PROTITANKOVÉ ŘÍZENÉ STŘELY

[kopapaka]

PROTITANKOVÉ ŘÍZENÉ STŘELY (PTŘS)
Vznik:
V průběhu druhé světové války se pancéřování tanků začalo pomalu dostávat na takovou úroven,že kanony potřebné na její probití byli jen obtížně přepravitelné v sestavě pěchoty a spolu s tahači poskytovali značně velký cíl.Částečně tento problém vyřešilo nasazení samohybných děl,ale ta sama o sobě představovala značně nákladný prostředek,pokud jejich výzbroj měla mít dostatečný účinek.

PTŘS Kornet



U ručních zbraní se tento problém podařilo vyřešit přechodem od protitankových pušek,případně granátů k pancéřovkám. Částečným řešením se staly bezzákluzové kanony, ale bylo jasné že jedině řízený prostředek dokáže zajistit spolehlivé ničení tanků v dostatečné vzdálenosti a hlavně s větší pravděpodobností.
Například u kanonu D-10 z tanku T-54/55 se běžně uvádi pravděpodobnost zásahu cíle do vzdálenosti 1600m první ranou 0,5. Utaženého děla se dají očekávat velmi podobné hodnoty. To vše při hmotnosti kolem 4000kg (100mmvz53-4280kg ,obsluha1+8 ,tahač Tatra 138).
První PTŘS měli velmi podobné vlastnosti(přesnost i dostřel),alo hmotnost kompletu kolem 100kg(cca4ŘS, rampy, naváděcí zařízení a baterie)obsluha 1+1-2 a přepravitelnost lehkým teréní automobilem nebo v podstatě jakýmkoli jiným prostředkem. Jednou z nevýhod těchto PTŘS(ale promíjenou)je minimální účinný dostřel, u starších typů 300-600m,zatímco kanon může střílet až nadoraz.
První zmínka o PTŘS je nabídka vývoje firmou BMW z roku 1941, ale tedy byla odpovědnými místy odmítnuta,přes velmi nízké náklady na vývoj(800tis.marek). Ruské tanky ještě asi nevypadali dost hrozivě.V roce 1943 už byla situace poněkud jiná ale pro raketuX-7 Rotkappchen (Červená karkulka!!) bylo poněkud pozdě. Nebyla bojově použita, část z 300vyrobených kusů se dočkala střeleckých zkoušek.
Při hmotnosti 9,2kg probíjela pancíř o tlouštce až 200mm ve vzdálenosti až 1200m(rychlost100m/s).
Žádná další raketa se nedostala tak blízko k bojovému použití(pokud za PTŘS nepovažujete bojově nasazený demoliční tank Goliáš) až do roku 1950,kdy byl zahájen vývoj Francouzské PTŘS SS-10.

Generace PTŘS
V rámci zavedení pořádku do rozdělení PTŘS se užívají tzv. generace, bohužel kromě první a druhé je toto rozdělení nejednotné.Já osobně preferuji toto:

GEN 0: PTŘS bez přenosu řídících signálů, jen s autopilotem. Prakticky se jedná jen o některé moderní pancéřovky(MBT LAW,Predator/Kestrel)Hlavním důvodem je snížená citlivost na vítr,zvýšení pravděpodobnosti zásahu pohyblivých cílů a možnost působení na cíl zhora.

GEN 1: Ruční povelové navádění po záměrné(tzvCLOS-Command to Line of Sight): operátor navádí raketu ručně při současném sledování rakety i cíle.Pravděpodobnost zásahu40-60%,min.dostřel 300-600.Přenos signálů obvykle po vodiči,jen někdy rádiem.Příklad:Maljutka,SS-10,3M6 Šmel...

GEN 2: Poloautomatické po záměrné(tzvSACLOS-Semi Automatic Comannd to Line of Sight)Operátor sleduje jen cíl,řídící povely vydává optoelektronický koordinátor.Pravděpodobnost zásahu cca80%, min.Dostřel 50-75m.Přenos signálů opět kabelem,rádiem.PTŘS s přenosem signálů kodovaným laserovým paprskem se někdy zařazují do GEN 2+Příklad:Fagot, Šturm, HOT,TOW,Bill...

GEN 3: Laserové navádění.Operátor ozařuje cíl laserem,raketa se navádí na odražený paprsek nebo letí v paprsku.Výhodou je především možnost ozařování z jiného místa než byl proveden odpal,ale cíl může být varován ještě před odpalem Příklad: Kornet, Vichr, Svir, Hellfire,LOSAT...
GEN 4: Autonomní soustavy(Fire and forget).Může být tvořena radiolokační nebo infračervenou samonaváděci hlavicí, která je uzamčena příp. samostatně vyhledává cíl. Přes použití automatického rozpoznávání cílu,je tu poměrně značné riziko „přátelské palby“. Příklad:Brimstone,Javelin,Gill

GEN 5: Obvykle autonomní,ale s přenosem dat operátorovi.Výhodou je možnost změny cíle, příp.zrušení útoku. PTŘS navíc může slouži jako zdroj informací pro další střelbu.Příklad:Spike,POLYPHEM...

Zdroje:Vojenské rakety n.NV Armádní technický magazín

[kopapaka]

Bojové hlavice používané na PTŘS

Bojové hlavice PTŘS můžou vypadat jako celkem jednoduchý problém, vždyť PTŘS jsou proti tankům,že? Ale PTŘS dosahují, alespoň u těch starších,jen omezené rychlosti(100-200m/s)a to i proti tankům poněkud omezuje výběr. Navíc se,hlavně v poslední době,rozšiřuje spektrum použití. Kromě tanků se dnes musí hlavice navrhovat např. proti bunkrům, lehce pancéřovaným cílům a živé síle. Zatím ještě nikdo nedokázal vyrobit dostatečně účinnou univerzální bojovou hlavici (samozřejmě kromě jaderné, ale ta má naštěstí jistá omezení). Hlavice je v raketě obvykle na pevno, bez možnosti výměny, jednou z mála vyjímek je ruská PTŘS Maljutka, kde je hlavice odnímatelná kvůli přepravě. U starších raket byla hlavice obvykle v přední části střely, v poslední době se čím dál častěji přesunuje i více ke středu (např.kvůli naváděcí optice - Gill, Javelin) nebo až téměř dozadu (zvětšení odstupu od cíle-Kornet). Občas se vyskytují dvě bojové hlavice, bud kvůli zabezpečení účinnosti proti aktivnímu pancéřování nebo při boji proti bunkrům.

Základní druhy bojových hlavic

HEAT - kumulativní protipancéřová
Jde o základní výzbroj PTŘS, dodnes nejvíce používaná. V prvních PTŘS dosahovala průbojného účinku od 200mm, dnes špičkové hlavice dosahují i přes 1000 mm v homogením pancíři. Zapalovač je obvykle nárazový, umístěný v přední části rakety. U některých raket je umístěn na výsuvném nosu, raketa je kratší a až po startu se zapalovač vysune do vzdálenosti potřebné pro dosažení potřebné průbojnosti. Na něm je pak u některých raket tzv. představná kumulativní hlavice, která svým výbuchem likviduje aktivní pancíř. Rakety Bill a Bill 2 mají poněkud vyjímečnou koncepci, bojová hlavice totiž míří dolů a cíl ničí při průletu nad ním.

HE,HE-FRAG- tříštivá
První použití u PTŘS bylo na raketě SS-11, zdá se, že Francouzi jako první pochopili, že je výhodnější mít větší spektrum hlavic. Dají se tak např. zužitkovat i starší PTŘS a u lehčích jednotek tak můžou částečně nahradit dělostřelectvo. Použití je samozřejmě hlavně proti živé síle a lehce pancéřovaným cílům.

AP/HE - protipancéřová s výbušnou hlavicí
Opět Francouzi. Tyto hlavice se u PTŘS obvykle nepoužívají,protože musí mít rychlost,kterou jim většina raket nedokáže dodat (cca700-100m/s, uvedená SS-11 - 160m/s). Tato raketa ovšem nebyla určena proti tankům, ale k vedení palby z vrtulníků a lodí proti rychlým člunům. Ty jsou poměrně slabě pancéřovány, takže průbojnost jen 10mm stačila. Granát pak vybuchl ve vzdálenosti cca 2 metry za pancéřováním a na lehké lodě měl dostatečně zničující účinky.Následující raketa (SS-12) probíjela už 40 mm pancíř.

HEAT/HE - kumulativní s tříštivým granátem
Nejdříve exploduje kumulativní hlavice, granát následně projde vzniklým otvorem a vybuchne uvnitř cíle. Určeno hlavně na likvidaci bunkrů, ale při případném nasazeni např. proti nějakému obrněnému transportéru a podobně,musí mít zničující účinky.

AP,KE - průbojná,působící čistě kinetickou energií
Celkem novinka, protipancéřová. Jde o americký systém LOSAT s PTŘS MGM-166A KEM. Bojovou hlavici tvoří kus vhodně tvarované tyče z wolframové slitiny, nebo podobného materiálu. Působí jen svou kinetickou energií, ale ale oproti klasické podkaliberní kanónové munici má větší hmotnost a tím dosahuje takové energie, že proti nim neexistuje obrana.Navíc vysoká rychlost těchto střel znemožňuje využití úhybných manévrů.

FLAME - zápalné (termobarické)
Klasické zápalné hlavice se na PTŘS prakticky nevyskytují, vyjímku představují právě ruské termobarické hlavice PTŘS. Při nárazu na cíl se uvolní kapalná výbušnina, která se po rozptýlení a dosažení potřebné koncentrace odpálí. Výbušnina proniká i do vnitřků budov, vozidel... Účinnost je obrovská. Ničí v podstatě všechny druhy cílů, snad kromě těch nejvíce pancéřovaných. Můžeme si představit třebaM1A1 Abrams. Ani přímý zásah by mu “teoreticky“ neměl ublížit, jenže... Motor (hlavně žíznivá turbína) pravděpodobně nasaje výbušninu, při explozi odejde minimálně filtr a nejspíš i zbytek vstupního ústrojí... Možná i kompresor turbíny. Pokud bude v té době někdo u kulometů vyhlížet PTŘS, tak už raketometčíka neohrozí. Pokud se nějaké množství kapaliny dostane dovnitř, bude to horší než kdyby tam někdo hodil granát.

INERT - cvičná
Nejvíce používaná hlavice, v podstatě jen závaží se správným rozložením hmotnosti. Občas obsahuje i nějakou elektroniku (testy), případně dýmovou složka označení místa zásahu. Některé rakety (hlavně první generace) používali v cvičné hlavici padák, po průletu cílem (plachta nebo sít) se raketa zvedla nahoru a následně otevřel padák. Po kontrole a výměně motoru se tak PTŘS dala použít znovu.

Na další hlavice si už nevzpomínám,pokud o nějakých víte,tak se ozvěte.

[kopapaka]

ZAJÍMAVOSTI Z OBLASTI PTŘS
PTŘS mají obvykle velmi podobné vnitřní i vnější uspořádání, dokonce i způsob odpalování. Většinu rozdílů způsobuje odstup mezi generacemi, různé uspořádání řídících ploch (klasické, delta, kachna nebo řízení změnou vektoru tahu). Většina firem a konstrukčních kanceláří je celkem konzervativních a pokud už se oběví něco nového, je to většinou jen jedna část a zbytek se drží klasického schématu. A to platí nejen u PTŘS. Zákazníci jsou obvzkle ještě více konzervativní a tak novinka, hlavně pokud její stupeň inovace přesahuje obvyklé číslo, často zůstane jen na papíře. Některé zapadnou úplně, jinéjsou v užívání jen chvíli a přinesou užitek až dalším projektům a konečně tu máme ty které dlouho a spolehlivě slouží a přesto se o zvláštnosti v jejich konstrukci zase tolik lidí neví.
[Obvyklé vnitřní uspořádaní PTŘS 1.generace]

DVĚ PŘEKVAPIVÉ FRANCOUZKY
Velmi velká většina PTŘS má jedno společné. Tím spojovacím článkem je raketový motor na tuhé pohonné hmoty(TPH). Přesto se i v oblasti PTŘS někdy může objevit výjimka.Po druhé světové válce se ve Francii usadil Německý raketový vědec Helmut von Zborowski(podíl mimo jiné na Me163), jím založená firma Bureau Technique Zborowski (BTZ) se sice zabývala hlavně letouny s kruhovým křídlem(není myšleno diskové jako UFO,atd.,ale s nosnou plochou kolem trupu-koleoptéra) kategorie V/STOL a také náporovými reaktivními motory.Teď pro vás asi nebude překvapením,že obě PTŘS byli koleoptéry poháněné náporovým motorem.
BTZ-411-01 Lutin vážil pohých 15kilogramů a právě díky náporovému motoru doletěl při rychlosti 125m/s až na vzdálenost 5kilometrů(o necelé 4kg těžší verze údajně až 7,5km). Raketa byla řízena rádiem a mohla nést hlavici o hmotnosti 4kg.
BTZ-420-01 Naine Bébé byla menší,při hmotnosti 6kg!!! dosáhla rychlosti420-450m/s!!! (to není překlep!!!) a dostřelu 1000-1300m. Toto je bohužel v podstatě vše co se mi podařilo zjistit,vývoj se v roce 1956 ukončil a myslím,že náporový motor u PTŘS už nikdo další nepoužil.
[BTZ-411-01]

60 ZÁŽEHŮ
M47 Dragon je pro vetšinu lidí prostě jen normální PTŘS, ale kromě toho že jde o první PTŘS odpalovanou z ramene, má i jeden a to nepříliš známý rekord.Jde totiž o raketu s největším počtem pohoných jednotek. Střela o hmotnosti cca 6kilogramů totiž obsahuje 61 raketových motorů. Jeden z nich je startovací a ostatní, samozřejmně kromě toho že zvyšují a udržují letovou rychlost, ji řídí.Může se to zdát poněkud složité,ale konstruktérům se takto podařilo značně snížit počet pohyblivých dílů v raketě a navíc je možná regulace tahu, u motorů na TPH jinak v podstatě neuskutečnitelná. Raketa za letu rotuje a tak stači aby autopilot podle drátem předávaných povelů zažehoval mikromotory buď jednotlivě nebo v párech. Díky umístění motorů mimo podélnou osu se tak vyvozuje potřebný tah k případné změně směru. Podobné schéma pohonu a řízení bylo později využito v několika projektech,ale nevím o žádné další sériové raketě.
[Raketa M47]

[kopapaka]

Další pokračování se zatím píše,tak prozatím jen pár ochutnávek v podobe odkazů na videa o nejen PTŘS.Tak dobrou chut
http://www.youtube.com/watch?v=wReQuox4f9A RBS-56 BILL2
http://www.youtube.com/watch?v=TRudZ2D7ifY&NR=1 Desantnaja
http://www.youtube.com/watch?v=_qDrJC8S4ok KORNET
http://www.stage6.com/user/leinadao/vid ... nk-Missile
http://tietokannat.mil.fi/maavoimat_kuv ... o.php?id=3
http://www.stage6.com/SCRAMEUSTACHE/vid ... Eryx-(Fun)
Tak to je zatím vše.snad se aspon něco bude líbit

[Milda]

Kopapaka, moc pěkné snímky.Moc se líbilo!

[Quasar]

Tady přesně vidíme to, jak se podelsalo na něm. výkonu ve WWII zpomalení válečné ekonomiky v letech 40-41. To Němce prakticky stálo výsledek (aspoň tedy výsledek východního tažení). Za cenu OSMI tanků mohli mít vyvinutou raketu a není důvod se domnívat, že by to BMW nezvládlo, když tou dobou měli vychytanou většinu much u daleko složitější V2 (ty zbyle se vlekly opět kvůli hosp. zpomalení.). Proč němci zpomalili??? Protože se Hitler bál podobné situace jako v roce 18 tj. nepokojů doma a podcenil schopnost lidí mobilizovat se a přenést hospodářské těžkosti... Proto začal posilovat v roce 40-41 civilní sektor. Pokud by to neudělal měl by jak tuto raketu (bavíme se o ekvivalentu x-4 a X-7) tak v roce 43 (2 roky na vývoj). Jak by dopadaly sovetske tankove utoky si netřeba dělat iluze.

[Hans S.]

Quasar, myslím, že zabíháš mírně do offtopicu. Nehledě na to, že máš pořád trošku posunutý pohled na věc. Nelze uvažovat způsobem, že "pokud by něco o pár let dříve, tak by něco". V takovém případě zabíháš do spekulací, což je sice akceptovatelné a zajímavé, ale velmi náročné na argumentaci a vyžaduje to bezesporu kvalitní a hluboké znalosti daného oboru (třeba jestli samotné prvky pro danou zbraň jsou vůbec vynalezeny a alespoň částečně odzkoušeny). Základní úvahu "co by kdyby dva roky" můžeš aplikovat tak možná u sklizní obilí v dobách Dominátu (a teď by mi možná zainteresovaní zájemci o Římskou říši oponovali ), ale ne u tak sofistikovaného a náročného tématu, jakým byla raketová výzbroj ve 30./40. letech 20. století. Jak jsem ti naznačil v jiném vlákně - zkus se dívat nejdříve na příčiny a ne na důsledky.
Pokud jsi jiného názoru než já, tak zkus vypracovat nějakou základní studii opřenou o dobová fakta a umístit to sem na Palbu. Samotného by mě zajímalo, o jaký časový úsek vlastně bylo možné alespoň teoreticky urychlit vývoj. Takhle bez argumentace tvé příspěvky působí spíše jako takové výkřiky do tmy.

[kopapaka]

Add X-7 a návrhBMW z r.41
VývojŘS v Německu byl zahájen už v roce 1938,pokud si vezmeme jako příklad letounovou střelu Hs-293,tak zahájení vývoje bylo v roce40,zavedení v r.43.Původně se zavedení předpokládalo už o rok dříve,ale vývoj byl zpožděn právě v roce41...asi o rok...Tato raketa je navíc o dost složitější(kapalinový raketový motor+rádiové řízení)než například X-7.Netuším jak vypadala studie BMW.ale myslím že rozhodně nebyla složitější.Navíc bych chtel ještě připomenout,že vývoj francouzké PTŘS SS-10 probíhal v letech1950-52.Poté byla zahájena sériová výroba.Takže také dva roky.

[Hans S.]

Add X-7 a návrhBMW z r.41
VývojŘS v Německu byl zahájen už v roce 1938,pokud si vezmeme jako příklad letounovou střelu Hs-293,tak zahájení vývoje bylo v roce40,zavedení v r.43.Původně se zavedení předpokládalo už o rok dříve,ale vývoj byl zpožděn právě v roce41...asi o rok...Tato raketa je navíc o dost složitější(kapalinový raketový motor+rádiové řízení)než například X-7.

Tou X-7 máte na mysli americkou raketu ZDE, nebo něco jiného?
Pokud se bavíme o protitankových střelách, pak bych Hs 293 jako vzor rozhodně nebral. Je to kluzáková puma, tedy něco úplně jiného, než nějaká klasická s "raketa s plochou drahou letu". Navíc je svými rozměry trošičku v jiné kategorii (3,82 x 3,1 m), než protitankové rakety a miniaturizace všeho není tak jednoduchá. Rozhodně bych to nesrovnával.

Netuším jak vypadala studie BMW.ale myslím že rozhodně nebyla složitější.Navíc bych chtel ještě připomenout,že vývoj francouzké PTŘS SS-10 probíhal v letech1950-52.Poté byla zahájena sériová výroba.Takže také dva roky.

1940 - 1942 není to samé, jako 1950 - 1952. Obzvláště ne v technologii točící se okolo raketových motorů.

[sa58]

Kopapako, zvolil jsi dobré téma a článek má svoji kvalitu. Ale děsně ho sráží hrozná čeština.... Píšeš to jako SMS, je tam hodně překlepů a celkové formátovaní je dost chaotické. Opravoval jsem to skoro 10 minut, přitom by stačila jen trocha pozornosti při psaní, případně instalace mnou dříve zmiňovaných slovníků do Firefoxu.

Vím, že nikdo není neomylný, já sám se peru s češtinou po celou dobu mého působení na Palbě. Ale snažím se po sobě kontrolovat text, chce to je trochu trpělivosti. Přístě na to prosím pamatuj.

sa58, admin

[rabo]

Páni nakoľko som teraz dosť pracovne vyťažený, tak bez prekladu, ale dosť obšírny text o "karkulke" - http://www.geocities.com/Augusta/8172/panzerfaust12.htm

[Batjuska]

Obzvláště ne v technologii točící se okolo raketových motorů.

X-7 melo motor na TPH a myslim, ze zrovna s tim nebyly u tak malych raket problemy. X-4 melo samozrejme motor na KPH.

Jak by dopadaly sovetske tankove utoky si netřeba dělat iluze

No prave... predstava vsemocne zbrane je naprosto mylna.
Podivejme se na zapory prvni verze X-7:
- narocne navadeni pro obsluhu: jedna mala chybicka a konec. Raketa byla pomerne pomala na to, aby pechota doprovazena s tanky nedokazala opetovat palbu smerem k odpalisti a v takove situaci se ta chybicka udela docela snadno. To ukazaly i zkusenosti s nasazenim sovetskych PTRS Egyptem a Syrii.
- pomalost: k cili raketa leti nekolik dlouhych sekund a operator musi cil sledovat. Pokud by doslo k rychlemu zadymeni pozorovaci oblasti nebo cile je opet vysledek nejisty.
- kumulativni naloz: Soveti pouzivali ad hoc na tancich navarene dratene "zastery" nebo proste plechy jako ochranu pred panzerfausty hlavne ve mestech (Berlin). Pokud by meli vetsi problemy s X-7 zavedli by tuto ochranu programove a zmenili taktiku. Nemci by tedy museli pravdepodobne razantne modifikovat hlavici... Mozna zdejsi experti dokazi vice rozebrat moznosti teto ochrany.

Nemci nebyli samozrejme hloupi a obtiznosti navadeni si byli vedomi. Proto ihned pracovali (jak je i uvedeno v linku) na vylepseni navadeni. Myslim, ze varianta s poloautomatickym navadenim podle TV signalu byla v prvni polovine 40. let v Nemecku nebo USA technologicky realna a podle zdroju na Internetu byly provedeny i laboratorni zkousky - problem byl pry v uzkem zornem poli TV kamery v rakete - ale dal se diky konci valky nedostali.
BTW. Tem nazvum resp. jejich semantice jak jsou uvedeny v linku moc neverim.

Co je pro me zarazejici, ze v USA nepracovali na PTRS intenzivneji a vlastne pouzivali z pocatku i ty francouzsko-nemecke SS-10. Vzdyt prevaha sovetu v tancich byla v Evrope jednoznacna. Nebo spolehali ciste na leteckou silu?
Mozna proste podcenili tuto oblast a "nepretahli" vhodne nemecke experty, kteri pak pracovali pro Francii.

[kopapaka]

No prave... predstava vsemocne zbrane je naprosto mylna.

Rozhodně jsem tady nemluvil o všemocné zbrani,ale v tomto případě jako o nevyužité šanci(naštěstí)na další příspěvek do pokusů o zastavení sovětské tankové laviny.

Podivejme se na zapory prvni verze X-7:
- narocne navadeni pro obsluhu: jedna mala chybicka a konec. Raketa byla pomerne pomala na to, aby pechota doprovazena s tanky nedokazala opetovat palbu smerem k odpalisti a v takove situaci se ta chybicka udela docela snadno. To ukazaly i zkusenosti s nasazenim sovetskych PTRS Egyptem a Syrii.
- pomalost: k cili raketa leti nekolik dlouhych sekund a operator musi cil sledovat. Pokud by doslo k rychlemu zadymeni pozorovaci oblasti nebo cile je opet vysledek nejisty.

To je problém všech PTŘS první generace,proto taky je tam ta pravděpodobnost zásahu40-60% a můžeš to srovnat v první části s tím kanonem...viz článek.Navíc zadýmování při útoku nahrává spíše obráncům a zůstává za útočníky.Zastavit při útoku je sebevražda,podívej se na nějaké autentické záběry ruských útoků,tanky střílí za jízdy a zastavují jen zasažené nebo SU85/100atd.Pronasazení PTŘS je nejlepší vybrat volný terén s minimem teréních vln,které by mohly tanky využít jako kryt,na malou vzdálenost je lepší kanon nebo pancéřovka.

- kumulativni naloz: Soveti pouzivali ad hoc na tancich navarene dratene "zastery" nebo proste plechy jako ochranu pred panzerfausty hlavne ve mestech (Berlin). Pokud by meli vetsi problemy s X-7 zavedli by tuto ochranu programove a zmenili taktiku. Nemci by tedy museli pravdepodobne razantne modifikovat hlavici...

Představné pancéřování se až na vyjímky u ruských tanků objevilo právě až vBerlíně a drátěnky z postelí byl projev nouze,na fotkách jsou někdy tanky které připomínají Pražské barikády...Navíc,PTŘS na rozdíl od RPG působí hlavně ze předu a tam se ty plechy montují jen velice těžko.Ani Němci je tam neměli.A nějaké modifikace kumulativních hlavic se vlastně nekonali,jen se zvyšovala průbojnost.Přídavné pancéřování zvětšuje hmotnost a rozměry,také zhoršuje výhled a snižuje možnost nouzového opuštění tanku.Obvykle se musí demontovat při transportu po železnici protože může přesahovat profil železničního vagonu.

[Alchymista]

Problém prvých nemeckých protitankových riadených striel bol okrem iného v elektronike. Polovodiče ešte neexistovali, takže celý systém musel byť postavený na elektrónkach, miniaturizácia elektroniek však tiež ešte len začala. Elektronky sú ale dosť náročné na energetické zdroje. Konečným výsledkom je rozmerná strela i riadiaca aparatúra.

Myslím, že koncept nemeckých PTRS by dopadol podobne ako ruská strela Šmel alebo skôr austrálska Malkara - ťažká protitanková riadená strela, síce s mohutným účinkom a slušným dostrelom, ale celkom závislá na svojom prepravnom prostriedku a drahá.
Naopak, koncepcia X-7 bola podľa popisu v linku "cimermanovským krokom bokom", slepou cestou, ktorú nikto nezopakoval. Ostatne výsledky prvých skúšok v roku 1944 sú zrejmé - zo siedmich striel štyri narazili do zeme, dvom vybuchol motor a len jedna zasiahla cieľ na diaľku 500 metrov. V bojových podmienkach bola jasne nepoužiteľná. Myslím, že aj vývoj poloautomatického navádzacieho systému so sledovacou kamerou by sa celkom dosť pretiahol.

[kopapaka]

X-7
Zdroj:Vojenské rakety,n.Naše vojsko,autořiBedřich Růžička a Jiří Kroulík
Průměr trupu-140mm,délka790mm,hmotmost9,2kg.Řídící aparatura na raketě sestávala z prachového gyroskopu,komutátoru,polarizovaných relé a výkonných orgánů na kormidle (bez elektronek!).Hmotnost palubní aparatury0,9kg.Raketa je tu popisovaná jako"vzor pro konstrukci PTŘS první generace".Je tu i zmíněno vypouštění z Fw-190"s malým úspěchem".Není to spíš záměna s jinou raketou?Hlavně kvůli hmotnosti.Malkara váží 90kg,řízení rádiem a jako jeden z vzorů se někdy uvádí PLŘS X-4,která existovala i v protitankové verzi objednané SS pod označením Gerat 78.X-7 by tak spíš odpovídal Maljutce(125mmx860mm..10,9kg)samozřejmě až na dosažené výkony.

[Batjuska]

Panuje nazor, ze X-7 byla vzorem, ze ktereho jednoznacne vysli ve Francii (pracovali pro ne nemecti experti) a teprve pak na to reagovali v SSSR vyvojem AT-1.
Nasazeni by bylo velmi jednoduche - mozna by zustalo u lehke startovaci kolejnicky nebo by to vice zjednodusili. A tehdejsi miniaturizace elektroniky byla taky na velice slusne urovni. Tedy SS-10 ci AT-1 bych k zakladni variante svym vykonem k X-7 bez obav prirovnal i pres rozdil nekolika let.

Nemci vymysleli i jine PTRS napr. upravovali raketu Enzian - a to opravdu uz nebyl drobecek - toto byla slepa cesta.

je tam ta pravděpodobnost zásahu40-60%

To je mysleno v realnem nasazeni? Ja zil v domneni, ze byla v boji vyrazne nizsi (10-20%) a to i u trenovanych jednotek. Zhruba stejnou bych ocekaval u X-7.

Pomerne casto se s PTRS setkavala IDF (v roce 67 s AT-1 Smel, v roce 73 s AT-3 Maljutka). Jejich taktika byla zhruba nasledujici: s tanky postupovala specialni jednotky (pechota v obrnenych vozidlech), kteri sledovali vsechny podezrele mista - to byl jejich ukol, kde by mohla nejaka strela byt. V pripade potreby preventivne misto "pokropili" nebo se zapojil i tank nejakym granatem. Pokud strela byla odpalena soustredilo se na misto a okoli maximalne mozna sprska strel a granatu (viz rychlost strely) - no a potom stacila ta chybicka... tato taktika proti strelam prvni generace mela tehdy uspech.

[kopapaka]

To je mysleno v realnem nasazeni? Ja zil v domneni, ze byla v boji vyrazne nizsi (10-20%) a to i u trenovanych jednotek. Zhruba stejnou bych ocekaval u X-7.

Je to možné, při výcviku se běžně dosahovalo přes 80%zásahů a u dobře vycvičených střelců i více. V bojových podmínkách to potom klesalo na mnou uváděných 40-60%.Je možné,že v případě IDF,hlavně v r.73 to mohlo díky zmíněnému "kropení" a horšímu výcviku operátorů být mnohem horší(zmíněných10-20%). Izraelské tanky proto připomínají skladiště zbraní a vypovídá to o nebezpečnosti PTŘS (a RPG) protože pro srandu králíkům je tam nemají. Zajímalo by mě, jestli je těch 10-20% myšleno jako počet zásahů,nebo počet zničujících zásahů(které končí zničením nebo vyřazením tanku).V druhém případě by to znamenalo na 10 raket vyřazení 1-2 tanků.Nemám bohužel k dispozici žádné srovnání, například s reálnou účinností kanónů a tanků,ale myslím že tam to také nebude až tak skvělé,protože na střelce působí stejné vlivy jako na operátory PTŘS.Každá zbraň má své přednosti a zápory, takže pokud víme, že armády více jak 20 používaliPTŘS první generace,může to znamenat jediné:i PTŘS první generace,přes všechny výše uvedené nevýhody,tvořily důležitou část výzbroje a jejich účinnost byla do zavedení raket dalších generací považována za dostačujcí.
Tady ještě pár stránek,bohužel ne v češtině
http://www.cpmodels.co.uk/main/altwwii.html -vojáčci s X-7
http://www.waronline.org/IDF/Articles/f ... tm#unit755 -starší PTŘS,rusky
http://en.wikipedia.org/wiki/X-4_missile -X-4,X-7
http://en.wikipedia.org/wiki/MCLOS -úspěšnost PTŘS

[Quasar]

Protože při argumentaci o technologické nedosažitelnosti se velmi často používá argument o nedostatečné miniaturizaci elektronek (a pochopitelně absenci tranzistorů :-) ) zde http://en.wikipedia.org/wiki/Magnetic_amplifier je na těchto stránkách snad poprvé zmňované (málo známé), ale za to o to důležitější zapojení (dodnes se používá v ATX zdrojích a kritických a proudově náročných aplikacích). Jendá se o dvě indukčně vázané cívky, které zesilují signál. Bylo to použito i u V2 v řídících obvodech pro přenos signálů na gyroskopy. Nevidím problém v miniaturizaci obvodu od cca 7*7*5mm ... Z několika takových součástek jde vyrobit zařízení na ovládání prvku male rakety z gyroskopem...

[Quasar]

Při čtení několika málo knih z vých. fronty jsem narazil na popis panzerfaustů jako zbraně, která výrazně zvedala morálku bojujících pěšáků přesto, že měla omezené schopnosti a statisticky více tanků bylo zničeno PT děly. Právě ty tanky zničené panzerfausty totiž častěji byly zničeny při průniku za frontu a útoky na kolony (kde vojáci mohli mít panzerfausty ale PT kanóny asi moc ne), tedy v situaci kdy je tank nejvíce nebezpečný. Panzerfaust zvedal morálku pěšáků (měli účinnou zbraň) a velice ztěžoval boj tankům protivníka. Největší mínus se zmiňoval dostřel. To by raketa stabilizovaná gyroskopem (vedená po přímce) s nějakou možností řízení řešila.

[kopapaka]

Při čtení několika málo knih z vých. fronty jsem narazil na popis panzerfaustů jako zbraně, která výrazně zvedala morálku bojujících pěšáků přesto, že měla omezené schopnosti a statisticky více tanků bylo zničeno PT děly. Právě ty tanky zničené panzerfausty totiž častěji byly zničeny při průniku za frontu a útoky na kolony (kde vojáci mohli mít panzerfausty ale PT kanóny asi moc ne), tedy v situaci kdy je tank nejvíce nebezpečný. Panzerfaust zvedal morálku pěšáků (měli účinnou zbraň) a velice ztěžoval boj tankům protivníka. Největší mínus se zmiňoval dostřel. To by raketa stabilizovaná gyroskopem (vedená po přímce) s nějakou možností řízení řešila.

Tak pod tohle se klidně podepíšu'!!!VIVAT QUASAR!!! Zajímalo by mě taky kolik to mohlo dělat u jiných zbraní(88,75,PZF...). Například jeden sestřelený čtyřmotorák údajně Němce stál 5000 ran z88tek... I když to je o něčem jiném...