Mapa útoků Wehrmachtu a Rudé armády do 20. září 1939.
Onen patnáctý den 2. světové války byl pátek, bylo 15. září 1939, a již od svítání začínají na Baltském pobřeží těžké boje. Oddíly polské pobřežní obrany na severovýchodě, u Oksywie opět odrazí útoky mnohem silnějších jednotek Němců. Bombardéry Luftwaffe rozbombardují přístav Jastarni, kde jsou v té době polské minolovky a řada dalších jednotek. Posádky těchto potopených polských lodí pak posilují posádku obrany poloostrova Hel. Z Helu pak jedna z polských baterií ostřeluje německé lodě, které samozřejmě odpovídají zpětnou palbou. Jedna z těchto německých lodí je také bitevní loď Schleswig-Holstein, která sem připlavala od Gdaňska. Již 14. září 1939 jeden z náletů německých Stuk zasáhl minolovku Jaskólka, která měla na své palubě střelivo, které explodovalo. Je tak zničen největší polský sklad munice pro polskou baltskou obranu.
Již v předchozím jsme signalizovali, že i 15. září 1939 ráno, bombarduje Luftwaffe frontové ( jediné řádně fungující polské letiště s bombardéry Los PZL 37 – je to do 14. a 15. září 1939 první zničení polských leteckých sil na zemi) letiště v Hutnikách, kde tento den zničí na zemi dalších 6 bombardéru a letiště se stane nepouživatelným.
Generálplukovník List, velitel německé 14. A (skupina armád Jih), dostane dne 15. září 1939 rozkaz – rychlé jednotky musí vyrazit směrem na Stanilawów – Tarnopol s úkolem odříznout polským oddílům cestu do Rumunska!
V „Bitvě u Bzury“ probíhá celý den generálem Blaskowitzem, velitelem německé 8. A, nařízená operace, která má zničit odražené polské A – Poznaň a Pomořany. Německé oddíly zde celý den útočí se silnou podporou dělostřelectva a letectva a polská jízda je tak vystavena mnohonásobně silnějším německým motorizovaným oddílům. V těchto dnech, tedy okolo 15. září 1939, již polským jednotkám citelně chybí nejen zbraně a střelivo, ale i zásobování pro lidi a zvířata. Nejen to, Poláci již nemají ani základní vybavení, jako jsou uniformy, výstroj, ale co je především důležité také pro boj – chybí základní mapy okolí kde bojují.
Polský rotmistr Szacherski ze 7. pluku jízdních střelců o tom po bitvě o Brochów vypovídá toto, cituji:
„Na cestě a mezi troskami ležely mrtvoly Němců, kolem se válely pušky a helmy.
Naši střelci právě začali přenášet padlé na jedno místo, aby je pochovali. Nařídil jsem pečlivě prohledat mapové tašky a kapsy zabitých v naději, že se tam najde mapa, kterou jsme tolik potřebovali… Naše hledání bylo konečně završeno úspěchem. U padlého poddůstojníka jsme našli mapu oblasti Brochówa a Sochaczewa. Byla to pro nás nejcennější válečná kořist…“
Již 15. září 1939 je tedy patrné, že „Bitva na Bzuře“ se blíží k polské porážce.
Generál Tadeusz Kutrzeba proto nařizuje, cituji:
„Obě jezdecké brigády – Velkopolská a Podolská – tvoří od této chvíle Operační skupinu jízdy (OSJ) pod velením brigádního generála Abrahama. Tato OSJ má za úkol vyčistit Kampinoský prales a otevřít armádám cestu do Varšavy, která je obležená od 9. září 1939!“
V tuto dobu je na nevelkém území mezi ústím Bzury do řeky Visly, Zychlinem a Lowiczem stlačeno 12 velkých polských taktických svazků, které mají dohromady 170 000 vojáků, tisíce vozů, nekonečné zástupy uprchlíků a jsou vystaveny stálým útokům německého těžkého dělostřelectva a bombardování Stuk Ju 87.
Vojskům generála Kutrzeby se během „Bitvy na Bzuře“ skutečně podařilo po 5 dní poutat (od 9. do 14. září 1939) německé síly na Bzuře. Na celkovou válku v Polsku to tak zásadní vliv nemělo, ale nejméně byl opožděn německý obchvatný útok na Varšavu.
Vrchní velitel německých pozemních sil generálplukovník Brauchitsch (OKW), který neočekával ve Varšavě důraznější odpor, přikazuje německé 3. A (skupina armád Sever), aby zaútočila tvrdě na polské hlavní město.
Tento den, tedy 15. září 1939, také dochází, po silné dělostřelecké přípravě, k prvnímu útoku německé armády na pevnost Modlin (severoseverozápadně nad Varšavou). Přímo u Varšavy pak usiluje německá pěchota proniknout do východní části města ze strany Grochowa. Hlavní město Varšava je nyní obklíčeno ze všech stran, kromě již vzpomínaného severního úseku od Palmir po Modlin. Se samotnou pevností Modlin je stále udržováno spojení.
Dne 15. září 1939 provádí Hitler inspekci předpolí městské čtvrti Varšavy Pragy ( celkem frontu v Polsku Hitler navštívil nejméně 12x) na pravém břehu Visly a dokonce z kostelní věže v Glinkách pozoruje probíhající boje o město Varšavu.
Aby Němci oslabili polskou vůli po odporu, shazují nad Varšavou letáky s výzvou pro obyvatelstvo, aby složilo zbraně.
Jednotky polského Severního frontu nadále tento den ustupují směrem na Chelm a Wlodawu.
Na jihu pak jsou zbytky polské A – Krakov, které generál Sosnkowski vyzval k pochodu na Lvov, se dostávají do těžkých bojů, když chtějí překonat německá obranná postavení kolem silnice Jaroslav – Tomaszów Lubelski – Zamość.
Německý 19. ts generál Guderian (4. A, skupina armád Sever) uzavírá nyní obklíčení kolem brestské pevnosti, ale všechny jeho pokusy pevnost dobýt končí neúspěchem.
Toho dne také u Krylowa nad Bugem navazuje 4. lehká rakouská výzvědná divize generálmajor von Hubicki, která patří do 22. as (14. A, skupina armád Jih) a z ní 9. motorizovaný pluk s 1. eskadronou v čele pod velením poručíka C. H. Hermanna radiové spojení s předvojem 19. as generál Guderian (4. A, skupina armád Sever), který útočí od severu.
Je tak splněn rozkaz OKH z 9. září 1939 a 4. lehká divize dosahuje u Vladimiru-Volynského, což je nejdále na východ vysunutý německý bod v „Polském tažení“.
Polské jednotky, spíše jejich pozůstatky, které podnikaly zoufalý pokus proniknout do Lvova jsou za velkých ztrát odraženy německými jednotkami na návrších, na úrovni Holosko – Zboiska na sever od města Lvova německou 1. horskou divizí generálmajora Küblera.
Dne 15. září 1939 padne také město Přemyšl, což znamená konec organizovaného odporu na frontovém úseku německé 14. A (skupina armád Jih). A německá 4. A (skupina armád Sever), která sem přišla od severu je ještě stále zapojena do bojů v samotném městě Lvov, v oblasti na severozápad od Lvova a u Bilgoraje.
K pochopení dalších událostí si řekněme, že dne 15. září 1939 je v Moskvě podepsána smlouva mezi Japonskem a SSSR. Utichly totiž boje na řece Chalchyn gol a na hraniční čáře mezi Rudou armádou a japonskými jednotkami vznikla hraniční komise, která bude řešit spory.
Stalin a jeho vedení má nyní volné ruce k akcím na západě.
Byla to i zásluha Německé říše, které se podařilo smířit tyto 2 odvěké rivaly, pomocí zákulisních akcí. Berlín tak SSSR ukázal, že německo – sovětský pakt chce být „trvalým činitelem světové politiky“ (trvalým jen 2 roky ze strany Německa proti SSSR).
Abychom lépe pochopili co se připravuje na další dny války, řekněme si co proběhlo na diplomatickém poli mezi Velkoněmeckou říší a SSSR dne 15. září 1939.
V telegramu (TAJNÉ) z 15. září 1939 ve 20 hodin 30 minut zasílá ministr zahraničních věcí Říše von Ribbentrop svému velvyslanci v Moskvě hraběti von Schulenburgovi toto, cituji:
„Nyní prosím sdělte panu Molotovovi následující:
1) V souladu s Vámi zaslaným přehledem vojenské situace ze 14. září 1939 se blíží završení rozbití polské armády. Předpokládáme, že v nejbližších dnech obsadíme Varšavu.
2) Informovali jsme již sovětskou vládu, že nezávisle na čistě vojenských operacích se cítíme zavázání sladit v Moskvě rozdělení obou zájmových sfér a že nás to rovněž zavazuje do budoucnosti.
3) S informací, které Vám předal Molotov 14. září 1939 vyvozujeme, že se sovětská vláda chystá zahájit ozbrojené akce. To nás těší. Tím nás sovětská vláda zbavuje nutnosti zničit zbytky polské armády na trase pronásledování až po ruskou hranici. Současně se řeší otázka vyplývající z neexistence sovětské akce, jež vede k tomu, že by na územích na východ od německé zájmové sféry mohl vzniknout prostor politického vakua. Protože ze své strany nepředpokládáme, že kromě akcí vyplývajících z vojenské činnosti na tomto území přistoupíme k nějakým politickým nebo administrativním úkolům, vznikla by zde při nečinnosti sovětské vlády možnost vzniku nových států.
4) Pro politické zdůvodnění vstupu Rudé armády navrhujeme zveřejnit společnou zprávu následujícího obsahu: ‚Vzhledem ke zřejmému rozpadu polské administrativy pokládají říšská a sovětská vláda za žádoucí učinit přítrž neudržitelným politickým a hospodářským poměrům na těchto územích. Mají za to, že jejich společným úkolem je navrátit klid a pořádek v jejich přirozených zájmových sférách a provést tam nová zařízení, aby zde bylo možné obnovit přirozené hranice a životaschopné hospodářské organismy.‘
5) Jestliže navrhujeme takovou zprávu, vycházíme z předpokladu, že sovětská vláda již samovolně opustila myšlenku vyjádřenou Molotovem během dřívějšího rozhovoru s Vámi, aby ospravedlnila sovětské akce německou hrozbou pro běloruské a ukrajinské obyvatelstvo. Takováto motivace by byla v samé podstatě nemožná. Byla by nutně v rozporu se skutečnými německými zájmy, zaměřenými výlučně na uskutečňování našich německých životních zájmů, a kromě toho by nebyla v souladu s usneseními přijatými v Moskvě a konečně i v rozporu s oboustranně vyjádřeným zájmem nastolit přátelské vztahy by světu obě země ukázala jako protivníky.
6) Protože vojenské operace, třeba jen vzhledem k pokročilé roční době, musí být co nejdříve ukončeny, byli bychom sovětské vládě vděčni za stanovení dne a hodiny zahájení akce její armádou, abychom ji mohli ze své strany vzít na zřetel. Pro nutnou koordinaci oboustranných vojenských akcí bude kromě toho důležité, aby se ihned s využitím letecké služby setkali na operačním území (navrhujeme Bialystok) představitelé (po jednom) obou vlád a němečtí a ruští důstojníci, aby projednali nezbytná sladění. Žádám o okamžitou telegrafickou odpověď. Změna textu dohodnutá Gausem a Hilgerem již byla vzata v úvahu.
Podepsán Ribbentrop.“
