Vojenské střelivo a jeho účinnost

Alchymista · Příspěvek od **Alchymista** » 2/10/2007, 19:00

to Milda - trieštenie je spôsobené konštrukciou strely a vysokou dopadovou rýchlosťou. Skús niekde pohľadať nejaký nákres SS109, pekne na ňom vidno, prečo sa triešti - v prednej časti strely je priebojné "jadro" z ocele a za ním je olovený valček. akonáhle sa strela začne prevalovať (a čiastočne sa prevaluje už za letu - je prestabilizovaná), dôjde k roztrhnutiu strely v mieste styku "jadra" a valčeku - a valček so zvyškom plášťa sa začne chovať ako klasická expanzná strela.

alibaba · Příspěvek od **alibaba** » 2/10/2007, 19:16

Nasiel sa i obrazok.

Strela SS109 z naboja 5,56x45 NATO

Celý obrázek se objeví až po rozkliknutí!!!

Upravil 7.5.2012 hydrostar

Příspěvek od **sa58** » 2/10/2007, 19:25

Minulý týden jsem na kanále Discovery viděl Bořitele mýtů (MythBusters ), testovali schopnosti různých ráži při střelbě do vody. 5,56 NATO se normálně při střelbě do vody rozpadla na kousky....

alibaba · Příspěvek od **alibaba** » 2/10/2007, 19:36

Je to mozne, tyto strely maji teziste dost vzadu(SS109 tusim 14,5mm) takze po kontaktu i s necim mekym straceji stabilitu. Coz byla dost velka nevyhoda v porostu (vietnam).

Alchymista · Příspěvek od **Alchymista** » 2/10/2007, 20:28

Otázka stability strely je veľmi ošemetná vec. Optimálne stabilizovaná strela by mala mať svoju pozdĺžnu osu (zároveň osu rotácie) rovnobežnú z dotyčnicou k danému bodu dráhy. "Prestabilizovaná" strela si zachováva pozdĺžnu osu rovnobežnú a osu rotácie z osou hlavne v momente výstrelu a na cieľ dopadá vychýlená zo smeru dráhy (zároveň sa znižuje presnosť streľby, pretože na tele strely vzniká nesymetrický vztlak a nesymetrické obtekanie, vrátanie strhávania prúdu okolo rotujúceho tela strely).
Podstabilizovaná strela si nezachováva stabilitu a vykazuje značnú precesiu, čím sa mení jej uhol nábehu voči vzdušnému prúdu. V oboch prípadoch náraz, hoci aj na ľahkú prekážku, pôsobí voči ťažisku strely ako asymetrický impulz a strela začne rotovať priečne. Jej ďalšiu dráhu nie je možné predpovedať, pretože sa prudko mení uhol nábehu a tým aj aerodynamický odpor a vztlak.

alibaba - to si našiel na stránke tej ex-juhoslovanskej zbrojovky?

alibaba · Příspěvek od **alibaba** » 2/10/2007, 20:36

Ano, prve co bolo v "google pictures".

Alchymista · Příspěvek od **Alchymista** » 2/10/2007, 20:45

Off topic
Stránku www.igman.co.ba odporúčam dobre preklikať alebo použiť download helper pre FF - je tam celkom dosť veľa slušných výkresov striel, nábojov a nábojníc.

alibaba · Příspěvek od **alibaba** » 2/10/2007, 20:48

Moja odpoved bola skor smerovana inemu clenovi k zdovodneniu, preco je SS109 nestabilna. Mozeme ist aj do vetsich detailov a spomenut niekolko vzorcekov ale nezdalo sa mi to vhodne pre diskusiu o Sa58.

Alchymista
Nemas prosim Ta, nejake rezy nabojov do Sa58?
Vetsinu literatury mam v CR?

Alchymista · Příspěvek od **Alchymista** » 2/10/2007, 21:44

Jedine známy učebný plagát.

Milda · Příspěvek od **Milda** » 4/10/2007, 23:38

Ovšem pánové, to je pěkná kurvárna, ty kulky! To je tutový kejhákov! To asi moc velká šance na přežití není!!! Co vím, tak se hrozně nadávalo na střely dum-dum, a o těchto se nemluví skoro vůbec nic! To je taky špatné!

alibaba · Příspěvek od **alibaba** » 5/10/2007, 00:08

Strelam "dum-dum" se rikalo poloplastovym strelam raze .303 vyrabenych v tovarne ve meste Dum Dum v Indii (odtud nazev).Originalni Dum-dumy byli pouzivane jen v letech 1897-1898.
V roce 1899 na zaklade Haagske konvence byli zakazane (pro vojenske pechotni zbrane) strely, ktere nejsou scela pokryte plastem nebo se rozsiruji anebo se jinak deformuji.
Poloplastove strely se dnes bezne pouzivaji pro lov a v kratkych zbranich (vyjma vojenskych).
Policie ji napriklad muze pouzivat (a nektere "zapadni" zbory ji pouzivaji) jelikoz Haagska konvence se vztahuje na vojenskou munici.
U nas je tento typ munice povolen jen pro lov a sportovni strelbu.

Alchymista · Příspěvek od **Alchymista** » 5/10/2007, 01:55

"Klasický" expanzný poloplášť s expanznou dutinou (teda strela typu dum-dum) sa nepoužíva už ani v poľovníctve - príliš poškodzuje zverinu.
Videl som asi 40 kilového diviaka streleného na hruď (z boku) takouto strelou zo starej guľovnice, presnejšie z pušky vz. 24 používanej ako lovecká guľovnica, na nejakých 80-100 metrov. Otras. Pľúcka - fuč, srdce - fuč, pečienka - fuč, rebrá na druhej strane - fuč. Diviačik bol prakticky kompletne vykuchaný. Streliť takto srnca alebo laň, tak z nej zostane hlava a nohy...
Haagska konvencia o "pravidlách" vojny sa pomali, ale iste, mení na zdrap papiera. Technológia zbraní nachádza mnoho spôsobov, ako ju obísť. Podobne sa veľmi efektívne darí porušovať Ženevské konvencie.
Ale kde nie je žalobca....

alibaba · Příspěvek od **alibaba** » 5/10/2007, 20:11

Za prve originalny Dum-dum nemal expanznu dutinu bol "iba" poloplastovy.
Za druhe, kupuju sa takze niekto ich pouziva (Ja osobne nie). Je to vec toho ktoreho strelca - su povolene.

Teraz nieco pre Mildu:

Inak sme trosku odbehli od temy, tak prikladam schemu strelneho kanala po strele z 7,62x39.

A takto to vyzera po 5,56x45 (SS109)

pinkolin · Příspěvek od **pinkolin** » 5/10/2007, 21:59

Alchymista píše:"Klasický" expanzný poloplášť s expanznou dutinou (teda strela typu dum-dum) sa nepoužíva už ani v poľovníctve - príliš poškodzuje zverinu.
Videl som asi 40 kilového diviaka streleného na hruď (z boku) takouto strelou zo starej guľovnice, presnejšie z pušky vz. 24 používanej ako lovecká guľovnica, na nejakých 80-100 metrov. Otras. Pľúcka - fuč, srdce - fuč, pečienka - fuč, rebrá na druhej strane - fuč. Diviačik bol prakticky kompletne vykuchaný. Streliť takto srnca alebo laň, tak z nej zostane hlava a nohy...

Prave z tohoto duvodu se poloplast v myslivosti pouziva, z ohledu ke zviratkum a jejich trapeni. Pri beznem prustrelu totiz to zvire akorat trpelo a myslivci ho nasli za par dni o pul kilometru dal. Bylo to celkem caste. Firma brenneke dela tuto munici jak pro kulovnice, tak podobne nicivou munici pro brokovnice (jednotna strela).

Dzin · Příspěvek od **Dzin** » 6/10/2007, 13:25

alibaba: Nejen 5.56. Všechny střely s nadzvukovou úsťovkou se jim rozpadly po pár desítkách cm pod vodou (testovali .223, .303 a .50). Pouze střely s nízkou úsťovkou dokázaly pod vodou urazit delší vzdálenost (delší, tedy metr a něco), ale i ty se deformovaly či vychylovaly ze směru.

S SS 109 je to naopak, je velmi stabilní. Zaměňuješ ji se starší střelou používanou ve Vietnamu (tuším že to byla M193)

alibaba · Příspěvek od **alibaba** » 6/10/2007, 14:32

Všechny střely s nadzvukovou úsťovkou

Pokud tim myslis nadzvukovou ustovou rychlost tak i 9mm Luger ma nadzvukovou rychlost.

S tou .50 se mi to vubec nezda, a zbyle taky moc ne. Jake presne, to byli typy strel?
Jako priklad si vem 7.62 NATO standarni US projektil(za normalnich podminek) nefragmentuje zato West Germany projektil se asi po 8cm deli a fragmentuje.

Obrázek

Puvodni 55grainova M193 byla citliva na bocni vitr a ne moc vhodna do vegetaci "nova" 62grainova M855 (SS109) je sice lepsi ale neni to zadny zazrak.
V podstate vsechny mikrorazove strely s velkou ustovou rychlosti maji ale velmi male klesani takze jsou presne. Problem je v jejich hmotnosti.
V zasade TEZSI STRELIVO NENI TAK NACHYLNE NA BOCNI VITR. To je ta stabilita o ktere jsem psal.

Dzin · Příspěvek od **Dzin** » 7/10/2007, 08:58

alibaba: Vysoce nadzvukovou rychlost.

Projektily neupřesňovali, toliko zbraně ze kterých stříleli. Zdát se ti to nemusí, ale empiricky to tak bylo. Typy zbraní byly M4 (0.223), M1 (0.303) a Baret (.050). Je to logické. Odpor ti roste tuším s kvadrátem rychlosti, čím vyšší rychlostí se tedy pohybuje střela, tím výrazně vyšší odpor jí voda klade. Zjištěný závěr byl, že u oněch 3 zmíněných zbraní stačí cca půl metru pod vodou při střelbě pod cca 30 stupňů a jsi v bezpečí.

Ohledně stabilizace SS 109 doporučuji článek od doktora Komendy a Juříčka (název mám jinde, dodám), kde mají zmíněnou střelu testovanou do balistického gelu a jednoznačně z toho plyně, že je stabilnější než třeba 7.62x39. Ta pronikala cca 9 cm a začala se převrecet, SS 109 držela směr nějakých 21 cm, než došlo k převrácení.

Na kratší vzdálenosti, na které se tato munice používá, se boční vítr tak zásadně neprojevuje, jako kdybych střílel na delší, ale máš pravdu, baalistický koeficient těžších střel je samozřelmně lepší a střelka se daleko lépe vyrovnává s vlyvy prostředí. Ovšem pro porovnání stability obou střel je zásadnější, že SS 109 se používá pro modifikaci M16A2 se stoupáním drážek 7 palců což má výrazně větší kladný dopad na její stabilitu (oproti původní modifikaci A1 se stoupáním 12 palců).

alibaba · Příspěvek od **alibaba** » 7/10/2007, 12:20

Ja vim jenom o M1 v razi .30Carbine(7.62x33) a ta ma "jen" 600m/s. Nebo mozna myslis jinou M1 ? Barret M82 pouziva celkem dost veliky sortiment specialnich strel .50BMG. Od z rizenou deformaci k prubojnym takze i vlastnosti budou scela rozdilne.
U vetsiny zdroju (ktere jsem nasel) dochazi k prevraceni M43 pozdeji nez u SS109. Nevim jak je to M67, je mozne ze ma jine vlastnosti.
Fakt je ze i SS109 se zacne prevracet a fragmentovat az po urcite vzdalenosti.(jedna s vytek po prechodu s 7.62 NATO byla, mala zastavovaci schopnost-otazkou je,co ma stejnou zastavovaci schopnost jako 7.62NATO)

Ano stoupani se menilo z 305 na 178mm ale tech duvodu bylo vic:
Hmotnost vzrostla z 3.56g na 4.0g.
Ustova rychlost klesla 965m/s na 920m/s.
Teziste se posunulo 11.3 na 14.5mm do zadu.

Alchymista · Příspěvek od **Alchymista** » 7/10/2007, 13:55

Keď sa na údaje pozrieš, zistíš, že rýchlosť vlastnej (stabilizujúcej) rotácie strely stúpla zhruba dva krát. Takže z podstabilizovanej strely sa stala strela prestabilizovaná. Pokiaľ je skutočne zlepšený aj balistický koeficient (neviem), tak sa napriek nižšej počiatočnej rýchlosti skráti doba letu a zvýši dopadová rýchlosť a dopadová energia. Prejaví sa tiež vplyv vyššej hmotnosti na straty kinetickú energiu strely - pri rovnakej E0 a rovnakom cx má ťažšia strela relatívne menšie straty energie a menší pokles rýchlosti.

Dzin · Příspěvek od **Dzin** » 7/10/2007, 13:58

V bořičích mýtů používají obvykle standartní munici (celoplášťovou s jádrem, u jedné střely jim to servalo plášť a poté zdeformovalo jádro, ale nevzpomenu si, který to byl). Jen jednou použili svítící, když testovali, ztda dokáže zapálit nádrž auta. Detailně ti to opravdu z hlavy neřeknu, co vše použili, nejlepší bude, když se na to podíváš. A nebo si to spočítáš.

PALBA.CZ

Vojenské střelivo a jeho účinnost

Sa 58