Česko-Slovenské "Techtlemechtle"

[Juraj Tichý]

Ten dokument, ktorý si pridal len potvrdzuje co som napísal.
Skoda Plzeň nedokázala v 1936 a 1937 spustiť výrobný program a jediné co sa podarilo, bol presun vyroby patrónov z bratislavskej Patrónky.

Dôkazom su veľmi obmedzené množstva výroby zbraní a veta z tvojho dokumentu.

V období let 1936-1937 měly Škodovy závody tak nadměrné množství objednávek, že je
musely i odmítat, nebo do smluvních ujednání uvádět i několikaleté termíny dodávek

A veľmi zlom riadeni hovorí aj toto

Již v roce 1936 musela Škodovka převést některé objednávky zbrojního charakteru
do roku 1937, přičemž v tomto roce došlo k jejich nárůstu o dalších 39%. Pro podnik byl
takový vývoj příznivý zejména proto, že zbrojní obchody byly výrazně ziskové, zatímco více
než polovinu mírových artiklů prodával podnik v této době pod výrobní cenou

Skutočná masová výroba nastala až príchodom Nemcov a ich riadením podniku.

Mate zvlnene koleje
A to se pak casy nacitaji delsi trasa.

Osobaky z Kutov chodia načas. Ak je u vas koridor v takom stave ako cesta IV.triedy s nazvom D1, tak sa u vas zvlneným kolajniciam nečudujem

[Zemakt]

Škodovka nemá z bývalou bratislavskou muničkou nic společného. Brněnské zbrojovce se toho samozřejmě podařilo mnohem více, než jenom přesunout výrobu munice. Více na první straně tohoto vlákna.

To proč Škodovka měla zdržení v plánované výstavbě jsi odzrojoval přímo ty Juraji v té bakalářské práci.

Dôkazom su veľmi obmedzené množstva výroby zbraní

Zjednodušeně, hospodářská krize. Nicméně v 38 se začalo stěhovat, takže asi ne pod stan, že jo.

Skutočná masová výroba nastala až príchodom Nemcov a ich riadením podniku.

Ano, jako v tu dobu jinde na světě. Bo, když je válka, tak se kupodivu zbrojí. A nerozjížděli ji pod stany, že.

[HONZIK11]

Juraj:Co se zeleznice v mem okoli tyka.
Nene . Pokud mohu zhodnotit to co vidim ve svem nejblizsim okoli tak uz mame splneno. A to je trat nad vydolovanou lokalitou, kde se to propadalo sakra moc , radove o nekolik metru, na nekterych mistech desitky metru. Dnes 120 km/h pro nákladní, resp. 160 km/h pro osobni.
Je to v lajne.

http://old.silnice-zeleznice.cz/clanek/ ... tmarovice/

[Juraj Tichý]

Do Dubnice bola prevezena vyroba munície z Bratislavy. Denny objem výroby bol v Bratislave obrovský a drvivá väčšina išla na vyvoz.

Odmietanie zakazok v Plzni v roku 36 a 37, zatiaľ co máš kapacitu v Dubnici vyuzitu na male percento je manažérskym zlyhaním a dôkazom, ze Plzeň nedokázala zabezpečiť výrobný program v Dubnici, aj keď mala zákazky.

Jednoducho podnik bol zle riadený. Odmietal zákazky, civilný program sa predaval pod výrobné náklady, nečudo ze bol pred vojnou na predaj. A to v čase všeobecnej zbrojnej konjuktury. Darmo, nemecké vedenie, je nemecké vedenie. Veď to vidíme v tých našich republikách aj v súčasnosti. Co by bola Skoda Auto ci BAZ bez VW. Juhoslovanska Zastava.

[Zemakt]

první stopy budoucího závodu II brněnské Zbrojovky v Povážské Bystrici se dají vystopovat k známé bratislavské muničce Roth. V roce 1928! proběhla koupě většinového množství akcií, neboť, byť Zbrojovka dosahovala ve zbrojní oblasti mnoha úspěchů, vlastní muničku nevlastnila, co víc, horko těžko pokrývala poptávku v pěchotních zbraních. V této době munička v Blave vyráběla malorážovou vojenskou a sportovní, i loveckou munici a dělostřelecké granáty do ráže 15 cm,

- v roce 1931 proběhl odkup zbylých akcií a začalo se stavět. Do Závodu II v Povážské Bystrici se začlo stěhovat v roce 1934, nicméně v Bratislavě probíhala výroba ještě do listopadu 1935. Celkem bylo vypraveno 67 vagónů. Po šesti letech ve vlastnictví Zbrojovky do nově postavené závodu!

- kromě dosavadní produkce, začala produkce i plnohodnotné vojenské munice, tedy ráže 7,92 Mauser, ale i nově osvětlovací a světelné munice. A pro některé slovenské přátele, kupodivu i pušek vz.24 a bodáků vz.24, přičemž produkce byla vůči mateřskému závodu poloviční, tudíž ne zrovna malá. První objednávka na 40 000 kusů pušek přisla v roce 1937.

- samotnou výrobu pomáhali rozjíždět samozřejmě kmenoví zaměstnancí, museli se stěhovat a samozřejmě, tak jak už to bývá, zpočátku haprovala kvalita. V roce 1939 byla výroba poměrově takto: 35 procent pušky, 25 munice, 22 nábojnice a zbytek ostatní výrobky. Obecně jak v Povážské Bystrici tak v Dubnici, byl tehdy soustředěn většinových podíl celkové kovodělné výroby na Slovesnku, a to vč. vzdělané kovodělné pracovní síly.

- po převzetí závodů Němci, následoval zpočátku propad, danný malými objednávkami munice. Avšak tak jak válka eskalovala, došlo, překvapivě, k dalšímu rozšíření výroby. To samé jen v mnohem větších objemech i v Čechách.

Mimochodem, i v té bakalářské práci je zmíněn pro Škodovku stejný problém, tj. nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Řešeno obdobně. A komentovat manažerské selhání a přehlížet důsledky hospodářské krize, na ČSR dopadající v první pol. 30, jak jistě víš, nehodlám. To samé ten blábol s těmi Němci OMG. Jsou to jen tvé pocity. Realita je velmi dobře známa a popsána.

[parmezano]

Ještě k těm železnicím , je fakt , že na SK je asi většina tratí vedena v náročnejších terénech , jak pro provoz a údržbu , než u nás , svýho času byl ředitelem ŽSR ( organizace rovnající se naší "Správě železnic) ing. Dalibor Zelený , bývalý ředitel ještě unitárních ČD. On přišel z návrhem, aby se nejprve postavilo nové moderni rychlé spojení z Bratislavy do Košic jihem cca. přes Nitru, Lučenec, Filakovo a Rožnavu, to asi stálo místo. Dodnes je rychlejší spojení Bratislavy a Košic , jak vlakem tak po dálnici přes Budapešt Pro zajímavost,v padesátých letech trvavala přestavba bývalé většinou jednokolejné KBD( Košicko -Bohumínské dráhy ) z Košic doŽiliny necelých 8 roků

[niko]

Ze je cez dialnicu Budapest rychlejsie spojenie Bratislavy a Kosic si myslel ako vtip, ze ?

[Hněvín]

Ze je cez dialnicu Budapest rychlejsie spojenie Bratislavy a Kosic si myslel ako vtip, ze ?

Je to rychlejší o minutu aktuálně

[HONZIK11]

To je skvely argument.Jenze ocekavam doplnek bratru Slovaku:,,Kolikrat vlakova souprava na te jejich trase stoji ,na kolika zastavkach. Jen to by byl rozhodujici faktor.

[parmezano]

Jednou jsem cestoval vlakem Bratislavy do Brna s spolu s jedním cestujícím z Košic do Prahy přes "Pešť ˇa údajně to pro něj bylo nejen rychlejší a asi i lacinější

[Juraj Tichý]

Asi klamal.
Ak vezmeme čistý čas.
KE - Přaha - 8:45
Ke - BP, 3:34
Prestup
BP-Přaha najrýchlejší 7 hodín 4 minúty, väčšina 7:55.

Ani v relácii KE - BA to nie je vlakom najrýchlejšie, a to ani pri započítaní cisteho jazdného času, bez potreby prestupu. Co je celkom zarážajúce, keďže cez Žilinu je to o dosť km viac.

[Zemakt]

To, že ty naše diskuze s Jurajem nemusí být vždycky jalové snad může dosvědčit další zajímavost, popisující pozadí převzetí většinového balíku akcií bratislavské "Patrónky" brněnskou Zbrojovkou. O tomto jsem třeba ani neměl tucha:

Ale zpátky na Slovensko. Ministerstvo národní obrany dne 15.3.1928 požádalo firmu Roth, aby se přesunula do vnitrozemí. Firma Roth byla jednáním ministerstva zatlačena ke zdi, to jí totiž pohrozilo zrušením státních objednávek, pokud se nepřestěhuje. Přemístění firmy na vlastní náklady by bylo ale pro firmu Roth (tzv. „Patrónku“ Bratislava) likvidační i při akceptování zvýšené ceny munice o 13 až 16 %. Situaci využila Zbrojovka Brno, která neměla vlastní výrobu střeliva. Brněnské Zbrojovce se podařilo od firmy Roth vyjednat odkoupení většiny akcií a zároveň získala předkupní právo na akcie zbylé.

Nová finanční situace filiálky umožnila vybudování dvou nových závodů v Trenčianském kraji, kde byla dobrá infrastruktura a nadbytek pracovních sil. V údolí Váhu v Považské Bystrici tak 7.7.1929 započala výstavba dvou podniků: (menších) Československých muničných a kovodelných závodů (bývalá „Patrónka“ Bratislava, Roth) a větší pobočky Zbrojovky Brno, závod II. V roce 1931 odkoupila Zbrojovka Brno zbylé akcie „Patrónky“, která ale nadále zůstala s vlastním vedením soběstačná. Ke sjednocení obou závodů došlo 1.1.1935 a název podniku se změnil na Československá zbrojovka Brno – Závod 2, Považská Bystrica.

Rychlou výstavbu na levém břehu Váhu nezastavila ani světová hospodářská krize. Umístění továren totiž snižovalo náklady na její stavbu, neboť v údolí Váhu byl nadbytek písku, štěrku a v okolních lesích byl dostatek dřeva. Již v roce 1931 závody začaly vyrábět a na konci 30. let produkovaly kromě munice i hutní polotovary ze slitin hliníku a mědi.

zdroj:https://www.jawa-50.cz/?s=patr%C3%B3nka

[Juraj Tichý]

Ved ja sa ti ešte chystám plnohodnotne odpísať, keďže ten tebou skopirovany text je vrcholne manipulatívny, co som už predtým oponoval. Len dnes nie je času :-)

Za dôkaz, ze Brno k výrobe municie nijako neprispelo, ale cela municna výroba prišla z Bratislavy, z továrne viedencana Rotha (opäť ti Nemci), ktorá priniesla know-how, tradíciu aj vývojové schopnosti, ďakujem.
Aj za to, ze celý presun bol samoúčelny, nanuteny z Prahy a nakoniec úplne ale úplne zbytočný.

[Zemakt]

To nikdo nezpochybňuje přece. Tvůj problém je zcela jinde.

[simader]

Do Dubnice bola prevezena vyroba munície z Bratislavy. Denny objem výroby bol v Bratislave obrovský a drvivá väčšina išla na vyvoz.

Odmietanie zakazok v Plzni v roku 36 a 37, zatiaľ co máš kapacitu v Dubnici vyuzitu na male percento je manažérskym zlyhaním a dôkazom, ze Plzeň nedokázala zabezpečiť výrobný program v Dubnici, aj keď mala zákazky.

Jednoducho podnik bol zle riadený. Odmietal zákazky, civilný program sa predaval pod výrobné náklady, nečudo ze bol pred vojnou na predaj. A to v čase všeobecnej zbrojnej konjuktury. Darmo, nemecké vedenie, je nemecké vedenie. Veď to vidíme v tých našich republikách aj v súčasnosti. Co by bola Skoda Auto ci BAZ bez VW. Juhoslovanska Zastava.

Problem zavodu Dubnice bylo ze nebyly kvalifikovany pracovnici a ne rizenim podniku.Odmitani zakazek bylo i z duvodu jejich velkeho narustu z duvodu toho že ČSR davala 1/3 statniho rozpoctu do vyzbrojeni armady.Skoda Plzen byla vlastena francouzi a na prodej byly akcie a ne firma.A vedení firmy tipu bud budes presne delat co naridi nebo jdes do KZ a nebo te zastreli neni vedeni firmy.A sorry nemci nejsou dobrí manazery staci se podivat jaky maji ,, vykvět a co planuji"A jen dotaz jak by fungoval VW kdyby nemel dotace a ochranu na trhu v EU kde podle nej delaji tzv,,normy"

[Zemakt]

text je vrcholne manipulatívny

Myslíš ten první, ten z první strany. No, tak to si počkám jak ho hodláš tedy rozporovat

Za dôkaz, ze Brno k výrobe municie nijako neprispelo, ale cela municna výroba prišla z Bratislavy, z továrne viedencana Rotha (opäť ti Nemci), ktorá priniesla know-how, tradíciu aj vývojové schopnosti, ďakujem.
Aj za to, ze celý presun bol samoúčelny, nanuteny z Prahy a nakoniec úplne ale úplne zbytočný.

Tak samozřejmě, přesuneš výrobu munice z druhého hlavního města republiky, z pár kilometrové vzdálenosti od nepřítele jenž tě málem na lopatky složil, hlouběji do vnitrozemí. Vybuduješ moderní provozy, navýšíš kapacitu, rozšíříš produktovou řadu, zaměstnáš lidi, vybuduješ moderní zbrojovku na pušky, produkuješ bajonety. Ale ten přesun je samoúčelný, nucený z Prahy a nakonec úplně zbytečný. Tohle fakt nevymyslíš

[simader]

Ved ja sa ti ešte chystám plnohodnotne odpísať, keďže ten tebou skopirovany text je vrcholne manipulatívny, co som už predtým oponoval. Len dnes nie je času :-)

Za dôkaz, ze Brno k výrobe municie nijako neprispelo, ale cela municna výroba prišla z Bratislavy, z továrne viedencana Rotha (opäť ti Nemci), ktorá priniesla know-how, tradíciu aj vývojové schopnosti, ďakujem.
Aj za to, ze celý presun bol samoúčelny, nanuteny z Prahy a nakoniec úplne ale úplne zbytočný.

zajimave že prvni zbrane na svete ktere byly znormalizovány byly pusky vz.24 a cele to provedla Zbrojovka Brno .Nemci to nebyly schopni za celou prvni svetovou udelat.Diky jejich normalizaci a dalsích vyznamnych podniku napr.Skoda Plzen bylo mozne hromadne vyrabet zbrane kde se daly zamenovat soucastky a SAMOZDREJME munice ktera se v te dobe taky znormalizovala.Takze sice privezly stroje ale musely vsechno predelat aby to mohlo fungovat.Nemci tohle neuměly

[Juraj Tichý]

Vz24, myslis Mauser 1898? Nepriniesli len stroje, priniesli celú výrobnú dokumentáciu.
K tomuto čo píšeš nemám dostatok informácií, ale nemyslím si, že je to pravda. Teda ze boli prvý. To bude zase jeden mytus 1.republiky. je ich pozehnane.
Pravda je, že výroba v Zbrojovke nebola na začiatku natoľko kvalitna, ze súčiastky neboli vzájomne zameniteľné.

Nemci to neboli schopní urobiť počas 1.sverovej, hlavne z dôvodov vojnovej vyroby, šetreniu na materiáli a vysokom podiely ručnej práce. Ručná práca, lebo vojnová výroba.

Tu je k tomu výborný článok.
https://ebadatelnavhm.vhu.sk/item/3/24

[Juraj Tichý]

Tak samozřejmě, přesuneš výrobu munice z druhého hlavního města republiky, z pár kilometrové vzdálenosti od nepřítele jenž tě málem na lopatky složil, hlouběji do vnitrozemí. Vybuduješ moderní provozy, navýšíš kapacitu, rozšíříš produktovou řadu, zaměstnáš lidi, vybuduješ moderní zbrojovku na pušky, produkuješ bajonety. Ale ten přesun je samoúčelný, nucený z Prahy a nakonec úplně zbytečný. Tohle fakt nevymyslíš

Co z toho co si napísal, sa nedalo uskutočniť rozvojom továrne v Bratislave za oveľa menšie peniaze?
Kapacita v Bratislave bola dostatočna. Za vojny vyrabali milion kusov denne.
Úplne zbytočne to bolo hlavne preto, ze sa republika nebránila.

[skelet]

Což v době rozhodnutí všichni věděli...