Ideálna štruktúra OSSR

[Juraj Tichý]

Aké nevýhody?

To ze tu bola nejaka ZVS znamená, ze to urobíme rovnako na hovno?
Za 12 mesiacov spravis s 18 ročného mladíka pri spravnom vedení fyzicky disponovaneho vojaka, schopného ovládať svoju zbraň, ktorý pozná systém, bude sa vedieť o seba postarať v nepohodli a ešte k tomu môže oddist s Cčkovyn vodičákom a môže si nájsť uplatnenie v profesii s nadpriemernou mzdou a nedostatkom zamestnancov.

Zaujímavé, ze ked sme sa tu bavili o mobilizácii tvrdíš, ze nie je koho mobilizovať. Zároveň však chceš zachovať systém, kde nebude koho mobilizovať.

400 jednoročných a 200 dvojročných kontraktov, je spolu 800 vojakov. Čiže 5% dnešného stavu OS. Rocne sa tak vyprodukuje 600 zalozakov, co je za 20 rokov 12.000.

Ročné náklady na mzdy 800*2500 (konkurencie schopná mzda s kompletnými odvodmi)*12= 24mil€ (12mil ide naspäť do ŠR). Ďalšie náklady nech sú vo výške 100%.

Ale veď ok, ty si za 4+4.
Napíš predstavu poctu mobilizovatelnych zaloh, v akom veku by mali byť, koľko ich rocne treba vyprodukovať aby bolo co mobilizovať a teda ake veľké by OS museli byť.

[Julesak]

Ja som nikde nepísal, že som za systém 4+4. Písal som, že to je napr. bežné u US Army.
Pre nás - treba sa rozhodnúť, na čo tie zálohy chceme.

Chceme teritoriálnu obranu pre prípad bojov na našom území, alebo zálohu nasaditeľnú do bojov aj mimo územia SR (napr. na ten americký spôsob)?
Podľa mňa tá druhá je mimo naše reálne možnosti a potreby.

Keď si toto rozhodneme, môže ísť ďalej.
Primárne ale k rozvoju OS ako takých je hlavne potrebné, aby v spoločnosti bola všeobecne vnímaná ich potreba - napr. jasná vonkajšia hrozba, čo u nás absentuje, a teda výrazne obmedzuje aj politické snahy v tomto smere.

K tvojmu konceptu resp. mojim výhradám k nemu - nemá zmysel regrutovať ľudí do profesionálnej armády, ak z nich nechceš mať profesionálnych vojakov.
To je fakt len spájanie nevýhod oboch systémov - výhoda profesionálnej armády nad braneckou je, že má jej priemerný príslušník vyššiu úroveň znalostí a schopností danú svojou dĺžkou služby.

Tvoj systém vygeneruje ľudí, ktorý budú mať obmedzené znalosti (profesionálny vojak po roku služby nie je žiadny skúsený veterán), ale ich hlavným prínosom je ich masa použiteľná v prípade krízovej situácie. To je princíp tvorby záloh pomocou povinnej vojenskej služby. Ergo emuluješ ZVS, ale s vyššími nákladmi (vojaci ZVS by nemuseli mať konkurencieschopný plat). Súčasne ale degraduješ/riediš úroveň profesionálnej armády.

Pritom si dovolím nesúhlasiť s u nás všeobecne rozšíreným pohŕdaním systémom braneckej armády - izraelská je branecká napríklad. Aj niektoré ďalšie.

[Vestly]

Rozdiel je, ze cez ZVS do armady nastupuje prakticky kazdy, nezavisle od jeho nazoru na armadu, fyzickeho stavu, mentality apod. Zatial co takto by do armady vstupili len ludia, ktorych to laka (ale nie az tak aby sa tym zaoberali cely zivot) a ktori su v dostatocnej fyzickej kondicii. Tym padom by to malo podstatne vyssiu uroven. Okrem toho armada ma momentalne 13k vojakov, mala by mat okolo 17k, cize do velkej miery by aj tak bola tvorena ludmi, ktori tam su dlhsie nez 10+ rokov tak ako aj doteraz.

[Julesak]

Rozdiel je, ze cez ZVS do armady nastupuje prakticky kazdy, nezavisle od jeho nazoru na armadu, fyzickeho stavu, mentality apod. Zatial co takto by do armady vstupili len ludia, ktorych to laka (ale nie az tak aby sa tym zaoberali cely zivot) a ktori su v dostatocnej fyzickej kondicii. Tym padom by to malo podstatne vyssiu uroven.

Rozdiel je že ZVS je dlhodobo historicky a v rôznych spoločenských a štruktúrach overený model, ktorý je schopný vytvoriť funkčnú armádu.
Na rozdiel od tohto nápadu.

Okrem toho armada ma momentalne 13k vojakov, mala by mat okolo 17k, cize do velkej miery by aj tak bola tvorena ludmi, ktori tam su dlhsie nez 10+ rokov tak ako aj doteraz.

Ale my potrebujeme, aby tam všetci boli "dlho".

Alebo chcete vytvárať nejaký zmiešaný model?

[Juraj Tichý]

Myslel som, ze je jasné, že chceme vytvárať zmiešaný model dlhodobých a krátkodobých kontraktov.

ZVS nikto nepotrebujeme.

Inak späť k US Army. Ako dlho mal americký vojak, žiaden špecialista, podpísaný kontrakt, ked ho prvýkrát po výcviku poslali do Afg ci Iraku? Pol rok? Rok?

[Julesak]

Myslel som, ze je jasné, že chceme vytvárať zmiešaný model dlhodobých a krátkodobých kontraktov.

A to fakt chceme?

ZVS nikto nepotrebujeme.

To je v podstate jedno - nie je to realizovateľné.

Inak späť k US Army. Ako dlho mal americký vojak, žiaden špecialista, podpísaný kontrakt, ked ho prvýkrát po výcviku poslali do Afg ci Iraku? Pol rok? Rok?

Ale s kým tam išiel? A koľko rokov mali jeho kolegovia, či najbližší nadriadení v tíme a družstve?
V každej armáde sú nováčikovia, v US Army ak si dobre pamätám je ich dokonca tuším 15% (presne si napamätám), ale v normálnej profesionálnej armáde je zmyslom regrutácie do armády ich služba v profesionálnej armáde, nie vytvorenie zálohy.
To môže byť bonus.

Naopak zmyslom služby vojakov ZVS je primárne tvorba masy záloh.

[Juraj Tichý]

Julesak: krutime sa v kruhu. Bud to nevieš pochopiť, alebo nechceš. Ale argumentujes stylom ani z voza, ani na voz.

[Julesak]

No keď vymýšľaš blbosť (prepáč za výraz), tak sa inak nedá.

[Juraj Tichý]

Ani jedno riešenie ti nevyhovuje.
Idealne je ZVS, ZVS je nerealizovateľna (v minulosti si ju tu označil za u nás zbytočnú). Mobilizovat nevieme, lebo nemáme zálohy.
Riešenie je podľa teba jedine, ale realizovať sa nedá. Vymyslel si si kruh z ktorého sa neda vyjsť, status quo ti evidentne vyhovuje, riešenia neponúkas.

[Julesak]

Prosím pekne, kde som napísal že ZVS je ideálna (alebo že je jediné riešenie)? Opakovane mi pripisuješ veci čo som nikdy netvrdil, to je klasický diskusný faul.

Nerealizovateľná u nás v dnešných podmienkach je (tá ZVS), primárne preto že by to bolo politicky nepopulárne.
Alebo to vidíš inak? Vieš si predstaviť vládnu zostavu, ktorá by to realizovala?

Mobilizovať naozaj nemáme koho, ani s čím, ani kde. Alebo podľa teba máme?

Skutočným riešením roky kumulovaných problémov OS SR je/bude jedine to, že bežného človeka(voliča) to začne zaujímať, že sa to stane témou, že rezort MO nebude prvý na rade keď bude treba škrtať.
Pretože my ešte stále žijeme vo fukuyamovskom konci dejín, a dovolím si tvrdiť že väčšinu ľudí problematika obrany absolútne nezaujíma.
Ergo reálne nezaujíma ani politikov.

Staré, myslím že anglické príslovie hovorí, že loď sa stavia tri roky, námorníctvo tristo rokov.
Ja osobne naozaj nemám žiadne rýchle, zázračné riešenie. Podľa mňa také ani neexistuje.
To ale neznamená, že nedokážem zhodnotiť tvoj nápad, a tento je podľa mňa jednoducho zlý.

Ak sa pýtaš, čo robiť so zálohami, odpoveď som písal vyššie - najprv treba zodpovedať otázku, aké zálohy chceme budovať, na aký účel.

[pjaro77]

No Sgt.Murphy
...Obsesiu BvS do našich prírodných podmienok asi nikdy nepochopím. Ku nam by sa viac hodil M1117....

Tieto vozidlá majú aj Rakúšania. Z akého dôvodu asi ?
Práveže majú veľké aj v našich horkých podmienkach veľké využitie, hlavne v zime. Rozhodne viac než obrnené 4x4 .

[Juraj Tichý]

V akých našich horských podmienkach? Vari mi máme nejaký rozsiahli vysokohorský terén, v ktorom by sme chceli viesť vojenské operácie? Áno Slovensko je hornatá krajina, ale nerobte z neho Alpy prosím vás.

[pjaro77]

Čo hovoríte na švajčiarsky model armády ? https://www.armadninoviny.cz/svycarska- ... eakce.html
V diskusii Dusanh dodal detaily ako funguje výcvik, zabezpečenie, opakované cvičenia.
Ja to tu skopírujem, dúfam, že sa nebude hnevať:

Dotazy byly prakticky dva:
1) v AČR se doba 2-3 let považuje za minimum pro výcvik plnohodnotného vojáka, jak u vás
2) jak máte zajištěno, aby vojáci svoje návyky neztráceli.
Odpověď byla dost rozsáhlá, navíc protkaná osobními poznámkami, takže to sem úplně nemůžu dát systémem copy/paste, Následuje tedy heslovitý výpis. Zároveň se omlouvám, jestli tu opakovaně zazní něco, co už bylo zmíněno v článku výše.
Výcvik probíhá ve velké většině případů tak, že rekrut (záklaďákům se v této fázi říká rekruti) absolvuje nejprve 18 týdnů tzv. „Rekrutenschule“. To je rozděleno na:
- 7 týdnů základní výcvik (chování vojáka, osobní zbraň a další základní dovednosti, podobné jako všude jinde)
- 5 týdnů odborný výcvik (tj. výcvik ve své odbornosti)
- 6 týdnů slaďovací výcvik v četě/rotě, se zaměřením na drily.
Po 18 týdnech je voják „hotový“ a vrací se do svého civilního života. V některých případech ale vojáci pokračují ve službě a absolvují ji na jeden zátah (tzv. Durchdiener).
Švýcarská armáda se v maximální míře snaží využít civilní znalosti rekrutů, takže civilní kuchaři vaří a civilní řidiči řídí techniku.
Pro cyber jednotky jsou nabíráni studenti/absolventi informatiky a příbuzných oborů, stejně jako pro další specializované funkce. U takovýchto zaměření platí i to, že mají méně polního výcviku než běžní vojáci.
Organizace výcviku vojáka základní služby v dalších letech:
(1. rok: Rekrutenschule)
2. rok: Wiederholungskurs 1
3. rok: Wiederholungskurs 2
4. rok: Wiederholungskurs 3
5. rok: Wiederholungskurs 4
6. rok: Wiederholungskurs 5
7. rok: Wiederholungskurs 6
konec a odchod do zálohy.
Voják tedy každý rok chodí na třítýdenní cvičení, kterému ale předchází týden teoretického opakování a testování.
Cvičení je organizováno tak, jak by vypadala „mobilizace“. To znamená, že si každý bere jídlo na dva dny, nastupuje na ten kurs v místě, na kterém by nastupoval i v případě mobilizace, odvoz jednotek je organizován stejně atd.

Tady musím udělat svoji odbočku – toto se nemůže zaměňovat s tím, jak pojem „mobilizace“ máme zaužívaný u nás.
Ve Švýcarsku se používá termín „Mobilmachung“. Historicky se tím mělo na mysli povolání „neaktivních“ vojáků základní služby, tj. těch, co zrovna byli ve svých civilních životech (rok 2-7 viz výše). Vyšší stupeň byl pak „allgemeine Mobilmachung“, a to už je podobné tomu, co si pod tím představujeme my, tj. nástup záloh a rekvírování materiálu od civilních firem a osob. Samozřejmě byly (a jsou) mezi těmito body ještě další možnosti povolat jen některé vojáky podle potřeby apod. Např. na jaře byli kvůli Covidu povoláni kuchaři.
Dneska je to rozdělené tak, že pokud je potřeba použít armádu, tak nastupují právě sloužící vojáci základní služby (a to jak ti v základním výcviku, tak i ti, co mají zrovna v té chvíli svůj opakovací kurz). Další úroveň jsou tzv. předurčené jednotky (zejména se to týká zdravotníků, ženistů a dalších specialistů).
Zrovna zdravotníci pomáhali na jaře při Covidu, ženisté jsou předurčeni na stavby mostních provizorií a podobně.
Poslední úroveň je povolání zbytku vojáků základní služby (tj. v tomto okamžiku je aktivovaná celá kádrová armáda). S povoláním záloh se prakticky už nepočítá, dokonce se uvádí, že pro ně není ani materiál. Otázka je, jak to bude v budoucnu, i ve Švýcarsku se probouzejí z „konce dějin“ a zase připravují nějakou novou koncepci. Každopádně se již asi nevrátí k pevnostem, momentálně bojují o celé Švýcarsko, nejen o Reduit :-)
- Konec odbočky.

Po zahájení „opakovacího kurzu“ jsou 2-3 dny drilů, řidiči mají tréninkové jízdy. Následuje (hned ve středu nebo čtvrtek) střelba z hlavních zbraní jednotky, tj.i vč. těžkých, pokud je jednotka takovými vyzbrojena (tj. např. tanky, houfnice, minomety).
Druhý týden je stmelovací cvičení na úrovni čety/roty, vždy s ostrými střelbami.
Třetí týden totéž na úrovni praporu, v tomto případě ostré střelby jen někdy. Na konci třetího týdne (čt+pá) údržba techniky a materiálu a odevzdání do skladu.
A za rok se totéž opakuje.
Technika je využívána napříč jednotkami, momentálně švýcarská armáda ani nemá tolik techniky, kolik by bylo potřeba při plném nástupu armády. Takže jednotka X uloží vše v pátek do skladů a v pondělí si to vyzvedne jednotka Y.
Záměrně jsem se ptal na časový rozsah rozvrhu zaměstnání. Obvykle 7-20hod, někdy až 23hod, pokud je nějaké noční zaměstnání. Zákonný klid před zaměstnáním se vztahuje jen na řidiče (musí mít zajištěno min. 6h spánku). Vycházka po 18. hodině jen jednou za týden.
Při „opakovacím kurzu“ je povoleno pít v kasárnách pivo po ukončení zaměstnání (v základním kurzu jen při vycházce venku). Podmínkou je samozřejmě 0 promile při ranním nástupu do zaměstnání.
Dále se při opakovacím kurzu uděluje vycházka na víkend, a to od soboty 7hod do neděle 23hod. Celkem to tedy dělá 13 výcvikových dní na jeden opakovací kurz + 2 dny na údržbu a úklid materiálu. Každý voják musí absolvovat 6 opakovacích kurzů, poté se další přičítají podle hodnosti. Příklad: vojín celkem 245 dní služby, rotný 500 dní, por. 680 a od kpt. výše se to počítá tak, že to je 240 dní po jmenování do hodnosti kpt. (a vyšší). Takže pokud má dotyčný důstojník zájem, může si službu de facto prodloužit tak, že odslouží maximum v hodnosti npor., pak je povýšen a má dalších 240 dní v hodnosti kpt.
Podle dojmu mého kamaráda je výcvik celkem efektivní a vojáci jsou „použitelní“ už po ukončení Rekrutenschule (tj. těch 18 týdnů). Cvičení na úrovni praporů, příp. i vyšší jsou také dobře hodnocené.
Každopádně mají pružný systém odborně zaměřeného výcviku podle potřeby. Např. na jaře bylo kvůli Covidu povoláno do služby 5 zdravotnických praporů (cca 3000 vojáků). Pro účely tohoto nasazení byli zároveň povoláni zdravotníci-specialisté z nemocnic, kteří vedli odbornou část výcviku. Po ukončení výcviku se tito specialisté vrátili zpět do nemocnic, zatímco oněch 5 praporů podporovalo zdravotnický systém, jak bylo potřeba, přičemž tito vojáci měli aktuální informace a procvičené potřebné postupy.
Obdobně byli „secvičeni“ příslušníci pěchoty, kteří byli nasazeni na ostrahu hranic. Jeden týden cvičili spolu s příslušníky pohraniční policie.

[pjaro77]

V akých našich horských podmienkach? Vari mi máme nejaký rozsiahli vysokohorský terén, v ktorom by sme chceli viesť vojenské operácie? Áno Slovensko je hornatá krajina, ale nerobte z neho Alpy prosím vás.

Vy žijete na Slovensku ? Koľko máme pohorí, kde sú horské cesty na rôzne vrcholy ? Na mnohých kopcoch sa dajú umiestniť rôzne objekty, stanovišťia PVO, zameriavacích radarov. BVS-10, Bronco nie sú určené na operácie typu steč na tankovú rotu. Majú slúžiť ako podporné vozidlá pre rôzne účely, ešte raz podporné. Výhodou je, že vedia plávať. Ale prosím, kľudne sa na ten účel môžu použiť aj modernizované BVP. Tak ako máme prieskumné BPsVI, môžeme ďalšie vozidlá modernizovať na nosiče radarov, RCHBO, sanitné vozidlá, nosiče raketovej a hlavňovej PVO (kľudne aj laserovej v budúcnosti). Je to lepší účel ako robiť z nich bojové BVP-M.

[Julesak]

V tomto má Juraj podľa mňa pravdu - väčšinu našich pohorí zvláda V3S resp. podobná technika.
Technika ako BvS-10 by mala význam v malom počte ako podporné vozidlá, nehovorím že nie, otázne je či sa to oplatí resp. či to zapadá do celkového konceptu armády.

[skelet]

Podotýkám, že V3S je lehké auto o celkové hmotnosti 9 tun v terénu a 11 tun na silnici.

[Julesak]

To BvS-10 oveľa ťažšie nie je, ak vôbec.

[pjaro77]

V tomto má Juraj podľa mňa pravdu - väčšinu našich pohorí zvláda V3S resp. podobná technika.
Technika ako BvS-10 by mala význam v malom počte ako podporné vozidlá, nehovorím že nie, otázne je či sa to oplatí resp. či to zapadá do celkového konceptu armády.

Napíšte ako by V3S či podobná technika zvládla prieskum, nosiče radarov, RCHBO, sanitné vozidlá, nosiče raketovej a hlavňovej PVO. Nejaké 4x4x ? Len som zvedavý ako prejdú v hlbokom snehu alebo blate.

[pjaro77]

To BvS-10 oveľa ťažšie nie je, ak vôbec.

Wikipedia píše 5 ton takže sú na tom skoro rovnako ako V3S.

[Juraj Tichý]

Nemôžme mať na každú špecializáciu iné vozidlo. Už teraz je to tragikomedia. Pragy, Tatry množstva druhov, Many, Aktisy, BMP, Aligator, GM-568, GM-578, Zil-131, Zil-157, Defender, Mercedes, UAZ a k tomu snáď čochvíľa nové PBOV a KBOV a určite som ešte niečo zabudol.

A keďže aj pri ťažkej brigáde sa stále počíta s rodinou BMP pri podporných vozidlách, nebál by som sa využívať túto platformu naďalej aj inde.

pjaro77: nosiče radarov aj raketová PVO má ísť na platformu 4x4, 6x6 a 8x8. Tak ako je to bežné všade vo svete. Detto RCHBO, sanitne vozidla.