Válka na Ukrajině

[Polarfox]

K tomu - další munice ze zásob v zámoří (Izrael, Jižní Korea):
https://twitter.com/bayraktar_1love/sta ... 2253729793
https://twitter.com/SamRamani2/status/1 ... 6417446914

Možná do budoucna i něco šťavnatějšího s dostatečným dosahem do ruského zázemí:
https://twitter.com/RALee85/status/1615799134690152456

Malé Rusko na Balkáně také začíná hledat zadní vrátka:
https://twitter.com/clashreport/status/ ... 8273730560

Zatímco v Moskvě zdobí výškové budovy:
https://twitter.com/WhereisRussia/statu ... 9054441473
https://twitter.com/HorstvonHorst1/stat ... 9967372290

A typicky šňupou kokeš:
https://twitter.com/IAPonomarenko/statu ... 1491105792
https://twitter.com/tassagency_en/statu ... 8567989249

[skelet]

Pročištěno

[Zemakt]

Ukrajinská sebereflexe
https://www.novinky.cz/clanek/valka-na- ... .seznam.cz

[Ataman]

Po delší době trošku řečiček od strejdy Girkina:

Už jsme dlouho nepsali o vášnivém mobilizátorovi a jeho denní dávce stížností.
Z aktivity Girkinovy manželky na VK (vk.com/mira.reginskaya) je zjevné, že se manželé (Girkin do padesáti hledal ženu, která bude pro válčení stejně nadšená jako on) starají o materiální zásobování jednotek DLR a LLR, do nichž byl pravděpodobně začleněn „Girkinův prapor“.
Organizují různé sbírky od prádla a nádobí až po noktovizory a drony, které nakupují z Číny. Girkin psal, že se o to stará převážně plastiková panenka, a že on se zapojuje výjimečně.
*
Girkin si našel kamaráda, jehož články hodně sdílí a říká mu „drahý Lev“. Je to publicista Lev Removič Veršinin, rodák z ukrajinské Oděsy. Je židovského původu a dlouhá léta žije v Izraeli a ve Španělsku. Je podobně jako Girkin ruský imperialista a od roku 2014 podporuje ruské snahy o dobytí Ukrajiny. S Girkinem si rozumí jistě i proto, že jsou oba historici. Girkin je na rozdíl od Putina etnický nacionalista a je, řekněme, podezřívavý vůči Rusům neruské národnosti (nenazvala bych to antisemitismem, protože podobné řeči jako na Solovjova vedl na Lavrova nebo na Simonjanovou). Nicméně Veršinina zřejmě pokládá za „opravdového Rusa“.
Dnes komentoval Veršininův článek o Medvedčukovi:
„Milý Lev Removič je až moc měkký… Medvedčuk je nám potřebný pouze jako obžalovaný v monstrprocesu, v němž by měla být odhalena a široké veřejnosti zprostředkována všechna „schémata zpronevěry“ mnohamiliardových částek vyčleňovaných po léta na „proruskou propagandu na Ukrajině“. A také jako svědek proti řadě ruských generálů FSB a vrcholných představitelů prezidentské administrativy, kteří měli z této zpronevěry hlavní „gáži“. Poté by měl být Medvedčuk buď oběšen, nebo (pokud se jako svědek vydá cestou odhalení svých kompliců) doživotně uvězněn co nejdále na severovýchod země. Nic jiného si ten šmejd nezaslouží.“
Pokračující nářek:
„Bohužel – jakkoli by kremelští obyvatelé Planety růžových poníků rádi dosadili Medvedčuka (nebo nějakou podobnou sračku) „na ukrajinský trůn“ – nestane se tak. Prostě proto, že se všemi těmi „systémovými“ Medvedčuky, Gerasimovy, Šojguy atd. – tuto válku nevyhrajeme.
Nejde jim o vítězství, dokážou jen všechno pokazit, a to i v té nejpříznivější situaci. A naším problémem je, že situace není zdaleka příznivá… spíše naopak. Kéž bych se mýlil.“
*
Stížnosti na Medveděva:
„Medveděv: Japonský premiér Kišida by měl po svých výrocích o Rusku a jaderných zbraních spáchat seppuku. Nevím, zda premiér Kišida spáchá rituální sebevraždu (nemyslím si to), ale osobně bych byl raději, kdyby se vlastním jazykem zadusil náš bývalý prezident/premiér Dmitrij Anatoljevič. Protože jeho nekonečné šaškovské výroky jsou už poměrně dlouhou dobu otravné. Může samozřejmě převzít štafetu po zesnulém Žirinovi, ale měl by raději jen tiše pít a neurážet nepřátele, protože jsou to lidé mnohem chytřejší, profesionálnější a serióznější než on. A protože války pominou, ale urážky tohoto druhu zůstávají v národní (i osobní) paměti.“
*
Rýpanec do Wagnera:
„NOVINKY MODERNÍ FALERISTIKY
Pokud za každou dobytou velkou vesnici vydá PMC Wagner svým vojákům medaili, pak jim do konce války tíha toho všeho kovu znemožní pohyb. Během Vlastenecké války 1812 se jen na hlavní frontě (1. a 2. západní armáda) odehrály desítky velkých, středních i menších bitev, stejně jako „afér“ (tak se říkalo bitvám, kterých se účastnilo několik pluků nebo praporů z obou stran).
Z velkých bitev si z hlavy vzpomínám na tyhle, aniž bych se podíval do Wiki:
– Kobrin;
– Saltanovka;
– Smolensk:
– Ševardino;
– Borodino;
– Tarutino:
– Malojaroslavec;
– Vjazma;
– Krasnyj;
– Berezina.
Za všechny tyto bitvy získali účastníci 1, slovy JEDNU stříbrnou medaili – „Na památku vlastenecké války 1812“. Co se týče Velké vlastenecké války 1945 – bylo by směšné dělat analogie. Porovnejte Popasnu nebo Soledar s Königsbergem nebo Varšavou.“
*
Kremelští kreténi:
„Deník Mirror se dozvěděl o plánech Británie pomoci Kyjevu „změnit pravidla hry“. A je to tady: přicházejí moderní bojové vrtulníky. Brzy se dostane i na stíhačky…
A tanky slibuje v blízké budoucnosti dodat „každý, kdo má díru do zadku“. (A to ještě před měsícem naši štábní propagandisté vítězoslavně tvrdili, že „NATO Ukrajině tanky nedodává a dodávat nebude!“) Pokud vy, kremelští kreténi, půl roku neuděláte nic pro vítězství ve válce, pak si ještě chvíli stěžujte na „nevyhnutelné kompromisy“ a Ukrajinci dostanou od svých „milých západních partnerů“ nejen tanky, ale i jaderné hlavice.“
*
Něbenzja z planety Růžového poníka:
„Rusko je připraveno dosáhnout cílů SVO mírovou cestou, hlásá Něbenzja, cituji: „Ukončit SVO bude možné pouze tehdy, až přestane existovat hrozba pro Rusko z území Ukrajiny a až skončí diskriminace ruskojazyčného obyvatelstva této země. Pokud bude možné dosáhnout tohoto výsledku jednáním, jsme na takový scénář připraveni, ale pokud ne, budou všechny stanovené úkoly splněny vojenskými prostředky.“ A teď si zkuste představit trochu reálnou situaci, ve které:
– všichni kyjevští nacionalisté by se současně shromáždili a dobrovolně odletěli do Kanady;
– obyvatelstvo bez kontroly nacistů by okamžitě otevřelo oči a uspořádalo referendum o sjednocení s Ruskou federací;
– všichni zaměstnanci současných ukro-medií by začali opět mluvit rusky. A tak dále.
Zdá se, že na Planetě růžových poníků (kde se Něbenzja trvale zdržuje) se opět konala charitativní akce, při níž se rozdával kouzelný bílý prášek z Kolumbie.“
*
Prigožin vs. oficiální armáda
„Dochází k ostrému konfliktu mezi „oficiálním ministerstvem obrany“ a „neoficiální armádou“. Nebo spíše mezi jejich vedením. Konflikt, který je v době války zcela nepřijatelný.
Aniž bych sympatizoval s kteroukoliv ze stran (vedení ministerstva obrany a vedení PMC Wagner), troufám si tvrdit, že toto zhoršení vztahů je způsobeno hrozbou, kterou pro Wagnera představuje nový velitel operace – „věrný Šojgušnyj“ Gerasimov. Náčelník generálního štábu (kterého navíc Prigožin osobně kritizoval) byl jednoznačně pověřen novou funkcí s jediným hlavním cílem: ukončit kampaň proti překližkovému maršálovi, která na frontě utěšeně vzkvétá.
Myslím, že v krátkodobém horizontu se bude Šojgu (rukama ovladatelného a osobně neambiciózního Gerasimova) snažit dosáhnout totálního podřízení oddílů PMC ministerstvu obrany – až po rozpuštění Wagnera a převedení personálu/zbraně do vlastních struktur (například již dlouho existující „příruční“ PMC „Patriot“). S odstraněním všech, které Šojgu a Gerasimov osobně považují za jim „nepřátelské“ a nebezpečné pro Šojgua z hlediska konkurence na vnitropolitické scéně. A nyní má poslední slovo prezident. Putin musí vystupovat jako arbitr. Pokud se situace nezmění a Wagner si zachová svou autoritu, zásah se uskutečnil.
Pokud ne… Prigožin bude vyšachován nejen vojensky, ale i politicky (neboť bez svých mužů, řadových vojáků, je nikým a ani ho není jak titulovat). Ale to zase bude znamenat prudké posílení Šojguovy pozice (což se asi také nebude líbit mnohým na Starém náměstí a v Putinově okolí).
Pokud se oprostíme od politických intrik kremelských plazů, nejnormálnějším východiskem z této situace (logickým ze všech stran) by bylo, kdyby Putin osobně převzal velení a kontrolu nad situací. A pak by obě strany konfliktu zůstaly „na stejné úrovni“ s ním jako vrchním velitelem. Prezident se však již téměř 11 měsíců tvrdošíjně vyhýbá osobní odpovědnosti za vedení války (a ne nadarmo – vítězství vojáků jsou jaksi „hubená“). Nyní si však bude muset vybrat: buď nechá Prigožina „pohltit“, nebo zasadí Šojguovi těžkou ránu, nebo vezme věci do vlastních rukou.
Nebo může nedělat nic. Taky řešení.“
*
Gerasimovo jmenování jej pochopitelně nenadchlo:
„WSJ píše, že jmenování Gerasimova je přezvěstí velké ofenzívy. Minulé velké ofenzívy navržené Gerasimovem skončily jak známo vynikajícími vítězstvími. Vzpomeňte si například na Gostomel... a Charkov, nemluvě o následné triumfální deeskalaci. A jak se nezmínit o vítězném přeskupení z Charkovské oblasti? I zde přiložil drahý generální štáb ruku k dílu. A nemyslím si, že těžké rozhodnutí opustit ruský Cherson bylo učiněno mimo generální štáb a jeho náčelníka.
A tak mám svatou hrůzu z toho, že tento všeobecně uznávaný vojenský génius naší doby, který byl nedávno pověřen řízením celé fronty, opět proslaví své jméno nějakým vynikajícím vítězstvím.“

Převzato od Lucie Sulovská
https://www.facebook.com/luciesulovsk

[mikhail]

Solovjov
Ruská vojska musí obsadit Berlín, nikdy odtamtud neodejít.
Ruská vojska musí obsadit Paříž, nikdy se odtamtud nestáhnout.
Hlupáci Gorbačov, Jelcin, kteří stáhli vojska z východní Evropy.
Hlupák Chruščov odstranil základnu ve Finsku.
Dnes by mlčeli, sankce by nebyly



https://twitter.com/StaryBlazen/status/ ... 6724847627

Evropský parlament ve čtvrtek vyzval členské státy, aby se zasadily o vytvoření zvláštního tribunálu, který by posuzoval případný válečný zločin agrese Ruska na Ukrajině.
Z českých europoslanců byli proti jen Hynek Blaško a Kateřina Konečná.

https://www.novinky.cz/clanek/valka-na- ... i-40420515

https://twitter.com/Posledniskaut/statu ... 2665425921

Zo slovenských poslancov hlasovali proti poslanci Uhrík (ktorý je známy najmä tým, že nedokázal odsúdiť transporty židov do koncentračných táborov a obhajobou fašistického vojnového zločinca Tisa).

https://hnonline.sk/slovensko/934259-uh ... -prezident

Druhým slovenským poslancom proti bol bývalý sudca Radačovský, v ktorého aute sa našlo 18 skladačiek kokaínu a nelegálne držaná guľovnica. Názor na týchto jedincov si urobí každý iste sám.

https://www1.pluska.sk/krimi/sudca-rada ... iba-zbavit

[sahidko]

Ďaľší US balíček pre Ukrajinu, okrem Bradley má zahŕňať aj vozidlá Stryker a protilietadlové systémy Avenger:

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

[mikhail]

Fínsko oznámilo, že poskytne Ukrajine ďalší balík vojenskej pomoci v hodnote 400 miliónov eur. Tanky Leopard 2 však súčasťou pomoci nateraz nie sú. (reuters)

[mikhail]

ČTK: ČR a Slovensko jsou ochotny vzdát se ve prospěch Ukrajiny tanků Leopard 2, které mají obdržet z Německa. S odvoláním na diplomaty to napsal deník FAZ.

[HONZIK11]

FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG?
Vzdyt nechcou povolit Lea vyvezt ani Polakum. A vcera psali ,ze terminy dodavek k nam nejsou ohrozeny. Divne.

Jo uz jsem si to precetl. Je to forma natlaku na Nemeckou vladu vychazejici od nas a Slovenska. Dnes se rozhodne. Je patek a probihaji jednani na zakladne USA Ramstein.

[palo satko]

FAZ piše toto:
Množstvo odborníkov a politikov vrátane ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vzbudzovalo dojem, že v ceste stojí najmä Nemecko. Vo štvrtok večer kritizoval ARD Germany za prílišnú váhavosť a požiadavku na rozhodnutie v tejto veci. V zásade musí federálna vláda súhlasiť s vývozom tankov Leopard, a to aj do tretích krajín, ako je Ukrajina.

Pistorius teraz povedal: „Dojem, ktorý občas vznikol, že existuje uzavretá koalícia a že Nemecko stojí v ceste, je nesprávny.“ Bolo veľa spojencov, ktorí tvrdili, že existujú dobré dôvody pre a proti dodávke. Tieto je potrebné starostlivo zvážiť. Kruhy nemeckej delegácie povedali FAZ, že Berlín nedostal od štátov ani jednu žiadosť o dodávku, aby dostal zelenú na dodávku hlavných bojových tankov Leopard 2 Ukrajine. Platí to aj pre Poľsko, ktorého vláda dokonca uvažuje o vývoze bez nemeckého súhlasu.

Nikto dnes nevie povedať, ako sa rozhodnutie skončí, pokračoval Pistorius. Je však preňho dôležité, aby bol „pred situáciou“, ak dôjde k rozhodnutiu o doručení, aby bolo možné v prípade potreby rýchlo vykonať školenie a zabezpečenie. Minister obrany uviedol, že poveril svoje ministerstvo vykonaním auditu s cieľom určiť presný inventár tankov Leopard v ozbrojených silách aj priemysle vrátane ich typov, kompatibility a dostupnosti. Podľa Pistoriusa to „nie je precedens, ale len príprava na „pre každý prípad“.


https://www.faz.net/aktuell/politik/ukr ... 16981.html

[HONZIK11]

No ,tak to bude nadlouho.

[bat]

Vypadá to na první ověřené zničení komponenty kompletu S-400 ve válce s Ukrajinou. Jestli bylo toho zničeno víc se neví, ale kouře není bez ohně...
https://twitter.com/UAWeapons/status/16 ... 1185993731

[Pikujuci brizolit]

Analytik Mikulecký: Tanky sú mediálna skratka, Ukrajina potrebuje všetku modernú techniku
O tankoch aj o tom, ako bude pokračovať vojna na Ukrajine.

Čítajte viac: https://svet.sme.sk/c/23115718/ukrajina ... opard.html

"Kapitola, keď Ukrajina potrebovala akúkoľvek výzbroj a vytiahli sme zo skladov tanky T-72 vo verzii, v ktorej by som nechcel nikoho na bojisko posielať, by už mala byť pomaly uzatvorená. Časy, keď stačilo čokoľvek, čo dokáže jazdiť alebo strieľať, sú dávno preč," hovorí bezpečnostný analytik MILAN MIKULECKÝ.

"To, že niečo vytiahneme zo šrotu a premaľujeme, nezvráti situáciu na bojisku. Ukrajina potrebuje akúkoľvek modernú západnú techniku, lebo čas hrá proti nej," dodáva.

"Európa sa evidentne z konfliktu nepoučila. Už sme si boli schopní priznať, že Rusko nie je kamarát, nad biznis stavia svoje záujmy a nebude to s ním jednoduché. Inak sme sa nepoučili," hovorí tiež a vysvetľuje, prečo si to myslí.

V rozhore sa okrem iného dočítate:
Prečo sú tanky mediálna skratka?
Aká by teraz mala vyzerať pomoc Ukrajine?
Koľko tankov musí dodať Západ, aby to zmenilo situáciu na fronte?
Prečo hrá čas proti Ukrajine?
Prečo posiela Británia iba 14 tankov Challenger?
Prečo je Nemecko schopné dodať prvé tanky až v roku 2024?
O čom je letecké cvičenie v Bielorusku a zapojí sa Lukašenko priamo do vojny?
Mierila ruská strela na bytový dom v meste Dnipro a prečo bola táto strela hlúpa?
Aký je význam Soledaru a prečo chcú Rusi Bachmut?
Ako bude vyzerať rok 2023 na fronte?
Ako sa Európa nepoučila zo závislosti od Ruska?

Milan Mikulecký
V rokoch 2013 až 2018 pôsobil ako poradca českého ministerstva obrany.
Predtým bol viac ako desať rokov manažérom v súkromnom sektore.
Od roku 2018 pracuje ako bezpečnostný analytik v Spojených arabských emirátoch.

Veľa sa hovorí o dodávkach tankov, prečo sú pre Ukrajinu také dôležité?

Pre Ukrajinu nie sú primárne zaujímavé iba tanky. Krajiny, ktoré majú vo výzboji tanky Leopard 2 v rôznych verziách. sú ochotné ich teraz poskytnúť Ukrajine a narážajú na to, že Nemecko ako výrobca musí dať súhlas na ich prevod tretej strane, preto teraz o tankoch hovoríme najviac.

Tiež máme tendenciu upnúť sa k pocitu, že už máme zbraň, ktorá zmení situáciu na bojisku. Také boli strely Stinger, rakety Javelin či protilietadlové systémy, teraz sú to tanky. Je to zásadná chyba a robíme ju vo verejnom priestore aj u politikov.

Armáda vždy funguje ako vyvážený celok, ani najlepšia jednotka nebude fungovať osamote. Elitné jednotky nefungujú bez podpory, potrebujú perfektný prieskum a logistiku. Máme tendenciu podceňovať ženistov či logistov, bez nich však armáda fungovať nebude. Stavať iba na tankoch je mediálna skratka.

Čo teraz Ukrajina potrebuje najviac?

Kapitola, keď Ukrajina potrebovala akúkoľvek výzbroj a vytiahli sme zo skladov tanky T-72 vo verzii, v ktorej by som nechcel nikoho na bojisko posielať, by už mala byť pomaly uzatvorená.

Časy, keď stačilo čokoľvek, čo dokáže jazdiť alebo strieľať, sú dávno preč. To, že niečo vytiahneme zo šrotu a premaľujeme, nezvráti situáciu na bojisku. Ukrajina potrebuje akúkoľvek modernú západnú techniku, lebo čas hrá proti nej.

Prečo?

Veľkosť populácie, celková sila ekonomík a prístup k zdrojom – všetko hrá v prospech Ruska. To je prvý dôvod. Naším šťastím je, že je prelezené korupciou a neschopné reagovať.

Ale tým sa utešovať nedá, jeho obyvatelia sa vedia na rozdiel od nás uskromňovať a za dva roky môže byť Rusko s podporou krajín, ktoré mu zostali – Irán a Severná Kórea, dosť silné na to, aby vojnu nie rozhodlo, ale dosiahlo revidované ciele, ku ktorým sa dnes hlási. Na obsadenie celej Ukrajiny Rusko nemá.

Druhý dôvod je únava na Západe, ktorý Ukrajinu podporuje. Analytici, ktorí veštili koniec vojny do konca roka 2022, tomu nepomáhajú. Vzbudzujú nemiestny optimizmus a keď nepríde pozitívny výsledok, prichádza sklamanie, ľudia majú pocit, že pomoc bola zbytočná a viac pomáhať nechcú.

Keď chceme žiť v mieri, musíme Ukrajine pomôcť masívne a skôr, ako Rusi budú schopní posilniť počty svojich ľudí a prejsť na vojnovú výrobu celého svojho priemyslu.

Dá sa na príklade tankov rozobrať, ako rýchlo a efektívne Európa pomáha?

Budem kopať do vlastných, ale vojna dokázala, že Európa je absolútne neschopná sa brániť sama. Sny o spoločnej európskej armáde a o tom, že nepotrebujeme USA – od toho sa ustúpilo a táto vojna opäť ukázala, že Európa sama osebe nie je schopná ubrániť sa agresii smerom z Ruska.

Americký ochranný dáždnik, ktorý nad sebou mali členské krajiny NATO počas studenej vojny, sa po jej skončení rozšíril aj nad nás, zaň by sme mali byť Amerike stále vďační. Ak nedokážeme sami ukázať, že máme chuť sa brániť a ochotu investovať do našich armád, v dlhodobom hľadisku by to pre nás mohol byť veľký problém.

Veľká Británia posiela na Ukrajinu štrnásť svojich tankov Challenger, čo to zmení na fronte?

Samozrejme, vôbec nič, vnímam to ako politické gesto, tlak na Nemecko. To neustále opakuje prostredníctvom svojho kancelára Olafa Scholza mantru, že nebudú prví, ktorí budú dodávať ťažkú techniku. Keď USA začali dodávať ťažkú techniku, Nemecko prešlo na slogan, že nebudú prví z Európy.

Keď Británia odštupľuje poslednú prekážku, mohlo by to viesť ktomu, že ak aj Nemecko nebude ochotné dodávať zbrane, nebude blokovať pomoc ochotných krajín. Briti majú k dispozícii 300 Challengerov, nemôžeme od nich chcieť, aby ich poslali výrazne viac. Britský nápad vnímam ako vytvorenie tlaku na Nemecko, aby už nemalo kam utiecť.

Čakal som inak, že dva až tri mesiace od začiatku vojny vznikne jednotný orgán, napr. pod Európskou komisiou, ktorý bude premýšľať nad tým, čo Ukrajine dodávame. Logistické peklo, aké dodávame teraz, je do budúcna neudržateľné.

Z delostrelectva napríklad na Ukrajine celkom úspešne pôsobia poľské húfnice Krab a slovenské Zuzany. Poďme teraz aj v rámci solidarity v Európskej únii podporiť a zaplatiť objednávku týchto samohybných diel v Poľsku a na Slovensku. Myslím si, že obe krajiny by odoslali, čo majú vo výzbroji, ak by im to výrobca v rozumnom čase nahradil z novej výroby. Bolo by to win-win pre všetkých.

Ako to podľa vás dopadne? Povolia Nemci iným krajinám poslať ich tanky na Ukrajinu.

Tlak je natoľko silný, aj vnútri vládnej koalície v Nemecku – Strana zelených tlačí na oveľa väčšiu pomoc, že napokon aj nemecká SPD bude musieť cúvnuť. Som optimista, že Nemci minimálne dovolia Poľsku, Fínsku a Dánku – celej koalícii ochotných, tanky na Ukrajinu premiestniť a poskytnúť ich na boj.

Prečo je Nemecko schopné dodať prvé tanky až v roku 2024. Majú iné predobjednávky alebo ich musia špeciálne upravovať?

Záväzne majú najnovšiu evolúciu Leopardov – verziu 2A7, špičkový tank, objednané Maďarsko, Katar a Nemecko. Maďarsko asi nebude ochotné vzhľadom na svoju politiku tanky uvoľniť. V prípade Kataru je to otázka vyjednávania, ale je otázne, či Nemci o tom chcú vyjednávať.

Pri výrobe nových tankov narážame aj na množstvo prekážok, ktoré sme si sami vytvorili. V Európe sme sa zbavili ťažkého priemyslu – stali sme sa závislí od Číny a Indie. Dnes je problém chcieť zo dňa na deň zvýšiť výrobu. Takisto je nedostatok kvalifikovanej pracovnej sily. Zbrojný priemysel od konca studenej vojny prechádza hlbokým útlmom. To neprebehlo len v Československu, ale aj v Nemecku či vo Francúzsku.

Čo sa týka skladových zásob, asi nie je problém v rámci Európy poskladať 300 kusov Leopardov. Otázka je, v akom sú stave. Nedá sa ich vytiahnuť, oprášiť, doplniť palivo a odoslať. Vždy to budú aspoň dva až tri mesiace intenzívnej práce na ich sprevádzkovaní.

Čo americké Abramsy, vedia poslať dosť tankov aspoň USA?

Spojené štáty by mali kam siahnuť do svojich skladov, ale nemôžeme všetko nechať na nich. Je neporovnateľné, čo poskytli – pokiaľ ide o typy zbraní, ich modernosť, účinnosť na bojisku, ale aj finančný objem. A čo poskytla Európa?

Veď vojna prebieha v Európe a z veľkej časti k nej viedli v minulosti urobené mylné kroky celého radu európskych politikov. Jedného dňa dôjde USA trpezlivosť so starým kontinentom, ktorý neustále robí problémy a Amerika zaň ťahá gaštany z ohňa. Či už to bola prvá svetová vojna, druhá svetová vojna, studená vojna a teraz vojna na Ukrajine.

Ak by Európa dodala 300 tankov na Ukrajinu, ako by to zmenilo situáciu na fronte?

Ak by dodala 300 tankov, k nim 400 bojových vozidiel pechoty, posilnené delostrelectvo a systém protivzdušnej obrany – napríklad Gepard, ktorý sa na Ukrajine osvedčil, umožnilo by to Ukrajine veľký úder, ktorý by ich posunul na breh Azovského mora.

Určite by to neznamenalo oslobodenie všetkých okupovaných oblastí. Bolo by skvelé, keby Ukrajina oslobodila všetky svoje územia, ale pri Kryme by som počkal, keď Putin jedného dňa zomrie, zmení sa zostava v Kremli a na Rusko skutočne doľahnú sankcie, ktoré pôsobia v dlhodobom horizonte, a potom by sa Krym mal vrátiť Ukrajine.

Ak by sa Ukrajina dostala až k Azovskému moru, rozdelila by ruské vojská na okupovaných územiach na dve časti. Južná časť by mala jediný prístup pre logistiku po Kerčskom moste. Pre Ukrajinu by to znamenalo opätovné získanie kontroly nad Azovským morom. Prerušenie Kerčského mosta by pre Krym bolo fatálne a de facto by to znamenalo, že Rusi by museli pochopiť, že Krym dlhodobo nemôžu udržať.

Malo by to zásadné dosahy aj pre zásobovanie ruských vojsk v severnej časti –ruská logistika je dodnes z veľkej časti postavená na železnici, keby sa ju Ukrajincom podarilo prerušiť, je to pre Rusko obrovská komplikácia.

Pri nedávnom útoku na bytový dom v meste Dnipro zahynulo 45 civilistov, z toho šesť detí. Pravdepodobne ho zasiahla ruská protilodná strela. Čo takéto útoky hovoria o Rusku, dochádza im presnejšia munícia alebo je to taktika zvyšovania civilných obetí za každú cenu?

Rusi nedodržiavajú žiadne pravidlá civilizovanej vojny a jednoznačne útočia na civilné ciele. Je to zlý krok, ktorý nikam nepovedie.

V druhej svetovej vojny Nemci skúšali leteckým bombardovaním, neskôr ostreľovaním Londýna a Anglicka strelami V-1 a V-2 zlomiť vôľu civilného obyvateľstva. Britské kráľovské letectvo sa snažilo masovými útokmi na nemecké mestá zničiť vôľu Nemcov. Inou cestou išlo americké letectvo a tá sa ukázala ako správna.

Za cenu obrovských strát na lietadlách a posádkach útočili cez deň a na priemyselné ciele. Američania sa nikdy nepripojili k britskej taktike likvidácie nemeckých miest. V roku 1944 sa sústredili na palivový komplex Nemecka a nemecký Wehrmacht aj Luftwaffe potom neboli schopné nasadenia – nemali palivo do tankov a lietadiel. Takže ak v minulosti sa neosvedčilo terorizovať obyvateľstvo, neosvedčí sa to ani teraz.

Čo sa týka munície, Rusko svoje zásoby presných striel vyčerpalo veľmi rýchlo. Na kritickú infraštruktúru používa strely zo systémov S-300, S-400 , čo sú protilietadlové, protiraketové systémy. V Dnipre použili protilodnú strelu Ch-22, môžeme vylúčiť, že by dom zasiahla ukrajinská antiraketa, ako sa snažia naznačovať proruské a dezinformačné servery. Ten dom by vyzeral úplne inak. Na sto percent ho zasiahla Ch-22 alebo Ch-32. Sú to strely vyvinuté na lietadlové lode námorníctva USA, dnes sú 50 rokov staré, vtedy boli špičkové, dnes sú dosť hlúpe.

Čo som mal možnosť študovať – prílet strely, kadiaľ letela a kam smerovala, nemyslím si, že cieľom Rusov bol panelový dom. Vyzerá to, že chceli útočiť na elektráreň, ktorá je o tri kilometre vedľa. Ale tá strela je hlúpa, jej radar si na konci letu, bohužiaľ, vybral väčší ciel. To Rusov nevyviňuje, vojnu rozpútali a pokračujú v nej.

Počas celej zimy Rusi ničia ukrajinskú infraštruktúru. Robia to úspešne?

Ak by Ukrajina nemala pomoc zo slobodného sveta, tak áno. Ruská taktika je dobrá, z ich pohľadu.

Naša pomoc by však mala vyzerať inak. Jedna časť pomoci je správna, posielame generátory, transformátory, aby bolo možné opravovať rozvodné siete. Posielame prostriedky skôr účinné proti dronom a strelám s plochou dráhou letu. Tie účinné proti balistickým raketám sme zatiaľ Ukrajine úplne neposkytli, to sa možno zmení s príchodom amerických systémov Patriot.

Stále mi chýba tretia zložka – zbrane s dostrelom do hĺbky ruského územia. Ukrajina by tak mohla eliminovať ruské lode v prístavoch, odkiaľ vyplávajú s raketami, ktoré potom vystreľujú na Ukrajinu. Len posielaním humanitárnej pomoci sa vojny nevyhrávajú, aj keď je potrebná.

Máte obavy z vojenského cvičenia, ktoré teraz prebieha v Bielorusku, príde odtiaľ útok?

Hovoril som to už pred štyrmi mesiacmi, keď sa hovorilo o nasadení jadrových taktických zbraní zo strany Ruska, že to vylučujem a viac sa obávam nasadenia Bieloruska zo strany Ruska. Vtedy som dostával reakcie, že to by znamenalo koniec režimu Lukašenka, ľudia by povstali a zvrhli by ho. Nemyslím si to. Bielorusko je vo vojne. Je na strane Ruska už len tým, že umožňuje Rusom viesť útoky zo svojho územia.

Z vojenskej logiky veci, keby celú operáciu Rusi neplánovali iba ako vojenskú prehliadku v Kyjeve, ale ako reálnu vojnu, prvé rameno úderu by som volil z bieloruského územia pozdĺž hranice s Poľskom okolo Ľvova, aby som prerušil zásobovacie trasy z poľského Przemyślu smerom na Ukrajinu.

Kým Rusko nebude viesť vojnu dobre, čo teraz nevedie, zámer využiť bieloruskú kartu sa ponúka. Toto letecké cvičenie je skôr brnkanie na nervy, ale verím, že k útoku z Bieloruska ešte príde.

Čo to potom prakticky bude znamenať, aké počty vojakov a vojenskej techniky budú nasadené?

Nebude to zásadné, Lukašenko bude vedieť poskytnúť niektoré elitné jednotky, pri ktorých si je istý lojalitou, ale gro bude opäť na Rusoch. Rusi budú musieť poskytnúť svojich vojakov. Predsa len, chuť mobilizovaných Bielorusov umierať za Lukašenka sa limitne blíži nule.

Rusko teraz uspelo v boji o Soledar, bitka oň a neďaleký Bachmut trvala viac ako šesť mesiacov. V čom je Soledar, známy aj soľnými baňami, strategický a je to dôležitý úspech Ruska?

Strategicky významný nie je. Je významný pre ďalší osud Bachmutu a väčších miest v oblasti. Treba však povedať, že to je ruský úspech. Aj keď je otázne, nakoľko ruský a nakoľko úspech Jevgenija Prigožina a jeho súkromnej armády - Vagnerovej skupiny.

Soledar nie je zvrat vo vojne, ale významné ohrozenie Bachmutu. Ukrajinci na to budú musieť reagovať. Sťahujú sa za rieku Bachmutku, kde majú pripravené obranné línie a myslím si, že Rusi ďalej nepostúpia.

Soledar je známy ťažbou soli, je tam viac ako 200 kilometrov chodieb. Že ich však Rusi použijú na útok za chrbtami ukrajinských obrancov, sú fantazmagórie, chodby sú veľmi úzke, určené na pohyb peších, nie je možné nimi presúvať akúkoľvek techniku. A sú to bane, musí v nich fungovať vzduchotechnika, tá je napojená na agregáty, ktoré boli v bojoch zničené.

Hodnota Soledaru je v tom, že Rusom umožňuje využívať na presuny komunikácie a zjednodušuje im presun k Bachmutu, Slaviansku a ďalej, ale ani ich prípadný pád neznamená veľký zvrat vo vojne. Je to veľmi lokálny úspech, a možno je signifikantné, že jediný úspech, ktorý Rusi dosiahli za posledných sedem mesiacov vojny, nevybojovala ruská armáda, ale súkromní žoldnieri.

A v čom je teda významný Bachmut?

Pokiaľ ide o nasadené sily, Bachmut sa nelíši od iných úsekov frontu. Ukrajinci nechcú jeho pád, posilňujú ho, neviem povedať, nakoľko je to racionálne a nakoľko to má byť signál domácemu obyvateľstvu, že Bachmut udržia.

Predpokladám, že Ukrajinci dobre vedia, čo robia. Materiálové vojny, ako bola napríklad v prvej svetovej vojne bitka o Verdun, keď pre posun o 300 metrov zahynuli stovky tisíc mužov na oboch stranách a napokon to obe strany brutálne vyčerpalo, to nie je niečo, na čo by sa mala Ukrajina upínať. Ak budeme bitky brať ako mlynčeky na mäso, sú to bitky, v ktorých Ukrajina nemôže vyhrať.

Ukrajinci od začiatku fungujú múdro, maximálne sa snažia šetriť svoje živé sily, ale to sa v stacionárnom boji nedá. Stále čakám, že keď Ukrajina bude mať k dispozícii dostatok síl na útočnú operáciu, predvedie nám ju.

Ukrajinci chceli v zime urobiť ofenzívu, ale skončilo to tak, že sa len bránia. Príde na jar zásadný posun na fronte?

Zima na Ukrajinu poriadne neprišla, počasie neumožnilo zamrznutie pôdy a rozvinutie operácií. Ak aj Ukrajinci nejakú operáciu plánovali, chápem, že ju nerozvinuli. Či sa ešte ochladí, pôda zamrzne a bude možná operácia v teréne, je otázne.

Ukrajinci majú dostatok ľudí, ktorí boli na výcviku aj v Česku, aj vo Veľkej Británii či inde. Keď budú mať tieto čerstvé sily pohromade a doplnia sa bojové vozidlá pechoty - či už americké Bradley, alebo nemecké Marder, môžeme na jar čakať ofenzívu.

Vojna sa zrejme v roku 2023 neskončí. Ako bude vyzerať tento rok na bojisku?

Vojna sa určite neskončí. A ako bude vyzerať, záleží najmä na nás. Ak by sme sa vymanili zo závislosti od ruských dodávok, ak by sme presvedčili všetkých, že sa bez ruských nerastných surovín zaobídeme a zaviedli by sme reálne sankcie na Rusko, ak by sme poskytli Ukrajine moderné ťažké zbrane, vojna by sa tento rok mohla dostať do fázy, že Ukrajina oslobodí svoje územia.

Keď sa zastaví na Kryme, môžeme prejsť na vyjednávanie, kde Rusko pochopí, že v dlhodobom horizonte – ak bude trvať na tom, že bude okupovať Krym – vo finále príde o svoje územie na východ od Uralu v prospech Číny, ktorá si naň dlhodobo brúsi zuby.

Vojna ukázala, čo znamenala naša závislosť od Ruska. Európa je však závislá napríklad aj od Číny, ako sa poučila?

Európa sa evidentne z konfliktu nepoučila. Už sme si boli schopní priznať, že Rusko nie je kamarát, nad biznis stavia svoje záujmy – pocit veľmoci, a nebude to s ním jednoduché.

Inak sme sa nepoučili. Okrem iného aj vo vzťahu k silnej Číne. Do Číny sme presunuli náš priemysel, know-how, patenty, a nesprávame sa k Číne rovnako ako sa správa ona. Máme európsku optiku, keď si myslíme, že všetci rozmýšľajú ako my. Nie. Čína sa snaží o dominanciu a na rozdiel od Ruska nie je nedočkavá, počká si hoci aj 200 rokov, ale vo finále dosiahne svoje.

Rusko, to je partia vyhadzovačov pred nočným podnikom, zmlátia vás, okradnú, ale nechajú vás odplaziť sa domov, zahojíte sa a peniaze zase zarobíte. Čína je oveľa sofistikovanejší, inteligentnejší, prepracovanejší systém. Taká exekútorská mafia, biznismeni v bielych golieroch, ktorí vás pripravia úplne o všetko bez toho, aby vás zbili.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

[Crossbreed28]

https://spravy.pravda.sk/svet/clanok/65 ... z-funkcie/
A žije ešte?či ho popravili ako toho týpka,čo vyjednával mier s rusmi?prepáčte s russmi malo byť

[Crossbreed28]

https://twitter.com/azgeopolitics/statu ... -lRkYHSQpw
Nejak to tam na UA padá

[Crossbreed28]

https://twitter.com/julianroepcke/statu ... -lRkYHSQpw
Rusofób roepcke je zmatený

[skelet]

Crossbreed napíšu ti to ještě jednou. Laskavě piš co se skrývá pod těmi odkazy. Dokud to nebudeš dělat. Tak to ti budu házet do Hospody.

[Crossbreed28]

Crossbreed napíšu ti to ještě jednou. Laskavě piš co se skrývá pod těmi odkazy. Dokud to nebudeš dělat. Tak to ti budu házet do Hospody.

Ospravedlňujem sa

[Rase]

Válka na Ukrajině zdecimovala kdysi obávanou ruskou brigádu

Krvavý osud 200. samostatné motostřelecké brigády je symbolem zmařených invazních plánů Vladimira Putina.
Za překlad díky lm524a

https://www.washingtonpost.com/world/20 ... d-ukraine/

HELSINKY - Jaderně vyzbrojené ponorky proplouvají mrazivými vodami podél pobřeží ruského poloostrova Kola na severním okraji Evropy. Rakety schopné zničit města jsou po desítkách uloženy v bunkrech zakopaných ve vnitrozemských kopcích.

Od dob studené války tento arktický arzenál chránila bojová jednotka považovaná za jednu z nejhrozivějších v Rusku - 200. samostatná motostřelecká brigáda - dokud letos nevyslala své nejlepší stíhačky a zbraně na Ukrajinu a nebyla fakticky zničena.

200. brigáda byla mezi prvními jednotkami, které 24. února vpadly na Ukrajinu v rámci obávaného útoku na město Charkov. Podle interních dokumentů brigády, které prozkoumal deník The Washington Post, a podle dříve nezveřejněných podrobností poskytnutých ukrajinskými a západními vojenskými a zpravodajskými představiteli se jednotka do května potácela zpět přes ruskou hranici a zoufale se snažila přeskupit.

HELSINKY - Jaderné ponorky proplouvají mrazivými vodami podél pobřeží ruského poloostrova Kola na severním okraji Evropy. Rakety schopné zničit města jsou po desítkách uloženy v bunkrech zakopaných ve vnitrozemských kopcích.

Od dob studené války tento arktický arzenál chránila bojová jednotka považovaná za jednu z nejhrozivějších v Rusku - 200. samostatná motostřelecká brigáda - dokud letos nevyslala své nejlepší stíhačky a zbraně na Ukrajinu a nebyla fakticky zničena.
200. brigáda byla mezi prvními jednotkami, které 24. února vpadly na Ukrajinu v rámci obávaného útoku na město Charkov. Podle interních dokumentů brigády, které prozkoumal deník The Washington Post, a podle dříve nezveřejněných podrobností poskytnutých ukrajinskými a západními vojenskými a zpravodajskými představiteli se jednotka do května potácela zpět přes ruskou hranici a zoufale se snažila přeskupit.
Z dokumentu, který podrobně popisuje inventuru jejích řad v polovině války, vyplývá, že koncem května zbývalo ve dvou praporních taktických skupinách méně než 900 vojáků, kterých podle západních představitelů odjelo z posádky brigády v Rusku více než 1400. Velitel brigády byl těžce zraněn. A někteří z těch, kteří byli stále počítáni jako součást jednotky, byli uvedeni jako hospitalizovaní, nezvěstní nebo "odmítači" neochotní bojovat, uvádí se v dokumentu, který je součástí trojice interních ruských vojenských spisů získaných ukrajinskými bezpečnostními službami a poskytnutých listu The Post.
Rozpad brigády částečně odráží obtížnost jejího nasazení ve válce a statečný výkon ukrajinské armády. Bližší zkoumání 200. brigády však ukazuje, že její osud byl také formován mnoha stejnými silami, které zmařily invazní plány ruského prezidenta Vladimira Putina - endemickou korupcí, strategickými chybami a neschopností Kremlu pochopit skutečné schopnosti vlastní armády nebo protivníka.

Po měsících vzdávání se území a ztrátě tisíců vojáků se nyní Putin snaží zachránit své velkolepé cíle s celou silou, která připomíná 200. armádu: je silně oslabená, značně demoralizovaná a doplněná nezkušenými branci.
Tato rekonstrukce decimování brigády je založena na archivu dokumentů, rozhovorech s příslušníky jednotky a jejich rodinami a také na výpovědích důstojníků ukrajinských vojenských jednotek, které se s 200. brigádou střetly v boji. Většina z nich hovořila pod podmínkou zachování anonymity, aby mohli hovořit o citlivých zpravodajských informacích nebo, v případě ruských vojáků, aby si zachovali vlastní bezpečnost. Ruské ministerstvo obrany na žádosti o komentář nereagovalo.

Podle úředníků a odborníků, kteří dokumenty na žádost deníku The Post zkoumali, záznamy odhalují brigádu v krizi.
"Jejich síla dosahuje sotva 60 procent a jsou nuceni spoléhat na posily, které ani zdaleka nestačí," řekl v rozhovoru Pekka Toveri, bývalý ředitel finské obranné zpravodajské služby. "Máte muže, kteří odmítají bojovat, muže, kteří chybí. To všechno nám říká, že pro Rusko se válka strašně zvrtla."
Válka se pro dvoustovku nadále zhoršovala.

Velitel jednotky utrpěl při úderu tak těžká zranění hlavy, že zůstal zvracet, byl dezorientovaný a nepamatoval si události na bojišti a brzy bude muset být hospitalizován, vyplývá z interních dokumentů brigády. Mnoho nejsilnějších zbraní jednotky, včetně mobilních raketometů a tanků, bylo buď zničeno, nebo ukořistěno.
V měsících od květnového soupisu utrpěla brigáda další ztráty v bojích, včetně červencové přestřelky v severovýchodní obci Hrakove, a byla mezi ruskými silami, které byly poraženy při zářijové ukrajinské ofenzivě s cílem získat zpět velkou část Charkovské oblasti.

Po celou dobu byla brigáda rozkládána zevnitř. Zkušení vojáci a profesionální důstojníci, kteří byli na začátku války vysláni do boje s nejmodernějšími tanky T-80BVM, ustoupili sestavě špatně vycvičených branců, kteří byli do služby tlačeni s mizernou nebo zastaralou výstrojí.

Někteří z vojáků brigády popisují její stav jako zoufalý.

"Jednotka je ve stavu rozkladu," řekl jeden z vojáků, který nyní slouží v 200. brigádě poté, co byl odveden na základě mobilizačního rozkazu vydaného Putinem v září. On a ostatní dostali zpočátku "pomalované přilby z roku 1941 a vesty bez štítků", řekl tento měsíc v rozhovoru pro The Post. "Ani nás necvičí. ... Prostě vám řeknou: 'Teď jste střelec. Tady máš, tady je samopal'."
Ve válce, která byla pro velkou část ruské armády katastrofální, rozčlenění 200. jednotky vyniká. Do konfliktu vstupovala s lepším výcvikem, novějším vybavením a většími zkušenostmi - včetně předchozích bojových misí na Ukrajině - než většina ostatních jednotek. Nyní, vzhledem k rozsahu jejích ztrát, ji podle jednoho evropského vojenského představitele "nelze považovat za bojovou sílu".
"Bude se střílet

V době míru je 200. letka posádkou na spartánských základnách, které leží za polárním kruhem, méně než 10 mil od ruských hranic s Norskem. Umístění v obci Pečenga severozápadně od Murmanska podtrhuje její poslání: sloužit jako klín mezi mocnostmi NATO na západě a základnami ruské Severní flotily v Barentsově moři.

Přístavy, které sloužily jako výchozí bod pro fiktivní ponorku ve filmu "Hon na Rudý říjen", mají v ruské strategické doktríně existenční význam. Severní flotila tvoří jádro ruského jaderného potenciálu "druhého úderu", což znamená, že se očekává, že její ponorky budou manévrovat do Atlantiku a spustí závěrečnou kataklyzmatickou palbu, pokud se Spojeným státům podaří vyřadit ruská pozemní raketová sila.

Dvěstěpadesátka je součástí provázaného systému obrany flotily a jejích základen, který se opírá také o jejich vzdálenou polohu, vrstvy zabezpečení perimetru a další jednotky na poloostrově Kola.
Navzdory sázkám, které toto arktické nasazení vyvolává, byl 200. oddíl opakovaně využíván Kremlem pro prioritní mise. Důstojníci byli vysláni do Sýrie, aby pomohli prezidentu Bašáru Asadovi udržet se u moci, a podle ukrajinských představitelů a zprávy investigativního portálu Bellingcat se jednotka v roce 2014 tajně podílela na ruském pokusu zmocnit se území ve východní části ukrajinského Donbasu.

V lednu letošního roku začaly dvě těžce vyzbrojené praporní taktické skupiny z 200. jednotky nastupovat do vlaků směřujících k ukrajinským hranicím. Snímky na internetu ukazují ploché železniční vagony převážející tanky zasněženou krajinou a vojáky hrající karty v přeplněných kabinách pro cestující.

Podle ukrajinských představitelů, kteří se odvolávají na výpovědi zajatých vojáků 200. jednotky, byli vojáci stejně jako ostatní příslušníci invazních sil vedeni k domněnce, že jsou nasazeni k účasti na cvičení. Teprve ve tři hodiny ráno 24. února jim bylo řečeno: "Bude se střílet," uvedl jeden z úředníků.
Toho rána začal přes hranice proudit konvoj asi 100 vozidel brigády. Fotografie pořízené civilisty ukazují, že jeden z tanků jednotky byl použit k vytvoření zátarasu na severním okraji Charkova - pokus o nastolení pořádku, který se brzy ukázal jako marný.

Do konce dne bylo podle ukrajinských a západních zpráv několik jednotek 200. jednotky přepadeno nebo napadeno, desítky vojáků zabito nebo zraněno a technika včetně tanků a mobilních raketometů "Grad" zničena nebo zanechána u silnic.
Zpustošení bylo částečně způsobeno tím, že 200. armáda plnila jeden z nejtěžších úkolů invaze. "Ukázalo se, že fronta, která jim byla přidělena, je dobře bráněna velmi motivovanými Ukrajinci," uvedl vysoký představitel evropské rozvědky.

Ukrajinský válečný plán byl organizován především kolem ochrany Kyjeva, hlavního města země, ale také požadoval, aby několik obrněných jednotek, včetně 92. mechanizované brigády, zaměřilo svou palebnou sílu na obranu druhého největšího ukrajinského města - Charkova.
Tresty, které 200. brigáda utrpěla v těchto prvních bitvách a desítkách dalších, které následovaly, zůstávají pro vysoké ukrajinské důstojníky předmětem bojové hrdosti. "Co o nich můžeme vědět?" ptá se. Generálplukovník Oleksandr Syrskij, který později velel charkovské ofenzivě, nedávno v rozhovoru odpověděl na otázku o 200. pluku. "Utíkají velmi dobře."

Brigádu také brzdily problémy, které trápily jiné ruské jednotky. Měla málo potravin a pohonných hmot poté, co v týdnech předcházejících invazi spotřebovala nebo prodala důležité zásoby, uvedli představitelé. Putinovo rozhodnutí držet v nevědomosti i vyšší poradce ponechávalo velitelům málo času na přípravu jednotek, natož na koordinaci útočných plánů s ostatními jednotkami.

Ohromena ukrajinským odporem strávila 200. armáda následující týdny odrážením dalších útoků a zároveň se zakopávala do obranných pozic severně od Charkova, uvedli představitelé. Právě během tohoto úseku byl velitel brigády, 44letý plukovník Denis Kurilo, těžce zraněn při úderu, který podle západních představitelů zničil jeho vozidlo. Ukrajinští představitelé původně uváděli, že k úderu došlo koncem března a že Kurilo byl zabit. Interní záznamy brigády však hovoří o "bojovém zranění z 22. dubna", které si nakonec vyžádalo jeho hospitalizaci.
Na velitelství brigády byly zveřejněny pouze náznaky krveprolití. V polovině března gubernátor ruské Murmanské oblasti, pod kterou spadá posádka 200. brigády, na internetu oznámil, že na Ukrajině byli zabiti tři vojáci a jeden důstojník, a označil je za "skutečné hrdiny".

Jednalo se však pouze o malý zlomek skutečných obětí.

V interních záznamech brigády je uveden podrobný počet přeživších příslušníků v květnu poté, co ustoupili přes ruskou hranici do Belgorodské oblasti. Pravost dokumentů potvrdili západní bezpečnostní činitelé.

Jedna stránka obsahuje tabulku, která uvádí 892 vojáků, kteří byli stále "přítomni" a připojeni ke dvěma praporním taktickým skupinám, které byly v předválečném období nasazeny z Pečeně. Podle představitelů evropských bezpečnostních služeb, kteří 200. letku pozorně sledují, měly tyto dvě jednotky na začátku dohromady 1400 až 1600 vojáků.

Jeden z úředníků popsal škody, které by takové ztráty způsobily efektivitě a morálce jednotky, jako "katastrofální".

Mezi zbývajícími vojáky je v tabulce uvedeno 21 hospitalizovaných, šest nezvěstných a devět "odmítajících". Uvádí také, že brigáda čekala na 138 posil, ačkoli neuvádí jejich výcvik ani zázemí.

Text v horní části dokumentu uvádí, že jej měl 28. května schválit Kurilo, což naznačuje, že byl stále u jednotky navzdory svému nedávnému zranění. Lékařská dokumentace v trojici však uvádí, že trpěl vážnými příznaky "kraniocerebrálního zranění", včetně nevolnosti, zvracení, ztráty paměti a "krátkodobé dezorientace". Uvádí se v ní, že 11. července opustil jednotku, aby se léčil ve vojenské nemocnici Burdenko v Moskvě, a koncem srpna byl propuštěn. Ve zdravotní dokumentaci se rovněž uvádí, že jeho povinnosti byly dočasně přiděleny jinému důstojníkovi.
Kurila, jehož pas a vojenský životopis se rovněž objevily v archivu, se nepodařilo zastihnout. Ve středu na telefonní číslo spojené s Kurilem odpověděla žena, která se představila jako jeho manželka. Řekla, že u 200. jednotky nesloužil asi půl roku, což je doba, která by odpovídala začátku jeho hospitalizace. Dodala, že od té doby byl převelen k jiné vojenské jednotce a je nedostupný.

Avatarem Kurilova účtu na WhatsAppu je znak "Z", který používají ruské jednotky na Ukrajině, spolu s ruskými slovy znamenajícími "za vítězství".

Přes veškerou zdánlivou přesnost jmenného seznamu brigády některé kategorie nápadně chybí. Není v něm uvedeno, kolik vojáků bylo původně součástí dvou praporních taktických skupin, a není v něm ani zmínka o těch, kteří byli do té doby v boji zraněni nebo zabiti.

Toveri, bývalý šéf finské rozvědky, řekl, že záznam zřejmě představuje snahu velitelů provést inventuru svých sil, aniž by zohlednili příčiny jejich úbytku.

"Prostě udělali nové účetnictví," řekl Toveri a dodal, že by to odpovídalo ruské vojenské kultuře, která je v otázce ztrát vnímána jako bezcitnější než její západní protějšky. "Byli ve válce tři měsíce a nezmiňují se o žádných padlých v akci," řekl Toveri. "Nechme minulost minulostí."
"Právě vykrváceli

Ztráty způsobily krizi na dvou frontách: V Murmansku se snažila najít posily, i když rozbité prapory v Belgorodu dostaly rozkaz vrátit se na Ukrajinu.

Na znamení rostoucího zoufalství začala brigáda v červnu formovat takzvaný "smíšený dobrovolnický prapor", do něhož byli podle západních představitelů zařazeni námořníci stažení z lodí Severní flotily, logističtí specialisté ze skladů a další, kteří byli k akci často přinuceni, přestože měli jen malé nebo žádné zkušenosti či výcvik v pozemním boji.

Zbytky praporu v Belgorodu koncem jara nesměle překročily zpět na Ukrajinu a zaujaly pozice objímající ruskou hranici.

Ukrajinští vojenští představitelé popsali vracející se 200. jednotku, ačkoliv degradovanou, jako profesionálnější než Ruskem podporované separatisty, kterým předtím čelili u Charkova.

Vojáci 200. jednotky byli méně náchylní k rozhovorům na otevřených telefonních linkách, přinesli mnohem větší palebnou sílu a ukázali se jako zdatní v zaměřování, uvedl Taras Ševčenko, velitel dělostřelecké a průzkumné jednotky 127. samostatné brigády ukrajinské teritoriální obrany.

Začátkem června se podle něj jeho jednotka střetla s 200. armádou ve vesnici Velyki Prochody severně od Charkova. Ukrajinci byli zaskočeni přívalem úderů, včetně jednoho, který strhl třetí patro budovy sloužící jako operační základna, řekl Ševčenko a způsobil mu otřes mozku.

Po sérii bezvýsledných přestřelek Ševčenko řekl, že přesvědčil ukrajinské dělostřelecké jednotky, aby na několik dní zastavily palbu v naději, že vytvoří dojem, že jim dochází munice, protože k lepšímu zaměření ruských pozic byly použity kvadrokoptéry.
V době, kdy byl klid, ukazovaly záběry z bezpečnostních kamer, že vojáci 200. jednotky polevili v ostražitosti.

"Nic na ně neútočilo, takže se mohli klidně opalovat," řekl Ševčenko. "Sprchovali se venku. Pobíhali bez neprůstřelných vest, bez přileb."

Ukrajinské síly toho využily a rozpoutaly 40minutovou palbu za účasti minometů, tanků a dělostřeleckých zbraní ze sovětské éry, druhý den po setmění pak zahájily následný útok.

"Nevěděli, kam utéct," řekl Ševčenko. Po osvobození vesnice podle svých slov hovořil s obyvateli, kteří odhadovali, že v důsledku dvoudenního boje zahynulo asi 100 ruských vojáků, ačkoli oficiální čísla neexistují. Uvedl, že údery demontovaly vozidla, která mohla evakuovat zraněné. "Místní obyvatelé říkali, že mnoho lidí zemřelo během noci," řekl Ševčenko. "Prostě vykrváceli, protože ti, kteří byli zraněni - ty nemohli evakuovat."

'Neoprávněné opuštění vojenské jednotky'

V tomto jediném sledu 200. jednotka ukázala, že může být jak smrtelně účinná, tak fatálně nedisciplinovaná. Nevyzpytatelný výkon je charakteristický pro jednotku, kterou západní bezpečnostní činitelé označují za jednu z nejlépe fungujících ruských brigád, nicméně sužovanou systémovou hnilobou a nefunkčností.

Jednotky 200. brigády, které jsou přidruženy k elitní Severní flotile, dostávají speciální vybavení a výcvik pro arktické podmínky a často jsou první ve frontě na nejmodernější ruské vybavení. V roce 2017 byla brigáda první v ruských ozbrojených službách, která obdržela nové tanky T-80BVM sjíždějící z montážních linek.

A přesto lidé ze Západu, kteří se do Pečeně vydali předtím, než Rusko omezilo cestování, popisují základnu jako ponurou posádku, kde důstojníci zanedbávají morálku vojáků a vojáci se mohou zdát bezradní, pokud jde o identitu a poslání brigády.
Thomas Nilsen, redaktor norského zpravodajského serveru Barents Observer, který 200. brigádu pozorně sleduje, popsal, jak se před několika lety v baru poblíž základny setkal s vojáky, kteří nevěděli o své blízkosti k NATO, dokud na svém telefonu nevytáhl mapu, aby jim ji ukázal.

V roce 2020 zemřeli tři vojáci - včetně jednoho sebevraha a dalšího, který se udusil zvratky - a několik jich bylo zraněno při incidentech, které vyvolaly obavy o podmínky a bezpečnost brigády, jak uvádí vyšetřování ruského zpravodajského portálu Sever.realii. Jeden voják oslepl a další údajně přišel o ruku při výcviku s miniaturním dronem vyzbrojeným vysoce výkonnou výbušninou.

V témže roce praporčík 200. jednotky zveřejnil na sociálních sítích videa, v nichž obvinil nadřízené ze zanedbání péče a korupce. Jedno z nich ukazovalo scény bídy v bytech vyhrazených pro důstojníky, zrezivělé spotřebiče, plíseň lezoucí po stěnách a hromady odpadků nacpané v neobydlených jednotkách.
"Takhle žijí praporčíci a důstojníci ruské armády!" řekl na videu praporčík Michail Balenko a popsal areál expresivním výrazem. "Velitel brigády sem ani nechodí. Nezajímá ho, jak žijí jeho podřízení."
Na dalším videu Balenko obvinil velitele z krádeží zásob, podplácení vojenských inspektorů a prodeje pohonných hmot určených pro vozidla brigády. Balenko nereagoval na pokusy se s ním spojit, aby se vyjádřil.

Zdá se, že válka tyto problémy s morálkou a soudržností ještě prohloubila.

Podle představitelů západních bezpečnostních služeb odmítly desítky vojáků v Pečeněze během prvních měsíců invaze nastoupit do služby. Není jasné, co se s nimi stalo.

Ukrajinští velitelé popsali bitvy, v nichž 200. vojáci nechtěli bojovat nebo se vzpírali rozkazům. V polovině července ukrajinská průzkumná jednotka zachytila zvukový záznam ruského velitele tanku v Hrakově, jak křičí na své podřízené.

"Mám vám ukázat, jak zabíjet Ukrajince? Já si do toho tanku sednu sám," křičel velitel krátce předtím, než byl tank zničen střelou Javelin, uvedl Oleksandr, průzkumník 92. ukrajinské mechanizované brigády, který promluvil pod podmínkou, že jeho příjmení nebude zveřejněno, aby byla zachována jeho bezpečnost.

Do konce této bitvy byly desítky ruských vojáků zabity nebo zraněny a 12 tanků bylo zničeno, uvedl Oleksandr a dodal, že další odposlechy naznačují, že řada vojáků v tom či onom okamžiku odmítla použít své zbraně.

Dokumenty brigády také naznačují vnitřní rozvrat. V jednom souboru spisů je uvedeno trestní oznámení podané ruské vojenské prokuratuře ohledně čtyř vojáků 200. brigády - staršího poručíka, dvou desátníků a vojína.

Dva z nich byli obviněni z "nezákonného prodeje výbušnin" a další dva z "neoprávněného opuštění vojenské jednotky". Z dokumentů vyplývá, že prokurátoři odmítli vznést proti vojákům obvinění, ačkoli nejsou uvedeny žádné důvody. V záznamech se objevují příjmení vojáků, ale pokusy o jejich kontaktování byly neúspěšné.
Přesné počty obětí 200. jednotky zůstávají v nedohlednu. Brigáda nezveřejnila žádné údaje a murmanská vláda ve svých veřejných prohlášeních přiznala pouze několik mrtvých vojáků.

Přesto se objevily i další informace o tom, jak se válka podepsala na vojenských rodinách v Murmansku. Koncem srpna přijal regionální zákonodárný sbor zákon o bezplatném stravování školáků, jejichž rodiče sloužili na Ukrajině nebo byli zabiti či zraněni, a oznámil, že nárok na něj má 1274 studentů.
"Obnova bude trvat roky

Účast 200. brigády v obléhání Charkova skončila v září, kdy byla při ukrajinské ofenzivě u Kupjanska vyřazena, uvedl plukovník Pavlo Fedosenko, velitel ukrajinské 92. mechanizované brigády, jednotky, která zasadila úder a která se s 200. brigádou střetla častěji než kterákoli jiná.

Poté z jediného praporu zbyly jen fragmenty, složené ze směsice vojáků, které se jen málo podobaly zkušené jednotce, jež se na Ukrajinu vydala o sedm měsíců dříve, řekl Fedosenko.

Většina důstojníků jednotky byla zabita nebo zraněna, řekl Fedosenko, a asi 70 % jejího vybavení - včetně asi 32 tanků a 100 vozidel - bylo zničeno nebo ukořistěno.

"Z té brigády nezbylo nic," řekl v nedávném rozhovoru pro The Post. "Je úplně zničená."

Podobná hodnocení poskytli i západní bezpečnostní představitelé. Vzhledem k tomu, že bylo ztraceno tolik jejích smluvních vojáků a vyšších členů důstojnického sboru, "bude trvat roky, než se 200. brigáda obnoví," uvedl vysoký představitel evropských zpravodajských služeb.

Podle kopie rozkazu ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, který se nacházel v archivu dokumentů, Kurilo 17. září opustil velení brigády a stal se zástupcem velitele jiné motostřelecké divize.

Pozůstatky 200. brigády se později objevily v Luhanské oblasti, kde zachycená komunikace poskytnutá listu The Post ukrajinským vojenským představitelem ukázala, že ruští důstojníci zuří kvůli nekázni. V jedné výměně názorů velitel pluku nadává podřízenému kvůli tomu, že vojáci opouštějí své pozice.
"Po měsíci a půl jsem z těch lidí f-----g unavený," řekl velitel. Dále popisuje rozplývající se čety a svou snahu vtáhnout vojáky zpět do boje. V jednom případě "z pozic odešlo 30 lidí a teď je to f-----g přes 60, 75, možná celá četa," řekl. Po výčtu podobných problémů u jiných jednotek řekl: "Co to, do pr--ele, děláte? Budete sestavovat prapor, nebo ne?".

Při nedávných potyčkách v Luhansku bylo zraněno nejméně 20 vojáků 200. praporu, uvedl ukrajinský zpravodajský důstojník. Úředníkem poskytnutá informační karta uvádí jména a data narození zraněných vojáků; jejich věk se pohybuje od 20 do 50 let.

Jeden z těchto vojáků, kterého kontaktoval The Post, přiznal, že se zotavuje doma, ale odmítl se podrobněji zabývat svým nasazením nebo zraněním. Sám sebe popsal jako "civilní osobu. Mám rodinu, děti. Nikdy jsem ani nepomyslel na to, že bych musel jít bojovat", než mě zachvátila Putinova mobilizace.

"Když jsem byl v nemocnici, byli tam kluci z Moskvy, prostě obyčejní chlapi, někteří pracovali v opravnách aut nebo na nějakých jiných místech," řekl. "Prostě je vytrhli z jejich civilního života a poslali je 'zabírat vesnice'." Mnozí byli ujišťováni, že "budeme v týlu, ne v první linii," řekl. "Ale ukázalo se, že je to přesně naopak."

Voják, kterému hrozí vězení, pokud bude přistižen, jak mluví o válce, byl jedním z roztrhané skupiny asi 500 branců, kteří byli v říjnu vysláni na Ukrajinu v rámci dalšího pokusu doplnit tamní 200. armádu, jak uvádějí západní bezpečnostní představitelé. Odchod odvedenců z poloostrova Kola završil pozoruhodný úbytek jednotky, která má bránit ruskou hranici s Norskem, zemí NATO, a s Finskem, které nyní usiluje o vstup do aliance.
Podle satelitních snímků a zprávy v izraelském tisku přesunulo Rusko v srpnu a září na leteckou základnu poblíž Finska letku bombardérů schopných nést jaderné zbraně. Západní představitelé uvedli, že si to vykládají jako známku toho, že Rusko bude pravděpodobně více než kdy jindy spoléhat na jaderné odstrašení na poloostrově Kola vzhledem k redukovanému stavu 200. a dalších jednotek.

"V Murmanské oblasti máme nyní holé hranice," řekl zraněný voják. "Všechny jsou teď prázdné. Nikdo tam nezůstal."

Miller podával zprávy z Helsinek, Osla a Londýna, Iljušina z lotyšské Rigy, Belton z Londýna, Churšudjan z Charkova a Kyjeva a Sonne z Washingtonu. Na této zprávě se podílel Serhij Morgunov v Kyjevě.

[skelet]

Upozorňuji, že toto není vykecávací vlákno.
A aby jste si to zapamatovali, tak Rase, Kolt a Crossbreed mají ode mě výstrahu. Po výstraze bude následovat varování a po varování bude následovat odpočinek.
To samozřejmě neplatí jen pro ty tři hříšníky.
Doufám, že jsme si to ujasnili.