Po vtrhnutí do Čečny v roce 1994, Rusové ihned vyrazili na Grozny a obklíčili ho ze tří stran. Z urputných a velmi krutých bojů si Rusové odnesli následující ponaučení:

1. Je třeba seznámit vojáky s kulturními tradicemi a zvyky dané země a jak se chovat slušně. Rusové podcenili církevní a kulturní vazby (jako kdyby nebyli v Afghánistánu) a tak ruští vojáci zacházeli s každým koho potkali špatně a ten se vzápětí stal jejich nepřítelem.
2. Je třeba rozlišit bojovníky od ne-bojovníků. Dny kdy boje jsou vedeny v prázdném městě jsou pryč. Rusové byli donuceni k prohlížení kapes civilistů aby našli zbraně, munici, hledali otlačeniny na ramenou od zbraní, hledali zbytky střelného prachu na rukou za pomoci psů.

3. Psychologický aspekt války ve městě je tak veliký, že je vhodné mít zálohy a střídat jednotky, aby si odpočinuly. Když se toto děje je to dobrá cesta jak si uchovat bojového ducha jednotky po delší dobu. Když ne, tak se to v určitém okamžiku zlomí a není cesty zpět.
4. Výcvik a disciplína jsou základem. Bez tohoto není možnost splnit jakoukoliv misi. Je potřeba přiblížit výcvik co nejvíc realitě a prostředí ve kterém se bude odehrávat. Disciplína se musí dodržovat, bez ní je všechno ztraceno.
5. Rusové byli překvapeni, jak Čečenci dokázali využít mobilní telefony, satelitní telefony Motorola, improvizované TV stanice, použití lehkých – komerčních kamer a Internetu k tomu aby vyhráli informační válku. Rusové přiznali, že tuto válku prohráli hned na začátku konfliktu a zapřísahli se, že tuto chybu již nezopakují.
6. Množství a možnost použití RPG 7 byla také velikým překvapením. Čečenci je používali proti všemu co se pohnulo. Stříleli s nimi jako s minometem přes budovy, proti v předběžící pěchotě, samozřejmě proti tankům a obrněným vozidlům a popřípadě proti letectvu. Někdy bylo jejich použití koordinované, prostě jako na střelnici, a s odstřelovačskými puškami to byla JEJICH zbraň číslo 1. Rusové také čelili velmi dobře vybavenám odstřelovačům a jejich pomocníkům, kteří používali standartní vojenské zbraně. Tyto střelce bylo velmi těžké porazit a bylo k tomu za potřebí obrovskou palebnou sílu.
7. Rusové opět potvrdili potřebu velkého množství dobře vycvičených pěšáků.

8. Zjistili, že najít rozhraní mezi jednotkami je stále problém, ale nebyly to jenom horizontální hranice, které jim dělali problém. Stávalo se to samé jako ve Stalingradu, že první dvě patra měli rusové a další dvě byly v držení čečenců.
9. Přepady byly na denním pořádku. Měli tři úrovně. Čečenci byli rozmístěni v podzemí, v prvních patrech a na střechách. Palba byla koordinovaná a koncentrovaná jak jen to šlo. Tím pádem nebylo úniku před vícero RPG vypálenými ze třech směrů.

10. Nejúčinější odpověď na palebnou převahu rusů, bylo držet se co nejblíž ruským jednotkám a zastavit tuto dělostřeleckou podporu. Pak už z toho byl boj na úrovni velitelů čet, tedy těch, kteří jsou v ruské armádě těmi nejslabšími.
11. Fyzické a duševní zdraví začalo upadat ihned po zahájení bojů vysoké intenzity v Grozném. Během necelého měsíce pomalu 20% vojáků trpělo virovou hepatitidou – zánět jater. Ruští doktoři léčili hlavně tuto nemoc a choleru. Úplavice, střevní kolika, zhoubný antrax a mor byly nemoci, které se u vojáků projevily. Nedostatek užitkové vody byl zdrojem nemocí. Virová hepatitida zmizela v letních měsících ale byla nahrazena střevní infekcí. Nedostatečná hygiena měla za následek rozkvět vší.
12. Na základě pozorování asi 1300 vojáků u 72% bylo zjištěno nějaká mentální porucha! Skoro75 procent má přehnané reakce. Asi 28% má jakési neurotické reakce a 10% má silné emoční reakce. Rusové doporučili 5 různých psychologů na jeden armádní sbor, tzn.že přeci jen si vzali nějaké ponaučení z Afghánistánu, ale nečekali takovýto stav. Mnoho obětí permanentního bojového stresu bylo způsobeno nedůkladnou péčí.
13. Čečenci se neobávali tanků ani BVP. Určili týmy pancéřovníků a ti měli za úkol zlikvidovat vedoucí a poslední tank. Jakmile se toto povedlo, ostatní byli zlikvidováni jeden podruhém. Ztráty byly jak je uvedeno v tématu 1. čečenská válka -1994 - Bitva o Groznyj ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1587
pouze dodám 6 ze 6 ZSU 23 v prvních třech dnech bojů. Čečenci si vybrali místa dostatečně vysoko nebo nízko položené mimo náměr tanků a BVP. Pěchota v BVP ODMÍTLA vystoupit z BVP a často umírala uvnitř aniž by vystřelila jednu ránu. Ruští SPECNAZ na tom byli lépe, ale ze začátku měli problémy se součinností s obrněnými vozidly. Základní problém byl, že byl nedostatek vysazené pěchoty. Hodně zničených BVP mělo poloviční výsadek a někdy vůbec žádný! Čečenci byli pohybliví a přizpůsobovali se dané situaci, kdežto rusové spoléhali na brutální sílu.
14. Zranění nebo mrtvý ruští vojáci byli pověšeni hlavou dolů před okny u obranných pozic čečenců. A tak museli rusové střílet skrz jejich těla aby zasáhli „čečenské zlobili“. Ruským zajatcům byla useknuta nebo odříznuta hlava a ty byly vystaveny podél cest vedoucích do města, takže je posily měli pěkně na očích. Obě strany, v rozporu s mezinárodními konvencemi, používali mrtvoly ke zřízení nástrah.
15. Rusové nebyli překvapeni zuřivostí a brutalitou bojů čečenců, ale byli překvapeni úrovní nástrah zřízených čečenci. Kteří nastražili a zaminovali vše co se dalo vycházejíc z odpozorovaných zkušeností jak se chová průměrný ruský voják. Provádět a updatovat poučení o Minovém nebezpečí a nástrahách bylo velmi těžké.
16. Rusové byli většinou spokojeni s jejich pěchotními zbraněmi. Nechráněný tank je snadná kořist – těžkopádný, špatný výhled a špatné vybavení zbraněmi na blézkou obranu. Samohybné dělostřelectvo a BVP byli ve městě více účinné. Pro další boje byli doporučen slzný plyn a jiné Non-lethal zbraně. Použití RPO-A se ukázalo jako velmi účinné. Konečně, kombinace různých druhů vojsk se ukázala jako velmi účinná, přizpůsobivé velení a řízení znamenalo víc než zbraně jednotlivce. Obrněná technika s reaktivním pancířem přežili tam kde ostatní byli ztraceni ale střelba ze shora a z boku byla velmi nebezpečnou.
17. Spojení bylo zajištěno starými systémy a tak čečenci mohli víceméně kdykoliv rušit a poslouchat ruskou komunikaci.
Aspoň že si něco vzali k srdci.
Rozdělím to na části neboť je toho moc. Tady je první část. Když to člověk čte, tak má pocit že rusové nikdy nikde neválčili. Jak někdo psal, nadutci s heslem NAS MNOGA!
Vezmu to jak to je napsané. Je to článek od Timothy L.Thomas, který jako jeden z prvních informoval o tom co se děje v Čečně. Psal to pro americkou armádu.