S rudou hvězdou na trupu (1) – Hawker Hurricane

[sa58]

S rudou hvězdou na trupu (1) – Hawker Hurricane


Jak asi lépe obeznámení příznivci vojenské historie vědí, v létech Velké vlastenecké války (pro nechápající – druhá světová válka) nelétala na sovětském nebi jen letadla domácí provenience. Cizími stroji samozřejmě nemyslím ty, co měly na trupu svastiku, ale ty s rudou hvězdou na trupu. I když těchto letounů nebylo zrovna málo, oficiální místa se k této skutečnosti nestavěla po válce zrovna vstřícně. Jak jinak si dnes vysvětlit třeba to, že se ve svazu nedochoval třeba ani jeden letoun P-39, nebo že se v oficiálních pamětech zrovna nerozebírají jejich zásluhy v boji. Zato jsme se v uplynulých letech mohli dočíst o úspěších mnoha skvělých sovětských stíhacích letounů. Co na tom, že jim sem tam začal hořet motor nebo se zbortilo křídlo, to jsou jen drobné epizody v jinak skvělé kariéře těchto letounů. Proto je třeba připomenout materiální pomoc hlavně v počátečních letech války na východě, i když samozřejmě se nejednalo o žádnou charitu, sověti ty letouny samozřejmě zaplatili, v případě dodávek z Velké Británie povětšinou zlatem.
V tomto prvním dílu se zběžně podíváme na britský příspěvek pro „stalinské orly“ - půjde o „dělníka“ bitvy o Británii, Hawker Hurricane.

Jako první se ve výzboji VVS RKKA (Vojenské vzdušné síly dělnicko-rolnické Rudé armády) objevil tahoun bitvy o Británii Hawker Hurricane. Již koncem srpnu 1941 dorazil do Archangelska konvoj s letouny Hurricane, 22. září 1941 je první Hurricane Z2899 přebrán komisí NII VVS (vědeckovýzkumný ústav VVS). Zároveň s konvojem připlula i letadlová loď Argus s 24 letouny Hurricane IIB 151. křídla RAF – 81. a 134. peruť. Křídlo se zapojilo okamžitě do bojů, operoval z letiště Vajenga u Murmansku. Následně bylo doplněno o dalších 15 strojů, v říjnu 1941 bylo zbylých 37 Hurricanů předáno sovětům, ti jej zařadili do 78. IAP (stíhací letecký pluk) Severního loďstva.

Mk.IIA

Další stroje jsou dodávány severní cestou, sestavují se sovětští technici pod širým nebem. Nejedná se o nové stroje, jse již o používané stoje, které je třeba někdy dokompletovat a opravit. První stroje jsou používány v oblastech za severním polárním kruhem a Karélii, se vzrůstajícím počtem dodávaných letoun bylo nutno vybudovat v zimě 1941/42 infrastrukturu pro odesílání letounů do oblasti centrálního Ruska. Jednalo se o letiště v Archangelsku a dalších šest letišť na trase z Archangelska do Vologny, tam se nacházela základna pro přeškolování letců na tyto stroje. Přelety zajišťovala brigáda zkušebních letců NII VVS.

Je třeba zde něco uvést o oblíbenosti Hurricanu v Sovětském svazu. Již v zimě 41/42 byla zjištěna „neodolnost“ vůči ruské zimě – zamrzala hydraulika, zbraně, akumulátory...Stroje bylo nutno před vzletem nahřívat, glykol používaný v chlazení zamrzal při -20°C.
Problém byl i s výzbrojí Hurricanu, šlo zde hlavně o logistiku. Sovětům chybělo britské střelivo ráže .303, oficiálně se ale mluvilo o nedostatečném výkonu kulometů Browning. Proto koncem ledna 1942 vydává hlavní inženýr VVS rozkaz o přezbrojení Hurricanu výzbrojí domácí produkce. Jsou rozpracovány tři varianty výzbroje:
- 4 x 20mm ŠVAK,
- 2 x 20mm ŠVAK + 2 x 12,7mm BS
- 4 x 12,7mm BS
V testech se ukázala jako ideální poslední varianta, z důvodu nedostatku kulometů BS však byl vybrána varianta kombinující kanónovou a kulometnou vyzbroj. Zkoušela se i varianta výzbroje letounu raketami RS-82, ty však snižovaly rychlost a stoupavost stroje. I bez raket se však jednalo ve své době o nejlépe vyzbrojený letoun VVS.

test raket RS

Na jaře 1942 se mezi britskými letouny začali objevovat i nové stroje stavěné v Kanadě. Ty byly lépe přizpůsobené na zimní provoz, oproti tomu britské letouny byly často olétané verze Mk. I přestavěné na verzi Mk.II, prý mezi nimi byly i stroje dodané v kamufláži finského letectva... Problémem bylo zajišťování náhradních dílů, sověti byli proto nuceni vyrábět ND nebo nahrazovat určité komponenty domácími výrobky. Šlo o náhradní dřevěné listy pro vrtule Rotol, pneumatiky, akumulátory, generátory. Letouny byly postupně nasazovány po celé délce fronty, na jaře 1942 byly již poměrně rozšířeny. Jejich slabé výkony však neodpovídaly představám sovětského vedení, tento problém se dokonce řešil na nejvyšší úrovni. Stalin prý při jednání pronesl „Ety charrikejny – prosto govno“...

Mk.I

Hurricane nebyl u letců VVS nějak extra oblíben, šlo přece jen o stroj ustupující generace a jeho výkon již nedosahoval úrovně protivníkových stíhacích letounů. Vadila jim hlavně nízká rychlost a nízké výkony při vertikálních manévrech. Stroje byly při tvrdých polních podmínkách hodně olétané, jejich výkony šly rapidně dolů. Po překonání problémů s produkcí vlastních stíhacích letounů byly Hurricany staženy s první linie, zůstávají však ve výzbroji pluků PVO.

Mk.IIC

Bojové ztráty nebyly vzhledem k nasazení nějaké extra vysoké, uvádí se cca 500 strojů sestřelených stíhači a 350 pozemní palbou. Horší to bylo s nebojovými ztrátami, více jak 1000 strojů bylo odepsáno kvůli špatnému technickému stavu, více než 200 strojů bylo zničeno při haváriích. Celkem bylo 3082 letounů Hurricane rozličných verzí, v letech 1941 – 1942 dodávka těchto letounů umožnila přežít krizi ve výrobě vlastních výkonných strojů.

Ještě jedna perlička na konec – co říkáte na na Hurricane Mk.IIB vybavený zadním stanovištěm střelce s kulometem?



V dalším díle se snad dostane na Spitfire...

---

Použité zdroje:
Šedivý, Dymič – Triumf a Tragedie
www.airwar.ru
http://wp.scn.ru/ru/

[michan]

Máš pravdu, že Hurricane toho moc neřešil. Ale! To mé, ale - kdo rychle dává 2x dává.
V roce 1941 to určitě, přes všechny nedostatky ustupující techniky, byla pomoc. Tisíce letadel SSSR bylo zničeno Luftwaffe v roce 1941 na letištích, na to se nesmí nikdy zapomínat. Pořád je lepší strašit Němce na nebi letadlem, překážet jim ve vzduchu, než se jenom koukat. A ono to jenom tak samozřejmě nebylo!
Zasaďme si do kontextu doby i to, že také v SSSR, teprve v roce 1941, dochází k přezbrojování na modernější leteckou techniku!
Dík za ten typ se zadním stanovištěm střelce s kulometem.
Neví někdo, jestli to znamenalo použití jako bitevník, nebo co?

[sa58]

Je to u toho obrázku napsané, jedná se o letoun pro řízení palby těžkého (dalekého) dělostřelectva.

[Fatale]

Jak napsal Michan, Hurr docela dost pomohl uz jen proto, ze byl, ze si nemci nemohli letat naprosto beztrestne. Ze svyma vykonama nebude dosahovat vykonu nemeckych stihacek bylo vsem jasny jeste pred nakupem, nechapu proto ty udivy po jejich dodani. Klasickej ruskej pristup....
K zamrzani- to nebyl problem jen Hurricanu, s tim meli problemy i nemci, nelitalo jim to, nestrilelo jim to, teprve casem zjistili, jak postupujou rusove a okopirovali to od nich, ikdyz slo leckdy o metody dost hrubyho zrna....
Tyhle problemy byly ale treba i pri tuhy zime ve 44. na zapade, tam taky mechanici casto nechodivali spat a nahazovali motory letadel kazdych 15-20 minut...

[vencour]

Doplním, konvojů do SSSR byly desítky, sám jsem četl kdysi o konvoji PQ-17, ta sedmnáctka mělo být pořadové číslo, tedy onoho materiálu dodaného Spojenci do Ruska muselo být mraky. Mam pocit, že nejen technologie, ale i třeba potraviny. Ano, platilo se zlatem a snad třeba i železnou rudou (?)

Zde míním konvoje do Murmanska, tedy "okolo Finska nahoru".

[michan]

Dík Sa, já obrázek neotevřel - blbec!
Fatale OK, skutečně ty motory na zimy Ruska, Finska chtěly něco víc, než ve zbytku Evropy - mazadla, upravená paliva, nahřívání motorů a další.

[Fatale]

Jeste jsem zapomnel pridat obrazek k tomu od SA58- tahle perla skutecne existovala

[Hans S.]

Problém Hurricanu tkvěl v tom, že byl takřka v každém ohledu slabší, než I-16, tedy letadlo, které bylo u prvosledových jednotek pomalu nahrazováno modernějšími MiGy, LaGGy a Jaky. Britové Sovětům dodali dost možná nejhorší letoun, jaký za celou válku používali. Co jsem kdysi viděl dojmy samotných Stalinových Sokolů, tak slovo "rozčarování" je možná ještě moc slabé.

Článek dobrej, těšim se na Spiťoura.

[Fatale]

Jak na tom byli ve VVS s pridavnyma nadrzema? Ja jsem cetl, ze Hurricany pouzivali dost jako doprovodny stihacky prave kvuli jejich lepsimu doletu nez Raty, jenze bez pridavnych nadrzi mel Hurricane v podstate stejnej dolet jako Rata, jen mirne lepsi nez Lagg3 a horsi nez Yaky a Migy...

A jeste jeden dotaz, proc vyhodnotili Browning jako spatnou zbran? V porovnani s cim? S jejich kulometama? Nebo je to mysleno jako porovnani Shvaku vs. Browningy? Docela me to prekvapuje, osobne si tedy myslim, ze je porad lepsi baterie 12ti 7mm kulometu, nez 2x12.7mm, pripadne 1x12.7+2x7mm... (narazka na Migy)

[Cassius Chaerea]

1)Jak na tom byli ve VVS s pridavnyma nadrzema? Ja jsem cetl, ze Hurricany pouzivali dost jako doprovodny stihacky prave kvuli jejich lepsimu doletu nez Raty, jenze bez pridavnych nadrzi mel Hurricane v podstate stejnej dolet jako Rata, jen mirne lepsi nez Lagg3 a horsi nez Yaky a Migy...

2)A jeste jeden dotaz, proc vyhodnotili Browning jako spatnou zbran? V porovnani s cim? S jejich kulometama? Nebo je to mysleno jako porovnani Shvaku vs. Browningy? Docela me to prekvapuje, osobne si tedy myslim, ze je porad lepsi baterie 12ti 7mm kulometu, nez 2x12.7mm, pripadne 1x12.7+2x7mm...

1)Od nějakého typu I-16 byly úzpůsobeny k použití přídavných nádrží (myslím 2x100 litrů), ale nikde sem se zatím nesetkal s jejich použitím.
2)Špatná zbraň proto, že v první řadě vázlo zásobování munice, do těchto kulometů.

[Fatale]

1)Od nějakého typu I-16 byly úzpůsobeny k použití přídavných nádrží (myslím 2x100 litrů), ale nikde sem se zatím nesetkal s jejich použitím.

prave, teoreticky to zmakly meli, ale ta praxe....

2)Špatná zbraň proto, že v první řadě vázlo zásobování munice, do těchto kulometů.

cituji: "Sovětům chybělo britské střelivo ráže .303, oficiálně se ale mluvilo o nedostatečném výkonu kulometů Browning."

[Ekolog]

K příspěvku Fatale, 15/12/2007, 12:38. MIG měl jednoznačně slabou výzbroj. O tom je možno v literatuře zjistit mnoho poznámek, především Pokryškin. Proč? Především na počátku války nebyly kulomety ... Pokud chci hodnotit účinnost zbraně v cíli, je rozhodující kadence, (sekundová dávka), úsťová rychlost a hmotnost střely. Dále je důležitá i průbojnost střely. Spolehlivost zbraně je neméně důležitá. Ostatně Browningy 7 mm se vyznačovaly mizernou průbojností, díky poněkud zváštní konstrukci střely.
Baterie 12 Browningů 7 mm má sekundovou dávku v kg střel o něco menší než 4 x 12,7 mm, ale má menší dostřel, menší účinnost v cíli, menší průbojnost než 4 kulomety 12,7 mm. Na to Tomíci u Hurricanů přišli také. 4 kanóny 20 mm jsou bez komentáře.
Na střelnici jsem viděl účinky střelby 23 a 37 mm kanónů MIG 15/17. To už je pěkný mazec ve srovnání s velkorážným kulometem! Nechtěl bych sedět v B 29, na kterou MIG 15 útočí!
Ke kulometům ŠKAS. Příbuzný sloužil kdysi u letectva jako zbrojíř, a zde se setkal jak s Browningy tak se ŠKASY. Škas měl kadenci okolo 30 r/s a nebyl kulomet v ráži 7 mm, který by se mu v kadenci vyrovnal. Byla to údajně spolehlivá vysoce účinná zbraň, jejíž nevýhodou byla malá ráže, potažmo malý dostřel a malý účinek v cíli, ostatně jako u všech 7 mm zbraní. Než se protivníkům podařilo vyrovnat převahu Škasů, byla ráže 7 mm odsunuta na smetiště dějin.
Je pro zajímavost. Rusové zkoušeli u Škasů zvýšení kadence. Dotáhli to snad až na 40 r/s u seriových zbraní na konci války. Zdvojením systému dvou kulometů (sdružené závěry) snad dosáhli experimentálně kadence 200 r/s ze dvou hlavní! Ale ten poslední údaj bych bral již jako folklór. Pokud se to povedlo, delší dávku hlaveň nemohla vydržet.

[Fatale]

Ja se ptal, s cim ty Browningy porovnavali, jestli to bylo s baterii 4x12 UBS, tak je celkem jasny, ze jim vysel podstatne hur (ne trochu, jak pises ty, treba jen vaha strel vypalena za minutu je u Browningu vice nez 2x nizsi, o ucinnosti se asi ani uz bavit nemusime), narazel jsem spis na to, ze jim prislo malo mit v Hurricanu 12x .303, ale sami si do Migu davali 2x7.7 + 1x12.7
Ad Shkas: jak docilili takovy kadence? Vzdyt se jim nikdo jinej ani nepriblizuje (pokud vim), ostatni jsou v tyhle oblasti tak 3x horsi, coz je zajimavy. Kdyz se to vlastne vezme tak, ze 1 Shkas nahradi kadenci 3 Browningy, tak nakonec vystrili za minutu vic kg ten Mig, nez Hurricane s 12x 0.303 Problem pak uz je jen v tom, ze meli min munice...

[Alchymista]

Myslím, že letecký Browning v ráži .303 trochu podceňujete. Kadencia bola okolo 1000-1100 rán za minútu, ŠKAS má 1800 (1500-1650 ako synchronizovaný).
Na vysokej kadencii ŠKAS sa podpísalo viac vecí. Okrem iného má ŠKAS v nábojovej komore Revelliho drážky, čo zmenšuje sily potrené na vytiahnutie vystrelenej nábojnice z komory (resp. nábojnica sa dá vytiahnuť rýchlejšie, razantnejšie, bez rizika poškodenia a zádržky).
Dalším trikom je použitie podávacieho bubienku ("zubčatka") - postupné vyťahovanie náboja z pásu a podávanie náboja do nábojovej komory sú časovo a priestorovo oddelené procesy (u iných zbraní sa to obvykle robí súčasne) a vyťahovani náboja z pásu je plynulejšie - tým vznikajú menšie rázy pri pohybe pásu a pás je menej namáhaný, jeho chod je plynulý - namáhanie pásu a jeho odolnosť je občas limitom pre rýchlosť streľby. Podobne je aj proces vyhodenia nábojnice rozdelený na dve etapy.
Podobné triky využíva aj kanón ŚVAK.

[Fatale]

Ja cetl o kadenci u Browningu kolem 600, je to asi nejcasteji uvadenej udaj, tak fakt nevim

[Alchymista]

Kadenciu 1100 rán za minútu pre letecký guľomet Browning uvádza napríklad "Popelínský/Kodeš - Strelecká a raketový výzbroj letadel"

Rozdiel bude asi v tom, že väčšina bežných zdrojov nerozlišuje presne, o akú zbraň ide. Pre zbraň Browning existuje asi tucet verzií, prevážne pechotných, u ktorých je rýchlosť paľby 600 rán za minútu celkom slušná a prijateľná, ale pre leteckú zbraň by bola vyslovene biedna - asi by to bol najpomaľší letecký guľomet, dosahujúci kadenciu len 2/3 - 1/2 kadencie zbraní protivníkov (a to aj v silnejšej ráží 12,7mm). Letecké jednohlavňové guľomety kalibru 7-8mm z medzivojnového obdobia a začiatku vojny majú rýchlosť paľby typicky v rozsahu 900-1200 rán za minútu, veľkokalibrové guľomety 600-900, automatické kanóny kalibru okolo 20mm - 400-700 (výnimočne až 800) rán za minútu.

Rozdiel rýchlosti paľby pechotných a leteckých zbraní je daný jednak rozdielnymi podmienkami a požiadavkami pechotnej a leteckej streľby a tiež možnosťami chladenia, prívodu nábojov, upevnenia. a lafetácie atď. Napríklad pri zvýšení kadencie o 1/3 stúpne spätný ráz o viac ako 1/2, pretože je nutné použiť silnejšie a tvrdšie pružiny v mechanike zbrane a celkove sa zvýšia rýchlosti a energia pohyblivých častí zbrane.

[sa58]

Nemá cenu tu nějak extra řešit problém Browning/ŠKAS/BS/ŠVAK, tam šlo asi opravdu jen o nedostatek střeliva ráže .303. Proč by jinak sověti vůbec zvažovali nákladné úpravy když potřebovali v té době každé letadlo na frontě.

Jinak něco k sovětským konstruktérům, ani tam se čistky nevyhnuli vedoucím konstruktérům. Před válkou byl popraven Komarickij (K u ŠKAS), za války! třeba Nudelman (NS-37). Šedou eminencí byl zřejmě Špitalnyj, ten se "postaral" o své zavedení svého ŠVAKu a hlavně o "přibrzdění" nasazení jednoduššího B-20 od Berezina

[sa58]

Rabo mě poslal zajímavý odkaz k Spitfire na Kubáni a já tam našel ještě článek o vytažení jednoho Hurricanu.

http://lend-lease.airforce.ru/english/a ... /index.htm

zde je pár obrázku, snad vás to bude zajímat


Hawker Hurricane IIB Trop Z5252


ten samý letoun


a ještě štítek motoru Merlin

[Jája]

pokusím se trochu zaspekulovat o důvodu nespokojenosti sov. pilotů s Hurricany:
Pravdou samozřejmě je, že Hurr nebyl v té době už žádná špička, ale je možné, že problém byl i v nasazení a použité taktice.
Sov. piloti upřednostňovali boj na horizontále (utaženější zatáčka vítězí - byli tak cvičeni a měli na to i letadla snad krom MiGu-3), kdežto v té době byl Hurr spíše vhodný na boj typu hit-and-run. Je to podle mě podobná situace jako US vs. Jap. na začátku války, když se Amíci na F4F případně P-40 chtěli točit se Zery tak padli, po změně taktiky je začli porážet (využití vlastních předností: pevná konstrukce, mohutná výzbroj, dobrá pasivní ochrana).

To samozřejmě neubírá nic na faktu, že se Britům povedl dobrý obchod...

[Hans S.]

Sov. piloti upřednostňovali boj na horizontále (utaženější zatáčka vítězí - byli tak cvičeni a měli na to i letadla snad krom MiGu-3), kdežto v té době byl Hurr spíše vhodný na boj typu hit-and-run. Je to podle mě podobná situace jako US vs. Jap. na začátku války, když se Amíci na F4F případně P-40 chtěli točit se Zery tak padli, po změně taktiky je začli porážet (využití vlastních předností: pevná konstrukce, mohutná výzbroj, dobrá pasivní ochrana).

Úvaha sice dobrá, ale Hurricane byl ve většině aspektů nutných pro Hit&Run výrazně slabší, než Bf 109 E&F. Což P40 a F4F proti Reisenům a Hayabusám rozhodně nebyly.
Výhody Hurricanu se naopak doslova točily kolem horizontály.