Pro ty, co neustále omílají téma „Tiger“ a „SS“ asi nebude tento článeček zrovna záživný. Je sice pěkné mlátit prázdnou slámu u provařených témat, zbrojní svět se ale za posledních pár let dostal někde jinde. A jelikož moje poslední příspěvky mířili do jednoho severského království (Norsko to není), nebudu měnit téma. Švédský letecký průmysl si nechám na příště (pochybuji že mě někdo předežene...) a proto zamíříme na zem. Dnes to bude jedno vydařené vozidlo označované ve švédštině jako Stridsfordon 90, ve světě známé jako CV 90.
Jak napovídá anglické označení CV, bude se se jednat o Combat Vehicle, což v běžné češtině znamená bojové vozidlo. U nás je ale asi používanější označení BVP, přece jen se uvnitř převáží několik pěšáků. Ale švédové se neomezili jen na převoz několika vojáků, jejich CV je opravdu víceúčelové.
Vozidlo CV 90 mělo ve švédské armádě nahradit obrněné transportéry Pbv 302, který se podobal americkému transportéry M-113. Nové vozilo mělo splňovat náročné podmínky v severských poměrech – jízda ve sněhu a bažiny. Vozidlo mělo být solidně pancéřované, mělo být schopno přesunů na delší vzdálenosti po vlastní ose, předpokládala se silná PL výzbroj. Vývoj vozidla byl svěřen firmám Bofors a Hägglunds and Söner. Dnes jsou již tyto firmy součástí nadnárodního koncernu BAE Systems. Vývoj začal v roce 1984, v roce 1985 si armáda objednala první prototypy – čtyři s kanonem ráže 40 mm a jeden s kanonem 25 mm. Až v roce 1991 byla objednána série 549 vozidel pro švédskou armádu.
Základní verze pro švédskou armádu se označuje jako CV 9040. Jedná se o poměrně klasickou koncepci BV, tzn. motorový prostor je umístěn vpředu vedle řidiče. Tato verze je poháněna vidlicovým osmiválcem Scania DSI 14 V8 o výkonu 410 kW. Je použit v tzv. power-packu, lze jej vyměnit díky rychlospojkám do 30 minut. Přenos výkony zajišťuje samočinná převodovka X-300-ZN. Pásový podvozek se skládá ze sedmi pojezdových kol, předního hnacího a zadního napínacího kola. Pásy o šířce 533 mm jsou stejné jako pásy BVP M2 Bradley. Pancéřování vozu má odolat zásahu střelou APFSD ráže až 30 mm. Kromě posádky může CV 9040 přepravovat až osm vojáků.
Hlavní výzbroj CV 9040 tvoří 40 mm kanon Bofors 40/L70B s palebným průměrem 48+168 střel. Kadence kanonu je 300 ran/min, náměr kanonu je -8 až 35°. S kanonem je spřažen kulomet ráže 7,62 mm. Další výzbrojí jsou dva minomety Bofors Lyran ráže 71 mm určené pro noční osvětlování bojiště. Věž CV je dvoumístná, své stanoviště zde má střelec a velitel vozu.
Další verze CV 90 používané švédskou armádou
CV 9040 AV Lvkv (AAV) – jedná se o protiletadlovou verzi CV 9040, kanon má náměr až 50° a vozidlo je vybaveno střeleckým radiolokátorem Thales TRS 2620 s dosahem 4000 m. Osádku tvoří sedm mužů, kromě základní posádky je to radarový operátor, řídící palby, operační koordinátor a pozorovatel/nabíječ.
CV 90 ARV – vyprošťovací varianta vozidla vybavené jeřábem, dvěma navijáky a radlicím je schopno vyprostit vozidlo o hmotnosti až 72 tun. Je vyzbrojeno kulometem ráže 7,62 mm
CV 90 FCV/FOV – jedná se o velitelské stanoviště (FCV) a dělostřelecké pozorovací stanoviště (FOV). Oproti bojové verzi není ve věži osazen kanon ráže 40 mm, je vybavena pouze kulometem ráže 7,62 mm.
Tolik o verzích používaných švédskou armádou. A jak je to s vývozem? Posuďte sami.
Jako první si objednala v roce 1994 norská armáda verzi CV 9030N v počtu 104 kusů. Tato verze je vyzbrojena kanonem Bushmaster II ráže 30 mm, výkon motoru byl zvýšen na 484 kW.
Finsko si objednalo v roce 2000 57 kusů CV 9030 Mk.II. Jedná se o upravenou verzi s větším vnitřním prostorem, silnější verzí motoru (507 kW) a věží Patria Hägglunds. Výzbroj se stejná jako u norské verze. V roce 2004 byla objednána další série 45 ks.
Švýcarsko objednalo 186 kusů verze CV 9030CH. Tato verze odpovídá verzi Mk.II.
V roce 2003 se objevila čtvrtá generace vozidla CV 90, označovaná jako Mk. III. Je vybavena silnější verzí motoru (603 kW) a má vyšší hmotnost (až 38 tun). Verzi vyzbrojenou kanonem Bushmaster III ráže 35 mm si objednalo Dánsko (45 kusů) a Nizozemí (184 kusů). Dánové si prozatím pronajali od švédů 19 vozidel CV 9040.
A na závěr něco o prototypech co se prozatím nedostali do výzbroje...
Asi největší šanci má verze CV 90 AMOS vyzbrojena dvouhlavňovým minometem Patria ráže 120 mm. Zatím jsem však nikde nezarazil na nějaký termín zavedení do výzbroje švédské armády..
Mě osobně se nejvíc líbí prototypy CV 90 vyzbrojené tankovými kanony. Existují dvě verze – CV 90105 s kanonem GIAT TML ráže 105 mm a verze CV 90120 s kanonem RUAG CTG 120/L50 ráže 120mm který je plně stabilizován. Nikdo si ale prozatím tyto lehké tanky neobjednal...
technická data CV 9040
délka – 6,471 m
šířka – 3,192 m
výška – 2,5 m
hmotnost – 26 t
výkon motoru – 410 kW
max. rychlost silnice – 70 km/h
dojezd – 320 km
osádka – 3+8
Použité zdroje:
www.baesystems.se/Hagglunds/
www.baesystems.se/Bofors/
časopis ATM 6/2006
Ve verzi 90120 se "vozí" pouze osádka - 4 maníci. 
