Německý inženýr Erich Bachem v zoufalé reakci vyvinul Bachem Ba 349 Natter („Viper“), raketový letoun s vertikálním vzletem, určený pro protiraketové úkoly k ochraně civilního obyvatelstva a bodových cílů. Natter daleko předběhl svou dobu, integroval nejmodernější technologie a výrobní procesy, které se v leteckém průmyslu používají dodnes. Testy proběhly úspěšně a první vertikální vzlet pilotovaného raketového letadla na světě se uskutečnil krátce před koncem války ve Stetten am kalten Markt ve Švábsku. Experiment se však stal osudným zkušebnímu pilotovi Lotharu Sieberovi.
Nějak mi nesedí ty nejmodernější technologie a výrobní postupy. Letoun měl být dřevěný, tedy spíš překližkový (kromě kapsle pilota). Konstrukce z pryskyřicí sycené překližky už tehdy mistrovsky zvládali Sověti - "delta drevesina" např Jak-1, Jak-9, La-5, LaGG-1 a jestli se nemýlím běžná překližka se objevovala po celé meziválečné období.El Diablo píše: ↑24/1/2023, 19:22Německý inženýr Erich Bachem v zoufalé reakci vyvinul Bachem Ba 349 Natter („Viper“), raketový letoun s vertikálním vzletem, určený pro protiraketové úkoly k ochraně civilního obyvatelstva a bodových cílů. Natter daleko předběhl svou dobu, integroval nejmodernější technologie a výrobní procesy, které se v leteckém průmyslu používají dodnes. Testy proběhly úspěšně a první vertikální vzlet pilotovaného raketového letadla na světě se uskutečnil krátce před koncem války ve Stetten am kalten Markt ve Švábsku. Experiment se však stal osudným zkušebnímu pilotovi Lotharu Sieberovi.
Automatické navádění je v literatuře nazývané "autopilot" - pro nastoupání nad letovou výšku - předpokládám, že se nastavil na zemi podle výšky určené zachycením svazu bombardérů pozemními radary Freya Tam přebíral řízení pilot. A horizontálně se asi měla nastavit podle stejných údajů rampa. Nikde jsem nenarazil na zmínku o jekékoliv elektronice, která by "naváděla". Rád se ale nechám poučit.bat píše: ↑24/1/2023, 22:14 Dokument je opravdu dobrý a lepší jsem na téma Bachem neviděl.
Ad technologie. Třeba to automatické navádění, znovupoužitelnost částí, použití pomocných motorů na TPH, zbržďující padák jsou technologie, které se ideově neztratily. Vše už bylo sice nějak vymyšleno i nějak používáno, ale Bachem je vtipně integroval. Na to jaké měli zadání, čas a prostředky, tak vynikající inženýrský výkon. Byl to mix high-tech technologií a levných "ersatz" řešení.
Vymyšlené to nebylo špatně, ale stejně by to byla jen krátká epizoda směrem k řízeným střelám řady Wasserfall, které už "klepaly" na dveře.
Nějak mi tam toho nesedí víc. Natter je tedy česky Viper, no dobře, já myslel, že užovka, je určen pro protiraketové útoky, já myslel, že to měl bejt záchytnej stíhač, testy proběhly úspěšně, dokud se to tahalo na laně nebo střílelo bez posádky, jak si do toho sed chlap, bylo po něm. Sumasumárum, další německý nepoužitelný zoufalství.seabee píše: ↑24/1/2023, 21:53Nějak mi nesedí ty nejmodernější technologie a výrobní postupy.El Diablo píše: ↑24/1/2023, 19:22Německý inženýr Erich Bachem v zoufalé reakci vyvinul Bachem Ba 349 Natter („Viper“), raketový letoun s vertikálním vzletem, určený pro protiraketové úkoly k ochraně civilního obyvatelstva a bodových cílů. Natter daleko předběhl svou dobu, integroval nejmodernější technologie a výrobní procesy, které se v leteckém průmyslu používají dodnes. Testy proběhly úspěšně a první vertikální vzlet pilotovaného raketového letadla na světě se uskutečnil krátce před koncem války ve Stetten am kalten Markt ve Švábsku. Experiment se však stal osudným zkušebnímu pilotovi Lotharu Sieberovi.
To máš pravdu. Zároveň mě ale tyhlety vundrvafen, z toho, co o nich vím, nestojí za to si něco dalšího nastudovat. Zoufalé, nepoužitelné a krok zpátky, jak píše Seabee a ještě i stranou.
Skoro bych čekal nějakou citaci, popis, jak to probíhalo, co byl princip automatického navádění. Při dnešních webových překladačích to snad zvládne každý. Jinak za automatické navádění se dá považovat - v intencích roku 1945 - i navádění Fi 103R. Azimut daný pozemní rampou, směr udržovaný gyroskopy, které se roztáčely před startem, výška regulátorem v závislosti na tlaku vzduchu a vzdálenost daná počtem otáček vrtulky, hnané prouděním vzduchu.
Nedávno jsem sledoval nějaký pořad o Amerika bomber a kromě jiného tam říkali, na kolika stovkách projektů Němci koncem války stále pracovali. Nedokázali konsolidovat své síly a soustředit se na životaschopné projekty. Částečně tomu sice uprostřed války udělal přítrž Albert Speer, ale pořád těch nesmyslných projektů bylo mnoho. A Natter, ačkoliv je mi po jisté stránce sympatický, patří právě mezi ty, které vedly do slepé uličky.
Amerika bomber byl myslím už sedmý díl té série a všechny byly informačně hodně přínosné - umělecky ale legrační. Zajímavý byl ten o jednomotorových stíhačkách, např. Messerschmitt P.1101, podle kterého (pod rukou zakoupená dokumentace) po válce Švédi postavili SAAB 29 Tunnan, nebo konkurenční Focke-Wulf Ta 183. Ve srovnání s tím byly Gloster Meteor nebo Bell P-59 Airacomet aerodynamicky primitivní. Ještě Lockheed P-80 Shooting Star, nebo Jak-15/17/23 byly o parník za zmíněnými, nebo za Me-262.kacermiroslav píše: ↑10/3/2023, 23:33Nedávno jsem sledoval nějaký pořad o Amerika bomber a kromě jiného tam říkali, na kolika stovkách projektů Němci koncem války stále pracovali. Nedokázali konsolidovat své síly a soustředit se na životaschopné projekty. Částečně tomu sice uprostřed války udělal přítrž Albert Speer, ale pořád těch nesmyslných projektů bylo mnoho. A Natter, ačkoliv je mi po jisté stránce sympatický, patří právě mezi ty, které vedly do slepé uličky.
Ty jo, toto jsem ještě neslyšel. Zatím jsem četl jen o vlastním vývoji. Nemáš k tomu něco bližšího?
