Válka na Ukrajině

Příspěvek od **niko** » 23/2/2023, 21:28

Partizani na Kryme prerusili zeleznicne spojenie.
https://twitter.com/bayraktar_1love/sta ... ZWEzA&s=19
V Belgorode zda sa, ze uradoval Himars.
https://twitter.com/Tendar/status/16285 ... vzi2w&s=19
Rusi strielaju vlastnych, ktori opustaju pozicie.
https://twitter.com/Milan8662/status/16 ... oh-ew&s=19
Dalsi rusky Su-25 isiel na chuj.
https://twitter.com/UAWeapons/status/16 ... vn0fw&s=19

Lynx · Příspěvek od **Lynx** » 24/2/2023, 00:08

Zaujimavy článok (v EN) ukazujúci vojnu na UA v úplne iných číslach a súvislostiach. Ze RU vlastne vyhrava...

https://foreignpolicy.com/2023/02/23/ru ... tatistics/

Wolfhound · Příspěvek od **Wolfhound** » 24/2/2023, 00:31

S Putinem nejednat. Je to odlišný druh lidské bytosti, varuje izraelský bezpečnostní expert.

Víte, v Evropě mi dlouho říkali Pan Retro, protože jsem hovořil o možnosti války a ruském zlu. Lidé se mě ptali, o čem to mluvím, vždyť jsme ve 21. století, proč se tedy vracím do první poloviny 20. století. Ale já odpovídám, že to neskončilo. Nedává mi smysl vaše představa o vzájemné závislosti, že my jsme závislí na ruském plynu, ale oni jsou závislí na evropských penězích, takže nebudou okupovat Ukrajinu.

Lidé tu předpokládají, že jiní lidé mají stejný selský rozum a stejný žebříček priorit. Na Blízkém východě máme bajku o žábě a škorpiónovi. Škorpión prosí žábu, aby ho přeplavila přes Nil. Copak jsem blázen? ptá se žába. Když tě vezmu, bodneš mě. Na to říká škorpión: Jsem snad já blázen? Když tě bodnu, oba se utopíme. Žába se nechá přesvědčit a vezme škorpióna na záda. Uprostřed Nilu ji škorpión bodne. Žába na něj křičí, kam dal rozum, a on jí odpoví, že to má holt jako škorpión v povaze.

Zdroj:
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... t-40423610

danny1691 · Příspěvek od **danny1691** » 24/2/2023, 07:54

Vojáci v Bachmutu padnou průměrně za čtyři hodiny, říká americký voják
Naděje na délku života vojáka na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny je kolem čtyř hodin, odhaduje bývalý příslušník americké námořní pěchoty, který nyní bojuje po boku Ukrajinců v „mlýnku na maso“, jak se říká bitvě o Bachmut. Jde o jeden z nejkrvavějších a nejdelších střetů plnohodnotné ruské invaze, která začala přesně před rokem. Trosky města ukrajinští vojáci na výročí vpádu stále brání před postupujícími okupanty, napsal server Insider.
https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/ ... -invaze-na

mikhail · Příspěvek od **mikhail** » 24/2/2023, 10:53

Dmitrij Medvedev už vidí nacizmus a nutnosť jeho potlačenia aj v Poľsku. Dá sa pochopiť, prečo sa Poliaci tak mohutne vyzbrojujú a veru nemôžeme sa vo svetle týchto rečí čudovať.

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... nicni_hovo

seabee · Příspěvek od **seabee** » 24/2/2023, 11:54

Valné shromáždění OSN vyzvalo Rusy k odchodu z Ukrajiny. Proti bylo sedm zemí
- Bělorusko
- Demokratická (

) republika Korea
- Eritrea
- Mali
- Nikaragua
- Syrská arabská republika
- a překvapivě Ruská federace

Pro bylo jenom 141 nacistických států.

ČTK
23.2.2023

Dzin · Příspěvek od **Dzin** » 24/2/2023, 12:21

53% Čechů určitě a 22% spíše souhlasí, že útok na Ukrajinu je neobhajitelný akt ruské agrese. Pouze 10% spíše a 9% určitě nesouhlasí a 6% neví.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pr ... 240835_mfk

821 · Příspěvek od **821** » 24/2/2023, 12:27

https://twitter.com/visegrad24/status/1 ... 0651487235

Poľsko začalo posilňovať svoje hraničné múry a ploty s Bieloruskom a Ruskom (Kaliningrad) protitankovými zátarasami.

Příspěvek od **niko** » 24/2/2023, 14:31

Zostrih nakladacky, ktoru dostali rusi pred rokom pod Kyjevom. 18+
https://twitter.com/bigSAC10/status/162 ... YPoBg&s=19

Shakal · Příspěvek od **Shakal** » 24/2/2023, 20:49

Zdroj FB profil dnesnaukrajine.cz

Pátek. Valné shromáždění OSN včera výraznou většinou schválilo rezoluci, která vyzývá Rusko k okamžitému stažení vojsk z okupovaných území Ukrajiny za mezinárodně uznávané hranice, tedy i z těch oblastí, které nelegálně anektovalo. 141 zemí hlasovalo pro, 32 se zdrželo (mezi nimi primárně obchodní partneři Ruska včetně Indie a Číny). Pouze 6 zemí mimo Ruska hlasovalo proti. V klubu lůzrů zůstal skutečný výběr z hroznů: Loutkový stát Ruska Bělorusko, skanzen 50. let Severní Korea, odpadní jímka Afriky – totalitní Eritrea, wagnerovci vydírané Mali, diktatura Nikaragua a arabská republika v předsmrtné křeči – Sýrie. Sem jsme za poslední rok došli. Pokud někdo současné Rusko podporuje i v našich končinách, mělo by se mu neustále připomínat, že stojí na straně zločinců, diktátorů, zla a nakonec, a to je nejdůležitější, poražených. Tak se to takovým lidem nestyďte ani vy čas od času připomenout. A teď pár novinek:

- Polsko oznámilo, že první tanky Leopard 2 dnes dorazí na Ukrajinu. Rusko mezitím na jejich zničení vypsalo vysoké odměny. Což je nakonec nejspíš dobře pro ukrajinské obránce. Znamená to totiž, že ruští vojáci budou ještě více než dnes riskovat vlastní životy a vršit vlastní ztráty, aby splnili politické cíle ruské armády. Ruská armáda je armáda PR a gest, více než vojenské logiky a smysluplné strategie. Bohudík.

- Podle deníku Financial Times byla většina ruských oligarchů proti válce, ale dál Putinovy lhali o stavu armády, náladách na Ukrajině i dalších věcech. Údajně i Putinovo „eso v rukávu“ Viktor Medvedčuk cíleně lhal Putinovi o tom, že jeho armádu Ukrajinci přivítají s otevřenou náručí, a dál vysával z Ruska peníze, se kterými se poté pokusil z Ukrajiny utéct.

- Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang zopakoval narativ ruské propagandy o tom, že se zbraně poskytnuté Spojenými státy rozkrádají a pašují do rukou zločinných skupin. Žádná západní země přitom takové informace i přes širokou kontrolu nad dodávkami nepotvrdila.

- Polsko zvažuje, že nepodpoří 10. balík sankcí proti Rusku. Motivaci má ale opačnou než Maďarsko. Poláci považují sankce za příliš slabé a nedostatečné, zejména proto, že z balíka vypadly sankce proti jadernému odvětví a diamantovému trhu.

- Po celém světě dnes probíhají akce na podporu Ukrajiny. Ikonické budovy svítí v modro-žluté barvě, pořádají se setkání a manifestace. Světoví lídři společně připomínají události loňského února. Připomeňte si je i vy. Dole v odkazech.

- Rusové na svých kanálech sdíleli fotky munice, kterou jim velení poslalo. Často šlo o dělostřelecké granáty a kanónovou munici natolik zrezlou, že se prakticky rozpadala. Rusko tak nejspíš skutečně trpí nedostatkem munice.

- Biden oznámil, že spojenci shromáždili okolo 700 tanků a 1000 obrněnců pro ukrajinskou protiofenzivu. Podle něj takový počet umožní Ukrajincům vést útok na dvou frontách a zároveň bránit třetí.

- Rusové podle nových snímků vytahují ze skladů zakonzervovaná vozidla BTR-50P. Pokud sahají k tak archivním kouskům, pak jim nejspíš dochází vozidla BMP-1/2 a MT-LB.

- Operační velení Jih potvrdilo, že Mariupol „už není mimo dosah ukrajinské armády“. Nejspíš tedy skutečně Ukrajina získala rakety nebo jiné systémy delšího doletu.

- Rusové v posledních 24 hodinách zintenzivnili výpady nejen u Bachmutu. Podle ukrajinského velení obránci museli odrážet okolo stovky útoků v pěti směrech.

- Rusové cíleně poničili dělostřeleckou palbou hlavní teplovod u Chersonu. Bez dodávek tepla se tak ocitlo okolo 40 000 lidí. Pod palbou bylo i město samotné.

- Aktivisté v Berlíně nainstalovali naproti ruské ambasádě ruský tank, který byl zničený na Ukrajině a jehož hlaveň míří na budovu ambasády.

- Prezident Zelenský předal vybraným vojákům tituly Hrdina Ukrajiny během ceremonie v centru Kyjeva.

- Spojené státy dnes oznámí další balík vojenské pomoci v celkové hodnotě okolo 2 miliard dolarů.

- Partyzáni na okupovaném Krymu poškodili železniční trať jen 12 kilometrů od Simferopolu.

- Austrálie rozšíří své protiruské sankce a poskytne Ukrajině drony za 33 mil. dolarů.

- Zelenský se zúčastní příštího summitu skupiny G7.

- Polský premiér je na oficiální návštěvě Kyjeva.

-----

P.S.: Chcete podpořit moje pravidelné reporty? Kupte si třeba některou moji písničku na www.tomcortes.cz/poslouchej

Zajímavá videa:

seabee · Příspěvek od **seabee** » 24/2/2023, 21:13

Země G7: Rusko musí stáhnout vojáky z celého území Ukrajiny
Skupina velkých světových ekonomik G7 se zavázala posílit diplomatickou, finanční a vojenskou podporu Ukrajině. Vyplývá to z prohlášení, které země zveřejnily po svém pátečním digitálním jednání. Toho se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko musí ukončit agresi a stáhnout své vojáky z celého území Ukrajiny, uvedly státy G7 a odsoudily „nelegální a neospravedlnitelnou válku“, kterou před rokem Rusko rozpoutalo.

Skupina velkých světových ekonomik G7 „nikdy neuzná nelegální anexi regionů na východě Ukrajiny Ruskem, stejně tak i obsazení Krymu a Sevastopolu“. Jak také země dodaly, „jakékoli použití chemických, biologických nebo jaderných zbraní ze strany Ruska by mělo vážné následky“.

John Kirby, mluvčí Bílého domu pro bezpečnostní otázky, uvedl, že se schůzka zaměřila i na to, co mohou hospodářsky nejvyspělejší země udělat, aby Ukrajině pomohly uspět na bitevním poli. Země G7 jsou podle svých slov připraveny vyhlásit „další sankce či jiná ekonomická opatření s cílem oslabit Rusko“.

dnes 19:01
ČTK

Ataman · Příspěvek od **Ataman** » 24/2/2023, 21:17

GENEZE KRUTOSTI: DIPLOMATÉ

Série medailonků ruských představitelů, hlásných trub a válečných zločinců.
Měla to být kapitola o diplomatech (plurál) ve službách Mordoru, ale tento rozklad osobnosti si zasloužil hlubší rešerši, proto bude následující díl výjimečně o jedné osobě.
LAVROV SERGEJ VIKTOROVIČ
Narodil se jako syn ruské matky Kalerie Lavrovy (1923-1991) a arménského otce Viktora Kalantaryana (někdy Kalantarova). Matka byla velice emancipovaná a vzdělaná, kariérní diplomatka. Otec pocházel z vážené a před bolševickou revolucí bohaté rodiny žijící v Tbilisi, rovněž pracoval pro ministerstvo zahraničního obchodu. Lavrov o svém otci nikdy nemluví a existují důvodná podezření, že se nenarodil v Moskvě, jak uvádějí oficiální zdroje, ale v Tbilisi.
O svých kořenech pouze řekl, že mu „nepřekážejí“, vždy se však považoval výhradně za Rusa.
Rodiče spolu nežili, otec matku opustil. I to byl možná důvod, proč se Kaleria rozhodla dát přednost kariéře. Chlapečka odevzdala svým rodičům žijícím v Noginsku, sama žila v Moskvě a v zahraničí. Lavrovův dědeček pracoval jako přednosta železniční stanice, babička jako zdravotní sestra. Dědeček Boris Nikolajevič Lavrov (1898-1961) také navrhl hocha pojmenovat Sergej po svém bratrovi, který byl v roce 1933 odsouzen v politickém procesu a vyhnán do Kazachstánu.
„Matka byla krásná žena, ale zároveň velmi mužská, s mužským smýšlením a přístupem,“ vzpomínala ředitelka základní školy v Noginsku Nina Bespalovová. Těžko říct, zda tím nenarážela na fakt, že opustila svého malého syna. „Nejlepší léta svého života jsem strávil právě v Noginsku. Bydlel jsem s prarodiči v dřevěném domku s velmi rustikálním vybavením, sto metrů od stadionu, kterému se říkalo Spartak, kde jsme v létě hráli fotbal a v zimě hokej,“ řekl Lavrov. Prarodiče byli přísní, starosvětští lidé, ale nikdy ho nebili. Dědeček měl velkou knihovnu a vedl ho k četbě, kterou si odmala užíval. V Noginsku začal chodit na základní školu, byl premiant a mezi dětmi oblíbený.
Svou bohémskou matku vídal v té době občas na návštěvách, říkal jí křestním jménem. V devíti letech si jej nicméně vzala k sobě do Moskvy, aby zde mohl začít chodit do školy s „hloubkovým studiem angličtiny“. S matkou a jejími partnery často cestoval do zahraničí, matka jej brávala mezi své diplomatické přátele a směřovala k diplomatické dráze. Byl talentovaný student, reprezentoval v přírodních vědách i ve sportu, hrál na několik hudebních nástrojů, skládal písně a poezii.
Spolužáci jej respektovali a záviděli mu jeho talent i volnou výchovu excentrické matky –⁠ „Sergej jako kdyby nebyl dítě (…), neměl večerku, mohl kouřit“. Vynikal ve fyzice, kterou chtěl studovat: „Měli jsme na gymnáziu fantastického učitele matematiky a fyziky, chodil s námi po výletech, zpíval písničky. Myslím, že jsem to chtěl hlavně kvůli němu.“ Hlásil se jak na MGIMO, tak na Moskevský inženýrský a fyzikální institut, ale nakonec následoval svou matku na MGIMO.
Vybral si fakultu orientalistiky a k angličtině a francouzštině přidal dva indoárijské jazyky –⁠ sinhálštinu a maledivštinu. Byl prefektem svého ročníku a nepostradatelným účastníkem školních brigád na Sibiři –⁠ „Chakasie, Tuva, Dálný východ a Jakutsko. Nedotčená příroda, divoká zvěř a my, shromáždění kolem ohně s kytarami. Dodnes lituju, že jsem hned po pátém ročníku odjel na Srí Lanku a nestihl už jet na Šikotan.“ Hymnou MGIMO je dodnes text, který složil:
„Otevřels nám cestu k břehům do zámoří
a naučil nás milovat naši vlast;
před její pýchou i hanbou srdce se koří
–⁠ sdílet s ní osud je naše slast.“
Promoval v roce 1972 a okamžitě odcestoval na Srí Lanku.
Zpočátku pracoval dvaadvacetiletý mladík jako stážista na sovětském velvyslanectví v Colombu. Později se stal tlumočníkem a asistentem velvyslance Rafika Nišanova a nakonec byl povýšen na atašé. Nejprve si podle svých slov užíval exotickou přírodu a mravy ostrova a často cestoval na maledivské ostrůvky, jinak se však nezměrně nudil –⁠ s ostatními zaměstnanci velvyslanectví si vlekoucí se čas krátili grilováním, hrávali fotbal a volejbal, deskové hry a sledovali filmy.
Veterán sovětské rozvědky v hodnosti generála prozradil, že znuděný mladý diplomat tehdy dokonce uvažoval o vstupu do zpravodajské služby. Ale zpravodajští důstojníci mu to nedoporučili. Ani jim nepřipadal jako vhodný kandidát, byl příliš bohémský a výrazný.
Když se Lavrov stal ministrem zahraničí, generál s pochmurnou ironií poznamenal: „Udělal dobře, že k nám nenastoupil. Naši by ho zničili.“
Do Moskvy se vrátil v roce 1976 a začal pracovat na ministerstvu zahraničních věcí, kde postupně zastával funkci třetího a druhého tajemníka odboru mezinárodních ekonomických organizací ministerstva. Často už v té době cestoval na různá mezinárodní ekonomická fóra, kde navzdory velmi mladému věku zaujal jak zahraniční partnery, tak i své nadřízené. Komunikoval na tehdejší sovětskou byrokracii přirozeně, s lehkostí navazoval vztahy, přitom na něj bylo spolehnutí.
Nepůsobil jako stoupenec konzervativní ani liberální frakce, striktně se držel oficiální linie.
A tak se roku 1981 stěhoval do New Yorku, kde začal působit při Stálé misi SSSR v OSN. Původně byl prvním tajemníkem, ale do roku 1988 několikrát povýšil. Odjížděl ještě za Andreje Gromyka, sovětského ministra zahraničí od roku 1957, známého také jako Pan Ne. Gromykův rigidní postoj a nedůvěra k Západu dominoval v zahraniční politice až do nástupu Michaila Gorbačova k moci v roce 1985. Gromyka tenkrát vystřídal Gruzínec Eduard Ševardnadze, duší reformátor, který se později ukázal příliš liberální i na Gorbačova a stál u mírového rozpadu sovětského bloku.
Máloco vypovídá o Sergeji Lavrovovi jako to, že tyto dva nesmírně rozdílné muže dokázal bez mrknutí oka reprezentovat tak, že s ním byli spokojeni oba.
Jeho newyorské okolí ho vždy vnímalo jako „prozápadního“, což však vycházelo spíše ze životního stylu než z jeho postojů: mluvil výborně anglicky, měl široký rozhled, byl znalý v kultuře a umění, holdoval drahým oblekům, italské kuchyni, kvalitní skotské whisky a doutníkům.
Do Moskvy si ho povolal Ernest Obminskij, šéf direktorátu pro mezinárodní ekonomické vztahy, který jej pověřil svým zastupováním. „Měl jsem ho moc rád,“ vyprávěl Obminskij. „Byl všestranně nadaný, často pro nás třeba inscenoval vaudeville –⁠ vzpomínám si, že parodoval Evžena Oněgina. (…) Mluvil anglicky stejně dobře jako kterýkoli Američan, ale co bylo obzvlášť nápadné, byla jeho schopnost přečíst i ten nejsložitější dokument a analyzovat ho až na ty nejnepatrnější drobnosti. Také to byl takový dandy, který se líbil i těm nejrozmarnějším dámám a věděl, jak na ně. S jeho příchodem získal náš úřad na (Ševernadzeho) ministerstvu zahraničí ještě větší váhu.“
V té době se Lavrov jako úředník ministerstva samostatně neprojevoval, je však zřejmé, že pokud si dokázal získat přízeň Ševarnadzeho, musel věrně papouškovat i „osvoboditelskou“ linii, která nakonec vyvrcholila rozpadem Sovětského svazu.
Lavrovova rodina zůstala v New Yorku, on tak turbulentní roky snášel v Moskvě sám, jen s nahodilou ženskou společností. Novým ministrem zahraničí se stal roku 1991 značně prozápadní liberál Andrej Kozyrev (po roce 2014 velký odpůrce anexe Krymu i současné války).
Ten Lavrovovi svěřil stejné oddělení na ministerstvu zahraničí. A v dubnu 1992 povýšil Lavrova na svého náměstka. Dostal na starost odbor mezinárodních organizací a mezinárodní hospodářské spolupráce, direktorát pro lidská práva a mezinárodní kulturní spolupráci a odbor pro záležitosti Společenství nezávislých států. Zabýval se mimo jiné situací Rusů, kteří se náhle ocitli mimo Rusko.
O dva roky později mu Kozyrev nabídl, zda by nechtěl řídit Stálou misi při OSN v New Yorku.
„Opravdu mi na něm záleželo. Je to dobrý profesionál, diplomat. A byl to můj přítel, můj spolupracovník. To znamená, že v té době jsem si myslel, a on mi to říkal, že jsme spojenci, že chceme stejnou věc. To znamená, že politiku sbližování se Západem a dokonce integrace do západních struktur, o kterou jsem se snažil a kterou jsem realizoval, sdílel i Lavrov. A je tam okolo něj ještě teď mnoho lidí, které uznávám a znám. Co se s nimi stalo, to vám nedokážu říci. Pro mě osobně je to strašná rána a záhada. Nevím. Bolí mě to,“ řekl Kozyrev již na jaře 2022.
Lavrov se tedy roku 1994 vrátil zpět do New Yorku, kde působil jako stálý zástupce Ruské federace při OSN a Radě bezpečnosti OSN až do roku 2004. Celkem tedy strávil v USA 17 let života.
V roce 1997 mu byl nabídnut post ministra zahraničních ekonomických vztahů a obchodu. Prozíravě odmítl. Rusko tehdy zažívalo kolaps autority státu a mířilo k platební neschopnosti. Boris Jelcin neustále přijímal a vyhazoval lidi. Lavrov o něm podle svých přátel neměl vysoké mínění.
Bylo to patrně neideologické, Lavrov dokázal reprezentovat jakékoliv názory (a Jelcin už vyhodil Kozyreva a odklonil se od jeho linie), trpěl však tím, že je Rusko kvůli Jelcinovi vysmíváno.
Rozhodl se zůstat v New Yorku, uchovával si však dobré vztahy s ruským ministerstvem zahraničí. Během oněch deseti let se v budově na Smolenském náměstí vystřídali tři ministři a všichni o něm měli nejvyšší mínění. Jako výraznou osobnost ho milovali novináři, kteří pokrývali většinu času poněkud únavnou agendu OSN. Když generální tajemník Kofi Annan zakázal v budově kouření, Lavrov to odmítl respektovat, demonstrativně si zapálil a Annanovi vzkázal, že mu budova nepatří.
Byl šéfem neformální skupiny bouřících se kuřáků. Přístup k němu byl pro novináře jednoduchý, protože často vysedával v Delegate Lounge, kde kouřil nebo popíjel whisky a měl rád společnost.
„Vždycky pohotově citoval a udržoval dobré vztahy s tiskem. Do OSN jsem právě přišla, všechno pro mě bylo nové. Obdivovala jsem, jak na zasedáních Rady bezpečnosti mluvil a zároveň dbal na správný překlad, opravoval tlumočníka, aby anglicky mluvící kolegové přesně rozuměli tomu, co říká. Byl to úžasný praktik diplomatického umění,“ vzpomíná současná mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese Stéphane Dujarricová.
„Lavrov s námi (novináři) mluvil. Všechny ženy do něj byly zamilované. Znal svou práci dobře. Když přišel do OSN, bylo Rusko velmi slabé. A on se rozhodl, že pozvedne image Ruska, a to se mu podařilo. Je charismatický. Nikdo jiný se mu nevyrovnal,“ říká někdejší novinářka francouzských médií L'Obs a Mediapart Celia de Lavarinová. „Při prosazování ruských zájmů dokázal být arogantní, v soukromí byl roztomilý, prostořeký, pozorný.“
„Znal všechna ustanovení předpisů [Rady bezpečnosti OSN] a byl mistrem v jejich používání, což často způsobovalo zmatek a frustraci mezi jeho kolegy v Radě. Nesnášel hlupáky a běda těm novinářům, kteří nepoložili perfektně formulovanou otázku –⁠ vrátila se jim bez odpovědi. Do tohoto dlouhého seznamu se počítám i já,“ dodává Edith Ledererová, vedoucí zpravodajka agentury Associated Press při OSN od roku 1998.
Někdy pichlavý, ale vždy okouzlující Lavrov se stal jedním z nejrespektovanějších diplomatů v Turtle Bay, jak se říká sídlu OSN na East River. Vedl skupinu zemí, které se stavěly proti Američany vedené válce v Iráku v roce 2003, ovlivnil podobně smýšlející země, jako je Francie, a pomohl přesvědčit generálního tajemníka OSN Kofiho Annana, aby válku prohlásil za „nezákonnou“.
I jeho největší odpůrci oceňovali, ba dokonce obdivovali jeho diplomatickou obratnost.
Z Vladimira Putina měl prý velkou radost. Ukončil jelcinovský chaos, vzbuzoval respekt a zvědavost, s pokorou přijímal rady. Před velkými projevy býval nervózní a Lavrov mu pomáhal se uvolnit. Jeho minulost neodsuzoval –⁠ oba sloužili vlasti, každý svým způsobem. Dokonce si údajně vážil Putinových dobrých vztahů s německým světem –⁠ Lavrova totiž nikdy nezajímal.
Putinovu nabídku stát se ministrem zahraničí přijal –⁠ a v roce 2004 se vrátil do Moskvy.
Vystřídal v této roli bezpočet poloh –⁠ od toho „nejmilejšího společníka“ –⁠ jak jej nazvala někdejší rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková, s níž se poprvé v Moskvě setkal v Café Puškin s kyticí žlutých růží –⁠ až po agresivního macha, který svého britského protějška Davida Milibanda údajně sjel slovy „kdo si kurva myslíš, že jsi?“ (podle Lavrovovy i Milibandovy pozdější interpretace však v telefonátu nazval „zkurveným šílencem“ Michaila Saakašviliho, ne Milibanda).
V lásce ho údajně neměly Condoleeza Riceová ani Hillary Clintonová, protože obě dvě považoval za „lehce podrážditelné“ a náležitě toho využíval. Nicolas Sarkozy se na něj údajně jednou vrhl, chytil ho za klopy (Sarkozy je o 30 centimetrů menší) a vykřičel mu do obličeje (či hrudníku), že je lhář. Jejich vztahy byly však dobré, Lavrov měl rád svébytné lidi a diplomacii jako hru i divadlo.
Lavrov věrně reprezentoval Putinovu linii od prozápadní po stále kritičtější (od „mnichovského projevu“ 2007 a války v Gruzii o rok později), ale po nástupu Dmitrije Medveděva stejně plynule přešel do „oteplovacího módu“. S Hillary Clintonovou si v dnes už legendární scéně předali resetovací knoflík s vadným nápisem a smáli se na sebe, když jej ruku v ruce tiskli.
S tzv. arabským jarem a válkou v Sýrii nastal konec oteplování, především ale s opětovným nástupem Vladimira Putina vypadl Lavrov z okruhu lidí, kteří politiku vytvářejí.
Lavrova nadále pověřoval závažnými úkoly, jako byla jednání s americkými protějšky ve věci syrské krize, ale přestal jej připouštět k přijímání zásadních rozhodnutí.
„Lavrov nic nevěděl o (anexi) Krymu. Před záborem Krymu s ním nikdo nic nekonzultoval, o Putinově únorovém rozhodnutí o invazi ani nemluvě. Není divu, že Putina opakovaně žádal o povolení odejít do důchodu: není ničím jiným než oslavovaným poslem a pochopitelně nevrlým propagandistou,“ napsal expert na ruské poměry Mark Galeotti.
„Kdysi titán globální diplomacie ztrácí na autoritě a důvěryhodnosti od roku 2014, kdy byl nucen lhát o přítomnosti ruských takzvaných zelených mužíčků na Krymu. Úkolem diplomata skutečně někdy může být bezelstně lhát ve prospěch své vlády. Ale má to vždy svou cenu a od té doby musel Lavrov až příliš často obhajovat neobhajitelné,“ pokračuje Galeotti.
„Putin dnes Lavrova výhradně používá, pravomoc nad zahraničněpolitickými záležitostmi, a dokonce i nad jejich prováděním, se přesunula do nových center. Jedním z nich je ministerstvo obrany na Arbatském náměstí, dvacet minut chůze od Kremlu. Dalším je centrála zahraniční rozvědky (SVR) v Jaseněvu na jihu Moskvy. A především kanceláře sekretariátu Rady bezpečnosti za jejich železnými vraty na Ipatěvské třídě, hned za Rudým náměstím.“
Z tohoto světa má Lavrov dobré lidské vztahy snad jen se Sergejem Šojguem, nevojákem, s nímž ho spojuje záliba v extrémních sportech i bohémském životě (sblížili se pravděpodobně během společných výletů na Sibiř). Jinak vojákům ani špionům nerozumí –⁠ není to jeho svět.
Ve „svém“ světě však čelí stále většímu pohrdání –⁠ kremelští jestřábové jako Sergej Naryškin nebo Nikolaj Patrušev nejsou nuceni na denní bázi vydávat nekoherektní až směšná stanoviska na obhajobu neobhajitelného, ani s touto „výbavou“ cestovat na G20, kde jim polovina účastníků odmítne podat ruce. V době, kdy byl Lavrov na Bali, kde čelil odporu západního světa, měl Naryškin v Ankaře setkání s ředitelem CIA Williamem Burnsem, zatímco Patrušev jednal v Teheránu o dodávkách nových zbraní. Lavrov si jel zatím vyslechnout nářky do Indonésie.
„On má jen tři poradce: Ivana Hrozného. Petra Velikého. A Kateřinu Velikou,“ komentoval lakonicky v užším kruhu Putinovo rozhodnutí o invazi, o němž také do poslední chvíle nic nevěděl.
V osobním životě Lavrova rovněž postihla nepříjemnost, ne-li rána, když jeho nevlastní dcera Polina Kovalevová musela opustit Londýn za velmi ponižujících okolností, kdy dívce před domem skandoval protestující dav. Polina je dcerou Lavrovovy dlouholeté partnerky Světlany Poljakové.
S Poljakovou, která je o generaci mladší, Lavrov žije asi dvě dekády, její dceru z předchozího vztahu Polinu vychoval. O jejich vztahu svědčí i to, že Lavrov ženu až do roku 2019 vozil na většinu zahraničních cest coby členku své delegace, jak odhalilo vyšetřování Alexeje Navalného.
„Mají hluboký vztah, v posledních letech stále hlubší,“ sdělil zdroj z okolí Poljakové. O Polinu se nejenže staral, ale také jí financoval nákladný životní styl včetně soukromé britské internátní školy. Ve 21 letech si Polina koupila byt v Kensingtonu za v přepočtu 130 milionů korun.
Lavrov se v mládí oženil s filoložkou Marií –⁠ podle okolí nevýraznou, tichou dívkou, v zásadě protikladem své matky. „Pocházel z nestabilních poměrů a Maria mu poskytla alespoň nějaké zázemí,“ vysvětluje zdroj. „Já jsem si ho hned všimla: hezký, vysoký, statný. A když na večírcích vzal kytaru a sípal Vysockého, holky šílely,“ vzpomínala v ojedinělém rozhovoru Maria.
S Marií se Lavrov nikdy nerozvedl, mít více rodin patří v Kremlu k běžnému tónu.
V roce 1983 se jim v New Yorku narodila dcera Jekatěrina. Prakticky celý život strávila v USA –⁠ chodila do škol na Manhattanu, absolvovala politologii na Kolumbijské univerzitě a magisterský obor ekonomie v Británii. Lavrov byl i k ní štědrý, když mu svého času nestačil jeho plat na pokrytí školného na elitní Dwight School, dohodl se s ředitelem, že sem bude chodit přednášet.
„Jsem tátovi moc vděčná za to, jak ke mně vždy přistupoval, budoval ve mně sebevědomí, jsem hrdá, že jsem jeho,“ řekla Jekatěrina ve starším rozhovoru pro ruské vydání časopisu Marie Claire.
Zároveň však odhalila těžko uvěřitelnou věc –⁠ dcera dvou Rusů v mládí uměla prachbídně rusky.
Ruský svět ji přitahoval, chtěla svůj osud spojit s Ruskem, ale byl to pro ni neznámý vesmír. Nakonec během studií v Cambridge poznala svého ruského manžela, Alexandra Vinokureva, s nímž se odstěhovala do Moskvy. Lavrov svou jedinou dceru vychovával jako světoobčanku.
S miliardářem Vinokurevem a třemi dětmi žijí v Rusku. Jekatěrina byla léta ředitelkou ruské pobočky aukční síně Sotheby's, sama podniká v oblasti umění. Na všechny členy rodiny se nyní vztahují sankce, Jekatěrina tak nesmí do země, kde se narodila a strávila většinu života.
Lavrov s diplomatickým pasem sice na Západ smí, ale o tom, že ho to stále těší, lze pochybovat. Jediné, co nedokázal svým šéfům odpustit, byla směšnost –⁠ a sám se směšným stal.
____________________
Předchozí díl: 1url.cz/qrOMx
Pokud se vám moje práce líbí, můžete mi poslat malý příspěvek na kávu:
https://www.buymeacoffee.com/lsulovska9F

https://www.facebook.com/luciesulovsk

mikhail · Příspěvek od **mikhail** » 25/2/2023, 12:20

Věřím, že Ukrajina získá zemi zpět, Rusko není supervelmoc, říká generál Opata
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/nato/opata- ... r_nato_inc

Shakal · Příspěvek od **Shakal** » 25/2/2023, 14:21

Zdroj FB profil dnesnaukrajine.cz

Sobota. Ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že útok Ukrajiny nebo zemí NATO na okupované Podněstří by byl útokem na Rusko. Chucpe. Ruští představitelé už očividně ani nepředstírají, že Podněstří je jen další separatistický region. Regulérně jej považují ze své území. Podněstří se nicméně v poslední době objevuje ve zprávách často. Obě strany se vzájemně obviňují z provokací. Spekuluje se, že Rusko si připravuje informační prostor na úplné obsazení regionu vzdušnými výsadky. Pokud by k tomu ale mělo dojít, Ukrajina předem avizovala, že má kapacitu na to, se v Podněstří Rusku postavit a jediné, co k bude potřebovat k tomu, aby Ruskou posádku v Podněstří eliminovala, je souhlas Moldavské vlády. Velmi bych to Moldavsku přál. A teď pár novinek:

- Ukrajina odmítla čínský mírový plán. Dnes ho shodil ze stolu i americký prezident Biden. Podle obou zemí není v plánu nic, z čeho by benefitoval kdokoliv jiný než Rusko. Blinken dokonce během proslovu v OSN zmínil, že žádná země, která podporuje ruskou invaze, nemá nárok na to mluvit o míru. Biden pak opět zopakoval, že Spojené státy nerozhodují za Ukrajince a nebudou ani jednat o míru jejich jménem. K plánu se vyjádřil skepticky i generální tajemník NATO, který navíc vyjádřil obavy z možných dodávek zbraní Rusku právě Čínou. Západní rozvědky mají údajně o čínských plánech důkazy.

- Spojené státy odmítly dodat Ukrajině v nejbližší době moderní stíhačky. Prezident Biden se k tomu vyjádřil tak, že dodávají takové systémy, které jejich seniorní generálové považují za klíčové, a to jsou nyní tanky, dělostřelectvo a PVO, nikoliv letouny. Je ale možné, že některé země předem začnou cvičit vybrané ukrajinské piloty na západní stroje, aby byli připraveni na budoucí vývoj. Jednou ze zemí, která oznámila, že může začít cvičit Ukrajince na svých F-16, je Polsko.

- Rusko údajně přesunulo k Bachmutu okolo dvou stovek policistů z jednotky „Achmat“. Jejich úkolem je bránit dezerci, fakticky tedy budou plnit roli sovětských bariérových jednotek.

- Kadyrov v říjnu instruoval úřady, aby vytvořili nový řád „Hrdina Čečenské republiky. Letos v únoru se „nečekaně“ stal jeho prvním recipientem.

- Rusko už deset dní nepoužili ani jediný íránský kamikadze dron. Spekuluje se proto, že už možná veškeré zásoby těchto zbraní vyčerpalo.

- Švédsko poskytne Ukrajině 10 tanků Leopard 2A5. Německo navýší dodávku z původních 14 na 18.

- Ukrajinský parlament zrušil smlouvu s Ruskem o využívání Azovského moře a Kerčského průlivu.

- Lukašenko oznámil, že 28. února poletí na oficiální návštěvu Číny v rámci budování vztahů.

- Podle polského premiéra obdrží Ukrajina v nejbližších dnech dalších 60 kusů tanků PT-91.

- Rusko pořádá společné námořní cvičení s Čínou a Jihoafrickou republikou u pobřeží JAR.

- Ukrajina preventivně zaminuje další dvoukilometrový pás u hranic s Běloruskem.

- Ukrajinci opět zasáhli okupovaný Mariupol. Tentokrát byl cílem muniční sklad.

- Světová banka poskytne Ukrajině 2,5 miliónu dolarů ve formě grantů.

- EU se shodla na 10. balíku protiruských sankcí.

-----

P.S.: Chcete podpořit moje pravidelné reporty? Kupte si třeba některou moji písničku na www.tomcortes.cz/poslouchej

NevimJiste · Příspěvek od **NevimJiste** » 25/2/2023, 14:25

Montáž FPV dronů v DNR/kamikadze/ + výcvik pilotů

https://t.me/militarymaps/32691

Arthur · Příspěvek od **Arthur** » 25/2/2023, 16:53

Do kríža (Rok vojny na Ukrajine)
zdroj: https://www.rtvs.sk/televizia/archiv/15289#30

P.S. ešte, že k tým dvom ex politikov tam bol vojenský analytik a politológ Martin Kugla.

NevimJiste · Příspěvek od **NevimJiste** » 25/2/2023, 18:26

Tématická videa "Lancet" vs dělostřelectvo UA

https://t.me/sashakots/38648
https://t.me/sashakots/38654

https://www.youtube.com/watch?v=tCxKpU7svS8

Edit:Přidán link na YT

Rase · Příspěvek od **Rase** » 25/2/2023, 20:32

Obránce Bachmutu dnes navštívil velitel pozemních sil Oleksandr Syrskyj.

https://www.ukrinform.net/rubric-ato/36 ... khmut.html

sahidko · Příspěvek od **sahidko** » 25/2/2023, 21:35

Vysvetlí mi niekto, čo tí Rusi robia? Nie prvé video tohto typu...
https://twitter.com/i/status/1629532957604999171

parmezano · Příspěvek od **parmezano** » 25/2/2023, 22:17

Odsovětizace na Ukrajinských železnicích
https://ekonomickydenik.cz/ukrajinci-od ... ske-nazvy/

PALBA.CZ

Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině

Re: Válka na Ukrajině