Specialní odstřelovací puška VSS - Vintorez

[alibaba]

Specialní odstřelovací puška VSS - Vintorez(ВСС Винтовка Снайперская Специальная – Винторез)

Počátkem 80-tých let započal vývoj bezhlučné automatické pušky pro potřeby SpetsNaz, KGB a MVD. Tohoto úkolu se ujali v Ústředním vědecko-výzkumním ústavu přesného strojírenství (ЦНИИ Точного Машиностроения) v Klimovsku pod vedením konstruktéra Petra Sedjukova. Tak vznikla tato vynikající automaticka puška.





Z Vintorezu se vyvinula AS – Val, od které se odlišuje jenom použitím pevné pažby a optických mířidel.
Souběžně se zbraní se vyvíjelo i střelivo. Podle požadavku nové střelivo mělo probíjet prostředky osobní ochrany a muselo být podzvukové. To vedlo k vývoji nábojů SP-5 a SP-6.





Funkce:
Automatika využívá impulsu prachových plynů odebraných z vývrtu hlavně.
V okamžiku, když střela mine plynový kanálek, prachové plyny vniknou do plynovího válce který je umístěn nad hlavní. Plyny udělí pístu impuls, který se přenese na nosič závorníku. Nosič závorníku po překonání určité vzdálenosti pootočí rotačním závorníkem, vytáhne a vyhodí prázdnou nabojnici, natáhne bicí mechanizmus. Při pohybu zpět zasune a uzamkne nový náboj do nábojové komory.

Konstrukce:
Jedná se o přesnou automatickou pušku s integrovaným tlumičem hluku, umožňující střelbu jednotlivými ranami nebo dávkami. Vzhledově i konstrukčně je velmi podobná řadě AK až na uvedené odlišnosti.
pouzdro závěru je vyrobené z lisovaného plechu podobně jako zbraně řady AK.


Rozborka začíná stejně – stisknutím zadní opěrky vratné pružiny a sundání horního pouzdra závěru z lisovaného plechu.
V přední části je do vložky pouzdra nalisovaná 200mm dlouhá
hlaveň . V přední části hlavně jsou v drážkách otvory, které slouží k odvádění části spalných plynů z hlavně do zadní části tlumiče.
Tyto otvory pravděpodobně napomahají střelivu udržet podzvukovou rychlost a zároveň spomalují rychlost plynů proudicích z ústí při výstřelu.
Tlumič je odnímatelný komorového typu, ale střelba bez něj je zakázaná výrobcem. Zhruba v polovině hlavně se odvádí plyny pro pohyb pístu. Píst je pevně spojen s nosičem závorníku. Závorník je do vložky, která je třískově obráběná, uzamčen šesti ozuby.
Na závorníku se nachází vytahovač a nesený vyhazovač.

Bicí mechanizmus je na rozdíl od řady AK (kladívkový) složen s přímoběžného
úderníku a bicí pružiny.
Bicí pružina je navlečena na vodítku, které se jedním koncem opírá o dno v dutině úderníku a druhým koncem o opěrku vratné pružiny.
Díky použití přímoběžného úderníku se musel změnit i spoušťový mechanizmus.

Přeřaďovač, na rozdíl od typického “Kalašnikovského” už není součástí pojistky, ale je ve formě šoupátka je umístěn za spouští. Při posunutí do prava střílí v
samočinném (automatickém) a doleva samonabíjecím (jednotlivé rány) režimu.
Velké rameno pojistky sice zůstalo, ale kryje už jenom část výhozného okna a má jen dvě polohy:
zajištěno – odjištěno.

Puška používa plastové dvouřadové schránkové(s dvouřadovým vyůstěním) zásobniky s kapacitou 10 a 20 nabojů 9x39.
Záchyt zásobníku, stejného typu jako u Kalašnikova se nachází vpředu pod lučíkem.

Pro upevnění mířidel používa VSS Vintorez
stranovou montáž upevněnou
na liště na levé straně pouzdra. Puška je standartně vybavená “denním” optickým zaměřovačem PSO-1 (ПСО-1) se čtyřnasobným zvětšením a se záměrnou osnovou pro náboj 9x39.
Pro střelbu v noci se používají zaměřovače s 3,5násobným zvětšením NSPUM (НСПУМ) nebo NSPU-3 (НСПУ-3).
Na tlumiči hluku jsou uchycená pevná mířidla složená v přední části s muškou a v zadní s hledí. I když je hledí nastavitelné až do 400 metrů, tak je použití mechanických mířidel spíš záložní.
Ve dne střílí na vzdálenost cca 400 metrů a v noci do 300 metrů.

Předpažbí a nadpažbí je plastové z jednoho kusu.
Pažba je dřevěná, rámového typu s plastovou botkou. Po stisku
tlačítka, které je na hřbetu pažby jí lze jednoduše
sejmout.

Zbraň se dá jednoduše rozebrat na jednotlivé bloky a uložit do kufříku o rozměrech 450х370х140 mm.



Munice:
Pro VSS Vintorez bylo potřeba vyvinout specielní střelivo protože standartni vojenské podzvukové střelivo je použitelné jen na krátkou vzdálenost a s malou průbojností.
Nové střelivo mělo na vzdálenost 400 metrů zasahovat lehce chráněné cíle při podzvukové rychlosti.
Za základ tohoto střeliva posloužila nábojnice z asi nejpožívanějšího náboje 7,62x39 vzor 43 se zvětšeným krčkem pro 9mm projektil. Do výroby byli zavedeny dva typy náboje 9x39 a to SP-5 (СП-5) celoplášť s olověným jádrem a SP-6 (СП-6) průbojný s jádrem z wolframu. Hmotnost projektilu SP-5 je 16,8 gramů a SP-6 je 16 gramů. Náboje mají celkovou délku 56mm a hmotnost 23 gramů. Úsťová rychlost obou projektilů je 280 m/s.
Projektil SP-5 je vhodňejší pro přesnou podzvukovou střelbu na vzdálenost 300-400 metrů. A SP-6 je vhodnější proti chráněným cílům. Na 200 metrů probíjí 6mm ocelovou desku, 30 vrstev kevlaru nebo 2,8mm titanový plát a na 500 metrů 2mm ocelovou desku. Ze vzdálenosti 300-400 metrů probíjí standartní vojenské neprůstřelné vesty.
Koncem 90-tých let vznikl náboj PAB-9, který byl levnější variantou SP-6. Díky nevelké přesnosti střelby a rychlejšímu opotřebeni hlavně se tento náboj přestal vyrábět.










TTD:
Ráže: 9x39 (SP-5, SP-6)
Délka: 894mm
Délka hlavně: 200mm
Hmotnost s prázdným zásobníkem: 2,6 kg
Hmotnost s PSO-1: 3,41 kg
Hmotnost s NSPU-3: 5,8 kg
Kapacita zásobníku: 10 nebo 20 nábojů
Teoretická kadence: 800-900 ran za minutu







Zdroje:
http://world.guns.ru/
http://ois.org.ua/club/guns
http://www.enemyforces.com/
http://www.gun-world.net/russain/russ.htm
http://tools-of-death.ru/hot/ho01/ho01/ho02/ho0007.html
http://www.quarry.nildram.co.uk/special ... _ammun.htm

[Pegeucko]

alibaba:
Omlouvám se za zásahy do článku, ale to centrování obrázků tágy si nerozumí s Portálem. Tak jsem je odstranil. Snad to není na škodu věci.
Jinak pěkný článek - jen tak dál.

[alibaba]

To Pegeucko:
Diky, s centrovanim jsem mel problemy.

Jeste doplnek - kratke video AS-VAL

[Marvin]

Jenom dotaz: K čemu je dobré že je střelivo podzvukové?

[N_Eser]

Když střela překoná rychlost zvuku a vlastně jakýkoliv jiný těleso dochází k dosti hlasitému "třesku", fyzikálně to vysvětlit neumím, ale kdž slyšíš výstřel tak je to vlastně tohle + ještě nějaký zvuk vydá ta prachová náplň co práskne, ale mám pocit, že o dost menší

[Tazator]

N_Eser: jj strela opusti hlaven a udela hrozivej bum, protoze prekona hladinu zvuku a podzvukovym strelam tez rikame subsonicke

[Alchymista]

Jenom dotaz: K čemu je dobré že je střelivo podzvukové?

Sú dva zdroje hluku výstrelu:
- hluk spôsobený žeravými plynmi unikajúcimi z hlavne vysokou - nadzvukovou rýchlosťou a expandujúcimi do prostredia s nižším tlakom - tento hluk sa dá efektívne utlmiť tým, že sa plyny pred expanziou ochladia, spomalia a prvotná expanzia sa udeje v uzatvorenom priestore s objemom väčším ako je objem hlavne - to zabezpečí tlmič
- hluk spôsobený rázovými vlnami na hrote a zadnej hrane strely pohybujúcej sa nadzvukovou rýchlosťou (machove kužele) - u bežných striel puškových kalibrov tvorí až 30% celkového hluku výstrelu. V praxi to znamená, že aj najlepší možný tlmič hluku výstrelu na zbrani so štandardným puškovým strelivom dokáže utlmiť hluk výstrelu len do určitej miery, na rozdiel od zbraní pištolových kalibrov, ktoré sa dajú utlmiť výrazne lepšie, avšak nemajú dostatočný balistický výkon a priebojnosť na diaľky nad cca 50 metrov.

Podzvukové (subsonické) strelivo má menšiu prachovú náplň náboja a strela je relatívne pomalá (pod 300m/s). To má dva následky - vzniká menej spalných plynov a majú menší tlak a súčasne nevzniká hluk od nadzvukovej strely.
Nevýhodou je značné zakrivenie dráhy strely, dlhá doba letu a menšia kinetická energia strely. Náboje SP-5 a SP-6 to riešia tak, že strela má väčší kaliber, osobitný, atypický tvar a veľkú hmotnosť - 16 a 16,8 gramov je viac ako dvojnásobok hmotnosti strely náboja 7,62×39 vz.43 (7,9g) a zhruba jeden a pol násobok hmotnosti strely náboja Mosin 7,62×54R (9,8 - 11,9g).

[Hans S.]

Takže více hmoty urychlují na nižší rychlost tak, aby výsledná kinetická energie tedy byla, stejně jako setrvačné síly, dostatečná. A aby balistická křivka byla dostatečně příznivá. Jestli se nepletu, tak to celé ale může negativně ovlivnit průpalnost "tvrdých cílů", ne? I když tohle jsou opravdu dost mně neznámé obory..

[Alchymista]

Samozrejme, že nízka rýchlosť strely ovplyvní priebojnosť negatívne - ale nábojov SP-5 a SP-6 je strela konštruovaná dosť neobvykle - pozri schému ľavého náboja - a optimalizovaná na prebíjanie nepriestrelných viest.
Ešte zaujímavejšie detaily by vynikli na presnom výkrese a popise strely - napríklad presný tvar hrotu a čelnej plôšky strely a podobne. Mnoho vecí proste voľným okom ani neuvidíš, ak presne nevieš, na čo sa treba dívať a čo hľadať.
Sú to obvykle nepatrné drobné detaily - napríklad strižné a záchytné hrany, ktoré znížia možnosť natiahnutia kevlarového vlákna vo zvyšku plátku alebo ho pretrhnú/prestrihnú o hranu, povrchová úprava znižujúca trenie a uľahčujúca vnik priebojného jadra medzi vlákna atď, atď, atď.

[alibaba]

Neviem akym typom prachu su plnene SP-5 a SP-6, ale vo vseobecnocti sa pre podzvukove naboje doporucuju skor prachy pre kratke zbrane. Vdaka rychelsiemu horeniu.
Ked zoberieme v uvahu dlzku hlavne a udavanu zivotnost, je mozne pouzitie tychto prachov.

[Hans S.]

Vida, v tom byste mě mohli taky určitě poučit: jak je na tom životnost hlavní těchto zbraní. Předpokládám, že při střelbách dlouhými dávkami (pokud to zbraň umožňuje) životnost klesá podstatně rychleji, než třeba při střelbě jednotlivými náboji rozložené do delšího období (zbraň se "nepřehřívá"). Ale jak je to konkrétně, jak často se u pěchotních zbraní přistupuje ke generálním opravám a co obnášejí? Nebo třeba kdybyste někdo chtěl sesmolit komplexní článek o používání, údržbě..a tak celkově, to by bylo úplně nejvíc super..koneckonců jmenuje se to tady Palba a já o ní skoro nic nevím. A to je přece ostuda. Moje.

[alibaba]

VSS je spis odstrelovacka. V podsate se uvadi pouziti 10 ranoveho zasobniku ( i kdyz mas i 20 ranovy). Pro strelbu v leze je vhodnejsi.
Zivotnost u VSS je tusim 1500 ran. Napriklad nase CZ700 M1 v razi 7.62x51 NATO asi 5000 ran. Standartni utocne pusky kolem 15000-20000 ran.
Hodne z zivotnosti udela udrzovani zbrane.

[Alchymista]

To je na diplomovku...

Veľmi rýchlo o prachoch: čím je prach jemnejší a "horúcejší" (čo je dané chemickým zložením), tým rýchlejšie horí. A naopak - čím je prach vo väčších kusoch a "chladnejší", tým horí pomalšie. Zároveň - rýchlosť horenia prachu je silne závislá od tlaku, pri akom horenie prebieha. Druh prachu je pre danú zbraň volený podľa mnohých pravidiel a zákonitostí.
Prach pre pištolové strelivo je často vo forme jemných štvorcových doštičiek, s rozmermi cca 1-2x2mm a hrúbky v desatinách milimetru a celý obsah nábojnice zhorí v čase tisícin sekundy. Prach pre ručné strelné zbrane je hrubší, a pre delá, s narastajúcim kalibrom, tvorený stále väčšími kusmi prachoviny. Napokon delá veľkých a veľmi veľkých kalibrov sú občas nabíjané celými plnými blokmi prachoviny a náplň horí stotiny sekundy (až 50x pomalšie ako "pištolový" prach). Zmyslom je, aby sa tlak plynov vznikajúcich horením prachu nejakým vhodným spôsobom rozložil na dĺžku hlavne tak, aby hlaveň nebola namáhaná extrémnym tlakom a súčasne aby tlaková sila, urýchľujúca strelu v hlavni bola viacmenej konštantná. Je predsa rozdiel, urýchliť strelu v pištolovej hlavni dlhej 12 centimetrov na rýchlosť 350m/s, v hlavni útočnej pušky dlhej cca 40cm na rýchlosť 750m/s a v delovej hlavni dlhej 12 metrov na rýchlosť 800m/s. Maximálne tlaky v hlavni sa pritom nejak výrazne nelíšia.

Čo sa týka životnosti hlavne, hlavným vplyvom je pôsobenie stlačených žeravých plynov na vnútornú stenu hlavne. Dôležitá je doba ich pôsobenia, teplota a tlak. Druhou dôležitou vecou je tepelný režim hlavne - ako, nakoľko, sa jednotlivým výstrelom ohreje, ako sa šíri teplo v celej hrúbke steny hlavne, ako chladne, aké sú teplotné rozdiely medzi vonkajšou a vnútornou stenou atď. Je toho strašne veľa, čo treba brať do úvahy.
Jedným z nebezpečí pri automatických zbraniach je prehriatie hlavne nad určitú medzu, keď sa materiál, obvykle tepelne spracovaný, vyžíha. Pri ďalšej streľbe je zbraň extrémne opotrebovávaná a hrozí havária.
Havária hrozí tiež v prípade, že je pohyb strely v hlavni a tým aj zväčšovanie priestoru, v ktorom prach horí, nejakým spôsobom zablokovaný alebo spomalený.

V skratke - najväčšiu životnosť majú z bežných zbraní pušky na náboj .22 LongRifle. Náboj má pomerne veľmi malú náplň prachu, tlaky sú pomerne nízke a priemer hlavne v porovnaní s kalibrom veľký - stena hlavne je veľmi hrubá. Životnosť dosahuje až stotisíc rán.
Pištolová hlaveň pri rozumnom spôsobe použitia vydrží desatisíce rán. To sa dá povedať prakticky o všetkých ručných strelných zbraniach, vrátane guľometov. Väčšina týchto zbraní má životnosť cez 10 000 rán. Trochu výnimkou sú odstrelovacie pušky, kde sú ale výrazne vyššie požiadavky na presnosť hlavne, takže ich životnosť sa počíta na stovky výstrelov (tak do 500-1000).
Automatické malokalibrové kanóny vydržia bežne 1000-5000 výstrelov na hlaveň, v závislosti na kalibre a režime paľby. Menšiu životnosť majú hlavne zbraní s vyššou rýchlosťou paľby na jednu hlaveň a zbrane vyšších kalibrov.
Hlavne bežných poľných diel kalibru do 100 milimetrov vydržia cca 500-2000 výstrelov.
Hlavne tankových kanónov, zvlášť moderných s hladkým vývrtom majú životnosť 150-250 výstrelov (typicky 4-5 palebných priemerov)
Hlavne lodných kanónov veľkých kalibrov (300mm a podobne) majú životnosť cca 50 rán - teda jeden jediný! úplný palebný priemer.
Delostrelecká hlavne sú však konštruované trochu inak ako bežné hlavne, predovšetkým u veľkých kalibrov sú zložené z niekoľkých častí (vrstiev) a vnútorná časť hlavne s vývrtom sa dá vymeniť.

EDIT: k odstrelovačkám - väčšina profesionálov má najmenej dve rovnaké zbrane - cvičnú, s ktorou odstrieľajú aj tisíce rán počas výcviku a "ostrú", z ktorej sa strieľa veľmi málo, prakticky len nastrelenia a nastavenia a potom v bojovej akcii.

[Hans S.]

Tomu říkám odpověď, přesně něco takového jsem chtěl vědět. Měl bych ještě doplňující dotaz, u kterého předem vím, že opět nelze paušalizovat, ale vždy mě to ještě zajímalo, jak je to se staršími, resp. opotřebovanými hlavněmi:
Máte k dispozici nějaké naměřené hodnoty, jak se třeba snižuje úsťová rychlost střel, jejich přesnost a případně "dolet"? Předpokládám, že by se mělo jednat o měřitelné rozptyly hodnot, ale spíše by mě zajímalo, jestli to může dosáhnout až takové úrovně, že by to mělo vliv na taktickou použitelnost dané zbraně. A jestli je třeba životnost odvozena skutečně právě od určité normy (říkejme jí třeba "požadovaná minimální přesnost"), po které se hlaveň vymění, nebo výše uvedené limity platí skutečně až do faktického "zničení" hlavně, tedy do chvíle, kdy z ní střílet už nepůjde..?

A pak ještě dotaz, když už jste zmiňovali ta lodní děla: byla nějaká možnost tato vyměnit přímo na moři, nebo loď musela odplout do doku (myslím nějaký pořízek, jako bitevní loď, nebo křižník)? Přeci jenom jeden palebný průměr není zrovna nic moc množství a třeba při dlouhém ostřelování Iwojimy tohle jistě byla velká nepříjemnost. Ale nechci odcházet moc od tématu.

[Alchymista]

Pred masovým zavedením každej zbrane sa (obvykle) robia pomerne rozsiahle skúšky, kde je jedným z dôležitých bodov zistenie vplyvu opotrebenia zbrane na jej použiteľnosť, obvykle predovšetkým presnosť a bezpečnosť pre vlastné jednotky.
Súčasne je jednou z technických požiadaviek pri konštrukcii, aby opotrebenie počtom výstrelov do stavu "nepoužiteľnosti" nastalo až v dobe, ktorú pri reálnom použití v boji zbraň nedosiahne - proste pešiak nikdy 20 000 výstrelov z jednej zbrane v boji neurobí, je málo pravdepodobné, že tank prežije dosť dlho, aby vystrieľal 3-4 úplné palebné priemery a podobne. Zároveň sa použitie zbraní (zvlášť u stredných a veľkých kalibrov) obvykle "nejak" sleduje v ich sprievodnej dokumentácii a pri rôznych opravách a kontrolách sa tiež zbraň kontroluje na aktuálny stav. Takže opotrebovanie zbrane streľbou je sledované z niekoľkých miest súčasne a zbraň, ktorá sa blíži k svojej životnosti zistenej pri skúškach sa podrobí generálnej oprave alebo vyradí či vymení. To isté sa urobí, ak stupeň opotrebovania dosiahol určitú hranicu, ktorá je menšia než skutočná životnosť.

V mierovej dobe sa opravy robia skôr než začne akútne hroziť havária v dôsledku opotrebenia a kontrola je podstate častejšia. V čase vojny je reálna životnosť zasa obvykle príliš krátka, než aby bola dosiahnutá životnosť na počet výstrelov. A pokiaľ je situácia v boji taká, že sa zbraň požíva až do "rozsypania", tak na tom zas príliš nezáleží.

Ad lodné delá hlavných kalibrov - presne neviem, ako to je (hoci istú predstavu mám, v analógii k tankom), a celkom by ma postup zaujímal (možno by niečo vedel Norad ako miestny znalec lodí), ale nejak si nespomínam, že by som niekde čítal o tom, že loď vystrieľala pri normálnej bojovej činnosti celý svoj palebný priemer, dokonca mám dojem, že to nejaké predpisy priam zakazujú - vždy musí ostať nejaké strelivo na cestu domov "pre strýčka príhodu". Bežne sa boj prerušoval preto, že zásoby streliva klesli pod nejakú hranicu a lode sa z boja stiahli a zamierili domov. Problém nastal, ak sa im odpútanie od nepriateľa nepodarilo - lenže to obvykle znamenalo, že v bitke už ťahajú za kratší koniec...

Ostreľovanie Iwojimi je trochu osobitný prípad - používali sa hlavne výbušné, trhavé, granáty, ktoré sa obvykle vystreľujú menšou prachovou náplňou (teda aj s menším opotrebením hlavní) , než protipancierové granáty, na ktoré je zrejme životnosť počítaná.
Nemám prehľad, ale koľko rán vystrelila nejaká konkrétna bitevná loď - a koľko to vychádza pri rozpočítaní na jednotlivé delo?

[redboy]

....... vnútorná časť hlavne s vývrtom sa dá vymeniť.

Počkej, to je fakt? Já si myslel, že to je ,respektive byla vzácná vyjímka, obvykle se měnily celé hlavně, ne? (Ne že bych byl kovanej v námořních dělech, takže se dost možná pletu.

[alibaba]

U nas sa koniec zivotnosti hlavne u rucnych zbrani, povazuje zvetsenie vyvrtu asi o 0.05mm.(samozrejme su ine naroky kladene na odstrelovacku a samopal).
Opotrebenie sa meria takzv. kratkym kalibrom, ktory je jednym s kalibrov pouzivanych zbrojarom na kontrolu zbrane.
Dost velky rozdiel v zivotnosti vyvrtu robi vyhrevnost prachu, erozivne ucinky plynov a korozivne prachovych splodin. Tieto ucinky ciastocne spomaluje ochrana vyvrtu tvrdochromom. Tak isto konstrukcia strely a typ vyvrtu. (napriklad polygonny vyvrt pouzivany u zbrani H&K alebo u CZ83 ma mensiu mieru opotrebovania).
S rastucim kalibrom, rychlostou zivotnost klesa.
A na zaver este jeden opacny efekt. Presnost zbrani po odstrielani
niekolkych prvnych stoviek az tisic vystrelov mierne narastie. Samozrejme ze, neskor s rastucim opotrebenim opet klesa.

EDIT: k odstrelovačkám - väčšina profesionálov má najmenej dve rovnaké zbrane - cvičnú, s ktorou odstrieľajú aj tisíce rán počas výcviku a "ostrú", z ktorej sa strieľa veľmi málo, prakticky len nastrelenia a nastavenia a potom v bojovej akcii.

U vojenskych ostrelovacou je to skor tak, ze pokial to situacia dovoluje pouzivaju standartnu automaticku pusku vybavenou optikou. A az pre velmi presnu strelbu specialku.

[rabo]

Masovejšiemu rozšíreniu automatickej odstreľovacej pušky VSS – / vintovka snajperskaja speciaľnaja / - „Vintorez“ – „Závitník“ a odvodenému nehlučnému samopalu AS / Avtomat speciaľnij / - Val , v Ruských ozbrojených silách a policajných špec. jednotkách, zabráňuje niekoľko vecí. Za prvé to bola kritizovaná nemožnosť použitia zbrane s odmontovaným tlmičom. Za druhé to boli drahé náboje SP-5 / ťažký pre VSS / a SP-6 / ľahký pre Val / vyrábané vo firme CNIITOČMAŠ . A za tretie to bola silná konkurencia v podobe obdobnej zbrane, skonštruovanej v KBP so sídlom v Tule. Ide o odstrelovaciu automat. pušku VSK-94

http://www.gun-world.net/russain/sp9mm/ ... k94004.jpg

http://www.gun-world.net/russain/sp9mm/ ... asnipe.jpg


http://www.gun-world.net/russain/sp9mm/ ... k94011.jpg


a samopal 9A-91

http://www.gun-world.net/russain/sp9mm/9a91/a31b.jpg

„rodinka“

http://www.quarry.nildram.co.uk/RGUN9A91.JPG

Dá sa povedať, že základné vlastnosti sú prakticky obdobné. Ale v Tule išli v niektorých smeroch ďalej – použité niektoré nové materiály v konštrukcii, samopal a aj pušku / tu je to samozrejme bez výraznejšej výhody / je možné používať aj bez tlmiča, väčšia škála prídavných zariadení – od denných, alebo nočných zameriavačov, laserových značkovačov... až po granátomet GP-25/30. Ale najvýraznejším bol nový, lacnejší náboj – PAB-9 / 9x39mm / s ťažším projektilom / 17,3 g /, vyrábaný tiež v Tule.
V ľavo PAB-9 a v pravo SP-6
http://www.gun-world.net/ammo/9x39sp/sp_3.jpg


O tom, že by sa prestal PAB-9 vyrábať sa mi nepodarilo zatiaľ nič zistiť, je stále ponúkaný. Jeho výroba však spôsobila, že tieto zbrane, či samopal, alebo „odstreľovačka“ , sú vo vyrábané a zavádzané už od roku 1994. Momentálne s ním v dosť veľkej miere disponujú špeciálne jednotky polície / ak vidno niekedy ich príslušníkov, tak sú vo veľa prípadoch vyzbrojení práve touto zbraňou /

a armády

http://www.gun-world.net/russain/sp9mm/9a91/om020.jpg

/ v armáde je veľkým používateľom napr. Námorný specnaz - jeho príslušníci v roku 2002 strážili, vyzbrojený týmito zbraňami, fregatu Neustrašímij v Poľskej Gdyni počas cvičenia BALTOPS / .

[Alchymista]

....... vnútorná časť hlavne s vývrtom sa dá vymeniť.

Počkej, to je fakt? Já si myslel, že to je ,respektive byla vzácná vyjímka, obvykle se měnily celé hlavně, ne?

Čítal som, že sa to dá... Ale ako sa to presne robí, neviem. Možné tiež je, že na lodi sa vymieňa celá hlaveň a v opravárskom závode sa potom pri generálnej oprave hlavne vymení duša hlavne. Keď si predstavím, ako je hlaveň namáhaná pri výstrele, tak duša bude po pár výstreloch k telu dobre zalisovaná.

Mimochodom, ani opotrebované hlavne veľkých kalibrov sa nemusia hneď zošrotovať - často sa ukladajú na "horšie časy" a na "iné využitie" - známe je použitie hlavní z druhej svetovej vojny na výrobu tiel priebojných bômb v prvej irackej vojne, využívali s tiež pri rôznych experimentoch...

Rabo - 9A91 aj SR-3 Vichr sú celkom zaujímavé zbrane, zaslúžili by si článok...

[alibaba]

Rabo:
Tiez som za clanok. Pokial si najdes cas....

O ukonceni vyroby PAB-9 som cital z viacerych zdrojov. Jeden bol tusim i JANE's ale ten neviem najst ale je to aj jednom z hore uvedenych zdrojov. Presne tu v odstavci o SP-5/SP-6.