Obrněný transportér BTR-4 Bucefal
BTR-4 Bucefal je moderní osmikolový obrněný transportér zkonstruovaný na Ukrajině, který ve skutečnosti nemá nic společného s rodinou transportérů BTR-80, a to i přes podobný název. Po rozpadu sovětského svazu zůstala část velkých zbrojovek a konstrukčních kanceláří na území Ukrajiny. Jednou z nich byla ChKBM v Charkově. Konstrukční kancelář a závod měly bohaté zkušenosti s výrobou tanků. Po osamostatnění Ukrajiny se společnost prosadila s novými modifikacemi zbraňových systémů pro zákazníky tradičně používající sovětskou techniku, ale pustila se i do vývoje nových. Na rozdíl od ruských se ukrajinští konstruktéři rychleji oprostili od ustálených konstrukčních dogmat. První zkušenosti získali s transportérem BTR-3, který byl přímým pokračovatelem sovětských BTR-80. Hlavními změnami byla montáž německého šestiválcového vznětového motoru Deutz BF6M1015 s výkonem 240 kW, šestistupňové automatické převodovky Allison MD3066, klimatizace Webasto C6 a zbraňového modulu KBA-105 Škval. Jednomístná věž KBA-105 je vyzbrojená 30 mm kanonem s palebným průměrem 350 nábojů, 30 mm granátometem se 116 náboji ve čtyřech zásobnících a kulometem ráže 7,62 mm s 2 500 náboji. BTR-3 byl aktivně prezentován na různých výstavách vojenské techniky, což přineslo nejen domácí, ale i zahraniční objednávky. Největší vadou BTR-3, zděděnou po sovětských předchůdcích, byla koncepce s motorem vzadu, což znemožňovalo opouštět bojový prostor zadními dveřmi. Vývoj se ale nezastavil a konstruktéři přišli se zcela přepracovaným konceptem, který všechny dřívější neduhy eliminoval. Tak se zrodil BTR-4. První modely byly ukrajinským ozbrojeným silám dodány v roce 2009, ale dodávky se začaly výrazně "rozjíždět" až po roce 2014. Hmotnost se pohybuje v rozmezí 17 až 25 tun. BTR-4 má pancíř z pancéřové oceli, který byl z vnitřní strany zesílen vrstvou proti střepinám. Pancíř navíc poskytuje ochranu proti nejběžnějším granátometům RPG-7 a dalším podobným prostředkům. Podlaha tohoto nosiče je rovněž chráněna proti výbuchům protitankových min, což zajišťuje bezpečnost posádky v takových situacích. Ukrajinské ozbrojené síly většinou používají verzi transportéru BTR-4 vybavenou bojovým modulem Parus. Jeho součástí je automatický kanon ráže 30 mm, který má rychlost střelby 300 ran za minutu. Navíc je zásoba 300 nábojů umístěna v bezosádkové věži, oddělené od posádky, což zvyšuje její šance na přežití v případě zásahu. Součástí modulu je také dvojité odpalovací zařízení čtyř střel Barrier, které mají dosah až 5 km a jsou schopny prorazit až 800 mm pancéřové oceli. S takovým vybavením je BTR-4 schopen účinně bojovat proti široké škále cílů, od bojových vozidel pěchoty a vojáků pěchoty přes tanky, což se již několikrát osvědčilo v praxi, až po vrtulníky na vzdálenost až 2 km. Kromě Ukrajiny tato vozidla používají také ozbrojené síly Indonésie, Iráku a Nigérie.
Zdroj:
https://tvujmagazin.cz/armada/btr-4-buc ... hal-cerny/
https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/b ... ou/daniel/
https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/ ... rp#space-a
