Rozhovor s velitelem 4. brn plukovníkem Janem Štěpánkem
Pane plukovníku, co je pro vás jako pro velitele 4. brn na prahu nového roku úkolem číslo jedna?
Úkolem číslo jedna je pro mě i pro celou brigádu pokračovat v plnohodnotném výcviku a to jak na úrovni jednotek, tak i štábů, jednotky aktivní zálohy nevyjímaje. Naše brigádní úkolové uskupení absolvuje v roce 2023
certifikační cvičení řízené Velitelstvím Pozemních sil Armády České republiky. K tomuto cíli bude směřovat náš výcvik. Certifikací pak potvrdíme plnou připravenost 4. brigádního úkolového uskupení pro případné nasazení v rámci Aliance. Takže u mne je na prvním místě výcvik a s tím související zajištění plnohodnotných podmínek, ale zároveň je pro mne důležitá i stabilizace personálu a skvěle fungující a připravený tým lidí, který svým přístupem dokáže motivovat ty ostatní.
Jakou roli pro vás hraje stabilizace personálu, jeho další vzdělávání a jak vypadá naplněnost brigády? Které neobsazené pracovní pozice vás nejvíce pálí?
Stoprocentní naplněnost vidím jako obtížně dosažitelnou a za dobu své služby si nepamatuji, že by někdy byla dosažena. Aktuálním úkolem 4. brn je držet naplněnost nad 70 procenty a toto se nám daří naplňovat. Za uplynulé tři roky k brigádě přišlo 691 vojáků, nicméně na šest set nám jich stále chybí. Vzdělaný a motivovaný personál je pro mě jednou z priorit rozvoje 4. brn, proto pracujeme s termíny jako talent management a bez váhání jsme se přihlásili do pilotního projektu v rámci stipendijního programu AČR, jehož cílem je získávat nedostatkový personál. Procentuálně mě nejvíce pálí nulová naplněnost lékařského personálu. Problematické je rovněž získávat IT specialisty a některé logistické odbornosti, např. v oboru elektro. Daří se nám naplňovat jednotky aktivní zálohy, a to jak zcela novými zájemci, tak i vojáky odcházejícími do zálohy.
Dotkl jste se jednotky aktivní zálohy. Jak vypadá její současná naplněnost a jaké úkoly vidíte v této oblasti?
Příslušníky aktivní zálohy vnímám jako plno hodnotnou součást naší jednotky, a to říkám zcela upřímně. Naším cílem je vytvořit pro ně podmínky k výcviku, aby se mohli v případě nutnosti plnohodnotně začlenit a doplnit bojovou jednotku profesionálních vojáků. K výcviku používáme různé formy a metody, a to jak samostatný výcvik záložníků, tak i začlenění do výcviku celého praporu. V letošním roce budou AZ 41. mpr a 42. mpr zakomponovány do taktických cvičení těchto praporů, což dá výcviku AZ vyšší rozměr.
Počítá se v tomto roce s nějakými modernizačními projekty, které se odrazí ve výzbroji, výstroji i v technice brigády? Případně, plánujete nějaké navýšení schopností?
Brigáda se vždy mohla pyšnit tím, že je vyzbrojena nejnovější technikou i výzbrojí a tento benefit si držíme i nadále. Ve své výbavě máme nyní 138 terénních osobních vozidel Toyota Hilux, což je náhrada za již dosluhující vozidla Land Rover. Významná modernizace se bude týkat ručních zbraní. Právě dostáváme pušky pro přesnou střelbu BREN 2 BR, díky tomu můžeme eliminovat s daleko větší přesností cíle na delší vzdálenost. Jsou náhradou za dosluhující zbraně SVD Dragunov ruského typu. Dále tu máme modernizované útočné pušky BREN 2, jejichž součástí je nový optický přístroj Aimpoint, dále pak nová verze laserového zaměřovače a ozařovače cílů, což zvyšuje schopnosti při vedení bojové činnosti zejména za snížených viditelnostních podmínek. Ruku v ruce s tím souvisí i pořízení nových kulometů Minimi s termovizí, noktovizí a novým denním optickým přístrojem s proměnným zvětšením. V neposlední řadě nahradíme pistole CZ 75 SP 01 Phantom pistolemi P10C, které mají skrytý přímoběžný zápalník, což je mechanismus, kdy je na spoušti stále stejný odpor. Tato pistole má rovněž kompaktnější rozměry, což je při množství nesené výzbroje a výstroje u našich jednotek velice žádoucí. Za významný modernizační projekt považuji takzvanou harrisizaci 4. brn, která spočívá ve výměně zastaralých radiostanic za stanice Harris, což posílí komunikační schopnosti jednotek brigády. Tyto modernizační projekty určitě zvýší schopnosti brigády. Se zaváděním nové techniky souvisí proškolení personálu v její obsluze a údržbě s cílem naučit vojáky nejen tyto zbraně a systémy efektivně používat, ale zároveň i ošetřovat a starat se o ně. Ale to se týká nejenom zbraní a systémů, ale i vozidel, jejichž údržba je věcí celé osádky, nikoliv jen řidiče. Připravenost k okamžitému nasazení totiž neplatí jen pro vojáky, ale i pro jejich výstroj, výzbroj i techniku.
Čekají jednotku letos nějaká významná cvičení, a to jak v tuzemsku, případně v zahraničí?
Úkolem číslo jedna je pro nás do konce roku 2025 prokázat připravenost 4. brigádního úkolového uskupení (4. BÚU) pro nasazení v rámci Aliance v celém spektru operací. K tomu bude také po celý letošní rok směřovat výcvik. Také nás čekají dvě taktická cvičení praporů, první pod názvem Rapid Griffin 22, kdy bude prověřován v měsíci dubnu 41. mechanizovaný prapor, druhé se uskuteční na podzim pod názvem Rapid Calyx 22, při kterém prověříme schopnosti 42. mechanizovaného praporu. Tím se dovrší výcvik na úrovni praporů tak, abychom byli plně připraveni na certifikační cvičení Czech Lion v roce 2023. To jsou cvičení na našem území. V rámci zahraniční spolupráce dlouhodobě kooperujeme s německou 10. obrněnou divizí, a tak využíváme jejich divizních cvičení. V červenci se zúčastníme cvičení pod názvem Schneller Degen, kde si ověříme velení a řízení a procvičíme štáby – nejen velitelství brigády, ale i prvků 4. BÚU v plánování a řízení a boje.
Co vy osobně byste popřál všem vojákům 4. brigády rychlého nasazení do nového roku?
Letošní rok nebude určitě lehčí než roky předešlé. Brigádě přeji především stabilitu a perspektivu. Stabilitu zajistíme prostřednictvím dobře pracujícího personálu a perspektivu modernizačními projekty výstroje a výzbroje. Pro mě jako pro velitele je však důležité i to, aby měli vojáci dobře fungující rodinné zázemí, kde najdou podporu a pochopení. Přece jen to nejcennější, co armáda má, je člověk a o něj v prvé řadě jde.
Rozhovor s velitelem 7. mb brigádním generálem Petrem Svobodou
Pane generále, můžete zhodnotit končící rok pohledem velitele 7. mb?
Měli jsme mnoho úkolů a výcvikových cílů. Plno z nich se změnilo na pomoc našim obyvatelům, kde jsme znovu prokázali, že je na nás spolehnutí. Jeden z hlavních úkolů však musím zmínit. Bylo to cvičení s podporou počítačové simulace CPX Czech Lion, které mělo za úkol prověřit štáby a velitelství všech prvků brigádního uskupení. Během cvičení jsme prokázali secvičenost, schopnost plánovat a řídit operace. Ba co více, štáby ne byly v posádkách, byly vyvedeny do polních velitelských stanovišť. Dále jsme cvičení ještě obohatili o vyvedení praporních úkolových uskupení minus, která s rotními ÚU procvičovala útok a obranu s taktickým soubojovým simulátorem. Suma sumárum, rok plný událostí, za kterým se nemusíme stydět ohlédnout.
Co sedmičku nejvíce ovlivnilo?
Mnoho vyplynulo již z předchozí odpovědi, ale jedno je potřeba říci. Armáda, a sedmičku nevyjímaje, je z podstaty věci připravována reagovat na nenadálé situace, změny operačního prostředí. A tato připravenost se potvrdila i tento rok. S měnícím se prostředím jsme schopni měnit reakce, přizpůsobit týmy a velitelské struktury.
Jak si brigáda stojí z personálního hlediska?
Brigáda se v očích mnohých zdá naplněna lépe než naši bratři bojovníci a sestry bojovnice od sesterské brigády, leteckých základen a pluků. Nicméně musím podotknout, že je to jen klam tabulek nepřizpůsobených na novou strukturu bojových vozidel, kterou připravovali zkušení lidé na sekci rozvoje sil MO. Spadli jsme pod 90 procent naplněnosti a bohužel padáme dál, i když jsem nařídil omezit odchod vojáků k jiným součástem armády. Samozřejmě kromě určených prioritních posádek. Věřím, že si všichni uvědomují, že naplnit (nejen materiálně, ale i personálně) tzv. těžkou brigádu, prostě moravskou „Dukelskou“ sedmičku dle přislíbených CT21 není úkol jednoduchý, a také věřím, jsem životní optimista, že s přibývajícím časem se tento úkol nestane nemožný, což by nebyl dobrý signál pro naše partnery v Alianci, spolutvořitele naší bezpečnosti.
A co technika?
Odpověď je jednoduchá – máme, co máme. Trochu to rozvedu. Bojovníci od 4. brn mají techniku a materiál trochu mladší, ale bylo to dáno etapami vyzbrojování a držení hotovostních systémů. U naší brigády se materiál vojáka obnovuje nyní, něco málo z balistiky jsme měli pro náš 71. mpr, který v minulých třech letech držel nejvyšší hotovost NATO. Dostali jsme nové Toyoty, jako náhradu UAZů a Landroverů. A pořád čekáme na zázrak v podobě přezbrojení PBVP. Tady musím říci jednu důležitou poznámku. Nová PBVP nejsou drahé „hračky“ pro vojáky 7. mb, ale jsou to prostředky od našich obyvatel, které nám prostřednictvím volených zástupců, tedy politiků nakoupí k plnění úkolu. Tato vozidla umožní svojí charakteristikou a bezpečnostním zabezpečením nejméně třikrát lépe splnit bojový úkol, dají trojnásobnou možnost vojákům přežít na bojišti, a tím zase lépe splnit úkol. Srovnejte rčení „drahá hračka“ proti „váš syn či dcera má díky tomuto nákupu větší možnost přežít při plnění úkolu vojáka“.
Můžete nám představit výhled na rok 2022 z hlediska výcviku, ale i mezinárodních cvičení a zapojení brigády?
Budeme pokračovat v přebírání nových ručních zbraní, budeme pokračovat ve vzdělávání našich lidí. Nemůže být dobrý velitel, který by opomíjel tuto stránku života v armádě. Můj zástupce i náčelník štábu jsou ve školách v zahraničí. Tři majory z praporů máme v prestižním kurzu v Izraeli. Mnoho vojáků studuje odborné a kariérové kurzy. Ano, i toto se dá zvládnout v době pandemie a plnění výcvikových úkolů. A když už jsem u toho výcviku, tak nás bude v létě čekat velké cvičení praporního úkolového uskupení na bázi 72. mechanizovaného praporu v německém Hohenfelsu, kde pojede i štáb brigády prokazovat umění převzetí úkolu, jeho zplánování a vedení následné bojové činnosti podřízených vojsk. Vše bude probíhat v mezinárodním prostředí s nadřízenými, ale i podřízenými zahraničními jednotkami. Takto se podle mého mínění buduje důvěra mezi partnery v Alianci. Tím, že se budeme znát a budeme si díky tomu i více věřit.
https://mocr.army.cz/assets/multimedia- ... 1_2022.pdf
