http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=36&t=6958
a určitě nebude sám. Jen letců z Velké války a jakých, máte taky dost. Nepodléhal bych skepsi
https://www.megaknihy.cz/historie/26378 ... pAQAvD_BwE

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Rase
Trochu jsem o tom Niko přemýšlel, ono to není zas tak jednoduché. Možných příčin proč tomu tak je, je zřejmě více, a třeba to je mix různých okolností-Chyba ale komplexne dielo o slovenskych namornikoch v 1. sv. a 2.sv.
a co vojín Šternberg ?Napr. slachtici boli v zasade stale dostojnici, este som hadam nevidel ani jedneho s hodnostou muzstva.
Jak říká ta babka vypravěčka v Mrazíkovi - to je jiná vesnice.t.hajek píše:a co vojín Šternberg ?Napr. slachtici boli v zasade stale dostojnici, este som hadam nevidel ani jedneho s hodnostou muzstva.
Tak nejen Chorvati, ale do této skupiny (Jihoslované) se započítávali i Slovinci.Jádrem R-U námořnictva stejně byli Chorvati, tedy těmi na běžnou, špinavou práci
jarl píše:V jednom chorvatském časopise jsem našel přehled národnostního složení rakousko-uherského válečného námořnictva k rokům 1885 a 1910:
V r. 1885 v něm mezi důstojníky sloužilo 44,9 % Němců, 14,7 % Maďarů, 12,3 % Čechů, 10,3 procent Chorvatů, 9,7 % Italů, 4 % Poláků a 4 %. Slovinců, zatímco u námořníků dominovali Chorvaté, kterých bylo 44,9 %, Italů 32 %, Němců 7,9 %, Maďarů 5,6 %, Čechů 4,5 % a Poláků 0,5 %.
V r. 1910 bylo německých důstojníků 51 %, maďarských 12,9 %, italských 9,8 %, Chorvatských 9,8 %, českých 9,2 %, slovinských 4,2 %, polských 2,8 % a rumunských 0,3 %, kdežto u námořníků byl poměr následující: Chorvaté 29,8 %, Němci 24,5 %, Italové 18,3 %, Maďaři 12,6 %, Češi 7,1 %, Slovinci 3,6 %, Slováci 2,4 %, Poláci 1 %, Rumuni 0,4 % a Rusíni 0,2 %.
Chorvaté vycházejí z tohoto zdroje: WANDRUSZKA, URBANITSCH, Die Habsburgermonarchie, sv. V. Nicméně vzhledem k tomu, že referenční léta jsou 1910 a 1918 a navíc z toho čtyři léta válečná, nemusí to být nic proti ničemu. Jarle nemáš někde čísla početního stavu důstojníků a mužštva R-U Kriegsmarine? Asi blbě hledám ale nenacházím, pouze počty jednotek.Naši historici se asi odvolávají na Hanse Hugo Sokola, takže je možné, že Chorvaté vychází z jiných údajů.
Popátvka, náhoda, inspirace či zájem? Abych to upřesnil, je to zájem ruku v ruce s poptávkou. A není to o R-U námořnictvu obecně, i když pro typického středoevropadana cokoliv zavání mořem na něj působí exoticky, a je tím přitahován. Čs. námořníci jsou pro domácí historiografii totiž fenomén, a to nejen protože České země a Slovensko leží uprostřed Evropy, ale zejména proto, že právě oni stáli a aktivně se podíleli na vzniku novodobé státnosti Českých zemí a Slovenska. Oni v revolučních říjnových dnech 1918 eliminovali pražské sborové velitelství, oni se podíleli na vzniku Leteckého sboru RČS. To oni jako námořní pěchota úspěšně bojovali na Slovensku proti Maďarům. To není jen štěstí či náhoda, to je vcelku logický zájem o ně. Již z podstaty výše uvedeného. Do jisté míry poslední dobou umocněný zájmem o dění ve Velké válce a některé výrazné osobnosti čs. původu v ní. Takže ne, klika to fakt není. Je to jasně predikovatelný zájem, respektive společenská objednávka.Poptávka, náhoda a vůbec inspirace/zájem se v tom vrtat. I u nás je klika, že se tím vůbec někdo zajímá (a dostane se to do oběhu a ve známost)
Jak to myslíš? Ve srovnání s atlasem hub? Tak to ano, ten půjde do tisku vždy ve vysokém nákladu. Viz Hruškova kuchařkaprotože R-U námořnictvo je naprostá okrajovka.
Ano, tak to zřejmě je.Natož ve státě s polovičním počtem obyvatel, výrazně nižším počtem tehdejších námořníků/zapojením průmyslu a dost možná i smůlou na to, že navíc v takto malém vzorku je absence známějších osobností, které by k tomu přitáhly další pozornost. Tohle je vždy o tom, jestli se o to někdo zajímá a zpracovává nebo ne...pokud ne, tak je to blbý, ale prostě smůla.
Tož náprava přijde časem, i ty na ní máš svůj podíl. Viz třeba Akt čtvrtýjsme rádi byť jen za zkreslenou a idealizovanou historii.
Ta společnost z většiny nemá ani o tom, co jsi tu psal (jaký byl význam námořníků v kolem zniku republiky atp.), šajna, to mi věř. Těžko na tom budeš stavět objednávku. Ano, díky tomu je tu větší šance, že se toho někdo (znalý) ujme a trošku popularizuje (=pak se to alespoň část společnosti...snad...dozví), ale toť asi vše. A i ta ev. zřídkavá společenská objednávka se pojí vždy s nějakou konkrétní událostí/podnětem a trvá chvilku. Nic na čem by jsi mohl dlouhodobě stavět nad rámec toho, že tě to baví se v tom vrtat a uděláš to tak jako takZemakt píše:Je to jasně predikovatelný zájem, respektive společenská objednávka.
Ve srovnání s takřka čímkoli...ve vojenské i mimo vojenskou oblast. Námořní otázky jsou v ČR naprosto minoritní až zanedbatelná oblast a R-U námořnictvo je ještě menší podskupina v rámci té minority. Je to tak, vždy to tak bude a kulový s tím uděláme. Jako vnitrozemský stát nás nevytrhne ani těch pár desítek let společné R-U námořní historie, protože to nemá absolutně šanci soupeřit s jinými oblastmi. Můžeme být rádi, že jsme rádi (a že je tu éra globalizace, protože jinak by to bylo ještě horší...informační éra naštěstí nenahrává jen organizování se minorit jako zastánci léčebných účinků Sava, ale i bohulibějších skupinZemakt píše:Jak to myslíš? Ve srovnání s atlasem hub? Tak to ano, ten půjde do tisku vždy ve vysokém nákladu. Viz Hruškova kuchařka
ProvokatéreZemakt píše:Tož náprava přijde časem, i ty na ní máš svůj podíl. Viz třeba Akt čtvrtý