu objednaných člunů (R 401-427), činila konečná válečná výroba 23 kusů (R 423). Nicméně ještě v roce 1946 došlo pro potřeby GSM k dohotovení R 424.
Vzhledem k relatvině nízkému počtu vyrobených člunů, vstupujících do služby na samém sklonku druhé světové války, činily ztráty popisovaného typu pouze jeden člun (R 402). Niméně převážnou část flotily čtyřistajedniček čekala ještě mnoho let trvající služba v první linii. Paradoxně, jak na straně vítězných spojenců, tak i „pohrobků“ Třetí říse. Celkem sedm člunů připadlo USA, z nichž v roce 1956 byly tři přenechány Bundesmarine. Jeden člun získalo Nizozemí a rovných patnáct Sovětský svaz. V této souvilosti stojí za zmínku člun SK -496, respektive ex R 423, jenž jako jediný ze skupiny sovětských Räumbootů tohoto typu byl v roce 1950 prodán DDR. Narozdíl od Bundesmarine, která své čluny vyřadila na počátku šedesátých let, ostatní provozvatelé se jich zbavily již v letech padesátých. Světlou výjimkou představoval ex R 408, jenž svoji dlouhou kariéru zakončil v roce 1977, kdyl v úloze plovoucího generátoru byl vyřazen v Kielu.
Zdroje:
Ivan Hrbek a Jaroslav Hrbek, Loďstva států účastnících se druhé světové války
Gordon Williamson, Kriegsmarine Coastal Force
http://www.palba.cz
http://www.valka.cz
http://www.fronta.cz
http://www.navypedia.org
http://www.german-navy.de
https://www.mwm.net/mwm-chp-gas-engines ... m-history/
https://de.wikipedia.org/wiki/Deutsche_ ... %A4umboote
http://www.naviearmatori.net/albums/use ... 187127.jpg
http://forums.airbase.ru/2007/09/t57622 ... mboty.html
http://www.navweaps.com/Weapons/WAMGER_Mines.php#E-Mine
https://www.yachtsportmuseum.de/themen/ ... lemwerder/
http://www.uboatarchive.net/Int/R-184INT.htm
https://www.kbismarck.com/kriegsmarine- ... epers.html
https://www.wlb-stuttgart.de/seekrieg/k ... rfl1-7.htm
http://www.deutschekriegsmarine.de/inde ... te/r-17-20
https://www.google.com/url?sa=i&url=htt ... AdAAAAABAD
https://alchetron.com/R-boat
https://www.parow-info.de/f/fb/R218.html#Konstruktion
http://www.lexikon-der-wehrmacht.de/Gli ... /RFlot.htm
https://www.worthpoint.com/worthopedia/ ... -532430220
https://doverhistorian.files.wordpress.com/
https://www.naval-history.net/Photo25MGB16BPB-NP.jpg
https://www.warlordgames.com/community/ ... ype-r-301/
https://www.historisches-marinearchiv.d ... _value=879
https://www.sas1946.com/main/index.php?topic=15619.0
. Ale viz výše. A pak by jsem chtěl zklohnit jedno povídání, no a pak už delší dobu mám v hlavě Košice 1919. A pak třeba i toto. Takže tak, víš jak 
